Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická rudá armáda (rusky Raboče-krestjanskaja Krasnaja Armija ), byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946). S pomocí armádních specialistů carské armády ji během ruské revoluce (28. ledna 1918) z pověření Rady lidových komisařů založil Lev Trockij. Označení rudá vzniklo během ruské občanské války (v letech 1918–1920) jako protipól Bílé gardy (krasnogvardějci proti bělogvardějcům). Vojáci Rudé armády, nástupkyně Rudé gardy, se nazývali rudoarmejci nebo krasnoarmejci (podle ruštiny - krasnyj=rudý). Pomníků rudoarmejců bylo za časů komunistické diktatury v Československu mnoho, po sametové revoluci jich byla většina odstraněna (podobně byly odstraňovány pomníky padlých vojáků USA z 2. světové války např. v Plzni v době normalizace). K vidění jsou ještě například na Moravském náměstí v Brně nebo v Praze u Hlavního nádraží.
Označení rudá mělo symbolizovat krev pracující třídy prolitou v boji proti kapitalismu a víru v rovnost a bratrství všech lidí. Bylo od něj upuštěno 25. února 1946, protože nežádoucím způsobem připomínalo revoluční původ ozbrojených sil.
Proč Rudá armáda ?
Původní ruské pojmenování „Красная Армия“ se do prakticky všech jiných jazyků překládá doslovně jako „Červená armáda“, a to včetně jazykově blízké slovenštiny. V českém prostředí se však ustálilo synonymické označení barvy jako „rudá“, což je termín obvykle spojovaný například s barvou krve nebo růží. Zda se tento překlad používal už od vzniku armády, nebo zda se ustálil až v pozdější době, není jasné.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Pozor keška se nachází mezi domky, takže pozor na mudly.