Skip to Content

<

Katerina ze Selmberka

A cache by Kralikteam 9 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/04/2014
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Na opočenském zámku se kdysi dávno odehrával děj jedné zajímavé pověsti. Touto keší bych vás s ní chtěl seznámit.

Zazděná paní

    Veselo bylo na opočenském zámku. Pan Mikuláš Trčka z Lípy se rozhodl dát vale své svobodě a oženit se. Jeho vyvolenou se stala Kateřina ze Šellenberka, mladá dívka nevšední krásy. Již poprvé, kdy ji spatřil, si pan Mikuláš umanul, že musí být jeho. Vyslal důvěrné vyjednavače, a protože šlo o pána mocného a bohatého, jehož statky, pole a lesy se rozprostíraly po celé krajině Orlických hor a jejich podhůří, nevěstin otec se svým souhlasem váhal jen tak dlouho, jak kázal dobrý mrav. Kateřiny se na souhlas nikdo neptal. Prosila, plakala a naříkala, že pan Mikuláš je léty od ní příliš vzdálen, že manželství bude nešťastné, ale otcovské srdce, zaslepené vidinou ženichova bohatství, neoblomila. Jen starou chůvu jí dovolil vzít s sebou, pečlivou opatrovnici a připomínku dob šťastného dětství a dívčina mládí.
    Když svatební reje a hodování utichly, nastaly obyčejné, dlouhé všední dny. Mladá opočenská paní měla všeho hojnost a dostatek - kromě štěstí a svobody. Pan Mikuláš začal na svou ženu žárlit. Ne, že by k tomu měl nějaký důvod, ale takřka na každém kroku ji nechal provázet komornými, služkami, společnicemi a sluhy, kteří ho měli hned zpravit, kdyby se mladá paní Trčková po nějakém muži jen o maličko vlídněji ohlédla. Sám ji však valně zanedbával, protože byl většinu času na cestách, dohlížeje pilně na rozkvět hospodaření svého panství. Doma pak byl mrzutým a nevrlým společníkem a svoji ženu bral jako kteroukoli jinou součást majetku, bez citu, bez lásky. A to si na svůj hořký úděl začala pozvolna zvykat.
    V nejtajnějším koutku jejího srdce však žila světélkující naděje na lepší osud. A ta se rozhořela jasným plamenem jednoho krásného letního odpoledne. Teplý vzduch bzučel unaveným letem včel a paní Kateřina si dlouhou chvíli, za již obvyklé nepřítomnosti manželovy, krátila procházkou v zámeckém parku. Šla sama, protože ani nejoddanějším pánovým služebníkům se do srpnového žáru nechtělo.
Došla až k potoku, kde se chtěla potěšit pohledem na stříbrná těla pstruhů, rejdících pod jezem. Ale břeh, podemletý jarními vodami, neudržel štíhlé dívčí tělo, které v mžiku zmizelo v tůni pod jezem. Jen slabý výkřik zastavil mladého rytíře Šanovce, který malý kousek odtud projížděl koně. Rychle přispěchal na pomoc a v poslední chvíli vytáhl z vody napůl utopenou a omdlelou Kateřinu.
    Pomalu přicházela k sobě, otevírala oči a myslela si, že sní krásný sen. Ležela v trávě mezi květinami a nad ní se skláněl krásný mladý rytíř.
    Zamilovali se do sebe na první pohled. Ale oba, Kateřina i rytíř Šanovec, který byl na zámku ve službě pana Mikuláše, věděli, že jejich láska musí zůstat utajena všem lidským zrakům. Scházeli se proto tajně, za hlubokých nocí, v odlehlých místech zámeckého parku. Když nastala zima a napadl sníh, který by vyzradil jejich šlépěje, svěřila se Kateřina jediné osobě, které důvěřovala, své staré chůvě. Ta se stala prostřednicí tajné lásky a přenášela láskyplná psaní mezi oběma milenci.
    Nad mladou láskou se však stáhly černé mraky. Kterýsi ze služebnictva si povšiml častých chůviných pochůzek a začerstva donesl závistivou zvěst svému pánu. Ten se brzy dopátral důkazu, když nechal chůvu zadržet a nalezli u ní dopis, psaný Kateřininou rukou.
    Pomsta pana Mikuláše byla strašlivá. Mladého rytíře poručil stít mečem, chůvu zaživa zahrabat a k nejkrutějšímu trestu pomalého umírání odsoudil svoji vlastní ženu. V silné zámecké zdi nechal vylámat hluboký výklenek, do něhož postavil křeslo. Za tmavé noci, prosvěcované svitem pochodní, konali zedníci smutnou práci. Paní Kateřina neplakala. Usedla do křesla a tiše se pomodlila. Ještě než zapadla poslední cihla, která ji uvrhla do věčné tmy, upřela poslední pohled na svého muže. V tom pohledu byl smutek a výčitka. Pan Mikuláš, který ani slzu neuronil, se zachmuřil a odešel.
    Když po staletích přestavovali něco ve staré části zámku, odkryli zazděný výklenek, v němž spatřili lidskou kostru sedící na křesle a oblečenou do již zpuchřelého sametu. Byla to nešťastná paní Kateřina. A její duch prý tiše bloudí nočním zámkem a dodnes hledá svého milého.

Doufám, že se vám pověst líbila a přeji hodně štěstí při lovu:)!

Additional Hints (Decrypt)

fpubq

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.