Skip to Content

<

Kamen a clovek /Man and Stone

A cache by Noe1 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 02/14/2015
Difficulty:
4 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


 

Introduction:

 

Man uses rocks and minerals from the very beginning of human existence. Role of stone in time has changed, but still rocks and minerals are an indispensable part of our daily lives. I invite you to geological walk through fortness Vyšehrad, on an excursion in space and in time.

The aim of this EC is to show that if you're sensitive, you can see interesting geological phenomena and connection virtually on every step. To solve EC tasks you will not need any special knowledge or Google, just a ruler, observations on the site, knowledge from basic school, logic and common sense. The walk has 16 stops (marked as waypoints 1-16) at each stop you will see a phenomenon or object, mentioned in this listing. The route is accessible with a stroller, for the wheelchairs may be a problem to get to the "object" of interest close enough in some WPs. The length of the walk is about 3 km.

You can download complete English version of this listing in pdf format here.

 

 

Úvod

 

Člověk používá horniny a minerály od počátku své existence. Role kamene se v čase měnila, nicméně dodnes jsou horniny a minerály nepostradatelnou součástí našeho každodenního života. Zvu vás na procházku Vyšehradem, na exkurzi v prostotu i v čase.

Cílem této EC je ukázat, že pokud jste vnímaví, můžete vidět zajímavé geologické jevy a souvislosti doslova na každém kroku. Místem naší netradiční geologické procházky bude Vyšehrad. Ke splnění podmínek EC nebudete potřebovat žádné speciální znalosti ani Google, vystačíte si s pravítkem, s tím co uvidíte na místě, znáte ze základní školy a se zdravým selským rozumem. Procházka má 16 zastavení (označených jako waypointy 1 - 16), na každém zastavení uvidíte některý v listingu zmíněný jev nebo objekt. Trasu leze pohodlně projít s kočárkem, pro vozíčkáře může na některých místech být problém se dostat k "objektu" zájmu dostatečně blízko. Při optimálním vedení trasy nachodíte mezi WP cca 3 kilometry.

Listing ve formátu pdf najdete zde:

 

Co je skryto pod povrchem?

 

Proč vzniklo opevněné sídlo právě na Vyšehradě můžete odhadnout. když se podíváte z jihozápadního rohu barokních hradeb, tedy z bastionu sv. Ludmily, do údolí Vltavy. Řeka si zde prorazila cestu pásem ordovických břidlic letenského souvrství (tedy hornin z doby starších prvohor). Vznikla tak přírodní pevnost s příkrými okraji, z jedné strany chráněná údolím Vltavy, ze druhé údolím Botiče.

 

Letenské souvrství vystupuje v Praze ve dvou širokých pruzích oddělených tektonickou poruchou skalního podkladu, která se nazývá pražský zlom. Severní pás probíhá od Břevnova přes Pražský hrad a Letnou do Libně, jižní se táhne od Stodůlek přes Košíře, Smíchov, Vyšehrad a Vinohrady k Žižkovu. Letenské břidlice poznáte snadno, tvoří všechny skalní výchozy, které na Vyšehradě uvidíte.

 

A nyní vaše první úkoly:

 

1) Napište čísla všech waypointů (WP), na kterých můžete vidět výchozy letenské břidlice.

2) Přestože je na Vyšehradě této horniny dostatek, až na drobné výjimky se při stavbě vyšehradských budov nepoužívala. Prohlédněte si pozorně některý z výchozů (na jednom z WP to můžete udělat zcela bezpečně z chodníku, bez toho, abyste někam museli lézt) Popište horninu na výchozu a odhadněte proč ji středověcí stavebníci nepoužívali.

 

 

Stavební materiály

 

Nejstarším stavebním materiálem na Vyšehradě byla opuka. Opuky, prachovité až písčité slínovce české křídy (spodní turon), byly v Praze a jejím okolí hlavním stavebním kamenem románského období. Na Vyšehrad se pravděpodobně dopravovala z protějšího břehu Vltavy, z dnes opouštěných strahovských a petřínských lomů. Další, rovněž opuštěné opukové lomy, daly jméno Bílé hoře, jiné byly na Vidouli, u Bohnic. Velmi významným nalezištěm opuky byla Přední Kopanina. Z několika lomů zde zůstal v provozu jeden, dnes jeden ze dvou dosud činných českých opukových lomů. Mezi pražskými opukami a jejich lomy má toto ložisko výjimečné postavení, obsahuje totiž 80-120 cm mocnou polohu nazlátlé (až načervenalé) opuky, které se říkalo zlatá opuka a která byla a je oblíbeným sochařským a dekoračním kamenem. Na Vyšehradě si opukové zdivo můžete prohlédnout například na rotundě svatého Martina, je ale použita jako stavební materiál mnoha dalších zdí a zídek.

V gotice byl na Vyšehradě hlavním stavebním materiálem pískovec, tehdy zejména zlatavý až narezavělý křídový pískovec z lomů v severovýchodním okolí Prahy u Hloubětína. Na několika místech si jeho použití můžeme všimnout na dochovaných částech středověkého opevnění. Pískovec byl užíván až do baroka, tehdy už ne jako hlavní stavební materiál, ale jako obložení rohů cihlových hradeb, bran, domovních portálů, oken a podobně.

 

 

Obrázek 1: Detail středověkého pískovcového zdiva.

Obrázek 2. Pískovcové obložení barokního cihlového zdiva.

 

Vaše další úkoly:

 

3) Nejzachovalejší opukovou stavbou na Vyšehradě je rotunda sv. Martina. Najděte v pásu zdiva od země do výšky 180 cm největší opukový kvádr a změřte jeho rozměry.

4) Napište, na kterém WP najdete pískovec z fotografie č. 1. Všimněte si výrazných rýh, které jsou v něm vyryty. Zkuste odhadnout, jak pravděpodobně vznikly.

5) Na fotografii č. 2 vidíte ukázku použití pískovce jako obložení cihlového zdiva. Na kterém WP tuto ukázku najdete?

6) Napište, proč byly jako stavební materiál používané právě opuky a pískovce.

 

Dláždění

 

Na Vyšehradě jsou k dláždění chodníků a vozovky použity zejména ordovické křemence (kvarcity) a vápence (či krystalické vápence, mramory). Křemence jsou přeměněné horniny, vzniklé regionální metamorfózou pískovců či jiných sedimentů. Křemence použité na Vyšehradě mají nahnědlou a narezlou barvu a pravděpodobně pocházejí z pražských (dnes dávno opuštěných) lomů na Vítkově a na Kotlářce. Původ a barva užívaných vápenců a mramorů je mnohem pestřejší. Najdeme zde tmavě šedé kosořské vápence, světleji šedé zbuzanské, ojediněle i růžové slivenecké vápence a bílé barrandienské mramory. Místní materiály jsou dnes často nahrazovány levnějšími z dovozu.

 

Obrázek 3: Ukázka vyšehradské dlažby

Vaše další úkoly:

 

7) Napište, na kterém WP najdete tento „kontakt“ hornin, používaných k dláždění (viz obrázek č. 3)

8) Napište, která z výše uvedených hornin je na Vyšehradě použita převážně na dlažbu vozovky. Odhadněte důvody (je jich víc :-), proč se jedna hornina používala zejména na dláždění vozovky a proč se druhá z uvedených hornin používala a používá spíše na chodníky.

 

Sochy, pomníky a další dekorativní užití kamene

 

Na Vyšehradě uvidíte toto využití kamene hojně, nicméně sochy v exteriéru zde najdete jen barokní a mladší. Podobně jako v případě ozdobných prvků staveb je zde téměř výhradě použit pískovec, tentokrát ale mnohem pestřejší a z větší dálky. Najdeme zde sochu z krásného, tmavě červeného až nafialovělého permského, nejspíš nučického pískovce, z velmi světle šedého, až bílého křídového božánovského pískovce z Broumovska, jezdeckou sochu sv. Václava a sousoší Libuše a Přemysla z cenomanského (křídového) hořického pískovce z Podkrkonoší.

Málo známou skutečností je, že podzemí Vyšehradu ukrývá soubor šesti originálních pískovcových soch z Karlova mostu. Najdeme je v podzemním sále Gorlice a vidět je můžete v rámci prohlídky vyšehradský kasemat.

Velmi unikátní,u nás nevídaný soubor dekorativních kamenů, nabízí Vyšehradský hřbitov. Z pietních důvodů vás na něj Earth Cache nezavede, nicméně vážné zájemce odkazuji na databázi České geologické služby „Dekorační kameny“, kde naleznete (po troše hledání) informace o některých geologicky zajímavých vyšehradských náhrobcích.

Obrázek 4: Permský, pravděpodobně nučický pískovec

Obrázek 5: Křídový božánovský pískovec

 

Vaše další úkoly:

 

9) Napište, na kterých WP najdete plastiky z pískovce na obrázcích č. 4 a č. 5.

10) Najděte na Vyšehradě (prosím nikoliv na hřbitově!!!!) sochu, o které se nezmiňuje text listingu a ani není na fotografii v listingu, zaměřte její GPS pozici a popište pískovec, ze kterého je vytesána (zrnitost, barva).

 

Kameny magické a tajemné

 

Protože Vyšehrad sloužil odedávna také jako kultovní, mystické a duchovní centrum, není divu, že na něm najdeme kameny, které jsou opředeny tajemstvím a které jsou považovány za megalitické památky - menhiry. Nejznámější a také nejzáhadnější z nich je Čertův sloup v jihozápadním rohu Karlachových sadů. Jedná se o trojici různě dlouhých (od země 160-230 cm vysokých) a tlustých (48-52 cm) kamenných, lidskou rukou hrubě opracovaných sloupů. Všechny tři části jsou z biotit-amfibolového granodioritu sázavského typu středočeského plutonu, který se nejblíže Vyšehradu vyskytuje až v Posázaví. Hornina nejdelšího sloupu je všesměrně zrnitá, u zbývajících je ale výrazně usměrněná, což dokládá, že se jedná o fragmenty minimálně dvou sloupů.

Teorie o původu a funkci této kamenné trojnožky jsou bohaté a dodnes není žádná uspokojivě doložena. Publikovány byly názory, že se jednalo o:

  • megalitický objekt typu menhiru
  • časoměrný ukazatel starých Slovanů
  • sloupy z někdejšího posvátného háje v podhradí, které původně nesly sošky pohanských bohů
  • sloupy ze zbořeného románského kostela v prostoru Vyšehradu, pak několikrát přemisťované
  • zbytky sloupů ze zbořeného kostela v podhradí, vystřelené proti Vyšehradu z obřího samostřílu při obléhání husity
  • středověké patníky nebo ukazatele cesty.

 

První písemná zmínka o těchto kamenných objektech je z roku 1609, kdy měly sloupy ležet na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, který býval nedaleko rotundy sv. Martina.

Obrázek 6: Čertův sloup

Kamenné objekty, označované za menhiry najdete na dalších čtyřech místech na Vyšehradě. Jsou z různých hornin ze všech tří základních horninových typů.

 

 

 

Vyvřeliny zastupuje cca 120 cm vysoký blok tmavě šedého syenitu nebo dioritu. Jeho váha je přibližně 1,6 tuny a nejbližší naleziště odkud může pocházet, je na střední Sázavě nebo na Příbramsku. Je možné, že se jedná o fragment původně ještě větší kamenné stély.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další z údajných menhirů je 105 cm vysoká stéla z přeměněné horniny – dvojslídné okaté ortoruly krušnohorského krystalinika. Ta ovšem byla prokazatelně na Vyšehrad umístěna až v roce 2003, a pochází ze Záboří severně od Chomutova.

 

 

 

 

 

 

 

 

Další záhadný objekt má výšku cca 100 cm a je tvořen usazenou horninou - tmavě červeným hrubozrnným pískovcem křídového stáří. Skeptické vysvětlení jeho původu říká, že by se mohlo jednat o fragmenty ostění z gotické podoby chrámu sv. Petra a Pavla.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední, prokazatelně nejmladší „menhir“ je z podobné usazené červené horniny - tentokrát ale ještě výrazně hrubozrnnější než předchozí stéla, jedná se tedy o slepenec. Prohlédněte si na něm ohlazené valouny křemene, které místy vypadávají z jemnější pískovcové hmoty. Ty svědčí o tom, že hornina nevznikla nikde v hloubce moře, ale že to bylo naopak v mělkých vodách.

 

 

 

 

 

 

 

Vaše poslední úkoly:

 

11) Napište, na kterém WP najdete „tajemný kámen“ z přeměněné horniny a na kterých dvou WP  "menhiry" z usazené horniny.

12) Napište, v kterém roce byl na Vyšehrad umístěn nejmladší „menhir“ (informaci zjistíte na příslušném WP).

 

 

Použité a doporučené zdroje:

 

Blahota, J.: 1998 - Plastika a skulptura 20. století na Vyšehradském hřbitově. In: Kámen 4, č. 1, s. 61-70.

Březinová, D. – Bukovanská, M. – Dudková, D. – Rybařík, V.: 1996 - Praha kamenná. Praha.

Herout, J: Svědectví dlažeb, In: Kámen 3, č. 1, s. 67-73.

Hrubešová, E. – Hrubeš, J.: 2002 – Pražské sochy a pomníky. Praha.

Rybařík, V.: 1994 – Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České republiky. Hořice v Podkrkonoší.

Rybařík, V.: 2006 - Čertův sloup na Vyšehradě - pověsti, dohady, fakta. In: Kámen 12, č. 1, s. 17-23.

Šteinerová B., Slouka J., a kol.: Kámen: Od horniny k soše, Grada Publishing, 2007

Volf, M.: 1998 – Čertův sloup. In: Kámen 4, č. 1, s. 77 -79.

Databáze České geologické služby „Dekorační kameny“ (http://dekoracni-kameny.geology.cz),

Použité fotografie: noe1 (leden 2015)

 

 

Pro přehlednost ještě shrnu vaše úkoly:

 

1) Napište čísla všech waypointů (WP), na kterých můžete vidět výchozy letenské břidlice.

2) Přestože je na Vyšehradě této horniny dostatek, až na drobné výjimky se při stavbě vyšehradských budov nepoužívala. Prohlédněte si pozorně některý z výchozů (na jednom z WP to můžete udělat zcela bezpečně z chodníku, bez toho, abyste někam museli lézt) Popište horninu na výchozu a odhadněte proč ji středověcí stavebníci nepoužívali.

3) Nejzachovalejší opukovou stavbou na Vyšehradě je rotunda sv. Martina. Najděte v pásu zdiva od země do výšky 180 cm největší opukový kvádr a změřte jeho rozměry.

4) Napište, na kterém WP najdete pískovec z fotografie č. 1. Všimněte si výrazných rýh, které jsou v něm vyryty. Zkuste odhadnout, jak pravděpodobně vznikly.

5) Na fotografii č. 2 vidíte ukázku použití pískovce v barokním období. Na kterém WP tuto ukázku najdete?

6) Napište, proč byly jako stavební materiál používané právě opuky a pískovce.

7) Napište, na kterém WP najdete tento „kontakt“ hornin, používaných k dláždění (viz obrázek č. 3)

8) Napište, která z výše uvedených hornin je na Vyšehradě použita převážně na dlažbu vozovky. Odhadněte důvody (je jich víc :-), proč se jedna hornina používala zejména na dláždění vozovky a proč se druhá z uvedených hornin používala a používá spíše na chodníky.

9) Napište, na kterých WP najdete plastiky z pískovce na obrázcích č. 4 a č. 5.

10) Najděte na Vyšehradě (prosím nikoliv na hřbitově!!!!) sochu, o které se nezmiňuje text listingu a ani není na fotografii v listingu, zaměřte její GPS pozici a popište pískovec, ze kterého je vytesána (zrnitost, barva).

11) Napište, na kterém WP najdete „tajemný kámen“ z přeměněné horniny a na kterých dvou WP  "menhiry" z usazené horniny.

12) Napište, v kterém roce byl na Vyšehrad umístěn nejmladší „menhir“ (informaci zjistíte na příslušném WP).

 

Doufám, že vás náročnější Earth Cache zaujala a procházka po Vyšehradu se vám líbila.

Odpovědi mi prosím zašlete na mail v mém profilu. Pokud k logu připojíte foto z návštěvy EC, potěší mne to. Keš si můžete po odeslání odpovědí hned zalogovat, nečekejte na potvrzení. Pokud by byly některé odpovědi neuspokojivé, ozvu se vám.

 

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

315 Logged Visits

Found it 303     Didn't find it 1     Write note 7     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 400 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.