Mostárna Frýdek-Místek závod 65
Mostárna v Lískovci u FM procházela od svého vzniku r.1867 mnoha správními a majetkoprávními změnami. Její počátky se formovaly v Ustroni (PL), první hutní železárenský závod na Těšínsku, který spolu s Karlovou hutí v Lískovci u Frýdku (1833) tvořily nejvýznamnější závod Těšínské komory.
Po přeložení Bessemerovy ocelárny z Karlovy huti do Třince byla v roce 1881 přemístěna Mostárna z Ustroně (ekonomické důvody) do opuštěných provozních prostor.
Zahájení provozu bylo 1.října 1881 (100 dělníků, 2 mistři, 4 úředníci. První název byl "Arcivévodské dílny na výrobu železných konstrukcí". Od roku 1883 byl samostatným závodem a v roce 1904 byl sloučen se sousední Karlovou hutí. Do roku 1905 patřil - jako Karlová huť arcivévodovi Bedřichovi /markýz Géro/, roku 1906 závody koupila "Rakouská Báňská a hutní společnost" ve Vídni.
V roce 1928 se Mostárna odloučila od Válcoven plechů a až do roku 1949 byla samostatným závodem Báňské a hutní společnosti. V roce 1949 byly opět oba závody spojeny a v roce 1958 při reorganizaci čs.průmyslu se stala mostárna součástí Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ostravě.
Výrobní cedule na starém mostě u Slušovické přehrady
Počáteční skromné zařízení mostárny bylo postupně doplňováno. Pro pohon původně sloužil 22 kWparní stroj. V roce 1906 byla postavena eletrárna v Karlově huti a v roce 1911 byl vyřazen poslední parní stroj. Počínaje rokem 1926 se začalo užívat třífázového proudu.
Po 1.světové válce se rozšířilo užívání stlačeného vzduchu, zakoupeny lisy a v letech 1926 - 1930 instalovány četné obráběcí stroje. Byla zřízená acetylenová stanice a instalovány mostové jeřáby.
Zakázky a výroba
Již zpočátku si závod získal zvučné jméno na území celé monarchie svými mostními konstrukcemi pro haličské a bukovinské tratě a dodávkami do alpských zemí či Balkán. Namátkou:
1870 - most přes Odru ve Svinově
1872 - dvoukolejný most přez Dunaj
1880 - 1883 dodáno pro Rakouskou Galicii 2 100 tun mostních konstrukcí
1881 - závod zajišťuje ocelový krov pro vídeňskou radnici, Budapešť - obilná sila, Asper - hala pro stavbu vzducholodí
Po roce 1906 se závod soustředil na výstavbu mateřského koncernu (důlní vozíky, těžní věže, prádla, hutní závody....) V roce 1913 dosáhla celková výroba mostárny 5 435 tun. Po 1.sv.válce výroba stagnovala až do roku 1921, kdy výroba stoupala, v roce 1929 již činila 8 169 tun.
Systematická elektrifikace naší republiky znamenala velké dodávky pro rozvodny a elektrárny, zejména stožáry.
1931 byl v Liblicích u Prahy postaven 280 m vysoký anténní stožár, největší v Evropě.
1937 - výroba a montáž stožárů a stanic lanovky na Lomnický štít
1939 - 1945 - výstavby závodu na výrobu syntetického benzínu u Mostu, výstavba Poldiny hutě na Kladně, slévárna ocelolitiny v Třinci, elektrárna v Karviné...........
Po roce 1945 - v první řadě bylo třeba opravit železniční dráhy, stejně jako silničních mostů. Do konce roku 1947 bylo opraveno 54 mostů a dodáno 100 mostních provizorií.
V roce 1946 bylo z kapacitních důvodů přikročeno u přestavbě starého závodu na nový a to při plném provozu i růstu výroby. 1959 - 1962 - výstavba nových hal pro výrobu důlních vozíků.
Mostaři se v první řadě zaměřili na hutní závody, kde bylo třeba ocelových konstrukcí, jen namátkou:
- NHKG v Kunčicích
- hutním závod v Králově Dvoře
- Východoslovenské železárny Košice
- niklová huť v Seredi
- hlinikárna Žiar nad Hronom
- rozšíření Válcoven plechu Frýdek-Místek, Poldi Kladno aj.
- elektrárna Opatovice, Chvaletice a Třebovice
Výstavba probíhala i občanská, opět namátkou:
- obchodní dům Prior Pardubice
- hotel Praha
- stadión Sparta Praha
- zimní stadión Slavia Praha
- zimní stadión Příbram
- hlavní nádraží Praha (odbavovací hala)
- tribuna TJ Slezan Frýdek-Místek
- Víceúčelová sportovní hala Frýdek-Místek
- skokanský můstek Frenštát p.R.
Mostárna rovněž zkoušela výrobu větrných elektrálen vycházející z německé licence Tacke o výkonu 60 a 75 kW. Zkušební vzorky nebyly uvedeny do trvalého provozu, měly jen pronajaté místo u kruhového objezdu ve Frýdku-Místku (dnes v místech poblíž Baumaxu) a na Bílém Kříži (u meteostanice, 1991-1995), dálší stávaly v Božím Daru, Jenišově-Horách u Karlových Varů, výkonnější typ s generátorem 315 kW ve Strabenicích u Kroměříže a v Mladoňově na okrese Šumperk.
Koncem devadesátých let Mostárna se rozhodla osamostatnit, ovšem macešská společnost Vítkovice dovedla tento závod k likvidaci. Odvážel se veškerý inventář závodu, mnohdy i nové stroje a vybavení dílen ( i uložených větrných elektráren) k odprodeji či likvidaci.
Takto nešťastně v prosinci 1994 skončil tento i mezinárodně věhlasný podnik
Mostárna Frýdek-Místek závod 65.
Prostory bývalé Mostárny jsou dnes pronajímány mnoha firmám.