Skip to Content

<

EARTHCACHE – Malesická skála

A cache by Jan Rais Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 04/20/2017
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

MALESICKÁ SKÁLA


     

O Malesické skále

Nad levým břehem Chotíkovského potoka v Kyjovském lese se nachází geologický útvar Malesická skála, asi 1 km severovýchodně od Malesic o rozloze 0,01 hektaru. Tato pískovcová skála je známa po okolí jako „Vysoký kámen“. Tento útvar vznikl selektivním zvětráváním a odnosem karbonských slepenců a arkóz. V minulosti se těmito skalními útvary zabýval geolog Cyril rytíř Purkyně a právě v oblasti Kyjovského potoka vedl svůj výzkum. Popsány byly jako zemní pyramidy s plochými pláty arkóz. Dnešní výzkumy potvrzují permokarbonské sedimenty, pro které je typické střídání poloh slepenců, pískovců a arkóz. Purkyně již v roce 1897 vyjádřil nejistoty o dochování těchto útvarů z důvodu působení eroze.

Geologická charakteristika

Malesická skála

Jedná se o skalní pyramidu vejčitého půdorysu. Skalní věž je tvořena pestře zbarvenými prvohorními usazenými horninami – slepenci, což jsou stmelené zaoblené valouny o velikosti větší než 2 mm, a arkózami, které vznikly spojením pískových zrn (tj. velikost 2–0,06 mm). Při pohledu na skalní výchoz je dobře patrné střídání hrubší struktury slepenců s jemnozrnnějšími arkózami. Horninové vrstvy mají mocnost obvykle několik decimetrů. Střídání vypovídá o pravidelné změně rychlosti a unášivé síly říčního proudu, který zde v mladších prvohorách postupně uložil jednotlivé vrstvy. Polohy slepenců vznikaly při vyšších rychlostech říčního proudu s větší unášivou silou, kdy proud dokáže uvést do pohybu i drobné valouny, zatímco polohy arkóz sedimentovaly při malé rychlosti proudu. Jednotlivá zrna sedimentů byla později spojena hydroxidy železa (především limonitem Fe2O3 ·xH2O), které se vysrážely z vody procházející vrstvami. V těchto vrstvách se nacházejí též araukarity (prokřemenělé dřevo). Stratigraficky jde o karbonské sedimenty týneckého souvrství (paleozoikum - stáří hornin cca 303 mil. let). Stmelení však nebylo rovnoměrné, a když se usazené horniny dostaly po mnoha milionech let znovu na zemský povrch, byly méně soudržné části působením větru a vody vydroleny (skalní okna, římsy, voštiny). Různý obsah železitého tmelu tak dal vzniknout nápadnému skalnímu útvaru. Na vrcholu je patrný náznak tzv. pokličky, což je označení pro skalní útvar, na kterém se pod pevnou vrstvou nachází vrstva naopak velmi náchylná ke zvětrávání. Postupem času se může méně odolná vrstva zcela vydrolit a poklička se zřítí.

Přilehlé oblasti

400 metrů jihozápadně od této chráněné lokality se nalézají skály a výchozy v Horním Kyjovském lese, tvořené slepenci týneckého souvrství s erozními bázemi. Místy se vyskytují na bázi výmoly a útržky jílovců. Slepence přecházejí (od báze do nadloží) do hrubozrnných pískovců s roztroušenými valouny. Valouny jsou opracované křemeny, křemence, ruly, černé silicity, ryolity, ojediněle i žuly (velikosti 1-10 cm). V severním výskytu jsou patrné v hrubozrnných sedimentech dutiny po kmenech araukárií (orientované k jihovýchodu a jihozápadu). V hrubozrnných sedimentech se místy vyskytují polohy šikmo zvrstvených střednozrnných arkózovitých pískovců. Místy převládá kaolinitický tmel sedimentů. Celkový úklon sedimentů je 10-15° k jihovýchodu.

     

A co je to sedimentární či usazená hornina

je to hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků. Rozlišujeme zvětrávání mechanické (horniny se drolí bez chemické změny vlivem vnějších geologických činitelů), chemické (hlavními činiteli jsou voda, vzdušný kyslík a oxid uhličitý) a biologické (při rozkladu nerostů spolupůsobí účinně i organismy – mechanicky rozrušují horniny např. rostliny svými kořeny, důležitými chemickými činidly jsou také látky, které vznikají rozkladem organických zbytků, kupř. oxid uhličitý, sirovodík, amoniak, kyseliny). Tyto tři procesy v přírodě působí normálně současně a výsledný charakter horniny je určen dominantním procesem, který se na vzniku podílel. Tyto horniny vznikají exogenními procesy na zemském povrchu nebo nehluboko pod ním, a to za běžných, relativně nízkých teplot. Základními procesy vzniku sedimentárních hornin jsou zvětrávánítransport materiálů, sedimentace (usazování) a diageneze, která mimo jiné zahrnuje zpevňování sedimentu.

Usazené horniny dělíme na:
– úlomkovité (klasické) neboli mechanické usazeniny – vznikají přenesením a usazením pevných zvětralin, tj. úlomků hornin, a původních nebo druhotných nerostů
– chemické (chemogenní) usazeniny – vznikly vyloučením, usazením z minerální, mořské, jezerní a vzácně i říční vody
– usazené horniny ústrojného původu (sedimenty organogenní) – ty se skládají jednak z neústrojných částí živočichů a rostlin (schránky, kosti), jednak ze zplodin rozkladu organických látek rostlin a živočichů.

Arkóza

Arkóza je zpevněný psamitický sediment, který obsahuje více než 25 % živců a úlomků nestabilních hornin, zastoupení matrix (jílovitá a prachovitá složka) nepřesahuje hranici 20 %. Živce i úlomky většinou pocházejí z granitoidních hornin. Obsah křemene a úlomků stabilních hornin tvoří méně než 75 % z klastů.Barva arkóz je obvykle světle šedá, světle okrová nebo i v rezavých a fialových odstínech, textura nejčastěji lavicovitá. Struktura běžně psamitická, matrix má aluritický až pelitický charakter, tmel může být přítomen karbonátový, hematitový, křemitý nebo sádrovcový. Arkózy jsou většinou málo vytříděné sedimenty s nedostatečně opracovanými zrny. Jejich chemické složení se velmi podobá granitům. Vznik arkóz je spojován s aridním a periglaciálním klimatem, vznikají rychlým snosem zvětralého materiálu do sedimentační pánve. Usazují se především v kontinentálních podmínkách jezer, málo svažitých říčních korytech nebo intramontáních pánvích. Arkózy a pískovce se od sebe makroskopicky jen těžko odlišují. U nás jsou arkózy hojně zastoupeny ve svrchním paleozoiku.

Slepenec

Slepenec je psefitický zpevněný sediment se zaoblenými nebo polozaoblenými valouny s velikostí nad 2 mm. Barva horniny je závislá na materiálu valounů, často světle až tmavě šedá nebo v červených a hnědých odstínech. Textura je běžně lavicovitá, struktura psefitická – konglomerátová. Pojivo je nejčastěji tvořeno psamitickým a aleuritickým materiálem. Pokud je přítomen tmel, bývá karbonátový, železitý, někdy sádrovcový. Je-li přítomna např. psamitická frakce, řídí se pojmenování podle jejího zastoupení:

  • 50–100 % psefitických valounů – slepenec
  • 25–50 % psefitických valounů – písčitý slepenec
  • 10–25 % psefitických valounů – valounový (slepencový) pískovec
  • pod 10 % psefitických valounů – pískovec

Podle velikosti psefitových klastů rozlišujeme:

  • převládá frakce 2–10 mm – drobnozrnný slepenec (gravelit)
  • převládá frakce 10–50 mm – středně zrnitý slepenec
  • převládá frakce 50–250 mm hrubě zrnitý slepenec
  • převládá frakce nad 250 mm – balvanitý slepenec

Pokud rozlišujeme slepence podle poměru zastoupení valounů a pojiva (matrix), rozlišují se dva druhy. Ortoslepence obsahují převážně valouny, matrix je zastoupena v menším množství a má zpravidla charakter pískovce. Paraslepence obsahují převládající matrix obvykle pískovcového složení, valouny jsou zastoupeny v menším množství, vždy však nad 10 %. Podle složení valounového materiálu a matrix rozlišujeme:

  • monomiktní (křemenné) slepence – obsahují v naprosté převaze stabilní valouny, především křemen, silicity, kvarcity. Matrix je tvořena křemenným pískovcem, pokud je přítomen tmel je křemitý.
  • oligomiktní slepence obsahují do 10 % valouny nestabilních hornin.
  • petromiktní slepence obsahují nad 10 % valounů nestabilních hornin. Může se jednat o granity, ruly, bazalty, vápence nebo břidlice. Obvykle má petromiktní charakter i matrix, která pak odpovídá drobám.

Slepence vznikají v různých sedimentačních prostředích. Běžné jsou v říčním nebo jezerním prostředí, vznikají i na okrajích mořských pánví nebo v hlubokomořských deltových vějířích. Ke speciálním typům počítáme tzv. bazální slepence, které vznikají na bázi sedimentačního prostoru s počínající mořskou transgresí. Tyto mají často petromiktní charakter a pozvolna přechází do pískovcových nebo arkózových vrstev.

 

Jak logovat Earthcache - Malesická skála

Pro zalogování keše prosím odpovězte na tyto otázky, které najdete na Virtual Stage - infotabule,také najdete něco v listingu a na internetu. Odpovědi mi zasílejte buď do zpráv na GC nebo do mailu, kdyby něco ozvu se.

1 - Jaký je rozměr půdorysu a výška Malesické skály?

2 - Co je to skalní poklička?

3 -  Co to je araukarit?

4 - Jaké rozlišujeme slepence podle poměru zastoupení valounů a pojiva?

5 – Jakého datumu byla přehlášena Malesická skála na přírodní památku?

6 -  Při bližším prozkoumání vrcholku Malesické skály zjistíte, jestli je na vrcholu malá „jeskyně“ nebo jestli je zkrz skálu otvor, kterým vidíte na druhou stranu?

7- Obejděte si celý skalní útvar. Na skále je vidět slepencová vrstva. Je tato vrstva viditelná po celém obvodu a jak je v největším místě tako vrstva vysoká?

8 - Vyfotografujte se u Malesické skály. (nepovinné)

 

Additional Hints (Decrypt)

Cevwrzabh cebpuámxh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

98 Logged Visits

Found it 94     Write note 3     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 75 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.