Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Multi-cache

Osudy zidu v Kutne Hore

A cache by stellinka Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 8/13/2012
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tato keška je věnovaná Židům, kteří žili v Kutné Hoře. Na uvedených souřadnicích keš nehledejte, není tu. Najdete zde Pamatnik obetem holocaustu před bývalou synagogou.

Tato keška spadá do série kešek věnovaným Židům a židovským památkám.

Zidovska serie - bonus GC418E7

Pokud jste ještě neviděli či nenavštívili židovské památky v blízkém okolí, tak jsem si některé pro Vás připravil:

A= Synagoga Golcuv Jenikov GC2D796

B= Synagoga Caslav GC2KE0W

C= Osudy zidu v Koline GC2VZ99

D= Synagoga v Koline GC2W56P

E= Zidovsky hrbitov v Malesove GC2X522

F= Zidovsky hrbitov ve Zbraslavicich GC3HMTV

H= Synagogy v Kutne Hore GC3PRFQ

I= Zidovsky hrbitov v Caslavi GC3VQ50

J= Zidovsky hrbitov v Golcove Jenikove GC3VQ53

Nezapomňte si zde opsat bonusové číslo G!!!

Žití Židů v Kutné Hoře:

V Kutné Hoře, jehož významná historie sahá do 13. století, byl jako v královském horním městě pobyt Židů zakázán. Teprve po roce 1848 se směli Židé ve městě usazovat. V roce 1871 se zde ustanovil náboženský spolek se 14 členy. V roce 1893 zde žilo na 170 židovských obyvatel, v roce 1902 byla postavena synagoga. V roce 1921 zde žilo 188 Židů (1,3 % obyvatelstva), z nichž pouze 20 se hlásilo k židovské národnosti. Mezi členy předválečné židovské komunity v Kutné Hoře byli právníci, lékaři a učitelé, ale i příslušníci nižších společenských vrstev. V roce 1942 jich většina město opustila. Přes 110 kutnohorských Židů našlo smrt v nacistických vyhlazovacích táborech.

Významné osobnosti pocházející z místní židovské komunity:

Architekt a scénograf František Zelenka, rabín a překladatel Talmudu Dr. Arnošt Bass, honorární konzulka v Guatemale Eva Markusová-Roubíčková, politolog František Munk, bratři Ornestové a řada dalších.

Od protektorátu k tragickému konci:

15. března 1939 bylo Československo obsazeno německými vojky a vyhlášen protektorát Čechy a Morava. V následujících dnech schválila protektorátní vláda celý soubor protižidovských nařízení, kterými zakázala výkon lékařské praxe lékařům neárijského původu, zastavila praxi neárijských advokátů, bylo zakázáno prodávat, pronajímat a darovat nemovitý majetek a bylo omezeno nakládání s některými hmotnými movitými věcmi.

Norimberské zákony byly na území protektorátu vyhlášeny až 21.června 1939. Rozšiřoval se jimi počet lidí, kteří byli považováni za Židy, a kteří se tak stali objekty okupační židovské politiky. Za rozhodující se nepovažovala jen příslušnost k židovskému náboženství té které osoby, ale také jejích rodičů, prarodičů a dalších předků, případně partnera v manželství.

Styk mezi židovskými a nežidovskými občany byl upraven tak, že veškeré veřejné místnosti (kina, divadla, knihovny, restaurace atd.) musely provoz pozměnit, tak aby občané nežidovského původu "nebyli nuceni pobývat po dobu návštěvy s návštěvníky židovského původu". Buď měli být Židům některé prostory úplně zakázány, něbo se jim měla vyhradit oddělená místnost.

Firmy židovských majitelů měly být označeny nápisem "židovský podnik" (obchod) - Jüdisches Geschäft. Obchody sice dál fungovaly pod vedením svých původních majitelů, avšak postupně byly arizovány. Na jaře 1941 byly arizovány již všechny, což znamenalo, že podnik sice po důkladné inventarizaci zboží dále pokračoval v činosti, ale veškeré tržby připadly arizátorovi. Postupem času byly drobné živnosti a židovské obchody zavřeny a nahradily je české.

Arizace byla zahájena koncem dubna 1940 a fakticky dokončena počátrkem roku 1943. Větší podniky byly arizovány a pokračovaly ve výrobě i po zabavení židovským majitelům. V Kutné Hoře se týkala celkem patnácti provozoven. K nejvýznamnějším patřila Strakoschova továrna na obuv, Reinigerova továrna na pletené a stávkové zboží, firma René na fotochemické potřeby, Reinerova továrna na lampy, Obila Millera a Stránského a další. Židovští majitelé se snažili převést svůj majetek na árijské spoluvlastníky, jak tomu bylo v případě Respa, které převzal A. Strnad, či na své životní partnery, jak tomu bylo v případě kina Modrý kříž.

Otázku večerní návštěvy Židů ve veřejných podnicích vyřešil v únoru 1940 zákaz jejich pobytu na veřejných místech (ulicích, náměstích apod.) po 20. hodině. Veškerá tato opatření byla zdůvodněna jako nutná pro udržení pořádku a bezpečnosti osob izraelitské národnosti a jejich majetku, neboť soužití židovského a nežidovského obyvatelstva prý dávalo podnět k antisemitským akcím.

Bezpečnostní orgány čelily preventivními opatřeními možným únikům židovského zboží. V Kutné Hoře četnictvo 1. března 1940 zapečetilo všechny židovské textilní a obuvnické podniky. 27. března 1940 provedlo domovní prohlídky v bytech, kde bydleli majitelé těchto firem. Pátraloa se po cizích valutách, tuzemských i cizích cenných papírech, zlatém, stříbrném a platinovém zboží, drahých kamenech, uschovaném textilním a koženém zboží z vlastního obchodu. Prohlídky měli zjistit, jestli byly tyto věci řádně přihlášeny. V případě porušení výše uvedených předpisů by byly příslušné předměty zabaveny, odevzdány Okresnímu hejtmanství do úschovy a na majitele podáno trestní oznámení.

Židé měli zákaz vstupu do hotelů a hostinců. Proto je nutné ocenit, že od dubna 1940 měli kutnohorští Židé vyhrazenu alespoň jednu místnost v hotelu Černý kůň. Zvláštní návštěvní hodiny pro styk se židovským obyvatelstvem měly i peněžní ústavy. V Kutné Hoře byla tato doba stanovena na každý návštěvní den od 8 do 9 hodin. Od února 1940 jim byly občanské legitimace označovány výrazným červeným písmenem J (Jude) a ve druhé polovině srpna 1941 se začaly nosit Davidovy hvězdy.

V polovině listopadu 1941 byl vydán zákaz, že Židé nesmějí pracovat v zemědělských výrobních podnicích a v potravinářském hospodářství. Aby byli kutnohorští Židé nějak zaměstnáni a mohli si tak vydělat nějaké peníze, vyřídil pro ně tajemník židovské obce Josef Bondy letní brigádu v jedné vesnici v blízkosti Zbraslavic. Evžen Pick zase sjednal s Evženem Kalašem, stavitelem a majitelem pily v Kutné Hoře, zaměstnání pro občany izralitské národnosti na Kalašově pracovišti. Židé tam směli vyrábět hračky.

Za povolení k emigraci bylo třeba zaplatit vysokou částku peněz. Přesto i v Kutné Hoře byl zaznamenán případ vystěhovalectví, když se v březnu 1941 vystěhovala Ella Markusová s dcerou Evou do Ekvádoru, kde v té době pobýval její manžel. Na cestě je doprovázel Karel Roubíček, bratr Elly Markusové.

Nejistota kutnohorských Židů ještě zesílila, když se začátkem roku 1942 začalo mluvit o transportu. Nevěděli, kam půjdou, živili naději, že půjde jen o vytěhování někam, kde jim bude umožněno žít. Všichni se museli na jaře 1942 dostavit do Kolína na registraci.

Kolínský oberlandrát, pod jehož pravomoce spadala i Kutná Hora, následně sestavil registrační seznamy, podle kterých se museli všichni Židé bydlící k 31. květnu 1942 v jeho obvodu dostavit do sběrného tábora v chlapecké škole na Ovčárecké ulici v Kolíně. Kutnohorští Židé šli do Kolína na transport už 2. černa. Několik dní trvalo odevzdání zbylého majetku a nakonec byly sestaveny transporty. Kutnohorští židé byli umístěni zejména do transportu označeného Aab, zbytek potom do transportu Aad. Jimi bylo do Terezína dopraveno celkem 2202 osob, z nichž 110 pocházelo z Kutné Hory. Hrůzy koncentračních táborů přežilo pouze patnáct tamních občanů.

Vlastnictví kutnohorských Židů bylo zabaveno roku 1938 nacisty a v roce 1945 jako německý majetek automaticky zestátněno. Původním majitelům byl navrácen pouze zlomek tohoto majetku.

Starostové Židovské obce V Kutné Hoře:

1872 - předsedou přípravného výboru byl Mojžíš Milrad

1874 - M. Milrad

1879 - 1883 Adolf Abeles

1883 - Dr. Leopold Kohn

1884 - 1887 M. Milrad

1888 - Dr. L. Kohn

1889 - 1895 Vojtěch Beran

1896 - Julius Rosenzweig

1896 - 1903 V. Beran

1903 - 1905 J. Rosenzweig

1905 - Moric Blatner

1906 - 1922 V. Beran

1922 - 1938 Bedřich Klein

1938 - 1940 Josef Bondy

Přehled nejvýznamnějších podniků židovských majitelů v Kutné Hoře:

Respo, tedy Reiniger a spol.

Respo roku 1920 založil Josef Reiniger továrnu na pletené zboží a o pět let později se rozhodl jeho bratr Leo vybudovat továrnu na prádlo, kterou vedl společně se svým bratrem Otou a švagrem Otto Reiterem. Obě továrny se spojily na začátku 30. let v jednu firmu, nazvanou Respo, která měla více než 60 prodejen po celé republice. Po okupaci Československa a následné arizaci majetku se majitelé snažili převést svůj majetek na své árijské apoluvlastníky. V případě Respa podnik převzal A. Strnad.

Cukrovar M. B. Teller

Michael B. Teller, obchodník a privilegovaný továrník olejů v Praze, koupil ve 30. letech 19. století bývalý měšťanský špitál na Karlově a do poloviny století zde vybudoval cukrovar. Jednalo se o budovu v pseudorománském stylu, přestavěnou v roce 1902. Při starém cukrovaru byl zřízen hospodářský dvůr a Teller si u něj dal postavit své rodinné sídlo. V 70. letech koupil Teller konkurenční cukrovar a soustředil v něm většinu aktivit. Nový Tellerův cukrovar v Hloušce sice roku 1919 vyhořel, ale majitel ho nechal ihned obnovit. Po jeho dokončení byl zrušen starý cukrovar na Karlově. Nová firma, surovárna s rafinerií, fungovala až do roku 1931, kdy krize zpečetila její další osud. Po únoru 1948 sídlil v bývalém Tellerově cukrovaru podnik SVA.

Firma M. B. Teller měla význam pro zavedení železničního spojení do centra Kutné Hory. Stavba severozápadní dráhy se sice Hoře roku 1882 vyhnula, ale tento nedostatek se snažil odstranit právě M.B. Teller, který dal ke svému cukrovaru p ostavit roku 1883 železniční vlečku. Ta byla později převzata státem a roku 1905 prodloužena až do Zruče nad Sázavou.Ve vedení cukrovaru působila řada členů Tellerovy rodiny - jako majitelé vystupovali postupně Vilém Teller, Hans Teller a Dr. Max Lasch. Dále zde pracoval Josef Teller coby prokurista, Eduard Teller pak jako inspektor cukrovaru. Mezi členy vyššího managmentu najdeme Viléma Langa, který byl nejdříve hospodářským správcem a později ředitelem cukrovaru, Adolfa Adama Roubíčka, vrchního účetního či správce Huga Federa.

Velkoobchod obilím a průmyslový mlýn B. Klein

Bedřich Klein, dlouholetý starosta ŽO a místostarosta města Kutná Hora, původně vlastnil mlýn v Kutné Hoře Na Vrchlici, který však roku 1920 vyhořel. Proto se později věnoval obchodu s obilím a blízko vlakového nádraží Kutná Hora město vlastnil rokokovou vilu, na kterou navazoval šprýchar s velkoskladem obilí. Dnes v objektu sídlí depozitáře Státního památkového ústavu. Nebyl prý dobrým obchodníkem, když skončil s podnikáním, musel všechno prodat, aby splatil dluhy. Byl však velký lidumil, snažil se udržet vysokou zaměstnanost i během hospodářské krize. Nebylo vyjímkou, že lidé u něho pracovali i více než 20 let.

Likérka M. Markus

Majitelem likérky byly nejprve Moric a později Ludvík Markus. Proslavil je například bylinný likér Kutnohorská bylinka. Podnik sídlil v Tylově ulici naproti dnešní budově Komerční banky.

Elektrotechnická společnost V. Reiner a spol.

Továrna na lampy v Kutné Hoře. Jedním z majitelů byl Vítězslav Reiner. Spolu s bratrem Hugem vlastnili továrnu na lampy a radiopřístroje v Kutné Hoře nedaleko vlakového nádraží. Jejich bratr Oto vyráběl ve firmě René fotografické desky. Kromě toho byl vášnivým fotoamatérem a od roku 1936 působil jako redaktor časopisu Kutnohorský fotoamatér, vydávaného místním Klubem fotografů - amatérů.

Firma Strakosch

Na velkou ševcovskou tradici Kutné Hory navázala továrna na obuv H. Starkosch, jež vyrostla počátkem století z drobné řemeslnické dílny ševce Jakoba Strakosche. Využívala zčásti i práce domácích ševců. Po smrti zakladatele se majitelkou stala jeho žena Hermina a později ve vedení působili i synové Ing. Ervín Strakosch a Bedřich Strakosch. Společníkem se pak stal ještě Richard Adler. Největšího rozmachu dosáhla firma v době před 1. světovou válkou, kdy byla nucena snížit počet zaměstnanců až na třetinu předválečného stavu. Během holokaustu byla firma židovským majitelům zabavena, zánik výroby však nastal až po únoru 1948. Jednalo se o luxusní, ručně šitou obuv. Většina produkce směřovala na export.Tento podnik se později stal součástí zručského Sázavanu.

Firma S. Taussig

Továrna na potisk látek S. Taussig byla nástupkyní nejstarší kutnohorské továrny, Breuerovy manufakturní tiskárny kartonu, založené roku 1787, která se dostala do krize v sedmdesátých letech 19. století. Továrník Breuer byl nucen kartounku prodat a následně se vystěhovatdo Švýcarska. Novým majitelem se stal Viktor Taussig, který poněkud omezil rozsah výroby, ale firma pracovala nadále v oboru potisku látek. Na přelomu století objekt továrny koupila rodina Tellerových, která jej vlastnila až do roku 1912, kdy se stal součástí Jelínkovy sodovkárny.

Židovští obchodníci:

Ve městě působila celá řada obchodníků, kteří pokrývali všechny oblasti obchodu, nicméně většina z nich se zabývala látkami a galanterií. To je vidět na výčtu obchodníků:

Galanterie, látky: Eduard Ohrestein (Kolárova 185), Pavel Pick (Husova 141), Josef, Rudolf Pick (Mincířská 107), Alfred Munk (Palackého náměstí 94/95), Nathan Munk (Palackého náměstí 94/95), Moric a Arnošt Blattner (Husova 141), Otto a Hedvíka Grunhutovi (Kollárova 589), Adolf a Fanny Abelesovi (Palackého náměstí 94/95), Helena a Marta Scheinovi, Bernard Votický (Šultysova 154), Rudolf Roubíček (Smíškovo náměstí 48/ Hornická 642), Josef Polák, Leon Schein (Palackého náměstí 155), Karel Moravec (Vocelova 343), David Plaček (Rudní 429), Arnošt Platovský (Husova 109-110), Olga Heimová (Sv. Jakubská 83), Alois Bass (Husova 107), Herman a Alžběta Beckovi (Fifekova ulice), Benjamin Gautsch (Husova 100), Julius Rosenzweig (Palackého náměstí 157), Johana Beranová (čp. 6), Emanuel Bondy (Tarmark 77), Johana Votická (Husova 154), Bedřich Pick (Kolárova 589).

Zlatnictví: Mojžíš a Gustav Milrádovi (Palackého náměstí 97-98).

Výroba a prodej luxusní obuvi: Moric Weinberger (Palackého náměstí 97).

Obchod obilím, luštěninami a semeny: Josef Vohryzek (čp. 280), Jakob Vohryzek (Havířská 393), Eduard Vohryzek (Havířská 393), Ignác a Louisa Zelenkovi (Tylova 427).

Hospodářské potřeby a velkoobchod uhlím: Ferdinand Koretz (čp. 406).

Řezníci: Viktor Heim (Husova 15), Marek Kummermann (Husova 148), Vilém Glaser (čp. 506).

Obchod dobytkem a koňmi: Viktor Haim (čp. 121), David Stein (Václavské náměstí 273).

Krejčovství: Berta Schwalbová, Eva Platovská, Marta Pollaková, Moric Blattner (Husova 141).

Obchod kůžemi a peřím: Karel Moravec (Vocelova 343), David Plaček (Rudní 429), Emanuel Bondy Komenského náměstí/Tarmark 76), Jakub Vohryzek (Havířská 393), Bedřich Klein (Husova 76).

Parfumerie: Marta Scheinová (Palackého náměstí 155).

Trafika a velkoobchod tabáku: Josef a František Krásovi (Palacké náměstí).

Obchod nádobím a sklenářství: Marie Jamborová-Plašilová (Fifekova 309), Veronika Reinerová (Tylova 503).

Vetešnictví a kramářství: Gustav Eisler (čp. 166), Moric Blattner (Husova 141), Rudolf Frankenbusch (Hlouška 160), Marie Jelínková (čp. 158), Eduard Jelínek, Eduard Grossmann (Zelený trh 165), Juda Müller (Václavské náměstí 273).

Synagoga:

Kutnohorská synagoga byla postavena počátkem 20. století v secesním stylu. Nahradila starší modlitebnu z roku 1881. Ve 40. letech minulého století sloužila jako varhanářská dílna, později ji začal využívat sbor církve československé husitské. Při úpravách v 50. letech byla zbavena původního dekoru.

Veškeré podklady jsem čerpal z knih Marka Lauermanna a na internetu.

Ke kešce:

Tato multinka má pouze jedno zastavení, tak s chutí na ni vyražte:

Stage: N 49° 56.850 E 015° 15.848

Stojíte na chodníku a přes plot vidíte na pamětní desku obětem holokaustu. Na pamětní desce jsou uvedeny židé, kteří bydleli v Kutné Hoře a zahynuli v koncentračních táborech.

Vzhledem k umístění pamětní desky a k bujné vegetaci v letních měsících. Doporučuji si v tomto období tuto pamětní desku najít na internetu, protože přes plot se nedá přečíst celá pamětní deska!

Zde budete muset zjistit následující:

A= Kolik je obětí holokaustu v levém odstavci? (sudé číslo)

B= Kolik je obětí holokaustu v pravém odstavci?

C= Kolik mají odstavce řádků?

D= Kolikrát se zde vyskytuje jméno František?

E= Kolik je uvedeno na desce obětí holokaustu doktorů?

F= Kolikrát se zde vyskytuje jméno Berta?

Pro kontrolu přidávám kontrolní součet: A+B+C+D+E+F=118.

Výpočet finálky:

N 49° 56.X

E 015° 15.Y

X=(A*C)+(A+B)*D-(B*F)-F

Y=(C*D*E*F)+(C*D*E)+(C*F)+D

Kontrola finálních souřadnic:

O kešce:

Je to plastová krabička o vnitřním objemu cca.150ml. V pohodě se do ní vejde menší CWG, GC či TB.

Doufám, že vám pomohl hint i kontrolní součet a že získat finální souřadnice nebyl problém, tak a už je skoro Vaše.

Můžete tedy vyrazit. Přeji šťastný lov.

Doufám, že se Vám zde bude líbit. Přeji úspěšný lov.

Pokud se Vám tato keška nebo jiná ode mne líbila, tak se nebojte dát bod oblíbenosti.

Pokud chcete, tak můžete navštívit další naše kešky. Naše kešky jsou zde.

Additional Hints (Decrypt)

Mn flzobyrz irpabfgv mrzerylpu

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

511 Logged Visits

Found it 489     Didn't find it 5     Write note 8     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 2     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 3     

View Logbook | View the Image Gallery of 23 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 12/10/2017 5:06:36 AM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (1:06 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page