Pohodová "multinka", která Vás chce pozvat na pár zajímavých míst.
Dle nových pravidel od GS, jde o mystery keš kvůli formě odpovědí v listingu: test, kvíz, možnost výběru z odpovědí = mystery keš, věřím ale, že Vám ikonka radost z procházky a z odlovu nezkazí... :-).
1) Na úvodních souřadnicích (=stage 1) najdete postupně zarůstající vyhlídku a u ní pomníček K.H.NIERBURGERA, zajímá vás, co je na druhém řádku pomníčku:
Pokud by Vás zajímal původ pomníčku, Chroustíci mi poslali něco k jeho původu:
"V roce 1982 v srpnu byl vztyčen pomník K.H.Nierbuergera při slavnosti kurzu VŠ projekt Prázdninové školy Lipnice. Nierbuerger byl bratranec Járy Cimrmana. Jeho žena Vladěna byla fiktivní účastnící tohoto kurzu" :-).
AAA - 405 - sesuv kamenů
AAA - 415 - úder blesku
AAA - 435 - pád stromu
AAA - 445 - odpolední piknik
2) Na stage 2 si můžete všimnout, jak si místní potápěči zjednodušili přístup do vody:
BBB - 050 - žebříkem
BBB - 040 - dřevěným molem
BBB - 010 - vyzděnými schody
BBB - 000 - skluzavkou
3) Finální souřadnice najdete na souřadnicích:
N 49°37.AAA E015° 24.BBB
Pokud Vás bude v lese zlobit GPS, dva metry od kešky je viditelně kamenicky opracovaný kámen s devíti záseky a ocelovým okem. Nenutím, ale doporučuji použít hint :-).
Všeobecně o okolních lomech:
První písemná zmínka o Lipnici pochází z roku 1226. Ta se ale týká původní historické Lipnice, dnešního Dolního Města. Lipnice „horní“ byla založena až s hradem na počátku 14. století. V roce 1370 získala Lipnice městská práva spolu s právem várečným (právo várečné je jedním z nejdůležitějších a nejvýdělečnějších středověkých městských práv, které umožňovalo vařit pivo) a stala se poměrně významným opevněným sídlem. Historie města byla neoddělitelně spjata s hradem. Také proto bylo město velmi poničeno za třicetileté války, kdy byl hrad v roce 1646 dobýván. Později význam městečka upadal a v roce 1869 společně s hradem městečko vyhořelo.
Historie obce je spojena s těžbou žuly (které se odborně říká granit) a s jejím zpracováním. Mnoho z místních obyvatel bylo kameníky. Žula se tu těží od 13. století a je z ní vystavěno například zdivo místního hradu, ale místní žula posloužila i k výstavbě Národního divadla v Praze či tamního metra. Materál je to velmi oblíbený, hojně používaný např. ke stavbám silnic a místních komunikací, kdy se používá jednak ve formě chodníkových obrub, ale i coby obrusná vrsta vozovek či chodníků, zvláště v historických částech měst (mozaikové chodníky v kombinaci nejčastěji s bílými (mramorovými), šedými a růžovými (z barrandienských silurských a devonských vápenců) kameny různě poskládanými do obrazců.
Místní žula je světlý kámen – dvojslídný granit (odborný název pro žulu), který místy obsahuje různě velké uzavřeniny, zejména rul. Je starý asi 300 milionů let.
Žuly jsou obecně hlubinné vyvřelé horniny. Magmatická nebo též vyvřelá hornina je termín z geologie, který se používá označení horniny, která vzniká krystalizací z magmatu. Magma se vlivem své vysoké viskozity není schopno pohybovat, to vede ke vzniku hlubinných těles několik kilometrů pod zemským povrchem. Takové těleso v podzemí může nehybně chladnout (krystalizovat) až po několik miliónů let. Dlouhá doba krystalizace se projevuje ve všesměrné hrubozrnné struktuře vzniklých hornin. Když se budete na místní žulu dívat, můžete si zkusit určit její zrnitost na níže přiložených obrázcích:
 |
 |
 |
| granit-drobně zrnitý |
granit-středně zrnitý |
granit-hrubě zrnitý |
Těžba takového materiálu není zrovna jednoduchá. Povětšinou probíhá tak, že se skála navrtá mnoha vrty vedle sebe v požadované linii, vrty se naplní výbušninou a odpálí. Tím se ze skály vylomí požadovaně velký kus skály, který se povětšinou v blízkosti lomu zpracovává na požadovaný výrobek - desky, kvádry, obruby... V okolí větších lomů také běžně potkáte "navážku" z nepotřebných kamenů...
ilustrační snímky težby kamene; zdroj internet-viz níže
Názvy místních lomů jsou dobové, většinou ovlivněny tehdejší podobou místa před těžbou či pořadovým číslem lomu.
Místní okolí je bohaté na zdroje podzemní vody a dle ústního podání u většiny z místních lomů byla těžba ukončena buď z důvodu, že se již spodní voda nestíhala (nebo nevyplatila) odčerpávat, či bylo v materiálu více železa. To vím ale jen z ústního podání mých kamenických předků a budu velmi vděčný, za jakékoliv konkrétnější informace ke kterémukoliv z lomů!
Po ukončení težby byla většina z lomů zatopena podzemní i dešťovou vodou a po mnoho let je obhospodářovával místní rybářský svaz, jak tomu nasvědčuje i dobový ručně dělaný plánek včetně tehdejších výměr vodních ploch. Ryby jsou dnes stále v každém z lomů, na některých se sportovně rybaří.
U mnoha lomů můžete velmi snadno najít pozůstatky těžební činnosti. Ať už jde o zbytky jeřábů či upevnění jejich kotvících lan, domy, torza dřevěných garáží pro nákladní auta. Často narazíte i na vrty do skály a různě provrtané kameny. Můžete si i popřemýšlet o způsobách těžby, kdy například na Pětce je jasně vidět schodovitý způsob těžení zatímco jinde se jeví jako prostá neterasovitá díra do země.
Rád bych Vás proto pozval k toulání po okolí a jako jeden z konkrétních cílů Vám předkládám tuto kešku. Vemte to, prosím pěšky (či na kole) - jinak to ani nepůjde. Pokud se o své toulce po okolí trošku rozepíšete a připojíte pár fotek, budu mít radost :-), ale budu se těšit na každý Váš log :-).
Zdroje:
Lipnice: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lipnice_nad_S%C3%A1zavou
žula: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDula
V.Vávra, J.Štencl Atlas hornin
fotografie z težby: http://www.ligranit.cz/Nabizime/Tezba-zuly a http://perfekt-kamen.cz/jak-probiha-vyroba-pracovni-kuchynske-desky-kamene/ a http://kamen-hudcice.cz/o-nas/lom-tezba-zuly/
vlastní dokumenty a fotografie