Dobrodružství kriminalistiky - Ohledání místa činu
Ohledání místa činu je specifická kriminalistická metoda, kterou se na základě bezprostředního pozorování zkoumá, hodnotí a podchycuje materiální situace nebo stav objektů, majících vztah k prověřované události, za účelem jejího poznání a získání důkazů, jakož i dalších informací důležitých pro trestní řízení.
Místo činu je ta část prostoru, kde se uskutečnil proces, o kterém je možno podle jeho vnější formy předpokládat, že se jedná o proces protispolečenský a u něhož je třeba ohledáním zjistit a zajistit takové znaky jednání, podle kterých by bylo možno věrohodně posoudit, zda jde nebo nejde o trestný čin. Ohledání místa činu patří mezi nejvýznamnější druhy ohledání.
Druhy ohledání:
- ohledání místa činu
- mrtvoly a místa jejího nálezu
- předmětů na místě tr. Činu
- zvířat, těla živé osoby
- ohledání míst, které memusí být bezprostředně místem činu
Ohledání podle posloupnosti:
- Ohledání prvotní - je první a je nejvýznamnější
- Ohledání opakovatelné – provádí se ohledání buď celé znovu, nebo provádí se jen ohledání určité části místa tr.činnosti.
- Ohledání doplňující - ohledávají se objekty nebo jiné části, které nebyly dříve ohledány, neboť nebyl znám jejich vztah k prověřovanému případu.
Neodkladnost ohledání
Je třeba si uvědomit, že materiální situace na místě činu se rychle mění a to zejména vlivem povětrnostních podmínek, biologických, chemických a fyzikálních procesů a negativně ovlivňuje informační hodnotu stop. Proto je nutné ohledání provést co nejdříve po získání informace o dané události, protože čím delší doba uplyne mezi vznikem stop na místě činu a ohledáním místa činu, tím se snižuje důkazní hodnota informací získaných při ohledání místa činu.
Neopakovatelnost ohledání
U této zásady dochází k určitým rozporným názorům a to zejména v praxi, zda ohledání místa činu je nebo není neopakovatelný úkon, když řada ohledání místa činu je opakovaná. Opakované ohledání na místě činu zpravidla svědčí o neodpovědném a nedůsledném postupu na místě činu. Je však nutné připomenout, že v případech, kdy z objektivních příčin došlo k zastavení ohledání místa činu (např. špatná viditelnost), tak se nejedná o opakované ohledání místa činu, ale jde o pokračování přerušeného ohledání místa činu a zde zůstává informační a důkazní hodnota získaných informací zachována.
Nezastupitelnost ohledání
Jde o velice významnou zásadu, která je však v praxi podceňována. Základ této zásady spočívá v tom, že informace o situaci na místě činu a o stavu objektů na místě činu získaná přímým pozorováním jsou nejvýznamnější a nelze je nahradit jiným úkonem. Jestliže ohledání místa činu bylo provedeno nekvalitně, tak žádným jiným úkonem např. výpovědí svědků, rekonstrukcí na místě činu, nemůže být nahrazeno. Informace, které byly získány následným úkonem, nebudou mít nikdy stejnou informační a důkazní hodnotu v trestním řízení jako informace, které byly získány při důkladném a řádném ohledání místa činu.
Druhy ohledání místa činu
V kriminalistické praxi je používáno několik druhů ohledání místa činu, které závisejí na mnoha faktorech, např. jak je místo činu rozlehlé (může se jednat o ohledání letecké nehody, nebo živelné pohromy), zda se ohledání místa činu provádí v interiéru, nebo v exteriéru, apod.
Koncentrický způsob ohledání. Jde o ohledání místa činu ve spirále od okraje místa činu ke středu místa činu. Tento způsob ohledání se provádí zejména u ohledání místnosti např. při krádeži vloupáním. Jako začátek ohledání se většinou zvolí místo vstupu pachatele do místnosti.
Excentrický způsob ohledání. Jde o opak koncentrického způsobu ohledání, kdy ohledání postupuje ve spirále od středu k okraji místa činu. Tento způsob se používá zejména u ohledání místa, kde došlo k násilnému činu a na místě se nachází mrtvola. Počátek ohledání je zpravidla stanoven u těla oběti.
Frontální způsob ohledání. Jedná o ohledání místa činu v rojnici, kdy je ohledání prováděno skupinou od jedné hranice místa činu k druhé, nebo také mohou jít dvě skupiny proti sobě. Tento způsob se používá v rovinatém, dobře přehledném terénu, zejména u ohledání místa velkých havárií.
Rajónový způsob ohledání. Tento způsob se také používá u ohledání v terénu, ale jedná se o terén členitý, kdy je místo ohledání rozděleno do několika sektorů a ty jsou ohledávány buď postupně, nebo současně. K ohledávání v jednotlivých sektorech je následně použit excentrický nebo koncentrický způsob ohledávání.
TAKTIKA OHLEDÁNÍ MÍSTA ČINU
Taktika ohledání místa činu a místa nálezu se nijak výrazně neliší od ohledání místa činu při jiných trestných činech. Zvláštnosti vyplývají z existence takového zdroje informací jako je mrtvola a její "lože", jejichž prohlédnutím ohledání začíná. Dále se pokračuje v ohledání prostoru vymezeném hranicemi místa ohledání a trasy odchodu a příchodu pachatele. Další postup se liší podle toho, zda se jedná o ohledání v terénu nebo v místnosti.
V místnosti se začíná podlahou (aby nedošlo k poškození stop nebo ke vzniku nových stop od ohledávajících osob). Pak se přikročí k ohledání jednotlivých předmětů. Postupuje se směrem od vchodu podél stěn jedním směrem zpět ke dveřím. Končí se ve středu místnosti.
V terénu je postup obvykle po spirále od mrtvoly nebo jiných tzv. "uzlových" bodů (zbraně, předměty zanechané pachatelem na místě činu, stopy krve) směrem do okolí - excentrický způsob - nebo se místo činu rozdělí na čtverce, které se systematicky ohledávají jeden po druhém - rajónový způsob. Používá se také frontální postup ohledání.
U nálezu části mrtvol se při ohledání dbá na to, aby se nepoškodily předměty v nichž byly části zabaleny nebo přepravovány. Chybějící části mrtvoly jsou hledány v nejbližším okolí (vodní toky) i ve vzdálenějších oblastech.
DOKUMENTACE OHLEDÁNÍ MÍSTA ČINU
Ohledání místa činu je řazeno mezi neodkladné úkony (jeho provedení je obvykle nezbytné k zajištění důkazů pro rozhodnutí o tom, zda byl spáchán trestný čin a o tom, že jej spáchala konkrétní osoba), tzn. že tento úkon lze provádět před zahájením trestního stíhání. Nejedná se však o absolutně neopakovatelný úkon, takže v případě potřeby jej lze provést znova. Neopakovatelným se však ohledání může stát v případě, když se místo činu po ohledání změní v důsledku různých vlivů takovým způsobem, že situace, která zde byla v době ohledání, již neexistuje. Proto je nutné pořídit na místě činu fotodokumentaci a u závažných případů i videodokumentaci, které situaci na místě činu v době ohledání objektivně dokumentují.
Druhy fotografií zhotovovaných na místě činu:
1/ orientační fotografie - zachycuje místo činu a jeho širší okolí, začlenění v terénu, přístupové cesty
2/ přehledná fotografie - zobrazuje celkový pohled na místo činu, bez širšího okolí
3/ polodetailní fotografie - zachycuje nejdůležitější části místa činu nebo jednotlivé významné objekty společně s postavením dalších nejbližších objektů v okolí objektů centrálních. Využívá se i k zachycení určitého souhrnu stop.
4/ detailní fotografie - zobrazuje jednotlivé detaily na místě činu, drobnosti, předměty a stopy zcela samostatně se všemi jejich viditelnými markanty.
O provedení ohledání místa činu sepíše vyšetřovatel protokol. Protokol o ohledání obsahuje tři části: úvodní (obsahuje označení události, datum, místo, hodinu ohledání, označení osob, které se ohledání zúčastnily, podmínky ohledání), popisnou (obsahuje přesný popis ohledávaného objektu, postup při ohledání a výsledky ohledání) a závěrečnou (seznam zjištěných stop, předmětů a dokumentů a uvedení jejich využití). Podle charakteru místa činu se protokol doplní též náčrtkem či plánkem místa činu a fotodokumentací tak, aby poskytoval celkovou představu o situaci, jaká byla na místě v době ohledání. Zajištěné stopy a věcné důkazy se označí čísly, shodnými jak v protokolu, tak v náčrtku či plánku a ve foto i videodokumentaci. Protokol o ohledání místa činu podepíší všechny osoby, které se ohledání zúčastnily.
Náčrtek:
Jedná se o rukou nakreslenou půdorysnou skicu místa nebo jeho části, kde došlo k ohledání. Na náčrtku jsou zaznamenány objekty, které se na místě nacházely s uvedením vzdálenosti a základních rozměrů. Náčrtek se pořizuje v průběhu ohledání místa činu, nezávisle na měřítku. Musí být podepsán všemi účastníky ohledání a slouží jako podklad pro vypracování plánku, avšak v jednodušších případech postačuje náčrtek a není potřeba zhotovovat plánek. Zaznamenání objektů a stop na náčrtku musí být shodné s protokolem o ohledání místa činu, kterého je náčrtek součástí.
Plánek:
Je přesné, půdorysné překreslení náčrtku, který byl zpracován na místě činu a to v měřítku. Toto měřítko se uvádí v číselné podobě (1:200) a v grafické podobě. Jde-li o plánek terénu, tak se na něm vždy zaznamená sever. V plánku se zaznamenávají také místa, kde byly nalezeny stopy na místě činu, kdy číselné označení těchto stop musí být stejné s označením stop ve fotodokumentaci a v protokolu o ohledání místa činu. Pro lepší srozumitelnost je plánek doplněn legendou.
Podstatou ohledání je tedy získávání informací o místě, způsobu, čase, motivu a také o pachateli spáchaného trestného činu za pomoci přímého pozorování s využitím všech smyslů, ale i kriminalistických prostředků.
Problematika ohledání místa činu je samozřejmě daleko složitější a obsáhlejší, nacož by mi tady nestačil vymezený prostor. Cílem bylo, alespoň rámcově nastínit jednu z činností (byť na začátku nejdůležitější) vyšetřovacího týmu na místě.
Jak už je u této serie zvykem, budete muset projit malým testíkem, aby jste získali souradnice, takze pripravit a jedem.
Finále najdeme na: (ke všemu budete potřebovat náčrtek)
N 49° 16.(krevní stopa)(pistole čz kompact)(vstřel ve stropu)
E 17° 00.(průstřel křesla)(daktyloskopická stopa + tělo)0
Ke schrance se chovejte prosim s citem, nesnazte se ji jakkoliv vyndat, sundat, otocit ci jakkoliv premistit. K otevreni neni treba zadne hrube sily ani nastroje, nez se vrhnete do otevreni radsi chvili zapremyslejte. Dekuji
A ještě jedno upozornění, hlavně nenápadně, na místě bude asi celkem rušno chvílema.
Tak a ted jiz preji jenom uspesny lov, a podotykam na zaver, ze toto je sesta cache z planovane serie, a dalsi dily na sebe snad nenechaji dlouho cekat.
V soucasnosti mate na vyber:
GC2G2GG DK#1 - Daktyloskopie
GC2G45G DK#2 - Mechanoskopie
GC2G48R DK#3 - Rekognice
GC2G48R DK#4 - Trasologie
GC2G48R DK#5 - Krev
GC2G48R DK#6 - OMČ