TILIA CORDATA Mill. – lípa srdčitá / lipa malolistá
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: slézovité (Malvaceae)
Rod: lípa (Tilia)
Česká jména: lípa malolistá (Presl 1819, Presl 1846, Opiz 1852, Sloboda 1852, Čelakovský 1879, Polívka 1912), lípa srdčitá (Dostál 1950), lípa malolistá (Dostál 1989), lípa malolistá, lípa srdčitá (Hejný 1992), lípa srdčitá, lípa malolistá (Kubát 2002)
Slovenská jména: lípa malolistá (Reuss 1853), lipa malolistá (Novacký 1936), lipa srdcovitá (Dostál 1950), lipa malolistá (Marhold-Hindák 1998)
Rozšíření
Rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory.
Ekologie
Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních, v dubohabřinách.
Popis
Statný strom s pravidelnou korunou, vysoký až 30 m. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Letorosty jsou načervenalé, lysé. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená, v paždí žilek s chomáčky rezavých chlupů, žilnatina 3. řádu téměř nevystoupavá, málo výrazná a nerovnoběžná. Květy po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července, a to zhruba o 2 týdny později než lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné.
Využití
Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí. Vyniká jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů).
TILIA PLATYPHYLLOS Scop. – lípa velkolistá / lipa veľkolistá
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: slézotvaré (Malvales)
Čeleď: slézovité (Malvaceae)
Rod: lípa (Tilia)
Česká jména: lípa velolistá (Presl 1819), lípa velikolistá (Presl 1846), lípa slovanská (Sloboda 1852), lípa velelistá (Opiz 1852), lípa šírolistá (Čelakovský 1879), lípa velkolistá (Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Hejný 1992, Kubát 2002)
Slovenská jména: lípa velkolistá (Reuss 1853), lipa veľkolistá (Novacký 1936, Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Rozšíření
Západní, střední a jihovýchodní Evropa, na sever areál zasahuje po Dánsko, na východ po západní Ukrajinu, na jihu končí Korsikou a jižní Itálií. Izolované lokality jsou v jižním Švédsku, Malé Asii a Kavkazu. V naší republice roste tato lípa roztroušeně po celém území od pahorkatin do podhůří.
Ekologie
Lípa velkolistá roste v suťových a roklinových lesích, dále v klenových a lipových bučinách. Snáší dobře zastínění a proto se udrží i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je středně náročná na půdu a nejlépe ji vyhovují hluboké živné půdy. Druh je také náročný na vyšší vzdušnou vlhkost a citlivý k pozdním mrazům.
Popis
Strom 20–35(–40) m vysoký s válcovitým a ve stáří často mohutným a vykotlaným kmenem. Borka zůstává dlouho hladká a šedá, ve stáří pak podélně praská. Pupeny jsou vejcovité, tupé a 3–7 mm dlouhé. Střídavé listy jsou mírně asymetrické. Srdčitá čepel je 7–12 cm dlouhá, na 
svrchní straně matně zelená, na rubu po celé ploše odstále pýřitá. Žilnatina 3. řádu je výrazná a v paždí žilek bývají chomáčky běložlutých, na podzim pak až okrových, chloupků. Okraje listů jsou převislé, řapík pýřitý a 2–5 cm dlouhý. Květenství visí dolů pod listy a je krátce řapíkaté, převislé. Světle žluté květy bývají po 3–5. Kališní lístky jsou 5–7 mm dlouhé, tyčinky jsou delší než korunní lístky. Vlnaté až plstnaté plody jsou široce elipsoidní, obvejčité až kulovité a žebernaté. Jsou 6–10 mm dlouhé a tvrdé – nejdou smáčknout v prstech. Dozrávají v září a v říjnu a zůstávají na stromě přes zimu. Lípa velkolistá kvete v červnu, asi dva týdny před lípou srdčitou (Tilia cordata).
Využití
Pokud jde o její užití, platí v podstatě totéž, co u lípy malolisté. Lípy patří k typickým středoevropským dřevinám, které jsou i jako dřevina užitková stále ještě žádány. Lipové dřevo je velmi světlé a měkké. Hodí se proto zejména pro práce řezbářské nebo modelářské. Lipové lýko je vysloveně houževnaté a pevné a před zavedením umělých hmot bylo s oblibou používáno jako pletivo. Kvetoucí lípy jsou jako pastva včel velmi cenné - med z lipových květů je velice žádaný. Lipový květ patří také k nejznámějším domácím léčebným prostředkům. Čaj z lipového květu se užívá jako prostředek proti nachlazení, často v kombinaci s medem. Sbírají se kompletní květenství. Musí se sušit ve stínu bez dalšího přísunu tepla.
Památné a významné lípy velkolisté
Lípy velkolisté patří k dlouhověkým stromům. Nejstarším žijící na našem území jsou: Klokočovská lípa (1000 let), Bzenecká lípa (700-900 let), Kamenická lípa (700-1000 let), Tisíciletá lípa v Kotli (350-1100 let), Běleňská lípa (800-900 let), Sudslavická lípa (600-1100 let), Husova lípa (600-1050 let), Cisterciácká lípa 
(přes 700 let), Vejdova lípa (550-950 let), Tisíciletá lípa ve Staré Lysé (500-1000 let), Mladějovická lípa (350-1000 let), Tatobitská lípa (500-800 let, Tilia platyphyllos x euchlora) a Praskoleská lípa (500-800 let). Odhady věku se zpravidla velmi různí, u některých stromů mohou být vyšší odhady věku nadsazené.
Obvodem kmene nejmohutnější žijící lípy velkolisté v České republice jsou: Vejdova lípa (1305 cm, 2009), Sudslavická lípa (1190 cm, 2010), Lukasova lípa (1160 cm, 2009), Opatovická lípa (995 cm, 2010, kmen není celistvý), Hadí královna (975 cm, 2009), Tatobitská lípa (956 cm, 2009), Dolní Popovská lípa (956 cm, 2004, kmen rozdělen vedví), Janovská lípa (955 cm, 2006), Husova lípa (952 cm, 2010). Rozměry se v průběhu času mění, některé lípy přirůstají, u jiných se kmeny rozpadají.
Nejvyššího doloženého obvodu dosahovala lípa velkolistá v Bzenci - 1400 cm před rozpadem kmene na počátku 20. století. Obvodu 1250 cm dosahovala Běleňská lípa do poškození bleskem roku 1951. 1010 cm měla i Lhotecká lípa (dnes 600 cm).
Ke keši
Také v našem okolí je několik nádherných lip. Patří mezi ně i strom, nedaleko kterého je tato krabička umístěna. Další krásné lípy najdete například v Bažantnici, po cestě do vinohradů, v centrum města Na Předměstí, v zámeckém parku, ve Starém městě apod, u božích muk vedle cyklostezky do Tvarožné Lhoty .....
Keš leží nedaleko stromu zvaného Lípa u Tatarské cesty v katastru obce Petrov, který byl vyhlášen v roce 1999 památným.
Strom 100963/1
| Dřevina (latinský název dřeviny): |
Tilia platyphyllos |
| Dřevina (český název dřeviny): |
lípa velkolistá |
| Obvod kmene v 1,3m (m): |
340 cm (05.01.2010) |
Zdravotní stav: |
 výborný
 velmi dobrý
dobrý
silně poškozený
mrtvý strom |
| Výška koruny (m): |
17 m (05.01.2010) |
| Stáří (odhad let): |
200 let (05.01.2010) |
| Výška stromu (m): |
21 m (05.01.2010) |
| Šířka koruny (m): |
20 m (05.01.2010) |
Důvod ochrany
 |
významný stářím |
 |
významný krajinný prvek |
|
významný vzrůstem |
|
významný zoologicky |
|
jiný důvod ochrany |
|
| Podmínky ochrany: |
OP - vymezeno, 10xd130 |
| Zdroje možného ohrožení: |
úpravy přilehlé polní cesty nebo vodního příkopu |
| Provedená ošetření: (popis / typ / datum) |
1998 - zdravotní a redukční řez / řez / 10.02.2010 |
| Fyziol. stav: |
kvete - plodí - klíčí |
| Pohlaví (u dvoudomých druhů): |
samčí
samičí |
| Poznámka: |
V koruně dva zlomy v průměru do 20 cm po sněhové kalamitě v říjnu 2009 |
Příjemnou zábavu a nezapoměňte - chovejte se slušně k přírodě !!
Zdroj textu a fotografií : www.botany.cz, www.Wikipedia.org, www.aopk.cz, archiv autora