Skip to Content

<

AGT 42: Tetinske skaly / Tetin Rocks

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/29/2013
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: not chosen (not chosen)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tetínské skály Tetin Rocks 42

Vítejte opět v Českém krasu na dalším pokračování série AGT. Proč opět? Protože právě zde série AGT začala, a to na Aksamitové bráně. Tentokrát se vypravíme blíže k Berounce do míst opředených nejen geologií, ale i historií - do blízkosti sídla Tety (dcera Kroka a sestry Libuše). Čeká nás zde opuštěný stěnový lom a strmé stěny železničního zářezu v údolí Berounky v délce 2 km severně od obce Tetín v Karlštejnské vrchovině.


Obecné informace

Výměra: 18,08 ha
Nadmořská výška: 221–278 m
Vyhlášeno: 1974

Předmětem ochrany je území s pestrým horninovým podkladem, kde se plně projevil říční i krasový fenomén. Na severně a severovýchodně orientovaných svazích a skalních stěnách nad údolím Berounky se vyvinula nelesní společenstva perialpinských rostlin a bezobratlých živočichů. Jeskyně Turské maštale je významnou archeologickou lokalitou.

 

Geologická charakteristika

Přírodní rezervace je tvořena převážně skalními stěnami v kaňonu Berounky pod Tetínem a Tetínskou roklí. V četných přirozených i umělých výchozech můžeme sledovat profil horninami od silurského motolského souvrství po vápence spodního devonu pražského souvrství. Vrstevní sled je na několika místech tektonicky porušen směrným zlomem - tetínským nasunutím a příčnými zlomy.

Nejzápadnější část chráněného území je tvořena silurskými tufitickými vápenci motolského souvrství (oddělení venlock) s tělesy basaltových vyvřelých hornin - diabasů a jejich tufity. Východněji na tyto vrstvy nasedá nejsvrchnější část siluru – požárské souvrství v podobě šedých vápenců – a nad nimi leží spodnodevonské kotýzské vápence lochkovského souvrství. Tyto horniny tvoří mohutné skalní stěny nad Berounkou pod Tetínem. Východním směrem, v Tetínské rokli, vycházejí ještě nadložní vápence pražského souvrství a za příčným zlomem v ústí Tetínské rokle se opět v zářezu trati objevují horniny motolského souvrství (diabasy, tufy, tufitické břidlice a vápence) a na ně nasedající nejvyšší silurské požárské souvrství s nejspodnějším devonským lochkovským souvrstvím. Souvrství jsou ve stejném vývoji jako pod Tetínem a podle tetínského nasunutí byly nasunuty na vápence pražského souvrství těžené v dnes již opuštěném Kavčím lomu.

V Tetínské rokli byla koncem 19. století odtěžena podstatná část jeskyně Turské maštale. Ve výplni jejího zbytku nalezl Jaroslav Petrbok (1881 - 1960) důkazy o jejím využívání člověkem již v paleolitu. Na území rezervace je evidováno téměř 50 krasových jeskyní. Z nich nejrozsáhlejší Terasová jeskyně v Kavčím lomu má délku přes 240 m.

U paty skalní stěny pod Tetínem je periodický krasový vývěr – Tetínská vyvěračka (viz. malý obrázek vpravo). Jeskynní prostory, kterými voda do vývěru proudí, nebyly zatím objeveny.

Periodický krasový vývěr a jeskyně na úpatí skal pod Tetínem. Ve vývěru se objevují vody, které se do podzemí dostávají nahoře nad Tetínem v lokalitě Pod Domášovem. Jeskynní prostory, kterými voda do vývěru proudí, nebyly zatím objeveny. Část těchto vod vyvěrá přímo do Berounky. V úzké skalní puklině zapadající do masivu ve vstupní části jeskyně lze pozorovat stálou hladinu vody. Povrchové výtoky do Berounky přes propustek pod železniční tratí byly pozorovány pouze za vysokých vodních stavů, Tetínská vyvěračka tedy funguje jako povodňová větev zmíněného vyvěrání. Shora od tetínského hradiště je k lokalitě poměrně náročný strmý sestup, případnou cestu zdola od Berounky rovněž nelze doporučit, protože zahrnuje překročení frekventované dvoukolejné železniční trati v nepříliš přehledném úseku. Takže k samotnému vývěru prosím nechoďte.
 

 

Květena

Skalní stěny a svahy se severní a severovýchodní expozicí hostí cenná nelesní společenstva vápnomilných rostlin. Na mělkých kamenitých půdách nalezneme pionýrská společenstva svazu Alysso-Sedion s česnekem chlumním (Allium senescens subsp. montanum) nebo lomikamenem trojprstým (Saxifraga tridactylites). Na severně ukloněných svazích a skalních stěnách, štěrbinách a teráskách se vyvinuly pěchavové trávníky (Seslerio-Festucion pallentis) s dealpinskými druhy lomikamenem trsnatým (Saxifraga rosacea), lomikámenem latnatým (Saxifraga paniculata) a hvozdíkem sivým (Dianthus gratianopolitanus), též s výskytem tařice skalní (Aurinia saxatilis). Mírnější svahy s hlubší půdou pokrývají kostřavové trávníky svazu Festucion valesiacae s druhy Stipa joannis, Centaurea triumfetttii, na vlhčích místech pak sveřepové a válečkové trávníky (Bromion erecti) s druhy jako je úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla). Roztroušeně zde roste též plamének přímý (Clematis recta).

Na suťových svazích nad železniční tratí se setkáváme s fragmenty lesních porostů Tilio-Acerion s jasanem, lípou velkolistou, javorem mléčem, habrem a dubem a s bohatým bylinným patrem, např. dymnivka dutá (Corydalis cava), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) či mateřka trojžilná (Moehringia trinervia). Značnou část plochy území pokrývají také teplomilné křoviny a lemová společenstva s pestrým bylinným podrostem, který je ovlivňován hloubkou půdy, častý je např. prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum). Směrem k obci Tetín tvoří okraj území polokulturní sušší trávník s ovocným sadem, ruderální lesíky s výskytem synantropních a nitrofilních druhů.

Bohatá je bryoflóra: na výslunných skalkách okolo hradiště se vyskytují kromě jiných i ohrožené druhy mechů jako např. děrkavka istrijská (Grimmia tergestina) nebo druhy rodu vlasoústka (Trichostomum). Zastíněná až polozastíněná stanoviště v rokli a na skalách osidluje mnoho druhů mechů a játrovek. Mezi nimi i vzácné a ohrožené druhy jakými jsou játrovky kýlnatka vápencová (Scapania calcicola), vápnomilka přerušovaná (Pedinophyllum interruptum) a mechy úzkolistec štíhlý (Rhynchostegiella tenella), zobanitka směstnaná (Rhynchostegium confertum) nebo trněnka aksamitová (Eurhynchium flotowianum).
 

Zvířena

Žijí tu vzácní stepní plži Granaria frumentum a Pupilla sterri, na stinných severních svazích jsou vyvinuté perialpinské formace s plži Vertigo alpestris, Pyramidula pusilla a Clausilia dubia, na vápencových skalách je přítomen vzácný plž žijící Chondrina avenacea. Bohatá je fauna motýlů. Na stepní porosty se severní expozicí s pěchavou vápnomilnou a lomikamenem latnatým je vázána dealpinní předivka Kessleria alpicella. Na temena svahů s teplomilnou stepní vegetací a křovinami jsou vázány druhy: drobníček Trifurcula thymi, obaleč Pelochrista infidana, pernatuška Capperia celeusi, zavíječi Aphomia sociella, Nephopterix angustella, Atralata albofascialis, Pyrausta nigrata, píďalky Catarhoe cuculata, Epirrhoe galiata, Eupithecia simpliciata,
E. innotata, Lomographa distinctata, Theria rupicapraria, Gnophos obscuratus, Charissa pullata, můra Auchmis detersa, Xestia ditrapezium, Euxoa nigricans, otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), modrásci Cupido minimus, Polyommatus icarus.

Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). Občasné zde zahnízdí bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). U vtoku Tetínského potoka do Berounky hnízdí cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos), na skalních stepích a skalách pak pěnice vlašská (Sylvia nisoria), poštolka obecná (Falco tinnunculus), krkavec velký (Corvus corax), ojediněle kavka obecná (Corvus monedula). Je tu i pravidelné hnízdiště výra velkého (Bubo bubo). Pozoruhodný je výskyt 6 druhů lasicovitých šelem (např. kuna skalní Martes foina a k. lesní M. martes a tchoř tmavý Mustela putorius).
 

Historie

Ve stěnách je mnoho jeskyní s archeologickými nálezy. Nejslavnější z nich, Turské maštale (nálezy aurignacien, magdalenien, LnK, StK, neolit / eneolit, eneolit, knovíz, halštat, řím, raný středověk, středověk), byla částečně zničena lomem, částečně při stavbě dráhy. Hlavní areál jeskyní je na hraně vytěženého prostoru jihovýchodně od hradu: jeskyně Javorová (raný středověk, novověk), Schovaná (raný středověk), Šachovnice (doba bronzová), a dále v počátku Tetínské rokle: Bišilu (lineární, únětická, knovízská,raný středověk).

Lomy zničily také část vrcholové partie vápencového výběžku mezi pravým břehem Berounky a ústím bezejmenného přítoku, modelujícího Tetínskou rokli, kde se rozkládaly zříceniny středověkého hradu.Na vrcholu skal ve výšce mezi 293 a 280 m n. m.bylo vybudováno hradiště Tetín zapsané v Ústředním seznamu pod číslem 441. Zhruba trojúhelníkovitá plošina se svažuje k severovýchodu. Rozloha hradiště 9,9 ha. Obvodově opevněná plocha byla původně uvnitř členěna dvěma příčnými hradbami. Hradba má čelní kamennou zeď a vnitřní, blíže neurčenou, dřevohlinitou konstrukci. Část fortifikačního systému vnitřní plochy pravděpodobně pochází z pozdní doby bronzové.Vnitřní plocha hradiště je v současné době zcela pohlcena obcí. Na vnitřní ploše nálezy od neolitu po středověk, opevnění budováno pravděpodobně v pozdní době bronzové a v raném středověku
(konec 9. a počátek 10. století).

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář (doporučeno) či přes profil správně následující otázky a úkoly:

1) V jakých dvou obdobích prvohor vznikly vápence, jenž tvoří Tetínské skály?
2) Jaká je výška (v metrech) Tetínských skal?
3) Na výchozích souřadnicích se nachází krásná vyhlídka na skály, ale nespadněte. Vpravo je skalní odkryv (viz. foto SPOILER). Odhadněte mocnost vrstev (v cm).
4) Na ceduli (WP cedule) se nachází několik zajímavých informací. Mě zajímá jméno benediktinského mnicha na konci.

1) In what two periods of the Paleozoic limestones formed, which forms Tetínských rocks?
2) What is the height (in meters) Tetínských rocks
3) The starting coordinates is beautiful vyhledka on the rocks, but do not fall. On the right is a rocky outcrop (see photo SPOILER). Estimate the thickness of the layer (in cm).
4) Signs (WP Cedule) There are some interesting information. I'm interested in the name bedediktinského monk at the end.

ON-LINE FORMULÁŘ / ON-LINE FORM

Logujte se rovnou, nečekejte na potvrzení. Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.
Log straight, do not wait for confirmation. If something wrong - I'll contact you.

 

Zdroj:
Web: Wikipedie
Web:
Cittadella.cz
Web: Ceskykras.ochranaprirody.cz
Web: eStudanky.eu
 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od ALKE04

 

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

428 Logged Visits

Found it 425     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 347 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.