Nyní Vám budu vyprávět pohádkový příběh. Pěkně poslouchejte, odměnou Vám bude... to snad už všichni dobře víte.
To Vám děti jednoho dne letěl Dráček kolem městečka jménem Velvary. Byl okouzlen místní krajinou a proto se rozhodl, že městečko navštíví. Rád by se o něm dozvěděl i něco více. Přistál přímo na malebném náměstí Krále Vladislava vedle Mariánského sloupu. Nemohl si nevšimnout krásných hodin na věži kostela sv. Kateřiny a barokní radnice. Rozhlížel se pozorně po celém náměstí. Všiml si Meluzíny, která proletěla kolem. A potkal také svého kamaráda Vodníčka, se kterým se dal do řeči. Vodníček ho pozval do svého vodního království. Dráček byl zvědavý a pozvání rád přijal.
Vydali se společně úzkou uličkou mezi radnicí a květinářstvím. Na prvním rozcestí pokračovali vlevo. Ale co to neslyší? Že by to byla hudba? Ale ano. To děti se sem chodí učit hrát na různé hudební nástroje, tančit a malovat, vysvětloval Vodníček. Když Dráček slyší ty nádherné tóny říká: co se chvilku nezastavit tady a poslouchat. Proč ne, odpověděl Vodník. Alespoň ti tady na Třebízského náměstí mohu říci, že po levé straně můžeš vidět kostel sv. Kateřiny, před sebou máš areál volného času se stálou expozicí muzea hraček a po pravé straně krásnou bránu. To ale vlastně není brána ale fortna. Za tímto průchodem vlevo kouzelné okénko se nachází, které vždy něco zajímavého ukrývá. To asi PerníKáča něco dobrého peče. Cítíš to?
Pak stále rovně kolem domku Meluzíny půjdeme. Tu najednou zaslechne Dráček pískot a křik. „Góóól,“ ozývá se. To asi mají zápas místní fotbalisté na hřišti, vysvětloval Vodníček. Ty ale dlouho se nezdržuj a stále po cestě rovně pokračuj. Když tu se cesta rozdvojí, ty vlevo se dej - modrobílá značka napoví. Cesta je to poklidná, ale pozor dávej. Před dávnými lety rybník tu byl, pak i močál. Někde tady i Meluzína ukrývá se, moc ráda to tu mívá. Říká se, že tady nalezena byla. Ta cesta snad nekonečná zdá se, ale přec na konci cesty zábradlí nachází se. Zde zastav a rozhlédni se! Naproti přes silnici království vodníkovo jest.
Neváhej a pojď dále. Zde každý vyžití si najde své. Podívej se kolik kouzelných vrb tu máme a bylinkovou zahrádku, pochvaloval si Vodník. Opravdu krásné to tu máš, pravil Dráček. Jen mě z té dlouhé cesty nějak vyhládlo. I o to je tu postaráno, pravil Vodník. Ohniště tu máme a oběd si uděláme. Posedíme na lavičce a piknik si užijeme. Pro děti houpačky, prolézačky a krásné pískoviště tu máme. Pískoviště dřív bazénem bylo. Pramen vyschl, bazén pískem zasypali a krásně to vyřešili.
Jak tak Dráček s Vodníkem odpočívají, zahlédne Dráček v dálce za rybníkem značku. Podivuje se a ptá se: co to tam máte za značku? Co bylo dříve samozdřejmě -dnes již není. Proto radní se rozhodli dát značku. Říká se, že tam indicii najdeš .
Pokud poklad naleznout chceš, vydej se tam a rozhlédni se. Prý napsané to někde máš... Až indicii nalezneš, tak neváhej a k pokladu se rychle dej. U pokladu slušně se chovej, ať tě nikdo nevidí. Ať nám tu dlouho vydrží. Tak jak pravil Vodník, i Dráček udělal. A co myslíš? Našel poklad? Sám uvidíš.
![]()
