Skip to Content

This cache has been locked, but it is available for viewing.
<

Vodacka stezka Pardubice

A cache by richie007 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 04/16/2015
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


FLÓRA A FAUNA

V úseku Vysoká nad Labem - Němčice- Kunětice až po soutok s řekou Loučnou je tok neregulovaný. Břehy jsou porostlé pomalu rostoucími listnatými stromy s tvrdým dřevem jako je jasan ztepilý, dub letníolše lepkavá, javor babyka, vrba bílá a topol černý. Tyto stromy dnes rostou jen v úzkých pásech podél původního toku. Asi před 7000 lety začínali naši předkové pěstovat obilí a chovat dobytek a lesy se začaly mýtit. V dalších stoletích se s mýcením lesů pokračovalo pro stavbu lidských sídel a pro další průmyslové využití krajiny.

Vodní rostliny

V řece můžeme vidět několik druhů vodních rostlin. Jedním z nich je žlutě kvetoucí stulík žlutý. Také zde nalezneme protáhlé listy různých druhů rdestů např. rdestu vzplývavého. Na březích jsou k vidění trsy kosatců žlutých, rákosu obecného, orobince širokolistého.

Na labském břehu roste netýkavka žláznatá s velkými červenofialovými až bělorůžovými květy. Pochází původně z Himálaje, ale zplaněla u nás a dnes ji objevíme na březích mnoha českých řek a říček i mimo ně.

Hmyz

Na vodních rostlinách v řece uvidíme odpočívat vážky motýlice lesklé a poletovat početná malá šidélka brvonohá. V důsledku zlepšení čistoty vody se zde dokonce vyskytuje vzácný druh klínatky- klínatka rohatá. Je u nás i v Evropě chráněna jako ohrožený druh.

Její tělo s délkou 55-60 mm je žluto-zeleně zbarvené s černými úzkými proužky na hrudi. Samec je delší než samička. Jako jediná klínatka, vyskytující se v Česku, má v přední části těla převládající nápadně zelenou barvu, ostatní klínatky jsou zbarveny žlutě. Oči se na temeni nestýkají, což je poznávacím znakem klínatek. Samička má na záhlaví útvary připomínající rohy, které jen málo převyšují oči. Křídla jsou čirá s rozpětím 65-75 mm. Nohy má žluté s podélnými černými pruhy. Na zadečku má žluté skvrny. Zadeček je u samečků na posledních článcích rozšířený.

Ptáci

Protože voda v Labi nezamrzá ani ve velmi mrazivých zimách, stahují se sem ptáci k zimování. Na  Labi pod obcí Němčice a kolem Pardubic nalézáme významná zimoviště vodních ptáků, kterými jsou kachny divoké, potápky malé a potápky roháči, poláci velcí a poláci chocholačky, labutě velké, racci chechtaví. Na hladině i v rákosinách uvidímelysku černou a slípku zelenonohou.

Celoročně zde uvidíme poměrně početnou volavku popelavou.

Nalezneme zde i vzácné druhy severských kachen, které u nás většinou nehnízdí. Jsou jimi morčák velký a hohol severní.

K nocování na vysokých topolech se slétá kormorán velký. Není oblíben rybáři, protože páchá velké škody na rybách.

Nejvzácnějším zimním hostem je orel mořský, jsou zde zaznamenány nejméně 2 páry tohoto dravce. Je to největší dravec vyskytující se v Česku a zároveň největší evropský orel. Má rozpětí křídel až 2,5 m. Svá velká hnízda, která každý rok dostavuje, mohou být až dva metry vysoká a několik set kilogramů těžká. Samička snáší 1-2 vejce. Orel mořský se živí rybami.

Zejména od srpna do jara je možno zahlédnout lednáčka říčního. Tento velmi výrazně zbarvený a průměrně 16,5 cm velký  pták má oranžovou spodinu, modrý hřbet, křídla a temeno. Jeho charakteristickým znakem je také dlouhý špičatý zobák. Pro své krásné zabarvení je někdy nazýván létajícím drahokamem. Po většinu roku žije samotářsky, živí se menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodu. Nepohrdne ani vodním hmyzem a obojživelníky. Hnízdí v norách, které si hloubí v příkrých březích vod, v jedné snůšce bývá 5-7 vajec.

Obojživejníci

Časně z jara se zde páří a do vody kladou svá vajíčka skokan zelený a skřehotavý. Poměrně hojně se vyskytující je i užovka obojková.

Další vodní živočichové

Na náspech v okolí Němčic  se ve vodě vyskytuje rak signální. Je to severoamerický druh raka. K nám se dostal tahem Labe z Německa. Jeho výskyt není vítaný, protože vytlačuje našeho původního raka říčního a je přenašečem račího moru.

V Labi se vyskytuje několik druhů sladkovodních mlžů, kterými jsou různé druhy velevruba, např. velevrub malířský. Jeho lastury mají protáhlejší tvar než hojně se vyskytující škeble říční.

Na soutoku s Loučnou můžeme spatřit vysazené nutrie říční. Nebojí se lidí, protože jsou zvyklé být krmeny. U říčních ramen lze také vidět jiného obratného plavce - ondatru pižmovou. Pro svoji plachost je méně nápadná než nutrie. Hloubí si nory pod vodní hladinou.

Ryby

Návrat lososů: nemůžeme nechat beze zmínky skutečnost, že Labe bylo kdysi tradiční tahovou cestou lososa obecného. Podle historických dat losos osidloval prakticky každý přítok Labe, kde neexistovaly překážky v migraci. Znečištění řeky  průmyslovou činností a stavby vysokých jezů zapříčinily, že losos z Labe a jeho přítoků vymizel. Posledním zásahem, který znemožnil lososům tah proti proudu Labe byla výstavba zdymadla ve Střekově v Ústí nad Labem v roce 1936.

V roce 1997 se Český rybářský svaz připojil k iniciativě německých kolegů a započal s umělým vysazováním lososa do Labe. Pro vysazování lososa v Čechách byly vybrány přítoky Labe v minulosti lososem obývané, tahově průchodné a navazující na lokality v Německu. Byla vybrána např. Hřenská Kamenice, Ohře a jiné. Dlouhodobým cílem je obnovit labskou cestu a výskyt lososa obecného až v povodí Orlice.

V řece najdeme běžné druhy ryb vysazených i původních. Je zde zastoupen kapr obecný, štika obecná, bolen drsný, okoun říční, plotice obecná, sumec velký, sumeček americký.

 

Additional Hints (Decrypt)

ARWILFFÍ cenil ebu

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.