Skip to Content

<

Geomorfologie Ceskoslovenska (challenge cache)

A cache by turistahorsky Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/25/2014
Difficulty:
5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Jedná se o challenge keš, tzn., že k možnosti zalogování nálezu (found it) je nutno splnit danou podmínku.


Do této výzvy jsou zahrnuty pouze geomorfologické jednotky uvedené v tabulkách níže! Jako uznatelné keše jsou brány kromě keší uvedených přímo v listingu keše ve vzdálenosti do 250 m od vrcholové kóty (geoportal.gov.cz, geoportal.gov.sk). Lze uznat všechny druhy fyzických keší (tradi, finálky mysterek, multin a wheriga), earthcache pouze v případě, že neexistuje fyzická keš příslušící k danému vrcholu. Eventy nejsou uznatelné vůbec.Podmínkou pro uznání logu na této keši je nalezení minimálně 50 keší na nejvyšších vrcholech uvedených v tabulkách níže v minimálně 25 geomorfologických celcích, přičemž přeshraniční pohoří se berou vždy jen jako jeden celek (toto se týká Bílých Karpat, Javorníků, Moravskoslezských Beskyd a Jablunkovského mezihoří). Jednotlivé vrcholy včetně jejich zařazení do geomorfologických celků a orientační seznam uznatelných keší jsou uvedeny níže. Zároveň lze každou keš i vrchol použít jen jednou! Pro jakousi primární kontrolu můžete využít následující bookmark, který obsahuje seznam všech keší uvedených v listingu níže včetně názvu geomorfologického celku, ve kterém se nachází. Mějte ovšem na paměti, že u mnoha vrcholů je i v listingu uvedeno několik keší, tedy při kontrole nezapomínejte na to, že pro každý vrchol lze počítat jen jednu keš!
Současné geomorfologické členění Čech a Slovenska pochází ze 70.let 20. století, od té doby docházelo pouze k drobným dílčím změnám (přejmenovávání jednotek, úprava hranic). Mnohem lépe zpracováno je geomorfologické členění na území ČR (existují hned tři publikace věnované přímo této problematice - detailnější kniha Hory a nížiny - Zěměpisný lexikon ČR, nakl. Academia - jde po úroveň okrsků, podokrsky a části jsou zpracovány v publikaci Geomorfologické členění reliéfu Čech - pouze pro Čechy), na Slovensku je situace o dost horší - primárním zdrojem informací je mapa geomorfologického členění Slovenska (autoři Luknič, Mazúr) upřesněná v roce 2011 dvojicí Kočický, Ivanič. Samotné určování hranic je problematika velice složitá, vychází především z geologie dané lokality a občas neodpovídá tomu, k čemu lze dospět logickým uvažováním - nejmarkantnější je tato složitost v rámci velké Fatry - jednak vymezení Šípské Fatry, jednak hranice mezi Velkou Fatrou a Kremnickými vrchy. Pro podrobné studium vymezení jednotlivých geomorfologických jednotek doporučuji stránky http://mapserver.geology.sk/tmapy, poté v obsahu vybrat vrstvu 19 Geomorfologické členenie Slovenska (Kočický, Ivanič), resp. soubory zveřejněné na http://www.geology.sk/new/sk/sub/Geois/node/751 (pro Slovensko), pro ČR pak výše zmíněnou publikaci Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny a internetovou adresu www.geoportal.gov.cz, Balatkovo lehce odlišné, ovšem detailnější členění lze nalézt pro celou ČR na http://geoportal.cuzk.cz/Geoprohlizec/default.aspx?wmcid=9590. Zde zmíním jen pár informací, u nichž dochází často k omylům (častou příčinou je to, že mnozí vycházejí z hranic velkoplošných chráněných území) - Vsetínské vrchy opravdu nejsou součástí Moravskoslezských Beskyd, stejně tak to platí pro Javorníky (ty dokonce leží ve zcela jiné oblasti), nejvyšším vrcholem oblasti Českomoravská vrchovina není vrchol Devět skal, nýbrž mnohem méně navštěvovaná Javořice. K mnohem více nepřesnostem dochází na Slovensku - nejzápadnější úsek přechodu Nízkých Tater mezi Donovaly a Hiadelským sedlem nevede Nízkými Tatrami, ale samostatným horským celkem zvaným Starohorské vrchy; nejvyšším vrcholem Šípské Fatry, která je součástí Velké Fatry (nikoli Chočských vrchů či Malé Fatry), není vrchol Šíp, ale Vtáčnik, který leží na druhé straně Váhu (kde ostatně leží většina Velké Fatry); Fabova hoľa nacházející se na území NP Muráňská planina (ta je podcelkem Spišsko-gemerského krasu spolu se Slovenským rajem) je nejvyšším vrcholem Veporských vrchů. Podobně zapeklitá je situace u Slovenského raje, jehož nejvyšším vrcholem opravdu není Havrania skala ani jakýkoli jiný z vrcholů na sever od Hnilce, nýbrž Borovniak (na většině map nepojmenovaný vrchol severně od Ondrejiska) nacházející se jižně od průlomového údolí Hnilce). Rovněž u Tater dochází často k omylům - celek Tatry se dělí na dva podcelky - Západné a Východné Tatry, Západné Tatry se pak dělí na několik částí, jako jsou např. Roháče či Liptovské kopy, Východné Tatry se pak dělí pouze do dvou okrsků - Vysokých Tater a Belianských Tater. Ve Vysokých Tatrách se pak nachází nejvyšší vrchol Polska - Rysy se skutečnou nadmořskou výškou 2 503 m, všude udávaná výška 2 499 m je výška nižšího vrcholu (ona skutečná výška prý nebyla udávána proto, že vůdce proletariátu V.I. Lenin vystoupil právě jen na onen nižší vrchol, za pravdivost tohoto vysvětlení ovšem neručím). Naprostý chaos pak ovšem nastává při srovnávání geomorfologického členění Slovenska a Polska - zatímco Poláci označují jakožto Východní Beskydy (Beskid Wschodni) oblast náležející do Východních Karpat, která je Slováky označována jako Poloniny, slovenská oblast Východné Beskydy je Poláky považována za součást Západních Beskyd (Beskidy Zachodnie). Tudíž si při domlouvání túr s Poláky dávejte bacha, ať se setkáte, v překladu stejné názvy nemusí vždy označovat totéž! Jen jako perličku dodám, že Poláci považují za nejvyšší vrchol Beskyd ukrajinskou Hoverlu, Slováci naopak o několik stovek kilometru západněji ležící Babiu horu...

Samotná keš je umístěna na "nejvyšším" vrcholu celku zvaného Slezské Beskydy, vrcholu s názvem Velká Čantoryje, jenž dosahuje nadmořské výšky 995 m. Ony uvozovky u slova nejvyšší jsou zcela na místě, neboť Slezské Beskydy pokračují i dále v Polsku, kde se nachází 18 vyšších vrcholů než je Velká Čantoryje, z nichž nejvyšší je Skrzyczne (1 257 m). Vrchol se nachází na česko-polské státní hranici a vede na něj větší množství značených tras. Na vrcholu se nachází rozhledna, z níž lze za dobré viditelnosti (nejlépe v zimě či během podzimních inverzí) dohlédnout až do Tater. Kromě rozhledny se zde nachází i bufet (na české i na polské straně. Většinu návštěvníků vrcholu tvoří Poláci, neboť z Polska je přístup na vrchol mnohem pohodlnější díky lanovce končící zhruba 20 minut chůze pod vrcholem. Vrchol je významný i mytologicky, neboť se v jeho nitru dle pověsti ukrývají rytíř, kteří pomohou zdejšímu kraji v případě nebezpečí.


Území České republiky přináleží hned do 4 geomorfologických provincií - zhruba 3/4 území zaujímá Česká Vysočina, jihovýchodní a východní část patří Západním Karpatům, okrajově pak na území ČR zasahují i Středoevropské nížiny a Panónská pánev.

Česká vysočina zabírá většinu (3/4) území ČR. Vznikala během kaledonského a později hercynského vrásnění v devonu (prvohory). Kromě ČR zasahuje i do Německa, Rakouska a Polska a její nejvyšší partie tvoří přirozenou hranici ČR. Člení se na tyto subprovincie: Šumavská subprovincie, Česko-moravská subprovincie, Krušnohorská subprovincie, Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie, Poberounská subprovincie a Česká tabule.

Šumavská subprovincie se rozkládá v jihozápadních Čechách a zasahuje i do severního Rakouska a Bavorska. Nejvyšším vrcholem je Plechý (1 378 m). Dělí se na dvě oblasti -Českoleskou oblast a Šumavskou hornatina.
Českoleská oblast zabírá západnější a plošně menší část subprovincie, nejvyšším vrcholem je Čerchov (1 042 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší bod keše souřadnice vrcholu
Český les Čerchovský les Haltravská vrchovina Čerchov; 1041,8 GCPPXP 49.383333, 12.783722
Český les Dyleňský les Dyleňská hornatina Dyleň; 940,3 GCW6KP 49.967889, 12.502833
Český les Přimdský les Havranská vrchovina Havran; 894,1 GC12J3K 49.74325, 12.408944
Český les Kateřinská kotlina Bukáč; 570,5 49.618944, 12.614417
Podčeskoleská pahorkakatina Tachovská brázda Dolnožandovská pahorkatina Chebský vršek; 678,8 49.991694, 12.560972
Podčeskoleská pahorkatina Chodská pahorkatina Hostouňská pahorkatina Černá hora; 662,0 GC258PE 49.599444, 12.761056
Všerubská vrchovina Jezvinecká vrchovina Kameňák; 751 49.270583, 13.052583
Všerubská vrchovina Českokubická vrchovina Spálený vrch; 678 49.373556, 12.882667

Šumavská hornatina zabírá východnější ä vyšší část subprovincie, nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý (1 378 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší bod keše souřadnice vrcholu
Šumava Trojmezenská hornatina Plešská hornatina Plechý; 1378,3 GC1MMTC 48.771278, 13.857278
Šumava Trojmezenská hornatina Stožecká hornatina Žlebský vrch; 1079,5 48.875028, 13.76711
Šumava Trojmezenská hornatina Vítkokamenská hornatina Vítkův kámen; 1035,4 GCN93N 48.644944, 14.103306
Šumava Trojmezenská hornatina Lučská hornatina Hvězdná; 1012,2 GC4ZXE8 48.587556, 14.232278
Šumava Šumavské pláně Kvildské pláně Velká Mokrůvka; 1370,2   48.954333 13.506667
Šumava Šumavské pláně Svojšská hornatina Huťská hora; 1187 GC2XWMH 49.090667, 13.550889
Šumava Šumavské pláně Knížecí pláně Obrovec; 1146,2 GC2DWCH 48.985639, 13.75225
Šumava Šumavské pláně Kochanovské pláně Javorná; 1089,7 GC4QXAC 49.199722, 13.324167
Šumava Šumavské pláně Javornická hornatina Javorník; 1065,1 GC13EFF 49.138333, 13.652972
Šumava Boubínská hornatina Boubínský hřbet Boubín; 1362,2 GC10HAX 48.991222, 13.817611
Šumava Boubínská hornatina Včelenská hornatina Kupa; 1044,5 49.011361, 13.805278
Šumava Železnorudská hornatina Královský Hvozd Jezerní hora; 1343,4 49.168667, 13.184694
Šumava Železnorudská hornatina Debrnická hornatina Debrník (Plesná); 1336,3 GC6082G 49.105611, 13.312694
Šumava Železnorudská hornatina Pancířský hřbet Můstek; 1234,5 GC1EZ59; GC54Z3F, GC5C05J 49.202167, 13.2465
Šumava Želnavská hornatina Knížecí hornatina Knížecí stolec; 1236 GC3QJRX 48.846806, 14.02025
Šumava Želnavská hornatina Křišťánovská vrchovina Nad Myslivnou; 1008,3 48.897806, 14.055472
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Libínská hornatina Libín; 1095,3 GCXKEM, GC51QQW, GC68H67, GC5WRXN 48.978444, 14.011194
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Blanský les Kleť; 1084,2 GCK1TK, GC3H3DX 48.865139, 14.283556
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Žernovická vrchovina Ktišská hora; 911,4 GC57G2R 48.925583 14.120194
Šumavské podhůří Prachatická hornatina Buglatská vrchovina Buglata; 831,7 48.962917, 14.19875
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Plešenecká hornatina Velký Plešný; 1068,8 48.875083, 14.117806
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Rožmberská vrchovina kóta; 956,2 48.692833, 14.243361
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Boletická vrchovina Kravský vrch; 868,5 48.752556, 14.159278
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Frymburská vrchovina kóta; 922,6 48.688583, 14.226278
Šumavské podhůří Českokrumlovská vrchovina Vyšebrodská vrchovina Radvanovský vrch; 807,7 48.558611, 14.328972
Šumavské podhůří Svatoborská vrchovina Velhartická hornatina Kamenáč; 989 49.194694, 13.383111
Šumavské podhůří Svatoborská vrchovina Sušická vrchovina Pustý hrádek; 924,8 GC12K14 49.165222, 13.569583
Šumavské podhůří Svatoborská vrchovina Vidhošťský hřbet kóta; 865,1 49.250861, 13.396667
Šumavské podhůří Vimperská vrchovina Bělečská vrchovina Běleč; 922,5 49.060667, 13.893917
Šumavské podhůří Vimperská vrchovina Vacovská vrchovina Na Kamenici; 913,6 49.072972, 13.722917
Šumavské podhůří Vimperská vrchovina Mladotická vrchovina Zahájený; 844,9 GC4Z91W 49.156833, 13.700528
Šumavské podhůří Strážovská vrchovina Hodousická vrchovina Želivský vrch; 769,7 GC68N0P 49.280194, 13.212083
Šumavské podhůří Strážovská vrchovina Neznašovská vrchovina Boudovka; 728,8 GC4JWER 49.317028, 13.341694
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Husinecká vrchovina Stráž; 700,5 49.029583, 13.93425
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Netonická vrchovina Helfenburk; 683,2 GCVAH2 49.135861, 14.007306
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Budětická vrchovina Čepičná; 670,6 49.271639, 13.582333
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Volyňská vrchovina Kbil; 664,2 GC22CZZ 49.218306, 13.844833
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Prácheňská pahorkatina Háj; 639,6 49.232528, 13.591167
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Miloňovická pahorkatina Kuřimanský vrch; 586,1 49.204667, 13.960139
Šumavské podhůří Bavorovská vrchovina Netolická pahorkatina Čihadlo; 519,2 48.964861, 14.305583
Novohradské hory Pohořská hornatina Žofínská hornatina Kamenec; 1071,2 GC2ZGJ7 48.5852, 14.669717
Novohradské hory Jedlická vrchovina Skalecká vrchovina úbočí Mandlsteinu; 832 GC1BRCY 48.733883, 14.808117
Novohradské podhůří Soběnovská vrchovina Kohoutská vrchovina Kohout; 870,9 GCVFZ9 48.768639, 14.582778
Novohradské podhůří Klopanovská vrchovina Tři smrky; 823,6 48.609722, 14.444778
Novohradské podhůří Hornodvořišťská sníženina Polední vrch, 718,6 48.571222, 14.3765
Novohradské podhůří Stropnická pahorkatina Rychnovská pahorkatina Kondračská hora; 682,3 48.780028, 14.637222


Česko-moravská subprovincie se rozkládá v jihovýchodních Čechách (část Jihočeského kraje a jihovýchodní část Středočeského kraje), jihozápadní až střední Moravě a okrajově zasahuje do severního Rakouska. Nejvyšším vrcholem je Javořice (837 m). Dělí se na 4 oblasti - Středočeská pahorkatina, Jihočeské pánve, Českomoravská vrchovina a Brněnská vrchovina.
Středočeská pahorkatina se nachází v její nejzápadnější části, nejvyšším vrcholem je Drkolná (729 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Blatenská pahorkatina Nepomucká vrchovina Plánická vrchovina Drkolná; 729 GC29ZA6 49.338417, 13.393528
Blatenská pahorkatina Horažďovická pahorkatina Kasejovická pahorkatina Hřeben; 596,6 49.335472, 13.834694
Vlašimská pahorkatina Votická vrchovina Jistebnická vrchovina Javorová skála; 722,6 GC2TH98, GC4G2R7 49.543194, 14.502417
Vlašimská pahorkatina Mladovožická pahorkatina Načeradská pahorkatina Velký Blaník; 634,8 GCJPCZ 49.641861, 14.873278
Benešovská pahorkatina Březnická pahorkatina Bělčická pahorkatina Stráž; 637,9 49.528, 13.84775
Benešovská pahorkatina Dobříšská pahorkatina Ondřejovská vrchovina Pecný; 545,8 GC9633 49.914217, 14.7868
Táborská pahorkatina Písecká pahorkatina Mehelnická vrchovina Velký Mehelník; 632,5 GC14QB3 49.2945, 14.224417
Táborská pahorkatina Soběslavská pahorkatina Malšická pahorkatina Chlum; 539,8 49.421306, 14.448694

Jihočeské pánve tvoří nejjižnější část subprovincie, nejvyšším bodem je Baba (583 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Třeboňská pánev Lišovský práh Dobrovodská pahorkatina Baba; 583,2 49.00225, 14.560944
Třeboňská pánev Lomnická pánev Českovelenická pánev Andělský kopec; 525 48.762861, 14.941944
Třeboňská pánev Kardašovořečická pahorkatina Plavská pahorkatina Chlum; 514 GC36HFQ 49.197278, 14.815722
Českobudějovická pánev Blatská pánev Zlivská pánev Vráže, 480,1 48.982222, 14.329667
Českobudějovická pánev Putimská pánev Kestřanská pánev Skalský vrch; 475,8 49.251056, 14.163028

Českomoravská vrchovina se nachází po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou, nejvyšším bodem je Javořice (837 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Javořická vrchovina Jihlavské vrchy Řásenská vrch Javořice; 836,5 GC2KG2Y 49.220972, 15.339556
Javořická vrchovina Novobystřická vrchovina Vysokokamenská vrchovina Vysoký kámen; 738 GCWRBF 49.087861, 15.185889
Hornosvratecká vrchovina Žďárské vrchy Devítiskalská vrchovina Devět skal; 836,3 GCPKRR 49.670722, 16.032167
Hornosvratecká vrchovina Nedvědická vrchovina Sulkovecká vrchovina Horní les; 774 GC1J4PG 49.591306, 16.342056
Křemešnická vrchovina Humpolecká vrchovina Křemešník Křemešník; 765 GC1TVM1, GC3WEPX 49.403722, 15.327611
Křemešnická vrchovina Pacovská pahorkatina Božejovská pahorkatina Lísek; 759,7 49.27625, 15.282028
Křemešnická vrchovina Jindřichohradecká pahorkatina Žirovnická pahorkatina Čihadlo; 665,3 49.303667, 15.204944
Křemešnická vrchovina Želivská pahorkatina Hořepnická pahorkatina Na altánku; 633,4 GC3141A 49.555111, 15.049889
Křižanovská vrchovina Bítešská vrchovina Novoměstská pahorkatina Harusův kopec; 740,8 GC2XJ87 49.572278, 16.043611
Křižanovská vrchovina Brtnická vrchovina Špičácká vrchovina Špičák; 733,5 49.311639, 15.511139
Křižanovská vrchovina Dačická kotlina kóta; 581,1 49.241056, 15.517333
Železné hory Chvaletická pahorkatina U buku, 450,1 49.924556, 15.581167
Železné hory Sečská vrchovina Kameničská vrchovina U oběšeného; 737 GCPW77 49.733306, 16.019611
Hornosázavská pahorkatina Havlíčkobrodská pahorkatina Přibyslavská pahorkatina Roudnice; 661,2 49.624194, 15.804083
Hornosázavská pahorkatina Světelská pahorkatina Třebětínská pahorkatina Žebrákovský kopec; 601 49.681722, 15.364444
Hornosázavská pahorkatina Jihlavsko-sázavská brázda Beranovský práh Kázek; 567,4 GC12WD0 49.41925, 15.625083
Hornosázavská pahorkatina Kutnohorská plošina Golčojeníkovská pahorkatina kóta; 520 m 49.748567, 15.5244
Jevišovická pahorkatina Jaroměřická kotlina Stařečská pahorkatina Zadní hora; 633,5 49.193806, 15.792778
Jevišovická pahorkatina Jemnická kotlina Vráž; 576,1 49.035694, 15.627917
Jevišovická pahorkatina Bítovská pahorkatina Dešovská pahorkatina Suchá hora; 571 48.967028, 15.717056
Jevišovická pahorkatina Znojemská pahorkatina Myslibořický hřbet Na Skalném; 556,5 49.12425, 15.954167

Brněnská vrchovina se nachází na jižní a střední Moravě. Nejvyšším vrcholem jsou Skalky (735 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Drahanská vrchovina Konická vrchovina Protivanovská planina Skalky; 734,7 GC2CKK0 49.501556, 16.789806
Drahanská vrchovina Adamovská vrchovina Škatulec Holíkov; 665 GC3EV7M 49.462972, 16.701917
Drahanská vrchovina Moravský kras Suchdolské plošiny Neselov; 546 GC1VM84 49.4185, 16.728694
Boskovická brázda Malá Haná Letovická kotlina Kamenná svatba (Ve Vrších); 589,9 GC1QD8J 49.586056, 16.627194
Boskovická brázda Oslavanská brázda Šerkovická kotlina Mezi Luzichovou; 481,6 49.392889, 16.417611
Bobravská vrchovina Leskounská vrchovina Krumlovský les U stavení; 415,4 49.056806, 16.389861
Bobravská vrchovina Lipovská vrchovina Omická vrchovina Kopeček; 479,4 GC36RV9 49.212167, 16.447528

Krušnohorská subprovincie se nachází v severozápadních Čechách, severovýchodním Bavorsku a jihozápadním Sasku. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m). Dělí se (v ČR) na tyto oblasti: Krušnohorská hornatina, Podkrušnohorská oblast a Karlovarská vrchovina.
Krušnohorskou hornatinu nalezneme po obou stranách česko-německé státní hranice. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1 244 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Krušné hory Klínovecká hornatina Jáchymovská hornatina Klínovec; 1243,7 GC2YRCZ 50.396083, 12.967917
Krušné hory Klínovecká hornatina Přebuzská hornatina Zaječí hora; 1008,5 GC2XTZN 50.389722, 12.722833
Krušné hory Klínovecká hornatina Jindřichovická vrchovina Počátecký vrch; 819,1 50.323222, 12.44
Krušné hory Klínovecká hornatina Krajkovská pahorkatina kóta; 627,1 50.207472, 12.508167
Krušné hory Loučenská hornatina Přísečnická hornatina Jelení hora; 993,5 GCGCGA, GC6META 50.490333, 13.158583
Krušné hory Loučenská hornatina Flájská hornatina Loučná; 956 GCQX5V 50.648556, 13.610167
Krušné hory Loučenská hornatina Rudolická hornatina Medvědí skála; 923,8 GCPX7K, GC6MBQN 50.570667, 13.464639
Krušné hory Loučenská hornatina Cínovecká hornatina Pramenáč; 909,4 GC3A0V0 50.699167, 13.731972
Krušné hory Loučenská hornatina Novoveská hornatina Mračný vrch; 852,2 GC5Y1KW 50.630611, 13.547528
Krušné hory Loučenská hornatina Nakléřovská hornatina Rudný vrch; 759,6 50.728389, 13.918417
Krušné hory Loučenská hornatina Bolebořská vrchovina Pavlovský Špičák; 695,1 50.435694, 13.217917
Smrčiny Ašská vrchovina Hájská vrchovina Háj; 757,6 GC15JYQ 50.233639, 12.201722
Smrčiny Házlovská pahorkatina Blatenská vrchovina Záhoř; 744 50.205722, 12.269694
Smrčiny Chebská pahorkatina Výhledská vrchovina Výhledy; 655,8 50.060833, 12.276083
Děčínská vrchovina Děčínské stěny Sněžnická hornatina Děčínský Sněžník; 723,1 GCZ6W7 50.791389, 14.103861
Děčínská vrchovina Jetřichovické stěny Jedlina; 490 50.8825, 14.4185


Podkrušnohorská oblast je tvořena pásmem tektonických sníženin a sopečných kopců. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Doupovské hory Hradišťská hornatina Hradiště; 933,8 50.217778, 13.126583
České středohoří Milešovské středohoří Kostomlatské středohoří Milešovka; 836,6 GCJ6RD 50.554806, 13.931417
České středohoří Verneřické středohoří Litoměřické středohoří Sedlo; 726,4 GCQ561 50.593167, 14.263917
Sokolovská pánev Chlumský práh Zelený vrch; 569,7 50.144333, 12.533472
Chebská pánev kóta; 534,4   50.013833, 12.444278
Mostecká pánev Chomutovsko-teplická pánev Duchcovská pánev Salesiova výšina; 421,7 GC14BCF 50.616528, 13.672972
Mostecká pánev Žatecká pánev Čeradická plošina kóta; 400 50.286083, 13.223278

Karlovarská vrchovina se nachází v západních Čechách zhruba mezi městy Karlovy Vary na severu, Mariánské Lázně na západě, Bezzdružice na jihu a Žlutice na východě. Nejvyšším bodem je Lesný (983 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Slavkovský les Kynžvartská vrchovina Lysinská hornatina Lesný; 982,6 GCR00D 50.035278, 12.616
Slavkovský les Hornoslavkovská vrchovina Krásenská vrchovina Vlčí kámen; 883 GC26NDV 50.0305, 12.727194
Slavkovský les Bečovská vrchovina Mnichovská vrchovina Hůrka; 817 GC5YC72 50.11825,12.894028
Tepelská vrchovina Bezdružická vrchovina Vidžínská vrchovina Stěnský vrch; 761,5 49.96325, 12.963389
Tepelská vrchovina Toužimská plošina Mariánskolázeňská vrchovina Podhorní vrch; 847,2 GCNP06 49.972861, 12.770583
Tepelská vrchovina Žlutická vrchovina Bochovská vrchovina Zámecký vrch; 733,1 GC50GKH 50.141111, 13.036806

Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie rozkládající se v severních a severovýchodních Čechách, severní Moravě, české části Slezska a přesahující i do jihovýchodního Saska a jihozápadního Polska. Nachízí se v ní 3 nejvyšší geomorfologické celky ČR. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1 602 m).Člení se na tyto oblasti: Krkonošská, Orlická, Jesenická, Krkonošsko-jesenické podhůří
Krkonošská (Západosudetská) oblast se nachází na pomezí severních a východních Čech, Saska a polského Slezska. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1 602 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Krkonoše Krkonošské hřbety Slezský hřbet Sněžka; 1602,5 GCY8PR, GC64DBM 50.73575, 15.739861
Krkonoše Krkonošské hřbety Slezský hřbet Vysoké kolo; 1509 50.776778 15.567639
Krkonoše Krkonošské hřbety Český hřbet Luční hora; 1556 50.727556, 15.681722
Krkoboše Krkonošské hřbety Český hřbet Kotel; 1435,0 50.752306 15.529806
Krkonoše Krkonošské rozsochy Černohorská hornatina Zadní planina; 1423,1 50.711972, 15.668889
Krkonoše Krkonošské rozsochy Černohorská hornatina Liščí hora; 1362,8 GC503AT, GC103D9 50.692861 15.688833
Krkonoše Krkonošské rozsochy Růžohorská hornatina Růžová hora; 1398   50.720833, 15.739472
Krkonoše Krkonošské rozsochy Růžohorská hornatina Lysečina; 1188,4 50.724806, 15.829972
Krkonoše Krkonošské rozsochy Vlčí hřbet Čihadlo; 1220 50.744944, 15.5275
Krkonoše Krkonošské rozsochy Žalský hřbet Mechovinec; 1074,4 GCXHX6 50.727444, 15.569889
Krkonoše Krkonošské rozsochy Rýchory Dvorský les; 1033 50.648972, 15.863083
Krkonoše Krkonošské rozsochy Vilémovská hornatina Čertova hora; 1020,5 GC2WZMJ; GC1VW32, GC2M06P 50.7615, 15.430611
Krkonoše Krkonošské rozsochy Vilémovská hornatina Bílá skála; 964 GCZZN5, GC25E3R 50.739972 15.375583
Krkonoše Vrchlabská vrchovina Jánský hřbet Zlatá vyhlídka; 806,8 GC1X13T 50.626333, 15.759361
Krkonoše Vrchlabská vrchovina Lánovská vrchovina Sovinec; 764,9 GC5BYX9 50.642194, 15.570278
Jizerské hory Smrčská hornatina Vysoký jizerský hřbet Smrk; 1124,1 GCYDYA 50.889111, 15.273056
Jizerské hory Jizerská hornatina Smědavská hornatina Jizera; 1122 GC144TK 50.833861, 15.259556
Jizerské hory Jizerská hornatina Soušská hornatina Černý vrch; 1024,6 GC144T9 50.831528, 15.298778
Jizerské hory Jizerská hornatina Polednická hornatina Olivetská hora; 885,9 GC5M83N 50.838917, 15.141722
Jizerské hory Jizerská hornatina Bedřichovská vrchovina Mariánská hora; 873,9 GC3T8TW 50.781111, 15.265361
Jizerské hory Jizerská hornatina Černostudnická hornatina Černá studnice; 869,2 GCKQJ7, GC1F3EN 50.711722, 15.232972
Jizerské hory Jizerská hornatina Tanvaldská vrchovina Špičák; 803,2 GCHTQB, GC4RBET 50.751444, 15.282389
Jizerské hory Jizerská hornatina Maršovická vrchovina Maršovický vrch; 743,1 GC1AQ3A, GC5TD2Q 50.703444, 15.204139
Jizerské hory Jizerská hornatina Oldřichovská vrchovina Špičák; 723,6 GC1HQMK 50.864417, 15.074111
Jizerské hory Jizerská hornatina Albrechtická vrchovina Kančí vrch; 679,9 50.864944, 15.054083
Ještědsko-kozákovský hřbet Ještědský hřbet Hlubocký hřbet Ještěd; 1011,6 GCKDBV, GC5EDRY 50.732694, 14.985028
Ještědsko-kozákovský hřbet Kozákovský hřbet Komárovský hřbet Kozákov; 744,1 GC3VTV2 50.594194, 15.263806
Krkonošské podhůří Železnobrodská vrchovina Vysocká hornatina Hejlov; 835 GC2DK83 50.707167, 15.481056
Krkonošské podhůří Podkrkonošská pahorkatina Mladobucká vrchovina Baba; 673,2 50.613361, 15.90925
Krkonošské podhůří Zvičinsko-kocléřovský hřbet Zvičinský hřbet Zvičina; 671 GCW8QB 50.454944, 15.695361
Lužické hory Kytlická hornatina Klíčská hornatina Klíč; 759,4 GCKHFC 50.788528, 14.572833
Lužické hory Lužický hřbet Jedlovský hřbet Luž; 792,9 GCVJFA 50.848972, 14.646861
Šluknovská pahorkatina Šenovská pahorkatina Hrazený; 609,7 GC3X45Q, GC3PR01 50.975556, 14.426167
Žitavská kotlina Liberecká kotlina Jablonecká kotlina Prosečský hřeben; 593,2 GCXMDE 50.741056, 15.13275
Žitavská kotlina Hradecká pánev Chrastavská kotlina Landův kopec; 373,4 50.84925, 14.919944
Frýdlantská pahorkatina Hejnická pahorkatina Andělský vrch; 572,1 50.931944, 15.267639



Orlická (Středosudetská) oblast se nachází na pomezí polského Slezska a východních Čech. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1 115 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Orlické hory Deštenská hornatina Orlický hřbet Velká Deštná; 1115,1 GC4PZTH; GCPRHE 50.301278, 16.397667
Orlické hory Deštenská hornatina Orlické rozsochy Lubný; 955,9 50.277639, 16.388667
Orlické hory Bukovohorská hornatina Orličský hřbet Suchý vrch; 994,9 GC12MJ5 50.05075, 16.693389
Orlické hory Bukovohorská hornatina Výprachtická vrchovina Špičák; 798,2 49.985306, 16.714639
Orlické hory Mladkovská vrchovina Bartošovická vrchovina kóta; 703 50.173833, 16.5155
Orlické hory Mladkovská vrchovina Pastvinská vrchovina Adam; 765 50.111806, 16.604139
Broumovská vrchovina Žacléřská vrchovina Vraní hory Královecký Špičák; 880,6 GC185ZY 50.657472, 15.988528
Broumovská vrchovina Meziměstská vrchovina Javoří hory Ruprechtický Špičák; 880,5 GC28DHP 50.661444, 16.280861
Broumovská vrchovina Polická vrchovina Stolové hory Hejšovina (Bor); 828   50.479278, 16.294222
Podorlická pahorkatina Náchodská vrchovina Sedloňovská vrchovina Plasnický Špičák; 833,2 GC14XRT 50.305056, 16.331083
Podorlická pahorkatina Žamberská pahorkatina Rokytnická pahorkatina Polův kopec; 657,1 GC655QK 50.171944, 16.478333
Podorlická pahorkatina Moravskotřebovská pahorkatina Trnávecká vrchovina Hušák, 625,8 49.685944, 16.702389
Kladská kotlina Králická brázda Štítská brázda Hůrka; 585,2 50.050361, 16.731722


Jesenickou oblast nalezneme na východě Čech, severní Moravě, v českém i polském Slezsku. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1 491 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Pradědský hřbet Praděd; 1491,3 GC33DC7, GC64Q4B 50.083, 17.230972
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Vysokoholský hřbet Vysoká hole; 1463,9 GC2RA05 50.062111, 17.236417
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Desenská hornatina Dlouhé Stráně; 1353,1 GC6Q201 50.071278, 17.156667
Hrubý Jeseník Pradědská hornatina Karlovská vrchovina Ostružná; 1183,7 GC47AX7 50.001472, 17.209528
Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Šerácká hornatina Keprník; 1422,8 GC24E37 50.170944, 17.116417
Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Přemyslovská hornatina Černá stráň; 1236,8 GC3585W 50.121639, 17.077694
Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Přemyslovská hornatina Ucháč; 1009,2 50.092444 17.045806
Hrubý Jeseník Medvědská hornatina Hornoopavská hornatina Medvědí vrch; 1216,2 GC1FXG4 50.15975, 17.311972
Hrubý Jeseník Medvědská hornatina Vrbenská vrchovina Žárový vrch; 1093,8 GC487M3; GC1RR5H 50.109139, 17.312
Hrubý Jeseník Medvědská hornatina Vrbenská vrchovina Vysoká hora; 1030,8 GC44XZ8 50.097361, 17.352111
Králický Sněžník Králický Sněžník; 1423,7 GCVY7B 50.207333, 16.847472
Rychlebské hory Hornolipovská vrchovina Petříkovská vrchovina Smrk; 1126,7 GC1513F, GC5ZFVA 50.229556, 17.033917
Rychlebské hory Hornolipovská vrchovina Velkovrbenské rozsochy Polská hora; 1105,7 GC1KTEY 50.244667, 16.976611
Rychlebské hory Travenská hornatina Nýznerovská hornatina Špičák; 957,2 50.297444, 17.011556
Rychlebské hory Travenská hornatina Hřibovská hornatina Borůvková hora; 899 GC6XDDJ 50.390472, 16.902194
Rychlebské hory Travenská hornatina Hoštický stupeň Jánský vrch; 373,4 50.384139, 16.996028
Rychlebské hory Sokolský hřbet Studničný vrch; 991,6 50.257972, 17.166528
Hanušovická vrchovina Branenská vrchovina Jeřábská vrchovina Jeřáb; 1002,8 GC2PDW1 50.056778, 16.812944
Hanušovická vrchovina Hraběšická hornatina Kamenecká hornatina Černé kameny; 956,1 GC2D7BQ 49.976472, 17.140194
Hanušovická vrchovina Úsovská vrchovina Bradelská vrchovina Bradlo; 599,5 GCQC32 49.854028, 17.054333
Hanušovická vrchovina Šumperská kotlina kóta; 600 50.098139, 17.086472
Zlatohorská vrchovina Rejvízská hornatina Příčný vrch; 975 GC66BXT 50.219, 17.38375
Zlatohorská vrchovina Hynčická hornatina Biskupská kupa; 891 GCZ6VT 50.256694, 17.428722
Zlatohorská vrchovina Bělská pahorkatina Jesenická kotlina kóta; 697,5 GC4HD6G 50.1615, 17.171028
Zlatohorská vrchovina Jindřichovická pahorkatina Liptaňská pahorkatina Kobyla; 574,1 50.198083, 17.605306
Nízký Jeseník Slunečná vrchovina Slunečná; 800,2 GC1VB3X 49.839611, 17.430028
Nízký Jeseník Bruntálská vrchovina Moravická vrchovina Pastviny; 790,4 49.971417, 17.278306
Nízký Jeseník Domašovská vrchovina Červenohorská vrchovina Červená hora; 749 GC1KAX5 49.776611, 17.541167
Nízký Jeseník Brantická vrchovina Krasovská vrchovina Bedřichova hora; 745,2 GC56A7J 50.133083, 17.498889
Nízký Jeseník Oderské vrchy Kozlovská vrchovina Fidlův kopec; 680,1 49.620444, 17.505472
Nízký Jeseník Vítkovská vrchovina Potštátskáí vrchovina Strážná; 641,5 49.696722, 17.653833
Nízký Jeseník Stěbořická pahorkatina Heraltická pahorkatina Břidličná; 458,7 GCX91A 49.943361, 17.656472
Nízký Jeseník Tršická pahorkatina Čekyňská pahorkatina kóta; 413 m 49.581833, 17.496889
Zábřežská vrchovina Drozdovská vrchovina Medlánecká sníženina Lázek; 715 GCYPXX 49.925861, 16.705361
Zábřežská vrchovina Bouzovská vrchovina Ludmírovská vrchovina Zahálkovy skalky; 610 49.654472, 16.823194
Zábřežská vrchovina Mírovská vrchovina Maletínská vrchovina Kančí vrch; 604,6 49.839278, 16.780778
Mohelnická brázda Rovenská pahorkatina Homolka; 332,9 49.9145, 16.882194


Krkonošsko-jesenickí podhůří tvoří severní podhůří tří výše zmíněných oblastí, do ČR zasahuje jen velmi malou částí v nejsevernější části Olomouckého kraje. Nejvyšším vrcholen české části je Boží hora (525 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Žulovská pahorkatina Černovodská pahorkatina Boží hora; 525,7 GC1GCP7, GC1VZ7B 50.31025, 17.112222
Vidnavská nížina kóta; 365,4 50.374722, 17.000667

Poberounská subprovincie se nalézá ve středních a jihozápadních Čechách. Nejvyšším bodem je Tok (865 m). Dělí se na 2 oblasti: Brskou oblast a Plzeňskou pahorkatinu.
Brdská oblast se nachází zhruba v západní čtvrtině Středočeského kraje. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Brdská vrchovina Brdy Třemošenská vrchovina Tok; 864,9 49.704333, 13.876611
Brdská vrchovina Příbramská pahorkatina Třebská pahorkatina Vojna; 666,6 GC13E4Z 49.642028, 13.984167
Brdská vrchovina Hřebeny Studenská vrchovina Studený vrch; 660,3 GCKXM1, GC44V73 49.805083, 14.083417
Křivoklátská vrchovina Zbirožská vrchovina Radečská vrchovina Radeč; 721 GC164DM 49.822944, 13.666361
Křivoklátská vrchovina Lánská pahorkatina Loděnická pahorkatina Tuchonín; 488,2 GC12RRH 50.051833, 14.054139
Džbán Řevničovská pahorkatina Novostrašecká pahorkatina Louštín; 535,4 GCKZEA 50.164389, 13.793694
Džbán Ročovská vrchovina Třebocká vrchovina Džbán; 535,3 50.203611, 13.751861
Hořovická pahorkatina Karlštejnská vrchovina Suchomastská vrchovina Bacín; 498,9 GCYFT6 49.896694, 14.10325
Hořovická pahorkatina Hořovická brázda Holoubkovská kotlina Borek; 474 49.829917, 13.788806
Pražská plošina Kladenská tabule Slánská tabule Na rovinách; 435 GC4ZCVZ 50.146139, 14.030861
Pražská plošina Říčanská plošina Třebotovská plošina Hradinovský kopec; 412,2 49.955278, 14.271389

Plzeňská pahorkatina tvoří západní část Poberounské subprovincie. Nejvyšším vrcholem je Koráb (773 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Švihovská vrchovina Chudenická vrchovina Korábská vrchovina Koráb; 772,9 GCYA71 49.395417, 13.0755
Švihovská vrchovina Radyňská vrchovina Bukovohorská vrchovina Na skále; 672,9 GCWM3H 49.561778, 13.667694
Švihovská vrchovina Rokycanská pahorkatina Klabavská pahorkatina Kotel; 575,3 GC30TG9 49.711806, 13.595806
Švihovská vrchovina Merklínská pahorkatina Roupovská pahorkatina Srnčí vrch; 534,6 GC1DWP2 49.540056, 13.184778
Švihovská vrchovina Klatovská kotlina Bolešinská kotlina Nad Vezdoským; 533 49.399167, 13.381083
Plaská pahorkatina Stříbrská pahorkatina Pernarecká pahorkatina Vlčí hora; 703,6 GC1RWNT, GC4BZXD 49.810611, 12.855472
Plaská pahorkatina Kaznějovská pahorkatina Dolnobělská vrchovina Krmníky (Cíteř); 596,8 49.938111, 13.257889
Plaská pahorkatina Kralovická pahorkatina Pavlíkovská pahorkatina Nad kostelem; 537 50.055694, 13.657056
Plaská pahorkatina Plzeňská kotlina Dobřanská kotlina Hůrka; 425,8 GC50AQT 49.606861, 13.270111
Rakovnická pahorkatina Manětínská vrchovina Lomská vrchovina Lišák; 676,8 49.925722, 13.098111
Rakovnická pahorkatina Žihelská pahorkatina Rabštejnská pahorkatina Kanešův kopec; 632,8 50.087083, 13.340972
Rakovnická pahorkatina Kněževeská pahorkatina Kryrská pahorkatina Lišák; 462,4 50.222833, 13.647167

Česká tabule se rozkládá převážně v severních a východních Čechách. Nejvyšším bodem je Ralsko (696 m). Dělí se do 3 oblastí: Severočeská tabule, Středočeská tabule a Východočeská tabule.
Severočeská tabule se nachází v severní části České tabule. Nejvyšším bodem je Ralsko (696 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Ralská pahorkatina Zákupská pahorkatina Cvikovská pahorkatina Ralsko; 696,1 GCX3DZ 50.674222, 14.765944
Ralská pahorkatina Dokeská pahorkatina Polomené hory Vlhošť; 613,5 50.6025, 14.454083
Jičínská pahorkatina Turnovská pahorkatina Turnovská stupňovina Sokol; 562,5 GC1FKQA 50.632111, 15.20525
Jičínská pahorkatina Bělohradská pahorkatina Libotovský hřbet Dehtovská horka; 525 GC1R154 50.43275, 15.735944

Východočeská tabule leží ve východní části České tabule. Nejvyšším bodem je Baldský vrch (693 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Svitavská pahorkatina Českotřebovská vrchovina Kozlovský hřbet Baldský vrch; 692,5 49.679722, 16.34525
Svitavská pahorkatina Chrudimská tabule Štěpánovská stupňovina Heráně; 453,3 49.849778, 16.032028
Svitavská pahorkatina Loučenská tabule Poličská tabule Modřecký vrch; 657,3 49.66675, 16.307417
Orlická tabule Třebechovická tabule Opočenský hřbet U rozhledny; 451 50.199278, 16.122639
Orlická tabule Úpsko-metujská tabule Bohuslavická tabule Za humny; 355,0 50.4135, 15.993444
Východolabská tabule Chlumecká tabule Velichovecká tabule Na Šancích; 352,6 GC47A6M 50.387722, 15.892056
Východolabská tabule Cidlínská tabule Novobydžovská tabule Holý; 322,8 50.341667, 15.348528
Východolabská tabule Pardubická kotlina Kunětická kotlina Kunětická hora ; 306,8 GCND2T, GC1PKT8, GC5P61N 50.080056, 15.813444

Západní Karpaty se v rámci ČR rozkládají ve východní části Moravy a českého Slezska. Vznikaly během alpinského vrásnění, které mělo svůj počátek na konci druhohor a pokračuje až dodnes (v menší míře). Kromě ČR je nalezneme i v jžním Polsku, severovýchodním Rakousku, severním Maďarsku, ovšem jejich největší část se nachází na Slovensku. Nejvyšším bodem české části je Lysá hora (1 324 m). Na území ČR zasahují tyto subprovincie: Vnější Západní Karpaty a Vněkarpatské sníženiny.

Vnější Západní Karpaty se táhnou podél česko-slovenské a zčásti i česko-rakouské a česko-polské státní hranice. Kromě ČR zasahují i do Rakouska, jižního Polska a na Slovensko. Nejvyšším vrcholem české části je Lysá hora (1 324 m).Dělí se (v ČR) na tyto subprovincie: Jihomoravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Slovensko-moravské Karpaty, Západní Beskydy a Západobeskydské podhůří
Jihomoravské Karpatyse rozkládají na jihovýchodní Moravě a severovýchodním Rakouska. Nejvyšším vrcholem je Děvín (549 m)
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Mikulovská vrchovina Pavlovské vrchy Děvín; 548,7  GC5KNAE 48.869444, 16.650333
Mikulovská vrchovina Milovická pahorkatina kóta; 334,2 48.826167, 16.698778


Středomoravské Karpaty tvoří zvlněnou oblast na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Nejvyšším vrcholem je Brdo (587 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Chřiby Stupavská vrchovina Chřibské hřbety Brdo; 586,7 GC39VXK, GC3NV0Z 49.171111, 17.309111
Chřiby Halenkovická vrchovina Slameňácká vrchovina Slameňák; 431,5 49.194083, 17.365194
Litenčická pahorkatina Orlovická vrchovina Lhotská vrchovina Hradisko; 518,1 GC1FEPP 49.200972, 17.121028
Litenčická pahorkatina Bučovická pahorkatina Brankovická pahorkatina Chlum; 402,4 49.185556, 17.249333
Litenčická pahorkatina Zdounecká brázda Roštínská brázda Stráně; 332 49.199667, 17.264917
Ždánický les Dambořická vrchovina Uhřická vrchovina U slepice; 438 GC17TWV 49.100278, 17.049139
Ždánický les Boleradická vrchovina Divácká vrchovina Přední kout; 410,2 48.970944, 16.7795
Ždánický les Hustopečská pahorkatina Starovická pahorkatina Uherčické Staré hory; 311,8 48.951611, 16.677361
Kyjovská pahorkatina Věteřovská vrchovina Babí lom; 417,2 49.01525, 17.055667
Kyjovská pahorkatina Vážanská vrchovina Záhumenice; 388,9 49.042528, 17.263
Kyjovská pahorkatina Mutěnická pahorkatina Žadovická pahorkatina Domanínský kopec; 312,4 49.010222, 17.298167
Kyjovská pahorkatina Kudlovická pahorkatina Hradisko; 297,7 49.149056, 17.45725

Slovensko-moravské Karpaty se rozkládají po obou stranách česko-slovenské státní hranice. Nejvyšším vrcholem na českém území je Malý Javorník (1 019 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Javorníky Ráztocká hornatina Javornický hřbet Malý Javorník; 1 019,2 GC1FEXW 49.305944, 18.303139
Javorníky Pulčínská hornatina Makytská hornatina Makyta; 923,2 GC1MDYG 49.260861 18.162889
Bílé Karpaty Javořinská hornatina Javořinský hřbet Velká Javořina; 970   48.857778, 17.675417
Bílé Karpaty Lopenická hornatina Vyškovecká hornatina Velký Lopeník; 911,3 GCQT71 48.916722, 17.782639
Bílé Karpaty Chmelovská hornatina Vlárská hornatina Průklesy; 835,5   49.083583, 18.090639
Bílé Karpaty Žalostinská vrchovina Radějovská vrchovina Kobyla; 583,7 GC14PF6 48.846667, 17.453778
Bílé Karpaty Straňanská kotlina Nová hora; 551,9 48.893333, 17.733667
Vizovická vrchovina Komonecká hornatina Klášťovský hřbet Kláštov; 752,9 GC19ZPB 49.205889, 17.943694
Vizovická vrchovina Zlínská vrchovina Seninecká vrchovina Vartovna; 651 GC19ZPE 49.269972, 17.938583
Vizovická vrchovina Luhačovická vrchovina Lačnovská vrchovina Stráň; 606,6 49.177972, 18.074528
Vizovická vrchovina Hlucká pahorkatina Prakšická pahorkatina Ovčírna; 429 49.080861, 17.757056
Vizovická vrchovina Fryštácká brázda Padělky; 371 49.2655, 17.789528



Západobeskydské podhůří se rozkládá na severovýchodě ČR a v Polsku. Nejvyšším vrcholem je Skalka (964 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Podbeskydská pahorkatina Štramberská vrchovina Ondřejník Skalka; 964,2 GCQKPJ 49.552778, 18.300861
Podbeskydská pahorkatina Frenštátská brázda Radhošťské podhůří Žár; 630,4 49.538, 18.364806
Podbeskydská pahorkatina Příborská pahorkatina Novojičínská pahorkatina Starojický kopec; 496,2 GCKDQW 49.582917, 17.963444
Podbeskydská pahorkatina Kelčská pahorkatina Loučská brázda Zápouští; 445,1 49.460444, 17.868306
Podbeskydská pahorkatina Maleník Maleník; 479   49.514444, 17.678
Podbeskydská pahorkatina Třinecká brázda Frýdecká pahorkatina Skalická Strážnice; 438,1 GC1HV2B 49.647444, 18.416833
Podbeskydská pahorkatina Těšínská pahorkatina Hornožukovská pahorkatina Šachta; 425,8 GC48D2B 49.742389, 18.558167

Západní Beskydy se nacházejí na území severovýchodu ČR, severozápadního Slovenska a jižního Polska. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1 324 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Moravskoslezské Beskydy Lysohorská hornatina Lysohorská rozsocha Lysá hora; 1 323,3 GCQKPX 49.545972, 18.44725
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Radhošťský hřbet Smrk; 1 276,3 GCQT1P 49.508222, 18.370556
Moravskoslezské Beskydy Lysohorská hornatina Ropická rozsocha Ropice; 1082,5 GCXDER 49.597, 18.586667
Moravskoslezské Beskydy Lysohorská hornatina Zadní hory Velký Polom; 1 067,3´ GC21882 49.506139, 18.670889
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Mezivodská vrchovina Trojačka; 987 GC33HCR 49.448111, 18.373417
Moravskoslezské Beskydy Radhošťská hornatina Hodslavický Javorník Velký Javorník; 917,8 GCR7E0 49.527194, 18.160861
Moravskoslezské Beskydy Klokočovská hornatina Lukavice; 897,7 49.420917, 18.481222
Hostýnsko-vsetínská hornatina Vsetínské vrchy Soláňský hřbet Vysoká; 1024,3 GC13A35 49.403944, 18.360917
Hostýnsko-vsetínská hornatina Hostýnské vrchy Rusavská hornatina Kelčský Javorník; 864,7 GCNNTF, GC63QCW 49.400333, 17.765806
Slezské Beskydy Čantoryjská hornatina Velká Čantoryje; 994,5   49.678806, 18.804278
Jablunkovské mezihoří Girová; 839,9 GC3HYK6 49.531694, 18.800028
Rožnovská brázda Vigantická pahorkatina Poskla; 576,3 GC17P5Z 49.435194, 18.220472
Jablunkovská brázda Kempa; 571 49.551972, 18.839056



Vněkarpatské sníženiny probíhají na území ČR napříč celým územím přináležejícím Karpatům, tj. zhruba od Znojma po Ostravu. Dělí se do 2 oblastí: Západní Vněkarpatské sníženiny a Severní Vněkarpatské sníženiny.
Západní Vněkarpatské sníženiny se rozkládají na východní Moravě a v severovýchodním Rakousku. Nejvyšším bodem české části je vrchol Výhon (356 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Dyjsko-svratecký úval Pracká pahorkatina Výhon Výhon; 355,5   49.036639, 16.644694
Vyškovská brána Rousínovská brána Čloubky; 324,7 49.234583, 16.885972
Hornomoravský úval Uničovská plošina Žerotínská rovina Šumvaldská (Velká) horka; 331 49.856972, 17.128806
Moravská brána Oderská brána Bělotínská pahorkatina Lučická Stráž; 339,2 49.601917, 17.82575

Severní Vněkarpatské sníženiny nalezneme na severní Moravě, ve Slezsku a jižním Polsku. Nejvyšším bodem české části jsou Kouty (333 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Ostravská pánev Ostravské plošiny Havířovská plošina kóta; 334,3 49.731694, 18.343167

Západopanonská pánev zasahuje na území ČR, Rakouska, Slovenska a Maďarska. V ČR nalezneme jen jednu její subprovincii - Vídeňskou pánev. Nejvyšším vrcholem v ČR jsou Staré hory (302 m).
Vídeňská pánev se rozkládá na území Rakouska (většina), ČR a Slovenska. Do ČR zasahuje jediná oblast - Jihomoravská pánev.
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Dolnomoravský úval Valtická pahorkatina Úvalská pahorkatina Staré hory; 301,8 48.728111, 16.682694

Středoevropská nížina zasahuje na území ČR pouze svou velmi malou částí, kromě ČR se táhne od Francie přes Belgii, Nizozemí, Německo, Dánsko až do Polska. Do ČR zasahuje subprovincie Středopolská nížina oblastí Slezská nížina s nejvyšším bodem Almin kopec (315 m).
celek podcelek okrsek nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Opavská pahorkatina Hlučínská pahorkatina Koběřická pahorkatina Almin kopec; 315 GC24Y8T 50.001472, 17.982361



Území Slovenska náleží do 4 geomorfologických provincií - Západné Karpaty, Východné Karpaty, Západopanónska panva a Východopanónska panva. Největší plochu ze 4 zmíněných provincií zabírají Západné Karpaty.

Západné (Západní) Karpaty se na území Slovenska táhnou zhruba od Bratislavy na JZ táhlým obloukem směrem na SV a nalezneme je ve všech slovenských krajích (župách). Kromě Slovenska zasahují i do ČR (viz výše), jižního Polska, severovýchodního Rakouska a severního Maďarska. Nejvyšším vrcholem nejen slovenské části, ale i Západních Karpat a roněž celého dlouhého oblouku Karpat je Gerlachovský štít (2 655 m). Na území Slovenska zasahují tyto subprovincie: Vonkajšie Západné Karpaty a Vnútorné Západné Karpaty.

Vonkajšie (Vnější) Západné Karpaty se táhnou podél slovensko-české a slovensko-polské hranice a tvoří západní a severní stranu Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1 723 m). Na území Slovenska se dělí na tyto oblasti: Slovensko-moravské Karpaty, Západné (Západní) Beskydy, Stredné Beskydy, Východné Beskydy a Podhôlno-magurská oblasť.
Slovensko-moravské Karpaty se rozkládají podél slovensko-české hranice a nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník (1 071 m). Geologicky se jedná převážně o flyšová pohoří.
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Javorníky Vysoké Javorníky Javornická hornatina Veľký Javorník; 1071   49.319, 18.373417
Javorníky Nízke Javorníky Rovnianska vrchovina Javorník; 737 GC44Q75 49.303861, 18.665722
Biele Karpaty Javorinská hornatina Veľká Javorina; 970   48.857778, 17.675417
Biele Karpaty Vršatské bradlá Vysoké Vršatce Chmeľová; 925 GC3G5BM 49.073833, 18.154389
Biele Karpaty Kobylináč Kobylinec; 912 GC22C7H 49.11925, 18.165444
Biele Karpaty Lopenícka hornatina Veľký Lopeník; 911 GCQT71 48.916722, 17.782639
Biele Karpaty Kýčerská hornatina Kýčera; 828 49.170028, 18.194139
Biele Karpaty Súčanská vrchovina Javorník; 782 GC2XH1J 49.0275, 17.995444
Biele Karpaty Bošácke bradlá Žlab; 737 GC1YQ96 48.908278, 17.923528
Biele Karpaty Beštiny Nová hora; 629 48.878389, 17.758472
Biele Karpaty Žalostínská vrchovina Žalostiná; 621 GC1GEEF 48.818361, 17.428389
Myjavská pahorkatina Bradlo (Slivková); 543 GC1V721 48.681333 17.568083
Považské podolie Dielec; 573 49.07025, 18.476028



Západné Beskydy zasahují na Slovensko svou východní a plošně menší částí. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Veľký Polom (1 067 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Moravsko-sliezske Beskydy Zadné hory Veľký Polom; 1067,3 GC21882 49.506139, 18.670889
Turzovská vrchovina Zadné vrchy Beskydek; 953 * GC706CP 49.392861, 18.405417
Predné vrchy Bahaňa; 827 GC5F5N8 49.474556, 18.675056
Hornokysucké podolie Buková, 803 49.361583, 18.464139
Kornická brázda Súľov; 942,8 GC3XZAP 49.5005, 18.54575
Jablunkovské medzihorie Kikula, 844 GC46N3B 49.513389, 18.947944



Stredné Beskydy se rozkládají na značné části etnografických regionů Orava a Kysuce a přesahují samozřejmě i do Polska. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1 723 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Oravské Beskydy Babia hora Babia hora; 1723 GC1YH9R, GC22YRY 49.572917, 19.529139
Oravské Beskydy Pilsko Pilsko; 1557 GC22EJ3 49.527944, 19.316778
Oravské Beskydy Polhoranská vrchovina Beskydok; 1169 GC3QG6K 49.612806, 19.461194
Oravské Beskydy Ošust Ušust; 1155 GC45VH7 49.409028, 19.186806
Oravská Magura Kubínska hoľa Minčol; 1394 GC43R7F, GC6VDG4, GC6VDFW 49.271722, 19.249056
Oravská Magura Paráč Paráč; 1325 49.324083, 19.21575
Oravská Magura Budín Budín; 1221 GC6V1DA, GC6V1D0, GC6V1DC 49.343833, 19.452361
Kysucké Beskydy Rača Veľká Rača; 1236 GC106QQ 49.413306, 18.968667
Kysucké Beskydy Javorský Beskyd Rovná poľana; 946 GC4FHHJ 49.460694, 18.956611
Kysucká vrchovina Kysucké bradlá Pupov; 1096 49.275917, 19.100333
Kysucká vrchovina Vojenné Mrvová Kykula; 1040 49.370944, 19.109861
Kysucká vrchovina Bystrická brázda Šajdov vrch; 856 49.377694, 19.053528
Kysucká vrchovina Krásňanská kotlina kóta; 464
Podbeskydská vrchovina Vráta; 1051 49.411639, 19.390361
Oravská vrchovina Kýčera; 953 49.335778, 19.468417



Východné Beskydy nalezneme severovýchodně od Tater. Nejvyšším vrcholem je Minčol (1 157 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Čergov Minčol; 1157 GC11VCH 49.2345, 20.988944
Pieniny Vysoké skalky; 1050 GC3YAKA 49.380222, 20.555528
Ľubovnianska vrchovina Eliášovka; 1023,4 GC59D3G 49.400667, 20.642528

Podhôlno-magurská oblasť se rozkládá na území severního Slovenska zhruba od Oravské přehrady na západě po Prešov na východě a jižního Polska. Nejvyšším vrcholem je Skorušina (1 314 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Skorušinské vrchy Skorušina Skorušina; 1314 GC3YD7P 49.297806, 19.692083
Skorušinské vrchy Kopec Kopec; 1251 GC6P8RN, GC6P74A 49.243417, 19.548
Skorušinské vrchy Oravická Magura Magura Witowska; 1232 49.296028 19.794278
Levočské vrchy Levočská vysočina Čierna hora; 1289 49.192806, 20.624056
Levočské vrchy Levočská vrchovina kóta; 1132 49.202722, 20.589194
Levočské vrchy Levočské planiny Olšavická planina Krúžok; 975 GCQ7EK 49.04875, 20.658833
Spišská Magura Repisko Repisko; 1259 49.292, 20.198611
Spišská Magura Veterný vrch Veterný vrch; 1112 GC4NX0P 49.335389, 20.509722
Podtatranská brázda Ždiarska brázda Strednica; 1128 49.274139, 20.205417
Podtatranská brázda Zuberská brázda kóta; 1045
Bachureň Bachureň; 1081 GC11GFX 49.090361, 20.922861
Spišsko-šarišské medzihorie Hromovec Hromovec; 894 49.230722, 20.768944
Spišsko-šarišské medzihorie Stráže Stráž; 740 GC10KAK 49.064278 21.256056
Spišsko-šarišské medzihorie Ľubotínska pahorkatina Beskydok; 729 49.211694, 20.940889
Oravská kotlina kóta; 827,6 49.321972, 19.317
Šarišská vrchovina Za horou; 719 GC56FQB 48.990361, 20.957222

Vnútorné Západné Karpaty nalezneme kromě Slovenska i v Rakousku, Maďarsku a Polsku. Plošně jsou mnohem rozsáhlejší než Vonkajšie Západné Karpaty a nachází se zde i nejvyšší vrchol celých Karpat a samozřejmě i Slovenska - Gerlachovský štít (2 654,4 m). Geologicky jsou tvořeny převážně metamorfovanými hornimami prostoupenými hlubinnými vyvřelinami.
Slovenské rudohoriese nachází zhruba mezi městy Zvolen na západě a Košice na východě. Nejvyšším vrcholem je Stolica (1 476 m). Na jihu pak pokračují i v Maďarsku. Dělí se na tyto oblasti: Slovenské rudohorie, Fatransko-tatranská oblasť, Slovenské stredohorie, Lučensko-košická zníženina a Matransko-slánská oblasť.
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Stolické vrchy Stolica Stolica; 1477 GC4NP9V 48.773583, 20.207028
Stolické vrchy Tŕstie Tŕstie; 1121 48.651167, 19.988111
Stolické vrchy Tŕstie Muránska brázda Kochovo; 686 48.659222, 19.927639
Stolické vrchy Klenovské vrchy Ostrá; 1011 48.625056, 19.916833
Stolické vrchy Klenovské vrchy Kokavská brázda Dielik; 420 48.575806, 19.847139
Stolické vrchy Málinské vrchy Jasenina; 995 GC5DYQW 48.547028, 19.733583
Stolické vrchy Málinské vrchy Ipeľská brázda kóta; 527 48.568222, 19.714611
Veporské vrchy Fabova hoľa Fabova hoľa; 1439 GC3A4FC, GC6W591 48.772611, 19.885694
Veporské vrchy Balocké vrchy Klenovský Vepor; 1338 GCYW3C 48.689083, 19.769806
Veporské vrchy Čiertaž Čiertaž; 1204 48.768, 19.459778
Veporské vrchy Sihlianská planina Bykovo; 1110 48.582083, 19.663694
Spišsko-gemerský kras Muránska planina Kľak; 1409 48.778917, 19.965806
Spišsko-gemerský kras Slovenský raj Borovniak; 1271 GC259X5 48.859806, 20.258639
Volovské vrchy Zlatý stôl Zlatý stôl; 1322 GC1J0F2 48.766611, 20.655639
Volovské vrchy Knola Babiná; 1277 GC6G1CB 48.830028, 20.462528
Volovské vrchy Kojšova hoľa Kojšovská hoľa; 1246 GC2NNGW, GC5V467 48.782194, 20.987889
Volovské vrchy Pipitka Pipitka; 1225 GC4E7MN 48.684, 20.675944
Volovské vrchy Havranie vrchy Hanisková; 1162 48.880333, 20.450056
Volovské vrchy Hnilecké vrchy Bukovec; 1126 GC1K69Y 48.846889, 20.721417
Volovské vrchy Holička Holička; 727 GC3BAP7 48.712056, 21.082889
Čierna hora Roháčka Roháčka; 1028 GC2Y0Z1 48.923944, 21.01275
Čierna hora Pokryvy Pokryvy; 888 48.831361, 21.132472
Čierna hora Bujanovské vrchy Suchý vrch; 799 GC1KVCT 48.887583, 21.083833
Čierna hora Sopotnické vrchy Somár; 701 GC44B2N 48.889528, 21.141278
Čierna hora Hornádske predhorie kóta; 598 GC59Y3X, GC239VP 48.789944, 21.1865
Revúcká vrchovina Turecká Turecká; 953 GC3WCGC 48.685111, 20.478611
Revúcká vrchovina Dobšinské predhorie Veľký Radzim; 990 GC27QVT 48.776972, 20.339556
Revúcká vrchovina Hrádok Magura; 883 48.68225, 20.275444
Revúcká vrchovina Železnícke predhorie Železník; 814 48.620361, 20.130167
Revúcká vrchovina Cinobanské predhorie Tri Chotáre; 650 48.512278, 19.769806
Slovenský kras Horný vrch Matesova skala; 925   48.653167, 20.769306
Slovenský kras Zádielska planina Grečov vrch; 891   48.664861, 20.811306
Slovenský kras Plešivská planina Štít; 851 48.652972, 20.411444
Slovenský kras Jasová planina Nižný Feréteš; 791 48.660639, 20.854778
Slovenský kras Silická planina Malý vrch; 679 48.60925, 20.496222
Slovenský kras Jelšavský kras Slovenská skala; 622 48.619694, 20.269472
Slovenský kras Dolný vrch Pavlovský vrch; 611 48.575889, 20.702444
Slovenský kras Koniarska planina Veterník; 610 48.607306, 20.340778
Rožňavská kotlina Roveň; 528 48.652111, 20.444972



Fatransko-tatranská oblasť začíná na jihozápadě u Bratislavy a končí na severovýchodě u města Krompachy. Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2 654,4 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Tatry Východné Tatry Vysoké Tatry Gerlachovský štít; 2654,4 GC1Y114 49.164111, 20.134056
Tatry Východné Tatry Belianske Tatry Havran; 2152 49.248472, 20.197583
Tatry Západné Tatry Liptovské Tatry Bystrá; 2248 GC3NVVQ 49.188556, 19.84275
Tatry Západné Tatry Roháče Baníkov; 2178 GC34TAW 49.198028, 19.710333
Tatry Západné Tatry Červené vrchy Kresanica; 2123 GC3AADF 49.231611, 19.909611
Tatry Západné Tatry Liptovské kopy Veľká kopa; 2052 49.200472, 19.973583
Tatry Západné Tatry Sivý vrch Sivý vrch; 1805 GC1CYQ0 49.211167, 19.642194
Tatry Západné Tatry Osobitá Osobitá; 1687 49.261167, 19.721333
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Ďumbier Ďumbier; 2046 GCPWTF 48.9365, 19.640361
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Prašivá Veľká Chochuľa; 1753 GC382BA 48.8935, 19.331222
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Demänovské vrchy Krakova hoľa; 1752 GC29NDR 48.984833, 19.633
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Salatíny Salatín; 1630 GC3KF9C 48.980139 19.362472
Nízké Tatry Ďumbierske Tatry Lúžňanská kotlina kóta; 1113 48.939778 19.386528
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Kráľova hoľa Kráľova hoľa; 1946 GCK0XY 48.882833 20.139083
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Priehyba Veľký bok; 1727 GC5GTP7 48.943361 19.878
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Predná hoľa Úplaz; 1555 48.910639, 20.175806
Nízké Tatry Kráľovohoľské Tatry Teplická kotlina Starý diel; 1047 48.969333, 20.101194
Malá Fatra Krivánska Fatra Krivánske Veterné hole Veľký Kriváň; 1 709 GC1VNN8 49.187528, 19.031
Malá Fatra Krivánska Fatra Rozsutce Veľký Rozsutec; 1610 GCYB7F 49.231556, 19.098778
Malá Fatra Krivánska Fatra Osnica Osnica; 1363 GC2BFG5 49.219722, 19.124083
Malá Fatra Krivánska Fatra Štefánovská kotlina kóta; 755 49.215833, 19.029889
Malá Fatra Lúčanská Fatra Lúčanské Veterné hole Veľká lúka; 1476 GC2W719 49.09075, 18.813833
Malá Fatra Lúčanská Fatra Kľak Kľak; 1352 GCVYA6 48.981444 18.641028
Malá Fatra Lúčanská Fatra Kýčery Hnilická Kýčera; 1218 GC25YQJ 49.026611 18.740111
Malá Fatra Lúčanská Fatra Vrícka kotlina kóta; 837 48.959056, 18.703944
Malá Fatra Lúčanská Fatra Martinské predhorie Dubový diel; 751 49.041611, 18.848167
Chočské vrchy Choč Veľký Choč; 1608 GCW2K2 49.151389, 19.34275
Chočské vrchy Prosečné Prosečné; 1372 GC3Y2QX 49.174972, 19.513527
Chočské vrchy Sielnické vrchy Magura; 1171 49.157944, 19.387167
Veľká Fatra Hôlná Fatra Ostredok; 1596 GC65PCG 48.902, 19.079028 *
Veľká Fatra Šiprúň Šiprúň; 1461 GC3JDDQ 49.024028, 19.228222
Veľká Fatra Bralná Fatra Smrekov; 1441 GC2VW7N 48.885389, 19.023667
Veľká Fatra Zvolen Zvolen; 1403 GC1R3QH 48.890639, 19.223278
Veľká Fatra Lysec Kľak; 1394 GC2BARB 49.046528, 19.112278
Veľká Fatra Šípská Fatra Vtáčnik; 1236 GC484G8 49.0655, 19.222028
Veľká Fatra Revúcke podolie kóta; 850 49.0205, 19.273194
Starohorské vrchy Kozí chrbát; 1330 GC37C20 48.860111, 19.290472
Podtatranská kotlina Tatranské podhorie Rakytovec; 1325 49.123083, 20.027694
Podtatranská kotlina Liptovská kotlina Hybianska pahorkatina kóta; 1112 49.109722, 20.05425
Podtatranská kotlina Popradská kotlina Lomnická pahorkatina kóta; 1093 49.146694, 20.212194
Strážovské vrchy Zliechovská hornatina Strážov Strážov; 1213 GCYK95 48.954917, 18.463111
Strážovské vrchy Malá Magura Magura; 1141 GC375YD 48.867639, 18.529472
Strážovské vrchy Nitrické vrchy Suchý Suchý vrch; 1028 GC1JQCN 48.84075, 18.419528
Strážovské vrchy Trenčianska vrchovina Holázne Hoľazne; 901 GC6Z2AP 48.92875, 18.284389
Kozie chrbty Dúbrava Kozí kameň; 1255 GC5CFW9 49.01625 20.161333
Kozie chrbty Vážecký chrbát Turková; 1179 49.018722, 19.905222
Branisko Smrekovica Smrekovica; 1200 GC1B6A0 49.0465, 20.871278
Branisko Sľubica Sľubica; 1129 GC136T8 48.973417, 20.872556
Považský Inovec Vysoký Inovec Inovec; 1042 GC2926G, GC657DN 48.774778, 18.041333
Považský Inovec Krahulčie vrchy Marhát; 748 GC1HN0A 48.594806, 17.970667
Považský Inovec Nízky Inovec Bezovec; 743 GC4JHWA 48.67275, 17.974667
Považský Inovec Inovecké predhorie Ostrý vŕšok; 572 GC3ENNC 48.736944, 17.970528
Žiar Sokol Chlieviska; 1021 GC43W6E 48.957972, 18.761056
Žiar Horeňovo Horeňovo; 892 48.786306, 18.785
Žiar Vyšehrad Vyšehrad; 829 GCYK70 48.875917, 18.699667
Horehronské podolie Heľpianske podolie kóta; 991 48.862806, 20.188444
Horehronské podolie Bystrianske podhorie Skalka; 946 48.826861, 19.6225
Horehronské podolie Lopejská kotlina Bukový diel; 814 48.834111, 19.36675
Horehronské podolie Breznianska kotlina kóta; 758 48.770083, 19.702139
Súľovské vrchy Manínská vrchovina Maníny Veľký Manín; 891 GC1PXF2 49.125722, 18.496111
Súľovské vrchy Súľovské skaly Žibrid; 867 GC1HRRJ 49.127611, 18.609556
Súľovské vrchy Skalky Skalky; 778 GC5RGTP 49.142444, 18.684444
Hornádska kotlina Vikartovská priekopa kóta; 890 48.976361, 20.17475
Hornádska kotlina Medvedie chrbty kóta; 748 49.022917, 20.497028
Hornádska kotlina Hornádske podolie kóta; 678 48.884056, 20.578889
Hornádska kotlina Podhradská kotlina kóta; 570 49.036556, 20.791667
Hornonitrianska kotlina Handlovská kotlina Malý Gríč; 876 GC1K9RZ 48.731806, 18.713972
Hornonitrianska kotlina Prievidzská kotlina Ciglianske predhorie kóta; 612 48.709722, 18.678611
Hornonitrianska kotlina Rudnianska kotlina Vysoký lán; 471 48.800056, 18.525806
Hornonitrianska kotlina Oslianska kotlina kóta; 401 48.595722, 18.527139
Tribeč Veľký Tribeč Vysoký Tribeč Veľký Tribeč; 830 GC26JZ3 48.469222, 18.239583
Tribeč Rázdiel Skýcovská vrchovina Sokolec; 799 48.521278, 18.544444
Tribeč Zobor Žibrica; 617 GC1Q2RA, GC5372V 48.367417, 18.151639
Tribeč Jelenec Ploská; 577 GC4T7PH 48.431417 18.253583
Malé Karpaty Pezinské Karpaty Biele hory Záruby; 767 GCKZYW 48.523417, 17.39275
Malé Karpaty Čachtické Karpaty Nedze Salášky; 588 GC2JRAG, GC61GG5, GC5R9ED 48.764528, 17.774111
Malé Karpaty Brezovské Karpaty Klenová; 585 GC1RV4N 48.638417, 17.591694
Malé Karpaty Devínske Karpaty Devínska Kobyla Devínska Kobyla; 514 GCMQ83 48.189528, 16.995333
Turčianska kotlina Šútovské podhorie Hlásna skala; 680 49.155694, 19.055944
Turčianska kotlina Diviacka pahorkatina kóta; 667 48.807972, 18.883833
Turčianska kotlina Valčianska pahorkatina Hôrky; 634 48.991028, 18.820583
Turčianska kotlina Mošovská pahorkatina kóta; 619 GC1RRVJ 48.961917, 18.957806
Turčianska kotlina Sklabinské podhorie Bieličie; 589 49.095778, 19.055833
Turčianska kotlina Turčianske nivy kóta; 456 48.971389, 18.851222
Žilinská kotlina Domanížska kotlina Petrová; 637 49.096278, 18.606556
Žilinská kotlina Varínske podolie Oravcové; 632,2 GC1QRTA 49.250167, 19.031889
Žilinská kotlina Rajecká kotlina Kalvária; 589 49.037889, 18.639444
Žilinská kotlina Žilinská pahorkatina kóta; 580



Slovenské stredohorie nalezneme v centrální části Slovenska. Nejvyšším vrcholem je Poľana (1 457 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Poľana Vysoká Poľana Poľana; 1457 GC4W7Q5 48.636694, 19.483444
Poľana Detvianske predhorie Kopa; 922 48.599417, 19.449389
Vtáčnik Vysoký Vtáčnik Vtáčnik; 1346 GC1DPZD 48.624694, 18.634833
Vtáčnik Nízky Vtáčnik Javorinka; 938 48.57975, 18.614194
Vtáčnik Raj kóta; 714   48.440139, 18.662444
Vtáčnik Župkovská brázda kóta; 674
Kremnické vrchy Flochovský chrbát Flochová; 1316 GC2VW0M 48.80875, 18.971667
Kremnické vrchy Kunešovská hornatina Javorník; 1086 48.715833, 18.971361
Kremnické vrchy Malachovské predhorie Nemecký vrch; 843 48.71575, 19.055056
Kremnické vrchy Jastrabská vrchovina Čertov vrch; 747 GC2EZ6K 48.674111, 18.894417
Kremnické vrchy Turovské predhorie kóta; 723 48.637694, 19.032056
Javorie Javorianska hornatina Javorie; 1043 48.441444, 19.290139
Javorie Lomnianska vrchovina Lomné; 908 48.495056, 19.162889
Javorie Podlysecká brázda kóta; 747,2 48.490389, 19.246583
Štiavnické vrchy Sitnianska vrchovina Sitno; 1009 GC1DXKX; GC602AT 48.403306, 18.87725
Štiavnické vrchy Hodrušská hornatina Tanád; 939 GC1GEAA 48.451889, 18.869667
Štiavnické vrchy Skalka Skalka; 882 GC3Q5WE 48.456111, 18.995028
Štiavnické vrchy Kozmálovské vršky Veľká Vápenná; 349,8 48.264333, 18.473333
Pohronský Inovec Veľký Inovec Veľký Inovec; 901 GC15W4H 48.410111, 18.543694
Pohronský Inovec Vojšín Vojšín; 819 GC1WMTB 48.481417, 18.597722
Pohronský Inovec Lehotská planina Kamenný vrch; 720 GC11Y48 48.444639, 18.556444
Ostrôžky Ostrôžka; 877 48.498056, 19.377778
Zvolenská kotlina Bystrická vrchovina Stará kopa; 713 GC376WQ 48.725306, 19.19125
Zvolenská kotlina Bystrické podolie Kopec; 730 48.788417, 19.225889
Zvolenská kotlina Čierny diel; 851 48.714028, 19.334194
Krupinská planina Závozská vrchovina Dlhý diel; 817,6 48.417306, 19.291694
Krupinská planina Modrokamenské úbočie Chlm; 744 48.420972, 19.341806
Krupinská planina Dačolomská planina Jaseňový vrch, 724 48.384611, 19.249917
Krupinská planina Bzoviská pahorkatina kóta; 492 48.327361, 19.1515
Pliešovská kotlina Hrádok; 540 48.435222, 19.16
Žiarska kotlina Kameň; 430 48.622944, 18.763917

Lučenecko-košická zníženina se nalézá v jižní části středního Slovenska s přesahem do Maďarska, nejvyšším bodem je Liščia diera (401 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Bodvianska pahorkatina Gemetská pahorkatina Liščia diera; 401 48.465667, 20.4675
Bodvianska pahorkatina Abovská pahorkatina Tri chotáre; 322 GC6H6GJ, GC6H6GF 48.492556, 21.109306
Juhoslovenská kotlina Strážna hora; 362

Matransko-slánská oblasť se rozkládá na jižním Slovensku a v Maďarsku, přičemž slovenská část je rozdělená na dvě nespojité části - menší západní a větší východní. Nejvyšším bodem je Šimonka (1 092 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Slanské vrchy Šimonka Šimonka; 1092 GCPE44 48.945306, 21.467139
Slanské vrchy Makovica Makovica; 981 GC3J81H 48.852139, 21.491694
Slanské vrchy Mošník Mošník; 911 48.795083 21.541056
Slanské vrchy Milič Veľký Milič; 900 GC1HVDK 48.57675, 21.458111
Slanské vrchy Bogota Bogota; 856 GC233R8 48.700972, 21.516556
Cerová vrchovina Hajnáčska vrchovina Karanč; 727 GC167MC 48.158444, 19.78975
Cerová vrchovina Bučenská vrchovina Veľký Bučeň; 514 GC3EW8H 48.306944, 19.872528
Cerová vrchovina Mučínska vrchovina Veľké Hradište; 410 GC4NXGT 48.259528, 19.760056
Cerová vrchovina Petrovská vrchovina Biriň; 395 48.250111, 20.131361
Zemplínske vrchy Rozhladňa; 470 48.476278, 21.706583
Burda Burdov; 395 GC38R20 47.833472, 18.783333

Východné Karpaty zasahují na Slovensko pouze svou nezápadnější částí, která nedosahuje nadmořských výšek dalšího pokračování na Ukrajině a v Rumunsku, nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m).

Vnútorné Východné Karpaty zasahují na Slovensko pouze Vihorlatskými vrchy zvedajícími se nad Zemplínskou Šíravou. Nejvyšším vrcholem je Vihorlat (1 076 m)
Vihorlatsko-gutínska oblasť je rozlehlá geomorfologická oblast na území východního Slovenska, Ukrajiny a Rumunska, na Slovensku zahrnuje jediný geomorfologický celek - Vihorlatské vrchy s nejvyšším vrcholem Vihorlat (1 076 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Vihorlatské vrchy Vihorlat Vihorlat; 1076   48.891222, 22.113528
Vihorlatské vrchy Popriečny Popriečny vrch; 1025 48.779194, 22.364028
Vihorlatské vrchy Humenské vrchy Krivoštianka; 549 GC18X48 48.892417, 21.868417

Vonkajšie Východné Karpaty se rozkládají na území Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska. Na Slovensku se člení na 2 oblasti: západněji ležící Nízke Beskydy a na ně na východě navazující Poloniny. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m)
Nízke Beskydy se rozkládají ve slovensko-polském příhraničí, na slovenské straně zhruba mezi Bardejovem a slovensko-ukrajinskou hranicí. Nejvyšším bodem slovenské části je Busov (1 002 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Busov Busov; 1002 GC53BDD 49.388056, 21.162528
Laborecká vrchovina Vysoký grúň; 905 GC4FAY9 49.202028, 22.124417
Ondavská vrchovina Smilniansky vrch; 749 GC5J6YW 49.407167 21.339639
Beskydské predhorie Ublianska pahorkatina Hôrka; 661 48.816139, 22.356833
Beskydské predhorie Hanušovská pahorkatina kóta; 590

Poloniny se nalézají na rozhraní severovýchodního Slovenska, jihovýchodního Polska a Ukrajiny. Nejvyšším vrcholem slovenské části je Kremenec (1 221 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Bukovské vrchy Bukovce Kremenec; 1221 GCYDVT, GCYKPA, GCYKNM 49.087917, 22.565611
Bukovské vrchy Nastaz kóta; 800 49.031306, 22.299278

Západopanónská pánva (pánev) se rozkládá na území jihovýchodní ČR, jihozápadního Slovenska, východního Rakouska a Maďarska. Na území Slovenska zasahují 2 subprovincie: Viedeňská kotlina a Malá dunajská kotlina.
Viedeňská kotlina (pánev) zasahuje na území Slovenska 2 oblastmi: Juhomoravskou pánvou a Záhorskou nížinou. Nejvyšším bodem slovenské části je Zámčisko (434) m
Juhomoravská (Jihomoravská) pánva (pánev) zasahuje na Slovensko jen svou velmi malou částí. Nejvyšším bodem slovenské části jeVrátna (302 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Dolnomoravský úval Vrátna; 301,6 48.839833 17.293611

Záhorská nížina se nachází na na západním Slovensku, nejvyšším bodem je Zámčisko (434 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Chvojnická pahorkatina Zámčisko; 434 48.735778, 17.250611
Borská nížina kóta; 297 GC1CB94 48.604778, 17.238222

Malá dunajská kotlina je geomorfologická subprovincie v Maďarsku, na jihozápadním Slovensku a v Rakousku. Na Slovensku se nachází jedna její oblast - Podunajská nížina.
Podunajská nížina je geomorfologická oblast na jižním Slovensku, nejvyšším bodem je Brezina (370 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Podunajská pahorkatina Brezina; 370 48.769972, 18.326083
Podunajská rovina Pohrebište; 125 47.766111, 18.301806

Východopanónská pánva se nachází na území Slovenska, Maďarska, Ukrajiny a Srbska. Na Slovensko zasahuje subprovincií Veľká dunajská kotlina.
Veľká dunajská kotlina zasahuje na jihovýchodní Slovensko. Nejvyšším vrcholem jediné slovenské oblasti - Východoslovenské roviny je Dúbravka (397 m).
celek podcelek čásť nejvyšší vrchol keš souřadnice vrcholu
Východoslovenská pahorkatina Dúbravka; 397 GC5PDQP 48.717278 22.311806
Východoslovenská rovina Tarbucka; 277 GC3YCJ7 48.362278, 21.789417


Přesné souřadnice umístění keše zjistíte bez problémů z fotografie níže / "Cantoryje panoráma Tater" (ochrana proti ničitelům), případně si můžete danou fotografii prohlédnout zde

Jakékoli šíření fotografií z listingu je možné jen se souhlasem vlastníka keše, který je autorem všech fotografií!

TOPlist

Additional Hints (Decrypt)

arav geron

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

52 Logged Visits

Found it 10     Didn't find it 5     Write note 27     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 7     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 31 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.