GEOLES – Jelen lesní
Jako čtvrté zvíře jsem zvolila jelena, aby liška nebyla jenom mezi exoty.:-) Přeci jenom lišku i jelena bychom zde mohli teoreticky spatřit na rozdíl od medvěda hnědého nebo ruské modré kočky.:-) K jelenovi se dostanete, stejně jako ke kočce, když půjdete po pěšině vedoucí kolem Malé lesní Itálie a budete se pořád držet cesty. Jelen nemá své ustájení od cesty daleko. A myslím, že to zvládnete i bez hintu.:-)
Jelen lesní (Cervus elaphus), známý také pod názvem jelen evropský, je velký sudokopytník z čeledi jelenovitých (Cervidae). Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy, na Kavkaze, v Malé, západní a střední Asii a izolovaně také na území mezi Marokem a Tuniskem, což z něj činí jediný druh jelena v Africe. Člověkem byl později zavlečen i do jiných částí světa, např. do Austrálie, na Nový Zéland nebo do Argentiny. Výskyt v ČR - pomineme-li oborové chovy, žije dosti početně zejména v rozlehlejších lesnatých oblastech vrchovin a hor, a také v lužních lesích na jihu Moravy.
Jelen lesní patří mezi největší zástupce své čeledi. Samci dorůstají 175 – 230 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 160 – 240 kg. Samice jsou oproti samcům značně menší, dorůstají 160 – 210 cm a dosahují hmotnosti mezi 120 – 170 kg. Ocas přitom měří 12 – 19 mm a v kohoutku dosahují výšky 120 až 150 cm. Velikost i hmotnost je však velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy, kdy nejtěžší (C. e. elaphus) může vážit až 500 kg, oproti tomu jeleni žijící v méně příznivých podmínkách mohou dorůstat pouhých 70 cm a vážit sotva 100 kg.
Nejtypičtějším znakem pro samce jsou parohy, které každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje. Na jaře, kdy jelenům rostou parohy nové, jsou porostlé jemnou ochranou sametovou vrstvou, která později zmizí. Parohy jsou tvořeny kostí, která může denně vyrůst v průměru o 2,5 cm. U dospělých samců se na parozích navíc objevují jakési výrůstky, kterým se odborně říká výsady, a které s přibývajícím věkem rostou a přibývají. Samec s jednou výsadou, která se nazývá očník, se v myslivecké mluvě označuje jako vidlák. Druhá výsada se označuje jako nadočník. Třetí (roste však jako druhá v pořadí), poslední pak jako opěrák; samci s ní se poté nazývají šesteráci.
Jelen lesní je výlučně býložravý přežvýkavec. Složení potravy se ale mění v závislosti na roční době. V kterémkoli období se jelení zvěř živí zejména velkým množstvím travin a bylin, které spásá na lesních mýtinách, podél cest a okolo lesa, zkrátka na všech místech, kde je díky slunečnímu světlu rostlin dostatek. Jedinou výjimkou jsou dny, kdy je země přikrytá příliš vysokou vrstvou sněhu. Byliny a tráva reprezentují v příhodných měsících až 80 % jelení stravy. V noci se stádo odvažuje vyjít i na otevřenější prostranství a spásá na polích obilí nebo kukuřici. V zimě stoupá v denní porci potravy zastoupení keřů a dřevin: jeleni se živí ostružiníkem, břečťanem nebo okusováním kůry mladých stromků. Mají také rádi kůru a větévky břízy, habru a borovice lesní. Dostatek energie dostává vysoká zvěř i z plodů – bukvic, kaštanů a žaludů. Chutnají jí ale též padaná jablka, krmná řepa a mrkev.
Díky své velké velikosti dospělí jeleni nemají v současné době kromě člověka příliš přirozených predátorů. Největší hrozbu pro něj představuje vlk, občas na ně může zaútočit i medvěd.
Samci jelena lesního jsou během říje charakterističtí svým hlasitým troubením, při kterém se snaží upoutat pozornost samic a udržet tak své stádo pohromadě. Tento jev můžeme nejčastěji zaslechnout při svítání nebo naopak při soumraku, kdy jsou jeleni nejaktivnější. Samotné troubení však používají i při soubojích mezi sebou, kdy se snaží pomocí svých parohů vyhnat svého konkurenta od blízkosti samic.
Ve volné přírodě se jelen lesní dožívá průměrně 10 – 13 let, v zajetí se může dožít i více než 20 let.
zdroj: wikipedie
GEOFOREST - Red deer
As a fourth animal I chose a red deer. You can get to the cache when you go down the path leading around the cache Small forest Italy, still keep the way and you can find deer´s home not far from the path.
The red deer (Cervus elaphus) is one of the largest deer species. The red deer inhabits most of Europe, the Caucasus Mountains region, Asia Minor, Iran, parts of western Asia, and central Asia. It also inhabits the Atlas Mountains region between Morocco and Tunisia in northwestern Africa, being the only species of deer to inhabit Africa. Red deer have been introduced to other areas, including Australia, New Zealand and Argentina. In many parts of the world, the meat (venison) from red deer is used as a food source.
Generally, the male (stag or hart) red deer is typically 175 to 260 cm (69 to 100 in) long and weighs 160 to 240 kg (350 to 530 lb). Red deer live over 20 years in captivity and in the wild they live 10 to 13 years.
Only the stags have antlers, which start growing in the spring and are shed each year, usually at the end of winter. Antlers typically measure 71 cm (28 in) in total length and weigh 1 kg (2.2 lb), although large ones can grow to 115 cm (45 in) and weigh 5 kg (11 lb). Antlers are made of bone which can grow at a rate of 2.5 cm (1 in) a day. A soft covering known as velvet helps to protect newly forming antlers in the spring.
source: wikipedia