Skip to content

Severka V. - Jizerskohorske prehrady Mystery Cache

Hidden : 08/10/2014
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Série keší Severka vznikla pro zpříjemnění pobytu geohostů naší Chalupy Severky. Jedná se o 13 mystery keší, které mají za úkol seznámit Vás s místy v blízkém okolí, které rozhodně stojí za návštěvu.



JIZERSKOHORSKÉ PŘEHRADY

V žádných našich horách není tolik údolních přehrad jako v Jizerských horách. Jsou významným krajinným prvkem, i když původně byly budovány na počátku 20. století jako ochrana před ničivými vodami. Ty postihly zdejší kraj v červenci 1897, kdy na Nové Louce ve středu Jizerských hor spadlo během 24 hodin 345 mm vody (dodnes nepřekonaný evropský rekord!).


v.n. Josefův Důl

Josefodolská přehrada je největší a zároveň nejmladší přehradou v Jizerských Horách.

Stavba pochází z let 1976 - 1982. Jedná se o největší údolní přehradu Jizerek. Má dvě sypané hráze, čelní (délka 720 m, výška 43 m) a boční, které zadržují 23 milionů m3 vody. Nádrž je zásobárnou pitné vody pro Jablonec, Liberec a Českolipsko. Maximální zatopená plocha je 138 ha. Kousek od hráze stojí 60m vysoká věž, na jejímž vrcholu jsou strojovny. Přístup do horní strojovny je po ocelové lávce dlouhé 150 m. Větší část věže je ukryta pod hladinou přehrady. Od této věže také vede podzemní štola v délce 2440 metrů, která se táhne až sto třicet metrů pod horským hřbetem a ústí v úpravně vody v Bedřichově.

Do bezprostředního okolí přehrady turisté přístup nemají, přesto je jejich vítaným cílem, a to hlavně díky nádhernému okolí a dobře upraveným přístupovým cestám, které často vyhledávají i cyklisté. Nejblíž se k přehradě dostanete pouze na hráze, dlouhé zhruba 700 metrů. V okolí nádrže vede několik turistických a cyklistických tras, které stojí za to projít či projet. Pohled na tak velké vodní dílo je nezapomenutelný. In-linistům doporučujeme zaparkovat auto na parkovišti v Hraběticích.


Protržená přehrada

Přehrada na Bílé Desné se začala budovat roku 1911. Sypaná hráz, u paty široká 54 metrů, byla dokončena v roce 1915. Přehrada se začala napouštět. Bylo v ní 260 000 m3 vody (maximální objem nádrže byl 400 000 m3), když dva dřevaři zpozorovali pramínek vody tryskající z hráze. Upozornili hrázného, který se okamžitě rozhodl naplno otevřít obě výpustě.

Proud vody ale sílil a otevřít se podařilo pouze jednu. Jen pár desítek minut trvalo, než se hráz s ohlušujícím rachotem zřítila. Voda brala vše, včetně dříví z panské pily, z něhož se stala beranidla rozbíjející všechno, co se připletlo do cesty. I obec Desnou, jejíž obyvatelé pak vzpomínali:
„Z nejvýše položené části obce se valila obrovská, bíle se pěnící vlna vody se žlutým mračnem prachu, která obsáhla téměř polovinu šíře údolí a neuvěřitelnou rychlostí se blížila k našemu stanovišti. Mezi do té doby klidně přihlížejícími občany propukla náhle neuvěřitelná panika. Matky se zoufalým křikem běžely do svých domů zachránit ty nejmenší, vyděšené děti prchaly na blízké kopce… Putující hora o výšce dvoupatrového domu, skládající se z tisíců klád, kmenů, trámů, balvanů, písku a bahna, se řítila obrovskou silou do údolí…“

Záplava postihla celé Tanvaldsko. Třicet domů a továren bylo úplně zničeno, šedesát devět domů těžce poškozeno. Zahynulo šedesát dva lidí, přes tři stovky jich zůstalo bez domova.

Katastrofu dodnes v Desné připomíná balvan, který sem přivlekla voda vymknutá lidské kontrole, opatřený cedulkou s nápisem „Poutníče – postůj!“. Nahoře v lesích zbyla po přehradě šoupátková věž a torzo hráze včetně přepadové kaskády.

Ze všeho nejvíc tu působí atmosféra někdejšího neštěstí, které jako každá jizva pomalu zarůstá. Mezi stromy, jež tu neměly být, vede krátká naučná stezka. Jedním ze zastavení je i ústí štoly, která spojuje Protrženou s nedalekou přehradou Souš. Do štoly se dlouhá léta mohlo lézt, nyní je nepřístupná; nejen proto, že v ní zimují kolonie netopýrů.


v.n. Souš

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Historie:
Po smrti architekta Otto Intzeho, který postavil mnoho z jizerskohorských přehrad, byl polubenským Vodním družstvem osloven nový projektant, Ing. Wilhelm Plenkner z Prahy. Ten navrhl v roce 1906 celou soustavu přehrad v povodí Kamenice. Projekt zahrnoval výstavbu dvou přehrad na Černé a Bílé Desné propojenou vzájemně štolou a pak dvě obdobně propojená vodní díla na Blatném potoce a Kamenici druhá část však nebyla realizována).

Dříve se v místě přehrady nacházela osada Souš (Darré), poprvé zmiňovaná roku 1775. Koncem 19. století zde žilo ve 34 domcích 156 obyvatel. V osadě také pracovala od konce 18. století do roku 1810 sklářská huť. Osada Souš však ustoupila výstavbě přehrady.

Přehrady na Černé a Bílé Desné byly budovány současně v letech 1911–1915. Po protržení přehrady na Bílé Desné dne 18. 9. 1916 dnes slouží k zadržování povodňových průtoků pouze přehrada Souš.
Po zmiňované katastrofě na sousední protržené přehradě došlo nejdříve k vypuštění Soušské přehrady a vodou byla opět naplněna až po důkladné prohlídce a přestavbě v letech 1924–1927.
Po výstavbě vodárenského systému je od roku 1973 zdrojem vody pro zásobování Tanvaldska a Jablonecka pitnou vodou.

Technické parametry:
hráz: je zemní, sypaná, vysoká 25 m nad základem, široká 7,1 m, dlouhá 364 m
objem nádrže: 7 561 000 m³
plocha povodí: 13,96 km²
maximální plocha: 85,89 ha

Využití:
V roce 1974 tu byla vybudována úpravna vody a nádrž nyní slouží jako zásobárna pitné vody pro Jablonecko a Tanvaldsko. Koupání a rybolov jsou tu proto zakázány a okolí je přísně chráněno.
Kolem Souše vede opravená Soušská silnice, po které se mohou osobní automobily dostat přes Smědavu až do Bílého Potoka a Hejnic na druhé straně hor, ovšem jen během letní sezóny od května do října. V zimě je silnice uzavřena.


v.n. Bedřichov
Typ zařízení: rybník, jezero, přírodní koupaliště
Pláž: travnatá
Vybavení: nudapláž

Přehrada položená v lesnatém údolí říčky Černá Nisa nedaleko od Bedřichova skýtá romantické zákoutí uprostřed Jizerských hor.

Historie:
Vodní nádrž Bedřichov (někdy nazývána přehrada na Černé Nise nebo Bedřichovská přehrada) postavená v letech 1902–1906 na stejnojmenném říčce, která pramení na úbočí Olivetské hory v nejvyšších partiích Jizerských hor, se nachází 3 km severně od Bedřichova a 13 km od Liberce. Byla vybudována jako součást hydro-energetické soustavy vodního díla. Patří k ní i přivaděč vody dlouhý cca 4,4 km s vodní komorou, vodní elektrárna Rudolfov a další přehrada s nádrží pro vyrovnávání odtoku a vodní elektrárna, atd. Projekt vyhotovil pro Vodní družstvo v Liberci profesor Dr. Ing. Otto Intze and Ing. Leppla.
Přehrada Bedřichov slouží výhradně k zadržování povodňových průtoků.

Technické parametry:
hráz: je tížná, zděná, vysoká 23,5 m nad základem, široká 4,5 m, dlouhá 340 m v koruně s poloměrem křivosti 300 m
objem nádrže: 2 103 000 m³
hloubka nádrže: 15 m
plocha povodí: 4,31 km²
maximální plocha: 41,5 ha

Využití:
Přehrada je díky svému položení a okolní krajině vyhledávaným místem pro turisty. V letním období poskytuje možnost klidného koupání, v zimě lze po její zamrzlé hladině jezdit na běžkách. Dno nádrže je bahnité, je zde možné koupání a opalování bez plavek.


v.n. Fojtka

Typ zařízení: rybník, jezero, přírodní koupaliště
Pláž: travnatá
Vybavení: občerstvení
Možnosti sportovního vyžití: plážový volejbal

Přehrada leží mezi obcemi Mníšek u Liberce a Fojtka, vodou ji zásobuje tzv. Fojtův potok.

Historie:
Vodní nádrž Fojtka (někdy nazývána Fojtecká přehrada nebo Mníšecká přehrada) postavená v letech 1904–1906 na stejnojmenném potoce, leží 6 km severovýchodně od centra Liberce pod vsí Fojtka u obce Mníšek. Byla vybudována jako součást Generálního projektu na výstavbu přehrad v povodí Lužické Nisy pro Vodní družstvo v Liberci. Projekt vyhotovil profesor Dr. Ing. Otto Intze, zahrnoval výstavbu dalších třech přehrad v povodí Jeřice: Fojtku, Mlýnici a v Oldřichově v Hájích, která nakonec nebyla uskutečněna. Přehrada Fojtka slouží výhradně k zadržování povodňových průtoků.

Technické parametry:
hráz: je gravitační, zděná, vysoká 16 m nad základem, široká 4,5 m, dlouhá 146,2 m v koruně s poloměrem zakřivení 175 m
objem nádrže: 323 000m³
hloubka nádrže: v průměru 10 m
plocha povodí: 6,9 km²
maximální plocha: 21,5 ha

Využití:
Nádrž slouží k rybaření, vyskytují se zde hojně lososovité ryby. Dále je využívána jako koupaliště, s nudistickou pláží na jednom z břehů. Kolem přehrady je mnoho místa nejen na rozložení dek a osušek, ale i na hraní her.


v.n. Mlýnice

Na hranici mezi Mníškem a Novou Vsí byla v roce 1906 vybudována přehrada s názvem Mlýnice.

Historie:
Vodní nádrž Mlýnice (někdy nazývána Mlýnická přehrada) byla postavená v letech 1904–1906 na Albrechtickém potoce (pravostranném přítoku Jeřice) pod malou stejnojmennou osadou Mlýnice nedaleko obce Nová Ves. Byla vybudována jako součást Generálního projektu na výstavbu přehrad v povodí Lužické Nisy pro Vodní družstvo v Liberci. Projekt vyhotovil profesor Dr. Ing. Otto Intze. Zahrnoval výstavbu třech přehrad v povodí Jeřice: Fojtku, Mlýnici a v Oldřichově v Hájích, která nakonec nebyla uskutečněna. Přehrada Mlýnice slouží výhradně k zadržování povodňových průtoků.

Technické parametry:
hráz: je gravitační, zděná, vysoká 22 m nad základem, široká 4,5 m, dlouhá 159 m v koruně s poloměrem křivosti 200 m
objem nádrže: 271 000 m³
hloubka nádrže: v průměru 10 m
plocha povodí: 5,9 km²
maximální plocha: 5,2 ha

Využití:
Nádrž slouží k rekreačním účelům – rybaření a koupání.

Upozornění sezona 2013:
Na přehradě Mlýnice jsou v současné době realizovány určité práce, které mají za následek různá omezení pohybu v okolí vodního díla. Koupání a pohyb na přehradě budou regulovány podle potřeby stavby. Návštěvníci se budou vždy řídit pokyny stavbyvedoucího a pracovníků provádějících práce. Pohyb a koupaní na vodní nádrži Mlýnice je na vlastní nebezpečí!


v.n. Mšeno

Typ zařízení: rybník, jezero, přírodní koupaliště
Pláž: písčitá
Vybavení: WC, občerstvení, restaurace, dětský koutek, nudapláž, noční koupání, stojan na kola, parkoviště, bezbariérový přístup
Možnosti sportovního vyžití: hřiště, kurty
Další možnosti: rybaření

Jablonecká přehrada je oblíbenou vodní plochou pro celé široké okolí, nachází se nedaleko centra Jablonce nad Nisou, leží na Mšenském potoce.

Historie:
Jablonecká přehrada je označována za klenot Jablonce nad Nisou a má velkou zásluhu na tom, jak příjemně se v Jablonci žije. Přehrada nebyla postavena v letech 1906–1910 jako rekreační nádrž, ale jako součást protipovodňových opatření v Jizerských horách, které reagovaly na katastrofální záplavy z roku 1897. K soustavě patří štola vedená z Lužické Nisy dlouhá 636 m a štola z Bílé Nisy dlouhá 1 758 m.

Stavby přehrad se ujalo Vodní družstvo pro regulaci vodních toků a výstavbu přehrad v povodí Zhořelecké Nisy. Podobu soustavě údolních přehrad postavených v prvním desetiletí dvacátého století na Jablonecku a Liberecku dal Prof. Dr. Otto Intze z Cách, specialista na vodohospodářské stavby. Ten byl i autorem projektu jablonecké přehrady, přestože se jejího dokončení již nedožil. (Pamětní kámen vytvořený v roce 1943 ke stému výročí jeho narození byl v roce 1996 objeven v přehradě potápěči, později vyzdvižen ze dna a umístěn v parčíku pod hrází.).

Technické parametry:
hráz:je tížná, zděná, vysoká 20 m nad základem, široká 4,5 m, dlouhá 425,5 m v koruně s poloměrem křivosti 350 m
objem nádrže: 2 786 000 m³
plocha povodí: 53,5 km²
maximální plocha:39,78 ha

Využití:
Přehrada je největší městskou vodní plochou ve Střední Evropě a v současnosti slouží především k rekreaci. Jsou zde písčité a travnaté pláže, vstup do vody je v závislosti na konkrétní lokalitě mírný až velmi prudký. V bezprostřední blízkosti se nacházejí kurty na plážový volejbal, hřiště, dětské koutky a betonová hřiště na fotbal, tenis či basketbal, množství stánků s občerstvením a několik restaurací.


v.n. Starý Harcov

Typ zařízení: rybník, jezero, přírodní koupaliště
Pláž: písčitá
Vybavení: sprchy, WC, občerstvení, restaurace, přístup psů
Možnosti sportovního vyžití: hřiště, plážový volejbal, půjčovna loděk a dalšího vybavení
Další možnosti: rybaření

Vodní nádrž Harcov, nazývaná také Harcovská přehrada či Liberecká přehrada, leží nedaleko centra města v údolí libereckého Harcovského potoka, obklopená z jedné strany lesem a z druhé klidnou vilovou čtvrtí.

Využití:
Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce, původně však byla navržena na ochranu města před povodněmi a jako zásobárna vody pro potřebu průmyslu. V okolí přehrady žijí také chránění živočichové: ropucha obecná, čolek obecný, strakapoud velký, lejsek šedý a ježek západní.

Jediná rozlehlejší pláž leží na pravém břehu v blízkosti hráze a nabízí všechny základní služby. Mimo jiné i WC, sprchy, hřiště na plážový volejbal, občerstvení a restauraci. Pláž je travnatá a písčitá se středně strmým břehem. Slouží tak obyvatelům Liberce a návštěvníkům nejen ke koupání, ale také procházkám a relaxaci.

Technické parametry:
hráz: je zděná tížného typu, vysoká 19 m nad základem, široká 4,5 m, dlouhá 157 m v koruně s poloměrem křivosti 120 m
objem nádrže: 687 000 m³
plocha povodí: 15,7 km²
maximální plocha: 14,07 ha

Historie:
U obyvatel Liberce je neoddělitelně spojena představa kouzelného údolí Harcovského potoka s vodní hladinou malebně vklíněnou do okolních stromy porostlých strání. Nebylo tomu tak vždycky. Před výstavbou přehrady se na dvě hlubokého údolí klikatil nevinně vyhlížející Harcovský potok, který však na jaře a po různých průtržích mračen dovedl nadělat spoustu škod v níže položených částech Liberce. Zejména zátopa v srpnu roku 1897 dala podnět k tomu, aby se začalo vážně uvažovat o výstavbě ochranných retenčních nádrží, jež by byly schopné zadržet vodní spousty. Už v r. 1899 byla založena společnost pro regulaci vodních toků a výstavbu přehrad v povodí Zhořelecké Nisy. Jednou z nich byla přehrada na Harcovském potoku. Podle projektu profesora Dr. Ing. Otto Intze z Cách ji postavily v letech 1902–1904 sdružené liberecké stavební firmy W. Streitzig a spol. a N. Rell a J. Neffem.
Zemní práce byly velmi náročné, nánosy proložené místy bludnými balvany a rozrušené žulové podloží si vyžádaly položení základů až do hloubky šesti metrů. Pro hráz přehrady byl zvolen klenbový tvar o poloměru 120 metrů a na obou koncích je zakotvena do pevného skalního podloží. Při výšce hladiny 12 m nade dnem může přehrada pojmout 630 tisíc kubíků vody. Koruna hráze je položena o jeden metr nad hladinu nejvyšší vody, celková výška zdi včetně základů měří 20,50 metru. Dvě štolové výpusti jsou opatřeny stavidly ovládanými ze stavidlových, stylově secesně řešených věží umístěných na koruně zdi. Pro případ mimořádně vysoké vody jsou na levé straně provedeny přepady s kaskádami a korytem, jímž odtéká přebytečná voda do potoka pod přehradou. Celá hráz je obložena kamenicky opracovanými žulovými kvádry. Pro zajištění přednostního přítoku vody potřebného pro provoz vybudovala si továrna tehdejší firmy Liebieg oddělený náhon obtékající přehradu po pravé straně. Krása přehrady se poprvé plně uplatnila v r. 1906 při výstavě umístěné na svazích spadajících do přehrady. Na ní byly umístěny největší výstavní atrakce jako ohňostroje, lodní skluzavka, gongoliéry atd. Později se stala vyhledávaným koupalištěm a rájem libereckých rybářů. Procházka kolem přehrady do značné míry nahrazuje nedostatek veřejné zeleně přímo ve středu města. Liberecká přehrada je oceňována nejen jako znamenité dílo technické, ale i pro své architektonické ztvárnění. Její hodnota rekreační pro Liberec je mimořádná a stále vzrůstá. Pro zajištění nezávadnosti vody se buduje po levém břehu přehrady nákladný kanalizační sběrač.


Pro získání finálních souřadnic vyřešte jednoduchý test a dosaďte do vzorce:

A: Na jaké přehradě se stala roku 1916 tragická událost:
- v.n. Josefův Důl (4)
- Protržená přehrada (5)
- v.n. Mlýnice (6)

B: Nejmladší přehradou je:
- v.n. Mšeno (2)
- v.n. Harcov (1)
- v.n. Josefův Důl (0)

C: Která přehrada slouží jako zásobárna pitné vody pro Jablonecko a Tanvaldsko:
- v.n. Souš (5)
- v.n. Josefův Důl (6)
- v.n. Fojtka (7)

D: Na které, turisty velmi navštěvované přehradě je nudapláž:
- v.n. Josefův Důl (3)
- v.n. Souš (4)
- v.n. Bedřichov (5)

E: Jaké přehradě se také říká Mníšecká přehrada:
- v.n. Mlýnice (1)
- v.n. Fojtka (9)
- Protržená přehrada (3)

F: Jaká přehrada byla vybudována jako součást Generálního projektu na výstavbu přehrad v povodí Lužické Nisy:
- v.n. Mšeno (1)
- v.n. Harcov (3)
- v.n. Mlýnice (6)


N 50° 45. ABC, E 015° 12. DEF


Nezapomeňte si opsat bonus. Bonusové číslo je uvedeno na víčku a na přední straně logbooku.

Keš opět řádně zamaskujte! V případě potřeby využijte fotohint.

Info pro notorické a vyžívající se kritiky: Keše jsou umístěné v místech, kde je většinou spoustu skalek, stromů a téměř žádný výhled na nebe, takže je celkem logické, že signál dost lítá. Z toho důvodu je u každé keše fotohint. Dále má série za úkol Vás s těmito místy seznámit, nikoli Vás na ně přivést, jelikož téměř všechna místa již několik svých keší má. Zkuste si proto místo zbytečného remcání užít okružní procházku.

Šťastný lov


Additional Hints (Decrypt)

h cngl fzexh, ivm sbgbuvag

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)