ODRY
Město Odry leží v jižní části Oderských vrchů, v Oderské kotlině v Nízkém Jeseníku, které přechází do Moravské brány. Město se rozkládá na obou stranách řeky Odry. Do řeky přitékají v okolí města vlévají zleva potok Vítovka a Zlatý potok a zprava Mlýnský a Stodolní potok. Z řeky odtéká, 6 km dlouhý, mlýnský náhon, který dříve zásobil energií vodní mlýn na obilí a teď zásobuje vodou pět rybníků (Trněný, Travný, Emauzský, Vraženský a Cíp).
Trocha z historie
Odry jsou prvním městem na horním toku jedné z nejvýznamnějších evropských řek, jejíž pramen je nedaleko. Malebné údolí Oderské kotliny, v níž město leží, je obklopeno lesnatými svahy Nízkého Jeseníku a otevírá se na jihovýchod Moravské brány, kde vedla stará obchodní a válečná cesta od řeky Moravy údolím Odry do Polska - tzv. "Jantarová cesta". Na místě původní slovanské osady Vyhnanov, která byla poprvé písemně zmíněna r. 1234, bylo postaveno pravděpodobně ve 2. polovině 13. stol. nové opevněné město. Ve 14. stol. se Odry staly již významným okolním centrem. Za husitských válek byly Odry opěrným bodem, z nějž husité podnikali výpady do Slezska i do Polska. Význam husitských Oder vzrostl v letech 1428-1432, kdy zde pobýval známý litevský kníže a bývalý kandidát na českého krále Zikmund Korybutovič. Roku 1481 bylo město zapsáno do opavských zemských desek a stalo se součástí knížectví opavského a Horního Slezska.Město Odry, které vzniklo jako kolonizační osada dostalo vzhledem k svému typu také charakteristický půdorys. Ten je tvořen pravoúhlým protínáním ulic a velkým čtyřúhelníkovým náměstím. V souladu s charakterem středověké výstavby se i v Odrách dělily bloky na dlouhé hluboké parcely. V předních částech byly situovány obytné části měšťanských domů a vzadu se rozkládalo hospodářské zázemí objektu. Tento urbanistický koncept se vzhledem k nenarušenosti zástavby vnitřního města dochoval dodnes. Předměstí Oder se dále rozrůstalo v návaznosti na hlavní obchodní trasy směrem na Opavu (Horní tzv. opavské předměstí) a na Hranice (Dolní tzv. hranické předměstí).
K samotné keši:
Ke keši se dá jednoduše dostat z města. Zaparkovat můžete třeba u Dělnického domu, odkud se vydáte po staré Veselké cestě. Projdete okolo Jahnova kamene, kde si můžete odlovit kešku Jahnův kámen. Buk s keší je přímo u cesty asi 350 m nad Jahnovým kamenem. Pokud se vám nebude chtít jít pěšky, můžete zastavit na lesní cestě 50 m nad keší.
Keš je odlovitelná za pomoci základní lezecké výbavy. I přesto,že se jedná o jednoduchou stromovku, pamatujte, že odlov je na vlastní nebezpečí. Pokud se na něj necítíte, raději se spokojte s pohledem ze země. Potom si můžete odlovit nedaleké keše Veselá studánka, Strašidlo u obrázku nebo Lyžařská louka
V případě, že jste začínající lezci, přečtěte si základy lezení a bezpečnosti na stránce www.horolezeckametodika.cz .
