Tuto keš chci věnovat vzpomínce na prostředí, které mi je od školních let blízké, i když se za ta léta hodně v mnohém změnilo.
Krajem kněžny Káči – rod Lamberků v Žihobcích
Není divu, že se sem majitel Lamberského panství se svou ženou Bedřiškou přestěhovali.
Jan Filip z Lamberka spojil panství Žichovické, Rábské, Žihobecké a Nezamyslické a spolu s panstvím v rakouském Steyru
a v Kitzbühelu v Tyrolsku v dominium a svázal jej tzv. fidejkomisem.
Panství tak nesmělo být rozděleno ani prodáno, ale pouze zděděno.
Protože však jeho přímá rodová větev vymřela, přešlo dědictví, včetně statků v Rakousku a v Tyrolsku,
na mladší bavorskou větev Lamberků reprezentovanou Karlem Evženem z Lamberka.
Přestože mu jeho žena Bedřiška z Lamberka porodila celkem 8 dětí, dospělosti se dožil jen Gustav Jáchim.
Jediný dědic Lamberského panství se ale kvůli pokusu o atentát na císaře nesměl oženit.
V Žihobcích se zamiloval do dcery šafáře a přestože nebyli sezdáni, choval se ke Kateřině, jako by byla kněžna
- dal jí vzdělání a žili spolu jako by byli manželé.
Kateřina mu povila 10 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. 9 dětí bylo nemanželských, až desáté se narodilo v manželství.
Teprve v roce 1855, když už spolu více než 10 let žili, dovolil císař Gustavu Jáchimovi z Lamberka pojmout Kateřinu za svou ženu.
Svatba se konala ve strašínském kostele v roce 1855.
Jejich štěstí ale netrvalo dlouho, neboť Gustav Jáchim roku 1862 zemřel.
Kateřinu, která nebyla šlechtického rodu, pak ze žihobeckého zámku vyhnali a tak svůj život dožila u syna v rakouském Kitzbühelu
. Novým majitelem se stal hrabě Rudolf Lamberk z uherské větve rodu.
V roce 1929 rozhodnutím soudu panství přešlo na nejstaršího člena opět jiné větve rodu.
Nový majitel Kunibert Lamberk byl posledním mužským pánem Lamberského jmění.
Po jeho smrti, v roce 1930, je zdědily rovným dílem jeho manželka a tři dcery.
V jejím rámci byl žihobecký panský dvůr jako tzv. zbytkový statek prodán. Kupujícím byla rodina Prchalů.
Ta na statku hospodařila do padesátých let 20. století. V této době byli Prchalovi označeni za "kulaky",
majetek jim byl znárodněn a vystěhováni na Blatensko.
Žihobce zámek
Nevelká obec nabyla během své historie největšího významu v době, kdy se kníže Karel Evžen z Lamberka
se svou chotí Bedřiškou, rozhodli na zdejší panství přesídlit ze Salcburku (1710).
Kníže přebudoval zdejší zámek, přistavěl skleník a Žihobce se staly centrem rozsáhlého Lamberského dominia.
Žihobecký zámek byl postaven v 17. stol. v renesančním stylu rodem Koců z Dobrše.
Až do roku 1688, kdy se sem tehdejší pán panství Ferdinand Isellin rozhodl přestěhovat a přestavět jej v barokním slohu, nebyl obydlen.
Od roku 1710 je zámek majetkem Lamberků. I poté dlouhou dobu nebyl obýván a nějaký čas dokonce sloužil jako sklad obilí.
Teprve ve třicátých letech 19. století, když se tehdejší majitel kníže Karel Evžen z Lamberka rozhodl do Žihobec přestěhovat,
zde jeho syn Gustav Jáchim vybudoval rozsáhlý park a zimní zahradu.
Dnes sídlí v zámku základní škola a Muzeum Lamberská stezka. Ve zdejším Infocentru můžete zakoupit i turistickou známku.
Zámecký park prošel revitalizací a jeho zajímavá místa od června 2013 propojila nová naučná stezka.
V jeho horní častí najdete jeden z mezních kamenů Lamberského panství (přesunut z původního místa) a
vyhlídkové kamenné lehátko zvané Lamberkovo lože, které zde nechal zřídit Gustav Jáchim.
Od mezního kamene v nejvyšší části parku je krásně vidět na okolní vrcholy Javorník (1065 m), Ždánov (1064 m) a Sedlo (902 m).
V obci celou řadu let působil Divadelní spolek Tyl, který byl ustanoven v roce 1901.
V roce 1919 obec zakoupila pro herce budovu bývalého zámeckého skleníku, přestavěla ji a Žihobce se staly jednou z mála
vesnic v Čechách, která měla budovu určenou výhradně divadlu.
V roce 1971 byla při příležitosti 70. výročí uvedena Tylova hra Paličova dcera.
Poslední na dlouhou dobu odehranou hrou byla hra Honorace z Pastoušky v roce 1978.
Za dobu své činnosti uvedli ochotníci 244 divadelních her od 121 autorů.
O významu spolku a divadelní činnosti svědčí i fakt, že obec Žihobce má dnes ve svém znaku symbol divadla - divadelní masku.
Divadelní tradice byla v roce 2013 obnovena.
Dominantou a nepřehlédnutelnou stavbou je novorománský kostel Proměnění Páně,
který byl vystavěn v letech 1872-76 na místě zaniklého gotického kostelíka.
Návrh stavby vypracoval táborský inženýr Jirges, realizoval ho volyňský stavitel Matěj Turek.
První mše v novém kostele se pak konala na sv. Štěpána v roce 1876. První výmalba kostela pochází z roku 1900.
V kostele je zavěšen zvon, který nechal ulít Václav Koc z Dobrše roku 1601 u Dionyse Schulthese a
stojí zde původně dochované varhany z dílny sušického varhanáře Fischpery.
V roce 2010 byl kostel nákladem 18 milionů korun opraven a 20.11.2010 byl veřejnosti předán slavnostní bohoslužbou,
kterou spolu s dalšími duchovními celebrovali diecézní biskup monsignore Jiří Paďour a generální vikář Adolf Pintíř, žihobecký rodák.
V současné době je kostel zpřístupněn veřejnosti. Pravidelné bohoslužby se konají v neděli od 11:00 hod a ve středu od 18:00 hod. 00
Muzeum Lamberská stezka květen - září: po-pá 9.00 - 17.00, so 9.00 - 14.00
říjen - duben: po-pá 9.00 - 16.00 Po dobu letních prázdnin otevřeno i v neděli 9.00 – 12.00 ======================================================================= ======================
Multinka je koncipována jako okružní procházka bývalým zámeckým parkem (délka cca 1 km) s několika zastaveními.
Na celkem pěti panelech se dozvíte vše o historii Žihobec, žihobeckého zámku a šlechtického rodu Lamberků,
neodmyslitelně s tímto krajem spjatých.
Parkovat auto je nejlépe před restaurací, ale může se zaparkovat i pod zámkem nebo u kostela. Zde je i začátek trasy.
Její konec je u posledního waypointu.
Hledejte na souřadnicích : N 49°1A.(B-E)(C)0
E 13°D(D+E).(D)(A)(E)
Do krabičky vkládáme pro první 4 nálezce naše 4 CWG a jiné poklady.
Přejeme hezký pobyt!
informace převzaté ze stránek : http://www.zihobce.eu/zajimavosti-v-okoli
http://www.plzenskonakole.cz/cz/za-davnych-casu-a-jejich-casomereni-1095.htm