Skip to Content

This cache is temporarily unavailable.

Pavel Vlasák: Vyzaduje udrzbu.

More
<

Pardubicky kinematograf

A cache by Pavel Vlasák Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/29/2014
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš Pardubický kinematograf se věnuje historii klasické pardubické kinematografie.


Pardubický kinematograf


Za počátek kinematografie se považuje 28. prosinec 1895, kdy bratři Lumièrové, uvedli první veřejné kinematografické představení v Indickém salónku slavné kavárny Grand Café na Boulevardu des Capucines v Paříži. O pouhé dva roky později, v roce 1897, byl také v českých městech poprvé spuštěn kinematograf kočovnými umělci. Pardubice se mezi ně zatím řadit nemohly.

Bratři Lumierové
Bratři Lumièrové

První pohyblivé obrázky v Pardubicích

První pohyblivé obrázky přišly do Pardubic až v roce 1900, kdy je prvně přivezl pražský eskamotér Viktor Ponrepo, vlastním jménem Dismas Šlambor (* 6.6. 1858 + 4.12. 1926), který se stal průkopníkem české kinematografie a majitelem prvního stálého kina v Praze - v domě U Modré štiky, v Karlově ulici.

Tehdy se v Pardubicích hrávalo zejména v hotelu Veselka, v sálech místních hostinců (U Zlaté štiky, Měšťanská beseda) a také ve vlastních kočovných stanech. V říjnu roku 1910 dokonce dva týdny působil na Olšinkách „obrovský“ Skálův kinematograf, který dokázal pojmout až tisíc osob. Promítány zde byly snímky jako „Slepička a zlatá vajíčka“, „Živé květinky“ či „Slepé děvče“. První stále pardubické kino s názvem Lido Bio bylo otevřeno téhož roku v Dělnickém domě v Jindřišské ulici.


Viktor Ponrepo Dobová upoutávka
Viktor Ponrepo Dobová upoutávka

Měšťanská beseda
Měšťanská beseda

Lido Bio

Vzniklo v roce 1910 v Dělnickém domě v Jindřišské ulici čp.276 a stalo se tak prvním stálým pardubickým kinem. Dělnický dům byl otevřen 25.prosince 1904, jakožto spolkový dům sociálně demokratické strany.

Již 4. února 1909 zde však proběhlo první biopředstavení, prozatím pouze hostujícího uskupení Kino Lido.

Dne 15.10. 1910 v 5 hodin odpoledne pak spustil pan Hlubůček pravidelná biografická představení a Lido Bio tak zahájilo svůj pravidelný provoz. Dělnický dům se tak stal vedle Veselky dalším střediskem kulturního a politického života. Toto první stálé kino v Pardubicích bylo bohužel zrušeno krátce po roce 1945. Pro upřesnění místa kina doplňuji, že v 70. letech minulého století, byla v přízemí Lidového domu, otevřena nám známá Myslivecká restaurace.

Dělnický dům
Dělnický dům

Národ, Gloria, Jas a Jas 70

V letech 1912 - 1913 zahájil promítání druhý městský biograf v Národním domě - na okraji parku u sv. Jána - "dnešních Bratranců Veverkových", pod názvem Národ. Prvním zvukovým filmem hraným v tomto kině byl titul "Bílé akáty".

Za okupace došlo ze zjevných důvodů k jeho přejmenování na Gloria. Gloria ovšem nebylo posledním názvem tohoto kina, díky Městské správě kin bylo po roce 1950 přejmenováno na Jas. Bylo vybaveno balkóny pro lépe postavené, ale jeho velkým nedostatkem byl fakt, že všechna místa pro sezení byla v jedné úrovni. Teprve po rekonstrukci byla sedadla postavena do více úrovní, což divácká veřejnost velice kladně přivítala. Dne 5.listopadu 1966 získalo kino Jas, jako první v Pardubicích, možnost promítat také širokoúhlý 70 mm film. S touto skutečností korespondovala i změna názvu kina na "Jas 70". Při rekonstrukci bylo také myšleno na pohodlí návštěvníků a o 10 dnů později byla otevřena i přilehlá kavárnička. Od 1.ledna 1994 se provozovatelem kina "Jas 70" stala slovenská firma InteSonic Cinema. Kino Jas se stalo druhým kinem, do kterého se přemístil i náš Filmový klub Pardubice. Po mnoha letech fungování - mimo jiné i konání Febio Festu - kino Jas 70 mm 10. prosince 2006 promítalo naposledy a v roce 2007 zcela zaniklo.

Do tohoto kina jsem chodíval velice rád a v mé paměti mi nejvíce utkvěla jeho červená sedadla. Mým nejsilnějším filmovým zážitkem byl úžasný film Vetřelci (1986), který jsem docenil až o mnoho let později. S kamarády jsme na filmové představení dorazili až na poslední chvíli a zbyla na nás pouze místa v první řadě. Bez znalosti předchozího dílu a netušených proporcí vetřelce, jsem po jeho druhém zahlédnutí utekl z kina, za zády s ohromným vzlykotem dětí, které se rozléhalo celým sálem. Strašný zážitek... Mou poslední zkušeností spojenou s tímto kinem, byl jakýsi dětský film. Na jeho děj si vůbec nepamatuji, ale vím jistě, že třikrát „umřela“ promítačka a přišli jsme o 20 minut filmu. Smutný to konec kina Jas 70...

Kino Jas 70 v roce 2007
Jas 70

Imperiál, Oko

V roce 1915 vzniklo za hotelem Veselka třetí kino v Pardubicích nazvané kino Imperial, přejmenované v roce 1948 na Kino Oko. Fungovalo do 8.června.1961, ovšem v souvislosti s bouráním části hotelu 28. července.1961 zaniklo.

Původní hostinec Veselka byl postaven již v roce 1684. V letech 1802 až 1917 jej vlastnil rod Kašparů, do kterého patřil první český letec, ing. Jan Kašpar. Na konci 19. století byl původně zájezdní hostinec přestavěn na prvotřídní hotel, bohužel o necelých sto let později bylo toto významné kulturní středisko zbořeno. Stalo se tak v sobotu dne 26. srpna 1972 v 6 hodin ráno. Nyní se na jeho místě nachází obchodní centrum Magnum - v blízkosti křižovatky ulic 17. listopadu a Třída míru na Masarykově náměstí.

Podle vyprávění mých rodičů bylo promítání často zážitkem...V sále fungovala kamna na klasická tuhá paliva. Jejich kouřovod se nevyznačoval přílišnou těsností, proto bylo nutné v zimním období odvětrávat blíže nespecifikovanými otvory, z důvodu vysoké koncentrace kouře. Byla tak vysoká, že ze zadních řad nebylo často vidět na plátno a diváci chodívali domů doslova „očouzení“.

Hotel Veselka
Hotel Veselka

Po vzniku Československa existovala v Pardubicích tehdy již tři kina. Lido Bio, Kino Národ a kino Imperiál.

Sokol, Mír

Kino Sokol se stalo 4. pardubickým kinem. 23. března 1929. Na Skřivánku, v ulici V Ráji (zhruba v místě DDM Delta), byl populární biograf Sokol otevřen v budově Sokola Pardubice II – původně to však byla nádražní hala patřící vojenské nemocnici Karanténa. Později bylo kino přejmenováno na kino Mír a promítalo do roku 1964, kdy jej nahradilo Kino Dukla v centru Dům kultury Dukla.

Malinko jsem opět vyzpovídal rodiče, od nichž jsem získal takovou perličku...Údajně se kinu přezdívalo „blešárna“, neboť každý návštěvník si kromě skvělého kulturního zážitku, přinesl domů i něco drobného navíc. Jako pamlsek si mohli zejména děti zakoupit energit za 20 haléřů nebo takzvané mejdlíčko, které stálo 1Kč. Kino bylo vytápěné uhlím a rodiče vzpomínají, jak od něj létaly nádherné jiskry... Údajně to bylo velmi oblíbené kino.

Bio Sport, Svět

Velmi krásné, a na tehdejší dobu moderní zvukové kino Bio Sport, zahájilo svou činnost 4. září 1931, v suterénu v hotelu Grand. V roce 1948 bylo přejmenováno na kino Svět a pod tímto názvem bylo provozováno až do svého uzavření. Zaniklo v roce 1990, stejně jako mnoho dalších v porevolučním období. Hotel Grand - původně Okresní dům T.G.Masaryka - byl postaven v letech 1927 až 1930 v místě hostince zvaného Hotel Kotel. Stavbou hotelu Grand se dostal do povědomí veřejnosti dnes uznávaný architekt Josef Gočár. Prvním hostem, jenž v hotelu z 30. na 31.května1931 přenocoval, byl prezident T. G. Masaryk.

Osobně mám v paměti velkoryse řešené schody s mramorovými prvky, po kterých se sestupovalo do suterénu hotelu a nacházelo se zde rozlehlé předsálí. Jeho stěny byly obloženy ušlechtilými materiály, ale na mě, jako na dítě působilo poněkud ponuře. Zde mám v paměti jeden jediný film, na který jsem šel se svou babičkou. Ta měla patrně v plánu jiný film, ale nakonec jsme shlédli film Bounty z roku 1984. Nejenže to byl můj první film s titulky, ale také jsem nikdy v životě neviděl tolik odhalených ženských těl. Tehdy na mě velmi zapůsobil, krásný film...

Kino v Grandu mělo tu čest stát se prvním místem promítání v rámci Filmového klubu Pardubice.

Kino Svět
Kino Svět

Do konce 30 let bylo všech pět kin modernizováno, takže všechna mohla nabídnout i zvukový záznam. Lido Bio, Kino Národ, kino Imperiál, kino Sokol a Bio Sport v Grandu, které bylo vybaveno přehráváním zvukových filmů již při otevření.

Na konci první republiky tak v Pardubicích promítalo 5 biografů. Lido Bio, Kino Národ, kino Imperiál, kino Sokol a Bio Sport.

kino restauratéra Bobčíka, Lípa

Během 2. světové války otevřel restauratér Bobčík kino ve svém hostinci, v tehdejší Familii na Slovanech – na dnešní Dašické ulici. Bobčík tak vlastně založil první a jediné soukromé kino v Pardubicích. Po znárodnění a modernizaci se kino otevřelo 27. prosince 1951 pod jménem Lípa. 11.února 1988 bylo rekonstruováno, ovšem promítalo pouhé dva roky a 15. prosince 1990 došlo k jeho zrušení.

Kino Lípa patřilo k nejmenším v Pardubicích a mám na něj velmi milé vzpomínky. Filmy jako Zrada a pomsta (1986), Mstitel s píšťalou (1986) nebo Dobyvatelé ztracené archy (1981) jsem zde shlédl i několikrát.

Čas, Sirius

Na „novém“ nádraží, otevřeném roku 1958, zahájilo současně svůj provoz Kino Čas. Primárně sloužilo k ukrácení dlouhé chvíle cestujících a přehrávaly se zde pouze týdeníky a krátké filmy.

Nacházelo se v suterénu nádražní haly a ze všech kin, které jsem kdy navštívil, bylo toto nejméně oblíbené. Mám s ním spojeny tři hlavní vzpomínky - velké kulaté svítící hodiny v kinosále, klapání pražců při přejezdu vlaků a nejúžasnější vanilkovou zmrzlinu, která se dala zakoupit v rohu nádražní haly.

K jeho znovuotevření došlo v rámci restitucí 21.února 1992 pod jménem Sirius a od roku 1993 se také stalo hlavním místem Filmového klubu Pardubice. I jeho fungování podlehlo novým trendům a v roce 2004 zaniklo.

Po druhé světové válce po vzniku Městské správy kin bylo kino Bio Lido zrušeno. Kino Bio Sport přejmenováno na kino Svět. Kino Sokol přejmenováno na kino Mír. Imperiál se přejmenoval na kino Oko a kino Gloria získalo jméno Jas.

Dukla

Kino Dukla bylo v provozu od roku 1964. Nabízelo 495 míst k sezení, později smyčku pro nedoslýchavé a Dolby Stereo. Stalo se na několik let místem pro Filmový klub, přesněji do ledna 2013.

Přestože Dukla byla posledním klasickým kinosálem v Pardubicích, nebyla nikdy přizpůsobena k reprodukci digitálních nosičů, stejně tak jako všechna klasická kina v Pardubicích. Poslední roky svého provozu se kino Dukla potýkalo nejen se slabou diváckou základnou, ale také s nedostatkem filmů v 35 mm formátu. 14. ledna. 2013 v 19:00 Dukla naposledy roztočila své kotouče a jejím posledním snímkem se stal film Perfect days, režisérky Alice Nellis. Konec klasické pardubické kinematografie přišlo do kina Dukla oplakat na tři stovky diváků.

S koncem činnosti kina hrozilo, že zanikne i pardubický filmový klub, který v roce 2014 oslavil již 50 let a je údajně nejstarší v Česku. Fungoval od roku 1963 a v roce 1964 byl založen na oficiální úrovni. Na počátku působil v tehdejším kině Grand a spolu s postupným zánikem pardubických kin, fungoval v také v kině Jas, Kinokavárna, Lípa, Květen a Sirius, nakonec zakotvil právě na Dukle. Zlatou éru zažil Filmový klub v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy měl i přes 2000 členů. V současné době jsou snímky v rámci klubu promítány v multikině Cinestar.

DK Dukla
DK Dukla

Květen

Samotné kino Květen bylo zřízeno po II. světové válce a nacházelo se v přilehlé obci Rosice nad Labem s číslem popisným 56. Po čtyřleté odmlce bylo znovu otevřeno 20. května 1980. Po několika letech fungování byl také jeho provoz v roce 1993 v tichosti ukončen. Jednalo se spíše o menší kino se 100 – 120 místy v deseti řadách a bohužel si nepamatuji, zda jsem toto kino kdy navštívil. Ještě dodám, že před otevřením kina Květen mohli rosičtí zhlédnout občasná promítaní již v roce 1918 v nedaleké sokolovně.

Kino Květen - dnes
Kino Květen - dnes

Svítkov

Kino Svítkov se nacházelo ve stejnojmenné přilehlé části Pardubic. Dnes už ho připomíná pouze hospůdka nazývaná U kina. Nacházelo se na souřadnicích N 50°01.636 E 15°43.753.

Kino Svítkov jsem párkrát navštívil, žádné bližší podrobnosti si však nevybavuji.

Za zmínku také stojí, že kino Svítkov se na delší čas stalo hostujícím místem pro kino „klub“ Letka.

Kinokavárna

Posledním přírůstkem do sítě kin představovala Kinokavárna na sídlišti Karla IV. (dnešní Karlovina) s kapacitou zhruba 200 míst - v prvním patře budovy č.p. 2593. Tento mimořádně zajímavý projekt byl uveden do života roku 1983 a počátkem 90. let zde krátce působil také Filmový klub Pardubice. Kinokavárna byla výjimečná tím, že návštěvníci seděli u stolů o čtyřech židlích a měli možnost se u promítání najíst či napít. V Pardubicích to tak bylo jediné kino restauračního typu.

V osmdesátých letech bylo v provozu osm kin, které jsem mohl navštívit. Kino Jas 70, Svět, Lípa, Čas, Dukla, kino Květen, Svítkov a Kinokavarna.

Letní kina

V 50.letech minulého století byl zřízen amfiteátr Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Rozkládal se na loukách po pravém břehu Labe. Přesněji řečeno – pokud sejdeme most „dnešní zdymadlo“ směrem od zámku, zaujímal prostor po levé straně. Na straně pravé je pak silnice ke koupališti Cihelna. Právě zde bylo poměrně krátce provozováno letní kino.

Později, roku 1956, se letní kino v rámci Parku kultury a oddechu konalo již v Tyršových sadech. Promítání bylo na dlouhou dobu přerušeno a znovu se začalo promítat v roce 2006, v provizorních podmínkách soukromých provozovatelů. Stálého zájmu se těší dodnes...

V letním období – v rámci filmových festivalů – fungovalo navíc také letní kino na zdejším zimním stadionu. Poprvé to bylo již v roce 1961,byť krytá hala nebyla ještě definitivně dokončena.

Krátce po roce 1990 byla zrušena kina Svět, Lípa, kino Květen, Svítkov a Kinokavarna. Kino Čas bylo přejmenováno na kino Sirius, které bylo později také zrušeno (r. 2004). V roce 2007 bylo zrušeno kino Jas 70 a poslední kino Dukla vydrželo vší silou do roku 2013.

Všechna kina standardně promítala pouze od 17:30 a 20 hodin. Vzpomínám-li si správně. Některá kina o víkendu nabízela i dětská promítání od 15 hodin.

V roce 2014 již není v provozu žádné klasické kino.

Za poskytnutí jakýchkoliv informací, kterými bych mohl tento listing doplnit budu neskonale rád. Rád přivítám i dobové fotografie našich Pardubických kin. Odměnou za námahu vám může být logcoin pardubické kinematografie viz. níže.

O keši


Mnoho z vás si opět povzdechne nad dalším otazníkem v Pardubicích, ale věřte, že nepůjde o nic těžkého. Máte za úkol zodpovědět pouze pár lehkých otázek týkajících se pardubických biografů a jednoduše si vypočítat kýžené souřadnice.

  1. V kterém roce Pardubice poprvé viděly pohyblivé obrázky? A = (jednomístná ciferace roku)

  2. Prvním stálým pardubickým biografem bylo kino? B = (počet písmen ve jméně kina)

  3. Jak se jmenoval zakladatel prvního soukromého kina v Pardubicích? C = (počet písmen příjmení zakladatele)

  4. Prvním a jediným 70 mm plátnem v Pardubicích bylo plátno v kině? D = (počet písmen jména kina před přestavbou na 70 mm film)

  5. Před kterým kinem byla následující dobová fotografie pořízena? E = (počet písmen vůbec prvního jméno tohoto kina před kterým byla dobová fotografie pořízena – hint napoví)

  6. Kde se nacházelo kino Květen? F = (Číslo popisné budovy, kde se nacházelo kino)

  7. Do roku 1989 byl v každém kině před hlavním filmem promítán Československý filmový týdeník. Kolik dílů tohoto desetiminutového seriálu bylo natočeno? G = (jednomístná ciferace počtu dílů)

  8. Které kino přestalo promítat jako poslední? H = (počet sedadel uvedených v tomto listingu u tohoto kina – šířka okénka filmu promítaného v tomto kině (sedadla mínus šířka okénka a vyjde vám opravdu trojciferné číslo))

  9. V kterém kině jste se mohli „dobře“ najíst a napít? I = (počet písmen názvu kina)

  10. Na kolika místech se fyzicky nacházela celoroční, tedy stálá kina v Pardubicích uvedená v tomto listingu (počítejte i kina v přilehlých částech Pardubic)? J= (číslo)

Výpočet pro nalezení keše:

N 50° 01.[A+B+C+H+I+J]

E 015° 45.[(E*F)+H+(D*F)-(A+B)]

Čtyřmístný číselný kód k zámku: [A][C+G][A][I-J]
Součet číslic čtyřmístného číselného kódu zámku je 11.

!!! DŮLEŽITÉ !!!

Před uzavřením číselného zámku zkontrolujte zda je nastaven vypočítaný čtyřmístný číselný kód.
Díky...


Doporučení a další info:

Fotky v keši neslouží k výměně!!!
Buďte při manipulaci se zámky opatrní!!!
Buďte na vše opatrní!!!

!!! DŮLEŽITÉ !!!


Děkuji...

Součásti keše Pardubický kinemataograf je také Logcoin Pardubický kinematograf.

Logcoin Pardubický kinematograf

Tento logcoin můžete získat pouze v následujících případech:

Budete mezi prvními dvaceti a čtyřmi nálezci. (Každý zalogovaný má nárok pouze na jeden logcoin!)

Přispějete v rozsahu větším než malém k doplnění nebo upřesní tohoto listingu.

Stavíte se pro logcoin v některý výroční den. (Den prvního promítání prvního stálého kina nebo v den posledního promítání posledního klasického kina v Pardubicích „Logcoin bude vložen někdy během dne.“.)

Jinými slovy. Pokud naleznete logcoin v keši je váš, jinak si jej musíte zasloužit.

Additional Hints (Decrypt)

5) cneqhoáx cbenqí arob fv cbeáqar cebuyéqav sbgbtensvv – prqhyr an sbgbtensvv gr qbirqr

[A+B+C+D+E+F+G+H+I+J]= 563

Svany: ceniá wr gn ceniá

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

481 Logged Visits

Found it 382     Didn't find it 1     Write note 82     Temporarily Disable Listing 5     Enable Listing 4     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 3     

View Logbook | View the Image Gallery of 12 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.