Vazene kacenky a kaceri, pratele.
Rozlouceni se zimou se bude konat za kazdeho pocasi na uvedenych souradnicich. Vyjimku tvori pouze bourka ci vanice sily orkanu, coz se doposud nikdy nestalo. Na vrcholu se bude mozne zapsat do logbooku, vymenit nejaka ta drivka, ziskat eventove CWG a setkat se s ostatnimi kacery. Cas setkani bude letos nove v prave poledne. Tedy ve
, kdy 12:30 bude provedeno hromadne foto. Pokud ale bude dobra nalada a hlavne pocasi, muzeme to prodlouzit. Garantuji ovsem, ze nahore vydrzet hodinu, je za vetru a mrazu az az.
Rozhodne podminky na vrcholu nepodcenujte a pripravte se na moznou bilou tmu - naprosto nulovou viditelnost a silny vitr. Zvlaste pak nad hranici lesa. Kdo neni znaly terenu, neschazejte v mlze z vyslapane stezky a drzte se tycoveho znaceni (cca po 10 m). Pro pripad nenadalych situaci, doporucuji opsat si uvedene
. Nemusim pripominat dobre a hlavne suche obleceni.
Pokud nekdo dorazi na vrchol driv a z duvodu povetrnostnich podminek nebude chtit na vrcholu mrznout, doporucuji do stanoveneho casu vyuzit jako utociste pred vetrem ruiny chaty na ceske strane (pravy zadni roh budovy, u sochy slona viz.
). Zde se urcite zastavim na tradicni zastavku u slona. Lze take vyuzit funkcni chatu na polske strane
, kde jiste za nejaky ten zlatak dostanete i teply grog. Pry berou i koruny.
Jako odmenu za vystup si muzete u me rezervovat pamatecni CWG. Prioritne dostanou ti, kteri si vcas svuj pocet zamluvi. Ostatni az co zbyde. Zamluvena CWG budu drzet jen do 12:30, pak budou volne k mani vsem.
Ucast na eventu je samozrejme na vlastni odpovednost. Zvazte dobre svoji fyzickou kondici! Ctete zakony hor a hory budou ctit vas. At si to vsichni uzijeme ve zdravi!
Nezapomente si odlovit kese po ceste. Nahore jsou tri plus nova
Letos se z vrcholu hory, presuneme na jizni uboci masivu, presneji do blizkosti polske obce
Kletno. Cely masiv kralickeho snezniku byl po leta utvaren morskym dnem a potazmo i kontinentalnim ledovcem v
dobe ledove. To, co vam chci dneska predstavit, se zacalo formovat nekdy v obdobi
prekambria tj. pred 4,5mld let. Jedna se o nejstarsi horninove podlozi na Zemi. Tehdy tu bylo pouze ploche morske dno s hojnym vyskytem
karbonatovych hornin a s tim spojenym cilym zivotem
koralu a ruznych mekkysu, plzu, mlzu ras apod. Stopy tohoto zivota muzeme v techto koncinach nalezt do dnes v podobe nejruznejsich zkamenelin.
V obdobi pred 85 mil. let (
svrchni krida) se zacalo podmorske dno postupne vzdouvat, aby o nekolik milionu let pozdeji utvorilo masiv Kralickeho snezniku. Ale jeste ne do podoby v jake ho zname dnes. Postupnym zvedanim masivu zacaly
sedimenty postupne sklouzavat do vzniklych jam a trychtyru. Diky doprovodnym tlakum a teplotam pri techto procesech, doslo k
metamorfoze sedimentu na
krystalicky vapenec neboli mramor. Diky tomu se pod povrchem masivu nachazi bohata naleziste velmi kvalitniho a nejcistsiho mramoru vcetne jeskynich krasovych komplexu. Presvedcit se o tom muzete volne v
Patzeltove jeskyni v
Dolni Morave.
V metamorfovanych horninach vzniklo mnoho povrchovych krasovych utvaru, casto to jsou hluboke trychtyre a labyrinty jeskyn, rozkladajici se v nekolika urovnich. Historie techto utvaru saha do obdobi tropickeho klimatu, ktere pripada na sklonek kridy a
paleogen (asi pred 50 miliony let). To byl pocatek vzniku
Medvedi jeskyne. Intenzivni rozvoj krasovych forem trval az do konce
tretihor a byl zastaven teprve ledovou dobou v
pleistocenu (asi pred 1,8 mil. let). Takto tedy doslo ke vzniku Medvedi jeskyne, kam bych vas chtel dnes pozvat. Jeskyne se nachazi v
Polsku nedaleko obce
Kletno, konkretne na souradnicich
W6.
Behem doby ledove vznikly v jeskyni nanosy bohate na pozustatky tehdy zijicich zivocichu (polsky "namuliska"). Nejvetsi mnozstvi takovych pozustatku pochazi z
medveda jeskynniho (Ursus spelaeus), po nemz byla jeskyne take pojmenovana. Byly nalezeny rovnez kosti
jeskynniho lva,
jeskynni hyeny, vlku, kun, netopyru (nekolika druhu), bobru, srn, divokych prasat, lisek a mnoha hlodavcu. Puvod techto ostatku je ruzny. Jsou to kosti zvirat, ktera v jeskyni hledala ukryt, korist dravcu, pozustatky zvirat, ktera spadla do dutiny ve skale, a nakonec i kosti, ktere sem zanesla voda.
Jeskyne byla objevena 14. rijna roku 1966 behem tezby v lomu Kletno III, kde se tezil mramor odkryvkovou metodou. Okolo jedne hodiny odpoledne byl proveden odstrel, kterym se otevrel dvoumetrovy otvor vodorovneho, cockoviteho tvaru. Delnik Roman Kinczyk z
Ladka-Zdroju, ktery zde provadel trhaci prace, a jeden z pracujicich zde veznu byli prvni, kdo do otvoru nahledli. Spatrili nevelkou komoru, z jejihoz bahniteho dna trcelo mnozstvi kosti, coz vedlo k prvotni domnence, ze by mohlo jit o hromadny hrob. Na objev bylo upozorneno vedeni zavodu a take geolog z nedalekych lazni. Tri dny na to byly dokonceny prvni pruzkumne prace. Ukazalo se, ze kosti, ktere byly nalezeny v objevene jeskyni, patri velkym savcum, a to zejmena jeskynnim medvedum, proto take byla tato prostora pojmenovana Sala Niedzwiedzia (Medvedi sin). Zadni cast tohoto prostoru se zachovala dodnes a je k videni v nitru vstupniho pavilonu jeskyne.
Do konce roku 1966 byly objeveny chodby stredniho patra jeskyne az po Lvi sin (Sala Lwa) a take spodni partie. Delka jeskyne tehdy dosahovala jiz 200 m. V nasledujicich letech probihal intenzivni vedecky pruzkum, nebyly vsak nalezeny presvedcive stopy pobytu
paleolitickeho cloveka v jeskyni (mimo dva zuby medveda jeskynniho, ktere nesly stopy urciteho opracovani).
3. prosince 1967 byly s dokoncenim vykopu v podlaze Lvi sine dokonceny i objevy prostor Sala Palacowa (Palacovy sal) a Korytarz Czlowieka Pierwotnego (Chodba pravekeho cloveka) s dalsimi prilehlymi chodbami (nazev Chodba pravekeho cloveka byl pouzit proto, ze prave tyto prostory nabizi vhodne podminky pro lidske utociste). Delka objevene jeskyne nyni cinila 350 m.
O Medvedi jeskyni by se tu dalo psat jeste nejakou chvili, ale to neni hlavnim ucelem listingu. Proto, kdo by chtel vedet vic, potazmo jeskyni navstivit, prosim nasledujte zdroj, ze ktereho cerpam. Zde se dozvite mnohem vice.