Skip to content

ENTERICH A VESELI HASICI Mystery Cache

Hidden : 02/08/2013
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   large (large)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Pohodová keška, určená přátelům osečenského mlynáře a člena Okrašlovacího spolku v Osečné Donalda Entericha. Na uvedených souřadnicích keš nehledejte – můžete se tu ale pomodlit za zdar vaší výpravy…

Dne 11. června 1825 – smutný den v dějinách Osečné. Toho dne zachvátil obec požár a ohni padlo za oběť 25 domů, radnice, fara a kostelní věž. Všech 5 kostelních zvonů se roztavilo…


A teď něco ze staré kroniky „Geschichte der Stadt Oschitz“ …

Přesně o sto let později, 11.června 1925, se historie málem opakovala a ohrožena byla především škola. Pomocná učitelka Hilarie Rauberová předváděla s žáky u příležitosti oslav 100. výročí požáru rekonstrukci této hrozné události. Z krabic od margarinu děti vyrobily zdařilou maketu náměstí se všemi domy, radnicí, farou i kostelem. Maketa byla umístěna na školním pozemku hned vedle kůlny na nářadí.


V uvedený den se u školy shromáždilo velké množství obecenstva ze širokého okolí. Pro všechny případy se dostavili členové pohřebního spolku „URNA“, připraveni poskytnout okamžitě poslední pomoc případným obětem, nastoupila i zvláštní pátrací četa „Fajruje To Fest“, která zajišťovala, že osečenští hasiči byli u požárů vždy první. Přítomni byli i psovodi se psy, vycvičenými na vyhledávání troskami zasypaných lidí. Starosta pronesl projev a místní hasičský sbor předjel s novou stříkačkou. Chalupník Bär (oděný v kostýmu svého prapředka mnicha Bruna) jí symbolicky požehnal. Poté vystoupili zástupci Sokolské župy z Rovenska, kteří předvedli vtipnou sestavu „Ohně my se nebojíme“. Slavnostního zapálení se ujal jako čestný host náčelník spolku hasičů „Ploučnice“ z České Lípy R. Wieh, nadlesní Kokrčíková přitom hrála na harmoniku a zpívala píseň „Červená se line záře“…


Požár se vydařil – všechny domy rychle vzplály a když začal hořet i kostelík, lidé začali nadšeně tleskat a provolávat slávu. Nyní měli nastoupit hasiči a požár měl být zdárně a rychle uhašen. Nikdo však nepočítal s tím, že oheň přeskočí z kostela na kůlnu na nářadí – ta začala okamžitě hořet a hrozilo nebezpečí, že se požár přenese i na školní budovu…

Hasiči však nezaváhali, vrhli se neohroženě do plamenů a vynášeli z kůlny školní nářadí. V krátké době byla uvedena do provozu i stříkačka a tak byly zbytky kůlny uhašeny a nebezpečí požáru samotné školy bylo zažehnáno. Psovodi se psy pro jistotu prozkoumali požářiště, URNA zůstala tentokrát bez práce…

Celou akci se zájmem sledoval i osečenský mlynář a člen Okrašlovacího spolku Donald Enterich. Všiml si, že hustý dým dráždil oči hasičů a nutil je k slzám. Pohled na plačící hasiče pak velmi depresivně působil na přihlížející občany, takže všichni propadali zoufalství a hlasitě vzlykali. I samotného Entericha to tak silně dojalo, že měl několik dnů chmurnou náladu…

Asi za týden po požáru projížděl obcí Enterichův dávný přítel Jarnow z Turnova. Tento zdatný podomní obchodník zbohatl na prodeji vánočních pohledů a nočníků a věnoval se nyní obchodu s hasičskými potřebami. Když mu Donald vyprávěl o plačících hasičích, nabídl mu Jarnow nejnovější model protislzných brýlí a Enterich od něho získal výměnou za dva pytle mouky sérii těchto brýlí pro celý hasičský sbor. Vybral typ „Veselá kopa“ a věnoval je hasičům zdarma jako poděkování za to, že mu kdysi zachránili život na Hodináři.


Příležitost k vyzkoušení nových brýlí dostali hasiči hned následující sobotu při lesním požáru v Podvrší. Brýle se plně osvědčily – nikdo z hasičů neslzel, na přihlížející občany působili hasiči naopak radostným dojmem a díky brýlím u nich vzbuzovali bujaré veselí…

V krátké době po tomto zásahu začalo v obci vznikat nebývalé množství menších požárů – nebyl pomalu den, aby by něco nehořelo. Dřevník, chlívek, kupka sena, nůše šišek, krmelec atd. Hasiči měli stále co dělat a byli v jednom kole. Ke každému požáru se okamžitě sbíhali lidé z celého okolí, povzbuzovali hasiče a radovali se z jejich zásahů. Hasičskému sboru z Osečné se brzy začalo říkat „Veselí hasiči“…


Zájmu zejména starších občanů o požáry vyhověla pomocná učitelka Hilarie Rauberová, která si narychlo pořídila oprávnění k řízení autokaru a začala k požárům svážet za mírný poplatek seniory, kteří by se jinak k atrakci těžko dostávali. Pomáhal jí v tom zeměměřič Kopftütze, který znal dokonale celou oblast a měl prozkoumané a zmapované všechny přístupové cesty.


Po měsíci neustálých požárních zásahů byli „Veselí hasiči“ již zcela vyčerpáni. Zvýšený počet požárů vrtal Enterichovi hlavou a pojal hrozné podezření, že si občané zapalují různé drobné objekty sami, jen aby přilákali „Veselé hasiče“ a pobavili se jejich činností. Enterich proto po domluvě s obchodníkem Jarnowem u něho vyměnil brýle typu „Veselá kopa“ za typ „Zoufalec“. A jaký byl výsledek? Po prvním zásahu hasičů s novými brýlemi požáry jako zázrakem přestaly! Až do vánoc v obci už ani jednou nehořelo, hasiči si mohli konečně oddechnout a chválili Entericha za dobrý nápad. Zklamaná byla jen pomocná učitelka Rauberová – přišla o výdělek a přivydělávala si pak jako obvykle sběrem šišek…

Kešku naleznete na tichém a příjemném místě – na kopečku, ze kterého Kopftütze kdysi vyhlížel, zda někde nehoří. Dnes je kopec zalesněný, ale z jeho úpatí je hezký výhled na Ještěd…

A tady jsou souřadnice:

50.41.XXX a 014.54.XXX

Additional Hints (Decrypt)

bfz irmv
cbxynq fgermv
arqnyrxb xnzra yrmv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)