Skip to Content

<

Nasi zpevni ptaci

A cache by mzyx Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/23/2012
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš věnovaná našim zpěvným ptákům.


Melodický zpěv kosa černého je jedním z mála zvuků, který je schopen přehlušit dopravní ruch v městských ulicích. Popis kosa je celkem zbytečný, neboť je to pták z nejznámějších. Ovšem až do konce minulého století nebyl našim předkům tak znám. Kos byl tehdy ptákem žijícím velmi skrytě a zřídka v hustých jehličnatých lesích, jak ostatně část kosů žije dodnes. Teprve ve 20. století se začal kos šířit i do měst a v krátké době se stal druhým nejpočetnějším městským ptákem hned po vrabci. Příčiny tohoto přechodu do měst nejsou přesně známé. Patrně však jako u dalších ptačích druhů byly hlavními podmínkami dostatek potravy a bezpečnost založená na vznikajícím kulturním vztahu člověka k ochraně přírody.



Vrabec je sice stále ještě u nás běžným ptákem, ale rozhodně není obyčejný. Už svým původem je neobyčejně zajímavý - je totiž nejbližším příbuzným snovačů, což jsou drobní pěvci obývající africké savany, kde hnízdí v obrovských koloniích často umístěných na jednom jediném stromě. Vrabci domácí s těmito svými příbuznými mají společnou zálibu ve velkých skupinách, v tom, že jsou neustále pospolu. Zajímavým jevem u vrabců jsou jejich sněmy. Vrabci se k večeru slétají na některý strom a něm dovedou pročimčarat celou noc. Pak se zase potichu vytratí do svých hnízdních okrsků.



Vždycky když je po dlouhých zimních dnech slyšet vesele znějící rytmické volání sýkory koňadry, ptám se, jak to ty sýkory bez kalendáře poznají, že už se blíží jaro. Když se za slunečného teplejšího rána začnou v parcích a zahradách všechny sýkory předhánět ve zpěvu, můžeme si všimnout, jak rozdílným způsobem jednotliví ptáci tu svou jednoduchou písničku přednášejí.



Zpěv skřivana polního patří nerozlučně k obrazu naší krajiny. Skřivan byl dříve znám každému, kdo pracoval na polích. V posledních letech se však jeho početnost velice snížila. Není to pouze důsledkem trvalých odchytů skřivanů za kulinářskými účely ve Středomoří, ale především důsledkem chemizace našeho zemědělství. Ta likviduje potravu skřivaních mláďat, drobné polní živočichy, ale i potravu dospělých skřivanů, což jsou převážně semena plevelů. Nicméně stále můžeme ještě často skřivany na našich polích slyšet. A nejen na polích, ale i na pláních našich nejvyšších pohoří - Krkonoš nebo Jeseníků.



Zpěv špačka není zrovna mistrovské dílo a jedná se v podstatě o směsici nejrůznějších skřípavých a hvízdavých tónů, mezi něž špaček často přimíchává různé zvuky z okolí a hlasy jiných ptáků. Svůj zpěv přednáší špaček vždycky vsedě, nikdy ne za letu. Při zpěvu, ať již na vrcholku stromu, nebo na ptačí budce, zaujímá špaček vzpřímenou polohu se spuštěnými, polorozevřenými křídly, kterými občas prudce mává.



Podle dvakrát či třikrát opakovaných vět halasně vyzpěvovaných z vršku stromů pozná i zcela nezkušený poluchač drozda zpěvného. I když se zpěv drozdů v různých krajích značně odlišuje, podobně jako v lidské řeči mluvíme o dialektech, charakteristické střídání opakovaných prvků zůstává.



Jedna vlaštovka opravdu jaro nedělá. Uslyšíme-li však její švitořivý zpěv, víme, že jaro je již v plném proudu. Přestože vlaštovka obecná je všeobecně známý pták, je zapotřebí upozornit na časté záměny s jiřičkou. Vlaštovka na rozdíl od jiřičky nemá bílou skvrnu nad ocasem na partii, které ornitologové říkají kostřec, a nemá bílé bříško.



Pěnkava patří k našim nejpočetnějším ptákům. Její zpěv můžeme slyšet od časného jara, někdy již od února a končí až v létě. Teprve v horkých letních měsících umlká. Žije všude tam, kde je třeba jen několik stromů, uprostřed městských zahrad a parků, v listnatých i jehličnatých lesích, v nížinách i v nejvyšších polohách horských lesů.



Konipas bílý je nejznámějším ze tří druhů našich konipasů. Můžeme se s ním u nás setkat prakticky po celém území, přičemž početnější je v nižších polohách, ale vystupuje i do hor, kde svým štěbetáním a švitořivým zpěvem oživuje i vysoko položená místa.



Ukázky hlasů zpěvných ptáků:



Šifra:






Doporučený parkinig viz níže.


Respektujte prosím atributy keše a k finálce nezajíždějte motorovými vozidly !!!

Zkontrolujte Vaše řešení


!!! POZOR !!!
Provedena aktualizace finálních souřadnic.

Aktualizace listingu, šifry (odkaz na youtube) provedena dne 13.9.2016
Keš najdete i bez fotohuintu !
Budu rád když k logu přopojíte nějakou tu fotku z cesty ke keši !

Additional Hints (Decrypt)

Xbq: uynf-ebm-uynf-pm
Uvag: vigri na

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

336 Logged Visits

Found it 308     Didn't find it 2     Write note 4     Temporarily Disable Listing 4     Enable Listing 4     Publish Listing 1     Needs Maintenance 6     Owner Maintenance 6     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 25 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.