Skip to Content

<

Tvarozne diry - sintr

A cache by ištván Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/31/2017
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


CS: Krasové jevy v masivu Králického Sněžníku
EN: Carst as one of interesting phenomenons in the area

Geologie Králického Sněžníku

Králický Sněžník je členité pohoří na hranici České republiky a Polska, geomorfologicky náležící do Krkonošsko-jesenické soustavy. Česká část pohoří má plochu 76 km², střední výšku 930,9 m a střední sklon svahů 15°. Nejvyšším vrcholem je Králický Sněžník(1423,7 m). Od něho se paprskovitě odděluje několik plochých hřbetů. K jihozápadu vybíhá hraniční hřbet s Malým Sněžníkem(1337,7 m) a Výrovníkem (1175 m), zakončený Klepáčem (1143,6 m). Jižní hřbet má vrcholy Sušinu (1321,2 m), Podbělku (1307,4 m), Souš (1224 m) a Sviní horu (1073,8 m). Oba hřbety jsou od sebe odděleny hlubokým údolím řeky Moravy. Do Polska vybíhá severozápadní hřbet s horami Średniak (1210,3 m), Smrekowiec (1123,4 m) a Czarna Góra (1204,6 m).

Po stránce geologické se Králický Sněžník nachází ve východní části orlicko-kladské klenby, která je součástí severovýchodního okraje Českého masivu. Převládají zde přeměněné (metamorfované) horniny, které vznikaly v delším časovém intervalu od svrchního proterozoika do středního paleozoika (přibližně před 600-400 mil. let) Jde zvláště o migmatity, ortoruly a pararuly s několika pruhy svorů (původně břidlic), s vložkami krystalických vápenců a dolomitů (mramorů), křemenců (původně pískovců) a amfibolitů (původně bazických tufů).

Ve čtvrtohorách se celé horstvo nacházelo v předpolí pevninského ledovce. Vytvořil se charakteristický pramenný amfiteátr řeky Moravy - The spring of Morava River / Pramen Moravy (GC1W5KT), mrazové sruby, kamenná moře a jiné jevy vzniklé v okolí či působením ledovce.

V údolí horního toku Moravy vznikl v krystalických vápencích a dolomitech pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami.

Tvarožné díry

Jeskyně Tvarožné díry se nacházejí v horní části údolí řeky Moravy, v nadmořské výšce 840 m, v místech, kde řeka příčně protíná pruh krystalických vápenců. Na povrchu je jeskyně otevřena několika vchody, které fungují jako vývěry podzemního toku a příležitostně jako povodňové ponory Moravy. Celková délka jeskyně je 184m z toho 60m je protékáno aktivním podzemním tokem.

Tvarožné díry jsou nejdéle známou jeskyní krasové oblasti Králického Sněžníku. První zmínky o nich pocházejí již z konce 17. století. Podle pověsti si zde zlatokopové ukládali nářadí.

Na stěnách jeskyně se tvoří sintry (vrstvy sraženého vápence) a pod hladinou lze vidět i malé krápníky. Zajímavý je výskyt zvodnělého sintru - nickamínku (lidově "tvaroh"), který dal jeskyni jméno.

Podzemní prostory slouží jako významné zimoviště netopýrů, z nichž většina patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Vyskytuje se zde netopýr velký, netopýr Brandtův, netopýr vodní, netopýr severní, netopýr ušatý a netopýr černý.

Asi 80m severovýchodně od Tvarožných děr byla objevena jeskyně Propástka s 3,5 m hlubokou propastí. Na protějším pravém břehu řeky Moravy, v těsné blízkosti jeskyně Tvarožné díry, se nachází pramen Blom-blom. Je pravděpodobné, že pramen má spojitost s podobnými výstupními prameny ve dně chodby v Tvarožných dírách. Tato spojitost však nebyla zatím prokázána.

Protože jeskyně není běžně přístupná, budete s jejím poznáním odkázani na pouhý listing a fotografie na které si můžete kliknout ve zdrojích. Mohu vás uklidnit, že krasová výzdoba zde příliš vyvinutá není.
Další zajímavostí je že podzemní tok v jeskyni je napájen ze tří zdrojů (zdejší pramen, vody z řeky Moravy a nakonec hluboké podzemní vody pronikající sem z polské strany Králického Sněžníku pod hlavním evropským rozvodím). Spojitost s vodami na polské straně Králického Sněžníku byla prokázána na základě dlouhodobých měření odtoků z povodí, barvicích pokusů a také výskytem zvláštního korýše – blešivce Niphargus schneebergensis). A právě u vody zůstaneme, protože jí se bude věnovat váš úkol.

Úkoly

Který zvláště chráněný druh živočicha zimuje ve zdejších jeskyních?
Na informační tabuli číslo 5 zjisti délku tvarožných děr.
Čím vzniká bílé zakalení vody pozorovatelné např. při silných deštích?

Foto z lovu z jakéhokoliv z míst majících spojitost s tímto listingem samozřejmě velmi vítáno. Odpovědi prosím zašlete na e-mailovou adresu ecistvan@gmail.com poté se zalogujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Děkuji za pozornost & přeji pohodový lov!

EarthCache vytvořena s využitím těchto zdrojů:
Sintry pramenu Hanicky/Hanicka springs sinters (GC2BAEN)
AGT 06: Sloupsko-Sosuvske jeskyne / Caves (GC3TJ95)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sintr
http://krasy.gymuo.cz/prispevek=73/
http://www.sneznik.cz/cs/naucna-stezka/5-tvarozne-diry/

Geocaching.eastcz

[Last listing update: 13.11.2018; ištván; unsaved]

Additional Hints (Decrypt)

Ab. 5

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

144 Logged Visits

Found it 141     Write note 1     Publish Listing 1     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 119 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.