Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského, jehož rodině kostelecké panství patřilo od roku 1796. V roce 1948 přešel zámek do majetku státu a byl zde umístěn Výzkumný ústav pro chov prasat. Roku 1980 zámek převzalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích. V roce 1992 byl zámek vrácen rodině Kinských a od té doby prošel jeho exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí. Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny je postupně restaurován. V na konci dubna 2012 byla otevřena zámecká expozice Život v biedermeieru, umístěná v reprezentačních místnostech prvního patra zámku. Zámek tak byl poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti. Součástí prohlídkové trasy je Zrcadlový sál, který slouží díky své skvělé akustice koncertům různých hudebních žánrů a také jako místo pro svatební obřady. Ve druhém patře se nachází Galerie Kinský a v přízemí muzejní expozice historie města Kostelec nad Orlicí.
Historie rodiny Kinských
Kinští patří k nejrozvětvenějším a dlouhou dobu také patřili k nejvýznamnějším českým aristokratickým rodům. Kořeny rodu Vchynských (od 17. století Kinských) leží v severních Čechách v okolí Litoměřic na počátku 13. století. Rodina Kinských se během staletí neustále větvila, z chlumecké větve se časem oddělila linie sloupská a z té později linie severomoravská, z choceňsko-budenické se odštípila nejdříve linie kostelecká, později horažďovická a moravsko-krumlovská a nakonec linie Lysá nad Labem - Benátky. Nevelké panství Kostelec nad Orlicí koupil v roce 1796 Josef 4. kníže Kinský od hrabat Cavriani. K panství, na jihu přiléhající k panství Choceň, patřilo včetně Kostelce 15 obcí. Téhož roku kníže Josef připojil ke kosteleckému panství statek Borovnice s 9 obcemi, do té doby náležející k Chocni. Josef Kinský Když roku 1798 zemřel, panství zdědil Ferdinand 5. kníže Kinský a po jeho smrti v roce 1812 přešlo panství na jeho druhorozeného syna, hraběte Josefa (1806-1862), který nechal v letech 1829 – 1833 vystavět na návrh rodinného architekta Jindřicha Kocha nový empírový zámek. Zároveň se stavbou zámku byl založen anglický park. Josef Kinský se v roce 1828 oženil s Marií, hraběnkou Černínovou z Chudenic. Narodilo se jim sedm dětí – čtyři synové a tři dcery. Bedřich Kinský Dědicem panství se po 16.jpgsmrti prvorozeného Rudolfa stal Bedřich Karel (1834 -1899). Bedřich Kinský byl pro město i pro celý region skutečnou osobností. Stal se prvním starostou Okresního zastupitelstva v Kostelci n. O. a tuto funkci vykonával deset let. Podporoval společenskou činnost ve městě, spoluzakládal i podporoval různé spolky. Spolu s manželkou Žofií Mensdorff-Pouilly měl tři syny a čtyři dcery. Dva ze synů zemřeli ještě v dětském věku. Dědicem se stal nejmladší syn František Josef. František Josef 25.jpgRodinné panství převzal po smrti svého otce v roce 1899 dědic František Josef (1879-1975). Byl znamenitým hospodářem, podporoval a organizoval kulturní život v Kostelci n. O. Svou osobností náležel mezi přední představitele české historické šlechty. V září 1938 byl mluvčím delegace české šlechty, která se před podpisem mnichovské dohody dostavila na Pražský hrad k prezidentu Edvardu Benešovi, aby vyjádřila svůj postoj k celistvosti Československé republiky. V roce 1908 se oženil s Marií Pavlínou, hraběnkou Bellegarde. Spolu měli dceru a 4 syny. Po převzetí zámku státem v roce 1949 byly rodině vyhrazeny k obývání dvě místnosti, ale i ty museli v roce 1951 opustit. Rodina získala azyl na faře v Kostelci nad Orlicí, kde žil František Josef Kinský, i po smrti ženy Pavly (+ 1953), až do roku 1975. V Čechách zůstal po únorových událostech jako jediný z pěti dětí Františka Josefa Kinského syn Josef (1913-2011). Josef Kinský a Bernadetta Kinská Po studiích pracoval až do roku 1939 ve firmě Schicht v Ústí nad Labem, poté v Praze a nakonec v roce 1946 odešel řídit rodinný podnik na výrobu zinkové běloby do Košece u Ilavy na Slovensku. Zde zůstal do 28. října 1949, kdy byl zatčen a obviněn ze sabotérství. Manželka Bernadetta, hraběnka Marveldt, se kterou se oženil v roce 1947, musela spolu s malým synem Františkem ihned opustit Slovensko. Mladší Antonín se narodil v roce 1955. Josef Kinský byl odsouzen ke třem letům vězení nepodmíněně a k pokutě padesát tisíc korun. Po odvolání mu byl u Krajského soudu v Žilině snížen trest na dva roky. Většinu trestu si odseděl v ilavské věznici, na poslední dva měsíce ho poslali do uranových dolů v Jáchymově. V Jáchymově a později v Příbrami pracoval až do roku 1956. V tomto roce onemocněl již potřetí infekční žloutenkou a odešel do invalidního důchodu. Přivydělával si překlady odborných textů do němčiny, pracoval jako lakýrník. V roce 1967 založil pod hlavičkou družstva invalidů, tzv. Družstevní služby, první marketingovou agenturu. V roce 1969 se začala o tuto činnost Josefa Kinského zajímat státní kontrola. Ačkoliv nebylo zjištěno žádné pochybení, oddělení bylo přesto zrušeno a on propuštěn. Poslední zaměstnání si našel ve státní pojišťovně jako náborový pracovník, kde zůstal až do roku 1980. V roce 1992 byl rodině Kinských rodový majetek v Kostelci nad Orlicí vrácen. Navzdory svému věku a nedostatku finančních prostředků se obnovy zdevastovaného majetku Josef Kinský ujal a podařilo se mu krásu této empírové budovy zcela obnovit. V roce 2003 předal rodinný majetek staršímu synovi Františku Kinskému (*1947). V roce 2014 převzal František Kinský cenu Torzo naděje. Tato cena, kterou uděluje Nadační fond angažovaných nestraníků ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, patří dle slov Františka Kinského nejen jemu, ale také jeho otci Josefovi a dědečkovi Františkovi. Ceny jsou určeny vždy 7 osobnostem české veřejné scény, které svým životem a prací bojují za pravdu a právo, zasazují se o rozvoj demokracie a občanské společnosti a jsou rovněž příkladem a nadějí naší společnosti pro současnost i budoucnost. Udělované sošky jsou zmenšenými originály plastiky Olbrama Zoubka „Mukl – 3. v řadě“, která je součástí Památníku obětem komunismu umístěného na pražském Újezdě.
ZDROJ:http://www.zamekkostelecno.cz/ Se souhlasem majitele zámku pana Františka Kinského.
A teď už k samotné kešce. Tuto keš, jsme věnovali tomuto zámku a rodu Kinských a chceme se svámi podělit o krásy a zajímavosti tohoto místa. Je to naše první keš, tak doufáme že se vám tu bude líbit! :-)
Kolem kešky je cyklostezka, tak dávejte pozor na cyklomudly! A vraťte kešku tam, odkud jste jí vyzvedli ať na ní neprší Díky :-)