Skip to Content

<

Heraldika I - Uvod

A cache by rictep Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 4/1/2013
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

S heraldikou se setkáváme takřka denně při nejrůznějších příležitostech. Znaky se objevují na mincích, bankovkách, budovách a razítkách, na vozech MHD i na sportovních dresech reprezentantů.
Heraldika není jen záležitostí středověku, ale je jako přirozený projev symboliky nadčasová a žije dál, protože vytváří jedno z pojítek mezi minulostí a současností v životě mnoha národů.
Cache is only in Czech language.

eraldika jest věda a umění erbův. Erby jsou dědičná znamení nebo znaky na částech rytířské zbroje umístěné, kterými se liší od sebe osoby, rodiny a spolky, jež právo mají je nositi. Takových odznaků užívalo se již u Římanů, aby rozličné oddíly vojska od sebe se rozeznávaly; od Římanů přešly tyto znaky do zemí od nich zkolonisovaných v západní Evropě, do Francie, Španěl a Anglie, odkud se do Němec dostaly.

e se erby po celé Evropě ve XII. a XIII. století valně rozšiřovaly, k tomu především přispěly války křižácké. Veliká síla křižáků, kteří pospolu táhli do krajin východních, záhy dala k tomu příčinu, že přátelé a příbuzní stejnými znaky své štíty si pomalovali, aby v potřebách dříve se poznali a zároveň statečné činy své zvěčnili sobě přiměřenými obrazy. A jako křižáckými válkami tak jinými válečnými výpravami v samé Evropě erby rytířské se rozšířily.

o roku 1250 známe v Čechách a na Moravě jen málo erbů, ale potom najednou počtem se velmi rozmnožily, čehož neposlední příčinou bylo také roztržení rodových spolků, o kterém u Vítkovců, Drslaviců a Markvarticů výslovně se vypravuje.

ro velkou důležitost heraldiky bývaly ve středověku u dvorů panovnických heraltské komory a v čele jich bývali králové heraltů. Sám panovník jmenoval takového krále a vyliv víno na jeho hlavu, nejen zvláštní jméno mu dal, nýbrž i jisté svobody propůjčil.

eská heraldika jest na středokratech mezi heraldikou západní Evropy a německou s jedné a mezi uherskou, polskou a ruskou s druhé strany. V samých začátcích svých ve věku třináctém byla Čechům příkladem a vzorem heraldika německá, ve věku XIV. a XV. do válek husitských francouzské vzory dostaly vrch nad německé. Rozmanitý vliv ten jeví se jednak v názvosloví rytířského kroje a rytířských způsobů jednak v úpravě náhrobků panského stavu a v nádheře helmů a přikryvadel. Erby naše jsou jednoduché o jednom erbovním znamení a teprve v polovici XIV. věku panské naše rodiny některé děliti počaly své štíty na dvě a na čtyři části anebo erbovní znamení dvojnásobily, trojnásobily a čtvernásobily, což pravidlem se stalo při alliančních erbech již ve XIII. století. Nobilitacemi po husitských válkách vešly ve zvyk dělené štíty, které v druhé polovici XVI. století a zvláště v XVII. věku nezbytnými se staly.

tít jest v heraldice české název té části zbroje, která ve válečnictví správně česky pavéza slově, je nejdůležitější částí erbu. Všechny ostatní části erbu nohou chybět a erb stále zůstane erbem. Podrobněji viz. GC45MVK.

heraldické terminologii slovo tinktura znamená obecné označení kovů, barev a kožešin. Podrobněji viz. GC45MVP.

heraldice jde všeobecně o jakékoliv znamení, které se klade do štítu. Figury se dělí na heroldské (viz. GC45MVQ) a obecné (viz. GC45MVT).
aké přilbice, helm, helma, patří mezi základní znakové složky úplného erbu jako kovová součást zbroje chránící hlavu bojovníka. Podrobněji viz. GC45MVW.
éž přikrývky, pokrývky, pokryvadla, krydla či staročesky fafrnochy nebo fanfrnochy jsou tvořeny látkou, která bezprostředně spočívá na přilbě a svými okraji volně vlaje po obou stranách přilby a štítu. Jejich původ je ryze praktický a jejich užívání bylo patrně převzato od saracénů. Tento závoj přikrýval přilbu (někdy i klenot) a převážnou část brnění, čímž chránil rytíře před účinky slunečních paprsků, které rozpalovaly celou zbroj. Podrobněji viz. GC45MVW.
očenice a koruny slouží k tomu, aby zakryla upevnění klenotu na přilbu. Točenice jsou z látky. Podrobněji viz. GC45MVW.
lenotem se v heraldice nazývá vrchní ozdoba přilby. Sloužila k rozpoznávání bojovníků v boji. Klenotem byly křídla, rohy, parohy apod. Podrobněji viz. GC45MVW.
e znacích významných osobností se často setkáváme s řádovými dekoracemi, a to řádů duchovně-rytířských, světských rytířských řádů a řádů záslužných. Jde o řádové stuhy a řetězy, jež obtáčejí štít a jsou zakončeny vlastními řádovými odznaky, které jsou vždy zavěšeny uprostřed pod štítem. Je-li řádových stuh či řetězů více, pak ten důležitější a vyšší je vždy blíže štítu.

dznaky rytířských řádů mají většinou podobu křížů (v nejrůznějších tvarech a v kombinacích s jinými figurami).

heraldice se jedná o honosný kus, nebo vedlejší výzdobu znaku, strážce či nosiče štítu. Štítonoši se začínají objevovat v různých zemích Evropy v průběhu XIII. století. Na nejstarších pečetích vytváří štítonoše postava samotného erbovníka, a to buď jako jezdce anebo jako stojícího rytíře, který drží levou rukou štít a v pravé má meč nebo prapor.

očet štítonošů může být různý. Tak například město Plzeň má jednoho štítonoše (anděl, který drží štít před sebou).

ejčastěji jsou štítonoši dva (po jednom na každé straně štítu). Mohou být stejní, ale i rozdílní. Jsou to zpravidla lidé (rytíři, diví muži, vojáci, mouřeníni, alegorické postavy, světci apod.), zvěř (lvi, orlice, koně, medvědi, psi apod.), ale i bájná zvířata (především gryf). Při blasonu se nesmí zapomenout na směr hlavy (pokud je jinak než vpřed) a také na zbroj (pokud se odchyluje od pravidel o tinkturách zbroje).

ěkteré rodiny si své štítonoše natolik oblíbily, že se staly dědičnými. Doklady o tom existují již z 16. století (např.: poslední Rožmberkové). Později byli štítonoši přímo udíleni panovníkem jako součást znaku v majestátu.

erbů s velkým počtem klenotů nosí někdy štítonoši na hlavách přilby s klenoty. Ve výjimečných případech mohou štítonoši narážet i na jméno nebo původ erbovníka (poslední Rožmberkové užívali jako štítonoše dva medvědy (lat. Ursus), čímž naráželi na svůj domnělý původ od italských knížat Orsiniů (Ursinů)).

títonoši nikdy nesmějí stát ve vzduchu, a proto většinou stojí na pásce hesla, na půdě nebo na římse.

rapory, korouhve jsou látky s odznaky majitele pevně připevněné na konci žerdě (ratiště). Oproti tomu vlajka není nikdy pevně připevněna k žerdi, ale naopak pomocí šňůry může být vytahována nebo stahována.

okud jsou na praporech a korouhvích heraldické figury, pak vždy hledí směrem k žerdi (ratišti). S prapory, korouhvemi a vlajkami se setkáváme i jako s výzdobou znaků, a to buď v rukách štítonošů, nebo jako samostatnými klenoty, popřípadě jako se součástí složitějšího klenotu.

láště a stany jsou drapérie na způsob plášťů, které celý štít obklopují. Jsou vyduté na třech místech. Jednak na nejvyšším bodu uprostřed, kde se nachází hodnostní koruna, a potom ještě poněkud níže po stranách, kde je plášť vyvázán zlatými šňůrami se střapci, odkud pak volně zřasen visí dolů a bývá zlatě lemován. Stan se podobá plášti, avšak nevychází z koruny, ale z kopule s laloky se střapci, na níž spočívá koruna. Pláště i stany jsou podšity hermelínem.

řevážná většina stanů a plášťů je červená (purpurová), ale ojediněle se objevují i jiné tinktury. Někdy je vnější strana stanu pláště poseta erbovními figurami.

lasonování je slovní popisování znaku podle heraldických pravidel a odborným názvoslovím. Podrobněji viz. GC45MVY.

a první pohled se heraldika zdá být nesčíslným souhrnem všech existujících znaků. Má však svůj řád a pravidla a vyžaduje i důkladnou znalost obecných dějin a řady pomocných věd historických, zejména pak sfragistiky, numismatiky, epitafiky, genealogie, faleristiky, ale i dějin umění.

ro historii má heraldika zcela zásadní význam, protože ve svém vývoji zachycuje proměny v životě společnosti, a to nejen ve sféře výtvarné, ale především také v oblasti duchovní a politické. Výtvarně heraldika vždy reagovala na měnící se vkus a sloh doby, obsahem figur obrážela duchovní proudy a dění ve společnosti a často měla i politický podtext.

ejvětší význam má heraldika pro dějiny umění, určování a datování památek. Podle znaků, popřípadě i podle jejich zlomků, lze často určit dobu vzniku památky na základě znalostí přesného časového vymezení užívání určitého typu štítu, přilby, přikrývek i honosných kusů. Navíc znaky určují osoby, ke kterým se památky vztahují.

eš se nachází na místě, kde dříve bývala bažantnice. Stával zde trolejbus, který sloužil jako zázemí pro myslivce. Z lesíka byl vidět už z dálky. Dnes jsou zde jen zbytky základů a oplocení. Buďte proto opatrní a raději jděte okolo. Nezkracujte si, prosím, cestu po poli. K parkování použijte parkovací plochu, nebo nechte geovozidlo u kostela a udělejte si příjemnou procházku. Ve sněhu může být keš hůře odlovitelná. K odlovu doporučuji použít dlouhé kalhoty a starší boty.

ezapoměňte si vyfotografovat erb strážce keše a opsat si bonusový znak. Bude se vám hodit při hledání bonusové keše. Pokud zapomenete, tak mi napište a já Vám erb pošlu e-mailem. Počítejte však, že si napřed ověřím, že jste keš opravdu odlovili.

okud zapomenete, tak bonusový obrázek naleznete na adrese:
http://rictep.sweb.cz/Heraldika/xxx/Heraldika_I-bonus.pdf,
kde za xxx doplňte bonusové velké písmeno.

Additional Hints (Decrypt)

XNZRAAN XBFGXN H CNGL FGEBZXH

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

632 Logged Visits

Found it 613     Didn't find it 1     Write note 6     Temporarily Disable Listing 3     Enable Listing 3     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 2     

View Logbook | View the Image Gallery of 20 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.