Po válce rakousko-pruské v roce 1866 se Chrudim poměrně rychle vzpamatovávala z následků válečných událostí. Ty sem dolehly bezprostředně po prohrané bitvě u Hradce Králové 3. 7. 1866. Jednak formou pruské okupace, jednak epidemií tyfu. Po odchodu pruských vojsk a podzimní návštěvě císaře Františka Josefa I. se stalo i Chrudimsko příjemcem státní podpory určené válkou postiženým krajům. Ovšem již v únoru 1867 se skupina podnikavých občanů sešla za účelem ustavení výboru pro výstavbu cukrovaru. Výbor byl třicetišestičlenný a na jeho vzniku se podíleli především Josef Klimeš (starosta), František Wiesner (majitel strojírny), Václav Salášek (statkář), Josef Borovec st., Matěj Havelka, František Mareš, JUDr. Karel Roth a Matěj Štěpánek. Možnost nákupu akcií byla inzerována v tisku a začalo se pracovat na stanovách společnosti. Byl vytipován vhodný pozemek severovýchodně od Chrudimi a 10. 3. 1867 se sešla první valná hromada akcionářů. Na ní byl blíže představen záměr stavby a také bylo stanoveno, že akcionář má povinnost dodat 300 centů cukrové řepy na každou akcii. Na další valné hromadě v neděli 24. 3. 1867 byly schváleny stanovy společnosti a také bylo prozíravě přijato doporučení továrníka Daňka zřídit v cukrovaru difuzi, nikoli lisování šťávy z řepy
Když byl v říjnu 1955 chrudimský cukrovar v místním tisku oceněn za vzornou přípravu nadcházející kampaně, patrně jen nemnozí zasvěcení tušili, že je to kampaň poslední. Druhá polovina padesátých let byla pro chrudimské cukrovarnictví dobou výrazných reorganizací. Rozhodnutím učiněným v květnu 1956 byl po 89. kampani provoz v cukrovaru ukončen
více o historii cukrovaru si můžete přečíst v Cukrovarnických listech nebo totéž viz related web page.
