Skip to Content

<

Zámek Lázeň Sv. Wolfganga

A cache by Cabas01 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 09/01/2017
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Zámek Lázeň Sv. Wolfganga

Vítám Vás v zámeckém parku. Prameny pod vrchem Žďár jsou od nepaměti považovány za posvátné a léčivé. Podle pověsti procházel Chudenickem v roce 973 řezenský biskup Wolfgang, když šel do Prahy světit prvního českého biskupa Dětmara. Z vrchu Žďár, kde dnes stojí šlépějová kaple sv. Wolfganga s rozhlednou Bolfánkem, měl Wolfgang požehnat místnímu lidu a také postoupit lázeň v prameni na úpatí kopce. Wolfgang byl později prohlášen za svatého. V 18. století byla nad pramenem, kde se podle pověsti světec koupal, vybudována kaple, pak lázeňský dům a nakonec zámek. Odtud tedy pochází jméno zámku „Lázeň sv. Wolfganga“.


Vrch Žďár byl od pradávna kultovním místem starých Keltů, Slovanů a později také křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za posvátné a léčivé a snad již dávní obyvatelé Chudenicka různých kultur je uctívali. Bylo jen otázkou času, kdy se místu vývěrů dostane větší pozornosti. Stalo se tak za majitele chudenického panství Františka Josefa hraběte Czernina z Chudenic, který roku 1728 objednal u významného českého barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který byl také autorem plánů nového kostela sv. Wolfganga na vrchu Žďár, projekt kapličky. Kaple byla postavena nad prameništěm při jižním úpatí vrchu Ždár a měla jednoduchý čtvercový půdorys uprostřed se studánkou a byla zakryta zvoncovou střechou. Její stavba probíhala od března do října 1728. Jan Rudolf hrabě Czernin z Chudenic, zakladatel Lázeňského domu "Badhausu" a zámeckého parku.Místo se stalo velmi oblíbeným a poutníci ke kapli chodívali nejen během poutí od kostela sv. Wolfganga po schodech, které jsou dodnes patrné. Pravděpodobně již tehdy se uvažovalo také o stavbě lázní, s nimiž se v písemných pramenech setkáváme poprvé roku 1783, jako s pronajímanými panskými lázněmi. Roku 1786 se poprvé setkáváme s názvem „Badhaus“, tedy lázeňský dům. Předpokládá se, že zde tehdy stála jen dřevěná budova. Pro stále větší zájem lázeňských hostů proudících do Chudenic byla v letech 1792-1794 za Jana Rudolfa hraběte Czernina z Chudenic postavena nová, zděná lázeňská budova, která pohltila původní kapli. Areál byl doplněn o budovu koníren.


Nový zámeček byl hraběcí rodinou velmi oblíben a oblibě se těšil také přilehlý lázeňský dům. Přijíždělo sem stále větší množství lázeňských hostů i známých osobností z řad zejména národně uvědomělé aristokracie a inteligence. Za všechny můžeme jmenovat národního buditele a lingvistu Josefa Dobrovského, který zde pobýval v letech 1817 – 1829. Poměrně nedávno vystavěná budova zámku začala proto poměrně záhy postačovat pro ubytování vzácných hraběcích hostů. Již starý, ale stále energický Eugen I. Czernin, přikročil proto k další přestavbě zámku. Projekty byly majitelem schváleny v letech 1863-1864. Stavební práce byly ukončeny nejpozději v roce 1870 a daly zámku již téměř dnešní vzhled. Poslední úpravy zámku, zaměřené zejména na zimní zahradu, kuchyni a drobné detaily fasád a interierů, provedla v roce 1906 za Eugena II. hraběte Czernina z Chudenic firma architekta Maxe Loose von Lozinfeldt z Teplic. V roce 1909 byla ještě upravena budova hostince a tím byl stavební vývoj zámeckého areálu Lázně sv. Wolfganga ukončen.


V roce 1945 byl na základě vykonstruovaných událostí czerninský majetek zabaven státem. V roce 1950 získaly areál Plzeňské pivovary a vlastnily jej až do prosince 2009. Za tu dobu jej přivedly prakticky ke zkáze. Park zarostl, krásné okrasné i užitné zahrady byly postupně zničeny, budovy se počaly rozpadat. V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů. Současný majitel Karel-Eugen hrabě Czernin z Chudenic navázal na více než osmi set letou tradici Czerninů a pokračuje v držení tohoto prastarého rodového sídla. Ihned zahájil nejnutnější práce na zajištění budov i obnově parku, jehož obnova proběhla také za přispění fondů Evropské unie, a který zůstává veřejnosti přístupný. V samotné budově zámku byla vyčištěna i studánka, do které stále pramení léčivý a posvátný pramen sv. Wolfganga.


Existence zahrady je poprvé potvrzena v popisu areálu lázní z roku 1799. Zámek s parkem po přestavbě v letech1823 - 1824Kromě poutníků těšilo se toto místo stále větší oblibě také u Czerninů. Již v roce 1819 bylo pro Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic rezervováno v lázeňském hostinci několik místností. Tento stav však brzy přestal vyhovovat, a proto bylo přikročeno k přestavbě lázeňského domu na letní sídlo hraběcí rodiny. Stavba probíhala v letech 1821-1824. V letech 1825-1826 byl také postaven nový lázeňský hostinec na západním okraji areálu, kde nad lesním parkovištěm stojí dodnes. V letech 1823 – 1826 byla rozšířena zahrada a založen anglický krajinářský park. Jeho autorem je zahradník Jan Kristián Thumstängler. Za účelem pěstování sazenic pro dosadby parku byla asi kilometr severozápadně od Lázně založena školka, později přeměněná na arboretum, dnes známé jako Americká zahrada.



První zpráva o zahradě v areálu zámku pochází z roku 1799. Již v roce 1823 za Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic byla dosavadní barokní koncepce pravidelné zahrady francouzského typu, která se nacházela na jihu a severu zámeckého areálu, rozšířena o „anglickou partii“. V té době byl nově založený park osazován zejména dřevinami dovezenými ze zámeckého parku v Krásném Dvoře. Park na Lázni byl budován podle projektu zahradníka Jana Kristiána Thumstänglera. Práce prováděl panský zahradník Blumenstängel a jeho pomocník Messener. Práce na parku pokračovaly zejména v letech 1825, kdy bylo dováženo mnoho sazenic místních, ale i cizokrajných rostlin. V roce 1826 je v písemných pramenech zmiňován také skleník, pozdější zimní zahrada, který však byl postaven již dříve za Jana Rudolfa Czernina. Od roku 1834 o park pečoval zahradník Karel Zahn, který realizoval i své nápady. Hraběcí zahradník Rudolf Gebr Zlatý věk zahrad a parku trval za posledního hraběcího zahradníka Rudolfa Gebra, který na toto místo nastoupil v polovině ledna 1928. Kromě péče o park a zahrady na Lázni zajišťoval fungování zahradnictví, které dodávalo květiny a květinářské výrobky do širokého okolí. Zahradnictví mělo výměru ¾ ha a k němu bylo připojeno 12 ha zahrad a parku. Kromě vedoucího zahradníka při zahradnictví pracoval jeden pomocník, dvě dělnice a jedna praktikantka. Pařeniště měla výměru 220 m2 a 150 oken. V zahradnictví byly dva chladné skleníky o výměře 60 m2 a dva skleníky teplé (vytápěné) o celkové výměře 80 m2. Jako „přezimovací“ skleník sloužila zimní zahrada zámku o výměře 80 m2. Zahradnický závod se specializoval kromě ovocnářství prakticky na všechny obory: užitkové okrasné zahradnictví, vazačství, rychlení, parkovou architekturu, květinové dekoratérství, pěstování pečárek, perenářství, pěstování okrasných křovin, zušlechťování jehličnanů, parkové krasosadovnictví a hřbitovní zahradnictví. Rudolf Gebr se i po převzetí zámku Plzeňským pivovarem s.p. se nadále staral o zahradu i park v pozici vedoucího zahradníka ozdravovny „Prazdroj“ (zámek Lázeň) a to až do roku 1959, kdy dne 8. srpna umírá ve věku 57 let. Na jeho místě jej vystřídal pan Mráz z Lučice, který byl podle pamětníků posledním skutečným zahradníkem, který dával parku potřebnou péči a lásku. Po jeho odchodu začal park nezadržitelně chátrat. Zahrady a skleníky byly ponechány svému osudu, cestičky v parku a lavičky byly ještě naposledy opraveny v roce 1988, pak již nebyla péče věnována ani jemu. Orkán Kyrill v lednu 2007 za sebou v parku zanechal značné škody. Jen díky značnému tlaku veřejnosti byl vlastník, Plzeňské pivovary, a. s., donucen škody odklidit a vysadit nové stromy dle dochovaných plánů parku. V roce 2010, krátce po převzetí zámeckého areálu Karlem-Eugenem hrabětem Czerninem z Chudenic, bylo zahájeno systematické očišťování parku od náletových a nepůvodních dřevin, černých skládek apod. Zároveň byla zahájena projektová činnost pro obnovu cestní sítě a mobiliáře parku. Práce na této etapě obnovy parku byly zahájeny v březnu 2012 a dokončeny na konci srpna téhož roku. Kromě obnovy cest byl obnoven altán, osazeny nové lavičky, stojany na kola, nové odpadkové koše a také byl vytvořen nový informační systém o nejzajímavějších rostlinách v parku. Celkové náklady na obnovu parku dosáhly výše téměř 2.5 milionu korun. Obnova byla ze značné části financována Regionálním operačním programem, který je součástí dotačních titulů Evropské unie.



Keška

Tato keš je zahrnuta do série ''Krásy Chudenicka'' tak si nezapomeňte opsat číslo a písmeno z obalu keše. Prosím chovejte se ohleduplně k přírodě a státním či přírodním památkám. Do zámku není vstup povolen, proto to prosím respektujte. Pro odlov keše není potřeba nic rozebírat ani nikam lézt. Keš a bod zájmu jsou na soukromém pozemku. Proto prosím buďte opatrní a pohybujte se v místě tak, aby se nestalo nic vám či někomu v okolí. Schránku prosím vracejte vždy na stejné místo a stejným způsobem.


Série

Nezapomeňte navštívit i ostatní keše této serie. V každé keši najdete písmeno a číšlo které budete potřebovat pro odlovení finální keše.


Chudenická Lípa
Kvapilova jezírka
Rybník Lotrov
Vyhlídka U křížku
Roubenka Lučice
Zámek Lázeň sv. Wolfganga
Chudenická bažantnice
Modrý Abbe
Kostel Sv. Jana Křtitele
Rozhledna Bolfánek
Krásy Chudenicka

Additional Hints (Decrypt)

Zntarg :-)

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.