Skip to Content

<

AGT 61: Pusty zamek

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/23/2016
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Pustý zámek vodorovné čedičové varhany a hydrogeologie 61
 

Vítejte na šedesátém prvním Alkeho Geo-earth-cache Tour, největší české série keší zaměřených a vznik a vývoj Země. V minulosti jsem zpracoval již několik kešé na téma sloupcová odlučnost, jež tvoří tak turistiky zajímavé čedičové varhany, známé z pohádky Pyšná princezna. Ty dnešní jsou však unikátní a to nikoliv jen rozsahem, ale zejména polohou sloupců a způsobem, jak byla skalní stěna odhalena. Vítejte na dalším pokračování AGT.


Přírodní památka Pustý zámek - základní informace

V malebném údolí říčky Kamenice, přibližně 3 km od obce Česká Kamenice, najdeme Pustý zámek - strmý znělcový skalní ostroh, pnoucí se do výšky 405 metrů.
 


Pustý zámek je tvořen přibližně 50ti metrovou skalní stěnou, jež vznikla díky působení eroze a částečně také odlomením během stavby silnice v 19. století. Sestává ze 4- až 6-ti bokých znělcových sloupců o délce až 25 metrů a tloušťce bezmála dva metry. Poloha sloupců na úpatí skály je takřka vodorovná, ale směrem nahoru se jemně naklánějí, takže vytváří dojem ohromného vějíře.
 

V roce 1956 byl Pustý zámek vyhlášen přírodní památkou.
 

Geologická charakteristika

Výchoz je situován v severní, okrajové části tělesa a je na něm patrna velmi dobře vyvinutá hrubě sloupcovitá odlučnost, u trachytů vzácná. Horizontální uspořádání mohutných sloupců znělce je jedinečnou ukázkou sloupcovité odlučnosti hornin vyvřelých při třetihorní vulkanické činnosti v severních Čechách. Chráněná lokalita Pustý zámek je z geologického hlediska zpětnou erozí vodního toku provedenou zářezem v intruzivním tělese trachytoidu kóty 499 - Břidličný vrch. Eroze zastihla intruzi v její okrajové části, kde odlučnost bývá nejvíce ovlivněna okolními podmínkami. Proto je zde pozorovatelná odlučnost přecházející od deskovité přes nepravidelnou až po sloupcovou, která jinak u trachytoidů není častá. Intruzivní těleso zde patrně v podobě lakolitu vniklo do křídových sedimentů.
 


V současné době teprve probíhají nové mapovací práce v širším území, proto bude na jejich základě geologický popis teprve upřesněn. Dle Mackovčin a kol., 2002: Pustý zámek (405 m n. m.) je znělcový neovulkanický suk vypreparovaný z kvádrových pískovců coniacu až santonu. Zbytky pískovcového nadloží se zachovaly na severním úpatí. Strmý jižní svah suku tvoří pravou část hlubokého erozního údolí říčky Kamenice. K odkrytí geologické stavby jižního svahu došlo působením eroze i odlámáním kamene při stavbě silnice a železniční trati podél Kamenice. Byla tak odhalena vnitřní stavba vulkanického tělesa s jedinečným vodorovným uspořádáním znělcových sloupců. Sloupce dosahují délky až 25 m a průměru až 1,85 m.
 

 

Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - lužický vývoj, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: terciér (neogén - paleogén), turon
Témata: vulkanologie, litologie
Jevy: kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), intruze
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická, akvatická (činnost vody)
Hornina: trachyt, pískovec
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)


Čedič - vyvřelá hornina

Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či vesikule, drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. Odlučnost čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí magmatu a pozdějším zvětrávání se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. Textura bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v diagramu QAPF je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent křemene a méně než 10 % foidů a minimálně 65 % živců ve formě plagioklasu.

Hexagonální odlučnost čediče v oblasti Sheepeater Cliff, Yellowstonský národní park, USA.
Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením pláště. Čediče tvoří ve velké míře oceánskou kůru, která vzniká na středooceánských hřbetech výstupem (upwelling) plášťového materiálu.

 

Sloupcová odlučnost

Sloupcová odlučnost je geologický jev, který se projevuje zejména u čediče.
 

 

A jak vzniká efekt varhan? To je právě ta sloupcovitá odlučnost. Je způsobena smršťováním lávy při jejím chladnutí. Tak jako u bahenních prasklin na dně vypuštěného rybníka dochází při zmenšování objemu chladnoucího čediče k vertikálnímu rozpukání a vzniku pěti až šestihranných sloupů. U lávových výlevů jsou sloupce orientovány kolmo k povrchu (tedy nikoliv jako běžné odkryvy např. vápenců, které jsou horizontálně.
 

Ukázka vzniku sloupcové odlučnosti


Mimo Země jsou čediče známé taktéž z pozemského Marsu, Venuše a dokonce i z asteroidu Vesta. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak peridotity tak i pyroxenity.
 

Vznik skalní stěny

 Kdysi dávno byl souvislým znělcovým tělesem spojeným s nedalekým Břidličným vrchem, ovšem postupem let říčka mezi oběma útvary vyhloubila skalní soutěsku. Tomuto procesu se říká eroze a nebo také zvětrávání.

Zvětrávání neboli je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na obnažené horniny. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny. Rychlost zvětrávání závisí na složení horniny, na klimatických podmínkách atd.

 


Zvětrávání můžeme rozdělit podle převládajícího typu působící síly na:

1) Fyzikální zvětrávání
Fyzikální zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení. Jeho příčinou jsou změny v intenzitě insolace, což vede k tepelným i objemovým změnám v povrchové vrstvě hornin.[1] Jelikož jsou veškeré horniny složeny z různé kombinace minerálů, mají všechny horniny určitou teplotně-tlakovou mez, při které přestávají být stálé a při které dochází k poruše jejich celistvosti vlivem praskání atd. (odolnost minerálů souvisí s obráceným Bowenovým reakčním schématem). Vlivem tektonické činnosti a následné denudace (obnažení) hornin dochází k jejich vystavení rozdílným teplotním a tlakovým podmínkám. Postupné ubývání teploty a tlaku vede ke chladnutí hornin, což má za následek jejich smršťování a popraskání, či rozpukání. Kapalná voda, pronikající do vzniklých puklin, se následně přeměňuje na led, což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu). Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování. Odborně se tento proces nazývá mrazové zvětrávání a je typická pro obnažené vrcholky hor. Druhým důležitým faktorem je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa dochází k jeho smršťování (kontrakci) a roztahování (expanzi), což způsobuje v extrémních případech až roztrhání horniny. Teplotní působení je typické pro pouštní oblasti, kde rozdíl mezi dnem a nocí může dosahovat až 60 °C (Alpy, Himálaje, horské oblasti ve Walesu atd.).

2) Chemické zvětrávání
Chemické zvětrávání je typ zvětrávání, během kterého dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových. Chemické zvětrávání je závislé na teplotě a vlhkosti. Čím jsou obě veličiny větší, tím rychleji k zvětrávání dochází. Atmosférická voda reaguje se vzdušným oxidem uhličitým, což má za následek vznik kyselého roztoku, který rozpouští určité minerály během vsakování do půdy. Vznikají krasové oblasti. Další významným reakčním činidlem je podzemní a mořská voda, která má schopnost reagovat s jinými druhy minerálů (slídy, živce mohou reagovat za vzniku jílů a kaolinitů). Další chemické zvětrávání je typické pro horniny obsahující železo, které reagují za vzniku oxidu železitého, jenž je charakteristický svojí načervenalou barvou (typické pro oblasti savan). Posledním druhem je zvětrávání podmořské, při kterém se v puklinách v kamenech pod mořem ukládá sůl, která krystalizuje a tím trhá strukturu kamene.

3) Biologické zvětrávání
Dalším důležitým faktorem pro zvětrávání jsou živoucí organismy, a to převážně mikroorganismy, které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad. Nejčastější je rozklad lišejníky, rozšířenými po celé Zemi. Lišejníky uvolňují kyselinu, která rozrušuje horniny, což má za následek vznik půd. Větší organismy se dále podílejí na rozrušování hornin například kořenovým systémem, který je schopen se dostat do menších puklinek a následně rozervat skalní masív. Na druhou stranu kořenový systém funguje i jako tmel, který zabraňuje dalšímu fyzikálnímu rozrušování vlivem teploty a tlaku. Nejdůležitějším organismem, ovlivňujícím tvář Země, je v posledních stoletích člověk, který je schopen přetvářet rozsáhlá území svojí povrchovou i podpovrchovou důlní činností.

Kombinace zvětrávání
Na Zemi se ve většině případů setkáváme s tím, že se 3 základní typy zvětrávání navzájem prolínají a že působí za vzájemné spoluúčasti a při vzájemném doplňování. Pro určité oblasti jsou charakteristické různé kombinace zvětrávání, které v dané oblasti většinou převládají a které mají hlavní charakter. Musíme však mít na paměti, že se ve většině případů nejedná o působení v oblasti jediné.

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Vysvětlete vlastními slovy, jak vznikají čedičové varhany.

2) Většina skalních varhan jsou svislé sloupce - zde jsou vodorovné - čím je to způsobeno?

3) Jaké faktor vytvořil skalní soutěsku?

4) Odhadněte délku nejdelšího skalního sloupce.

5) Dobrovolný úkol: Jelikož se jedná o krásné fotogenické místo - budu rád, když priložíte svou fotografii.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Foto 1 a 2: Rajče.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

102 Logged Visits

Found it 99     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 99 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.