| Slavíček Čedičový vrch 49 |
|
 |
|
|
Sloup v Čechách je moje srdeční záležitost. Místní skalní hrad mě již inspiroval k tvorbě jedné z prvních eartcache - AGT 2: Sloup v Čechách. Tentokrát jsem se z vesnice vydal do "Sloupské divočiny" za krásnými vyhlídkami, před několika lety otevřenou rozhlednou a na, pro mě neznámý, vrch Slavíček. Okolí Sloupu je typické dvěma typy skal. Jednak jsou to druhohorní pískovce a jednak vulkanické horniny tvořící krásné úkazy sloupcovité odlučnosti. A právě velkou zvláštností vrchu Slavíček je čedičová žíla prostupující pískovcovým masivem až na povrch a tvorba krásné sloupcovité odlučnosti. Vítejte na AGT 49: Čedičových vrch Slavíček.
Vrch Slavíček - základní informace
Slavíček (německy Slabitschken) je kopec o nadmořské výšce 535 m, nacházející se 1,5 km jihovýchodním směrem od obce Sloup v Čechách v okrese Česká Lípa. Základní stavební horninou vrchu je čedič, který ve vrcholových partiích tvoří skaliska s patrnou sloupcovitou odlučností. Svahy Slavíčku jsou zarostlé smíšeným, povětšinou bukovým lesem. Zvláštností je, že tato čedičová žíla vystupuje nad okolní krajinu, tvořenou pískovcovými sedimenty.
Vrchol kopce Slavíček je na katastru obce Sloup v Čechách, malá JV část svahů na katastru obce Svojkov. Spolu s řadou okolních kopců náleží do Cvikovské pahorkatiny.
|
 |
|
|
Čedič
Čedič neboli bazalt (starší, paleozoické bazalty se nesprávně nazývají diabas nebo melafyr) je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.
Termín čedič (bazalt) se používá k označení jemně zrnitých extruzivních, případně mělce uložených intruzivních hornin, hrubě zrnité hlubinné horniny daného složení se označují názvy dolerit a gabro. Termín bazalt, předtím používaný už ve starém Řecku a Egyptě, zavedl v současném pojetí v roce 1546 Georgius Agricola. Starověké použití termínu je připisováno římskému přírodovědci Pliniovi staršímu.
|
|
 |
|
Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí magmatu a pozdějším zvětrávání se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu.
Hexagonální odlučnost čediče v oblasti Sheepeater Cliff, Yellowstonský národní park, USA
Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením pláště. Čediče tvoří ve velké míře oceánskou kůru, která vzniká na středooceánských hřbetech výstupem (upwelling) plášťového materiálu.
Sloupcová odlučnost - efekt varhan
Sloupcová odlučnost je geologický jev, který se projevuje zejména u čediče.
|
|
  |
|
A jak vzniká efekt varhan? To je právě ta sloupcovitá odlučnost. Je způsobena smršťováním lávy při jejím chladnutí. Tak jako u bahenních prasklin na dně vypuštěného rybníka dochází při zmenšování objemu chladnoucího čediče k vertikálnímu rozpukání a vzniku pěti až šestihranných sloupů. U lávových výlevů jsou sloupce orientovány kolmo k povrchu (tedy nikoliv jako běžné odkryvy např. vápenců, které jsou horizontálně.
|
|
 |
|
Mimo Země jsou čediče známé taktéž z pozemského Marsu, Venuše a dokonce i z asteroidu Vesta. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak peridotity tak i pyroxenity.
|
|
|
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Vysvětlete, jak vzniká sloupcová odlučnost. Prosím vlastními slovy, žádné kopírování či citace - jde mi o to, aby jste to pochopili.
2) Vysvětlete přítomnost dvou odlišných hornin - pískovce a čediče na jednom kopci.
3) Změřte, jaký je průměr základny (průřezu) jednoho sloupce varhan.
4) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|
|
|
|
|
Zdroje:
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Publikace: Geologické rozhledy
Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012
|
|
| TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04 |
|