Skip to content

Orechovska bazinka Traditional Geocache

This cache has been archived.

Voyager Reviewer: Archivace listingu keše

[b]Voyager Reviewer[/b] - Reviewer pro ČR, (především kraje Jihomoravský, Zlínský)

More
Hidden : 02/21/2014
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš se nachází u původního prameniště potoka Lejtna. Tento potůček je dnes již vyschlý, původně ale tvořil přirozenou hranici mezi Pršticemi a Ořechovem. V roce 2009 vznikl za účasti Ořechovských myslivců rybníček na původním prameni potoka Lejtna. Ovšem od roku 2009 se bažinka změnila k nepoznání.


Zápis o Ořechovské bažince v Ořechovském zpravodaji 2/2009

 

Ořechovská bažinka
Možná málo občanů naší obce ví o významném počinu ořechovských myslivců, v čele s jejich hospodářem a našeho pana starosty. V katastru Ořechova totiž po mnoha a mnoha letech vzniklo nové jezírko či správněji rybníček. Také se pomalu vžívá, mezi těmi, co už tuto novou vodní nádrž zaregistrovali, název „Ořechovská bažinka“. Snad jako analogie významné, nedaleké „Střelické bažinky“. Popud a nápad vyšel vlastně od ořechovských myslivců, realizaci zajistil pan starosta. Ten využil přítomnosti firmy, která zde buduje komunikace, k vyhloubení půdy a základní úpravě terénu na předem vytipovaném místě. O konečnou úpravu se postarali myslivci. Kde se tedy bažinka nachází? Na původním prameništi potoka Lejtna (*), o kterém už mnozí občané ani nevědí. Nachází se v části zvané Sedlice, v údolíčku sevřeném ze tří stran svahy polností, kde se dříve pásávaly krávy. Tento potůček, dnes již bez protékající vody, tvoří přirozenou hranici mezi Ořechovem a Pršticemi. V minulosti plnil rybníky, které ještě starší ročníky pamatují, protože vyschly až na konci padesátých let minulého století. Ještě mnohem dříve byly údajně plné štik, což dalo vznik názvu obce Štikovice, nyní části obce Ořechova Tikovice. Průběh potoka-mokřadu Lejtna je však v terénu stále dobře patrný jako pás rákosí, mokřadních rostlin, keřů a stromů, táhnoucí se od prameniště až po silnici spojující Ořechov se Silůvkami. Za touto silnicí přibírá vodu z Ořechovského potoka, posíleného o vodu z „čističky“. Teče dále mezi Ořechovem a Mělčany pod mělčanskou silnicí směrem na Bratčice, kde se ztrácí u Bratčické skály (**), aby se znovu vynořila na povrch asi 800 metrů severně nad Bratčicemi. Proteče obcí a na jižním okraji Bratčic, stále pod názvem Lejtna, se vlévá do Šatavy. Zvláště prameniště, kde se nyní nachází „bažinka“ a nejbližších cca 200 metrů, je nádherným příkladem spontánně vzniklého remízu, který je tvořen klasicky řemi rostlinnými patry: bylinné patro tvoří převážně rákos obecný, kopřiva dvoudomá, kerblík lesní, bez chebdí, lopuch menší, chmel otáčivý, ostružník ježiník, ovsík vyvýšený, pelyněk černobýl, kostival lékařský. Ve středním patře je např. zastoupen bez černý, 
ostružiník keřovitý, brslen evropský, růže šípková. Ve vysokém patře roste topol černý, topol bílý, javor mléčný, javor klen, jeřáb obecný, ořešák královský, olše lepkavá, vrba křehká, vrba ušatá, vrba bílá, vrba proutkařská, vrba jíva, třešeň ptáčnice, lípa malolistá, jasan ztepilý, jilm vaz. Tento, zdaleka neúplný výčet rostlin má demonstrovat různorodost a pestrost této lokality. Umíme si jistě přestavit, jak velká hmyzí společenstva a dalších bezobratlých živočichů zde našla podmínky pro svůj život a v návaznosti na ně společenstva hmyzožravých a zrnožravých ptáků a dalších malých obratlovců (např. obojživelníci, hlodavci, hmyzožravci ) až po živočichy, kteří stojí na vrcholu potravního řetězce (draví ptáci, lišky, malé šelmy). Pro všechny tyto organismy znamená tato nová, zdánlivě nevýznamná vodní plocha, velký přínos pro jejich životní komfort. V prvé řadě bude sloužit jako ideální napajedlo. V naší oblasti, intenzivně zemědělsky využívané, jsou takovéto přirozené, tiché zdroje vody vzácné (až vzdálené Šatava a Bobrava). Již nyní, necelý měsíc po vyhloubení rybníčku, můžeme zde pozorovat čilý ruch. Během mého krátkého pobytu v úkrytu přiletěl se napít či vykoupat dlask tlustozobý, sýkora modřinka, sýkora babka, sedmihlásek hajní, hrdlička divoká, hrdlička zahradní, holub hřivnáč, stehlík obecný, pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, pěnkava obecná, zvonek zelený, kos černý. V rákosí hnízdí pár rákosníků zpěvných. A to je určitě jen malá část druhů ptáků, z těch, kteří zde žijí, které bylo třeba jen slyšet a kteří teprve v příštích letech budou přilákáni tímto zdrojem vody. Bylo možno vidět proletující , pátrající dravce káni lesní, poštolku obecnou, motáka pochopa, bylo slyšet jestřába lesního a určitě se zde zdržuje i krahujec obecný. V rozbahnělých okrajích „bažinky“ jsou vidět již stopy srnčí zvěře, ale hlavně černé zvěře, která se v přilehlých loužích bude ráda kalištit. V zimních měsících můžeme u bažinky také očekávat návštěvy vysoké jelení zvěře, protahující touto lokalitou. Ve vlastní vodě se dá již také pozorovat počínající život. Při vodní hladině se mrskají komáří larvy, lze na chvíli zahlédnout potápníka vroubeného či klešťanku velkou, dokonce jsem spatřil pijavku koňskou, takřka 15 cm dlouhou. Na slunci u břehu se vyhřívají pulci skokanů hnědých. Je otázkou času, kdy osídlí „bažinku“ další obojživelníci. Doufejme, že se tu třeba zabydlí čolek obecný a mlok skvrnitý. To ovšem předpokládá určitou péči o tuto novou bažinku, a také určitou „nepéči“. Bylo by velmi nedobré vypustit do bažinky jakékoliv ryby, které se rychle namnoží a jsou nepřemožitelnými potravními konkurenty obojživelníkům. To se týká i vypouštění jiných druhů živočichů. Týká se to ale i rostlin, nevysazujme do okolí cizí či okrasné rostliny. Prostě řečeno, nechme vše přírodě, ona to zvládne sama a rychle, ale hlavně harmonicky. Ve svém článku jsem chtěl hlavně vyjádřit radost nad tímto dílem aktivních lidí k obohacení naší nejbližší přírody. Také abychom si uvědomili, jaký význam v konečném důsledku pro nás pro všechny má jakákoliv nenápadná péče o přírodu. Abychom se zamysleli, co můžeme sami udělat např. pro „zdraví“ svých zahrad a svého nejbližšího okolí. Ve vztahu k této malé popisované lokalitě je pak možné domyslet si násobný význam nově vznikajících biokoridorů kolem naší obce.
LuBer

P.S. Děkuji za velmi přínosné informace panu Jiřímu Vačkářovi ze Silůvek.

* název Lejtna pochází od německého leiten = vést, popř. Leitenbach = „vodící
potok“, bylo to označení pro potok, který vede po katastrální hranici.
** v Bratčické skále se nacházela malá vodní nádrž, vzniklá v prohlubni po těžbě
dioritu, v které byl bohatý výskyt vzácných obojživelníků (mlok, čolek). Tato nádrž
zanikla se vznikem skládky v r. 1978.

Additional Hints (Decrypt)

zrmv xberal mn yvfgíz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)