Skip to Content

<

Piskovcove skaly ve Skrovadu

A cache by MiroslavRouta Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/29/2017
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


INFORMACE PRO ZAČÁTEČNÍKY: TOTO NENÍ FYZICKÁ Keš , TAKŽE KRABIČKU ZDE NEHLEDEJTE. PRO UZNÁNÍ LOGU JE TŘEBA ODESLAT MI PŘES PROFIL ODPOVĚDI NA NÍŽE UVEDENÉ OTÁZKY.



Ahoj, vítejte u mé další earthcache!
Jak to zde bylo dřív:
V průběhu druhohor dochází k postupnému rozpadání velkého kontinentu Pangea na jednotlivé zemské desky, které se posunují po plastické astenosféře.
Ke konci druhohor (mezozoika) se nachází naše území na severní polokouli, stává se součástí euroasijské desky. Podnebí bylo velmi teplé, mluví se o skleníkovém efektu, který způsobil zvýšení hladiny moří, čímž došlo k zalití velké části souší.
Ve svrchní křídě (části posledního útvaru druhohor) je naše území mělkým mořským průlivem, který postupně zalévá mělké a teplé moře. Nacházíme se v místech písečných pláží, z nichž vystupují pobřežní skály, o které se láme příboj. Žijí zde různé přisedlé organismy, jako jsou mlži (např. ústřice) nebo ramenonožci, různí korýši, ve vodě se hojně vyskytují žralokovité ryby.
Jak je to tu dnes:
Jižní okolí Škrovádu je budováno svrchnokřídovými sedimenty, které náleží okraji české křídové pánve, což jsou sedimenty, které v severních, středních a východních Čechách (v území, které pokleslo podél zlomů tzv. labské zóny) zanechalo moře.
Zdejší sedimenty mají stáří cenoman (první stupeň svrchní křídy), řadí se ke korycanským vrstvám. Jsou to tedy svědkové první mořské svrchnokřídové zátopy, nachází se v nich totiž zrníčka minerálu glaukonitu, což je zelený minerál, který indikuje mořské prostředí. Dnes zůstaly zachovány v mocnosti kolem 10 metrů, v podloží pod nimi se nacházejí mnohem starší horniny tzv. lukavické série, které směrem k jihu tvoří sousední horninové těleso, složené z porfyroidů, porfyrů a sericitických břidlic.
Hlavní zastoupená hornina jsou světle žluté až žlutošedé křemenné pískovce, kterým se říká kvádrové, protože mají typickou pravoúhlou lavicovitou odlučnost.
Pískovce jsou hrubozrnné až střednozrnné, místy se v nich vyskytuje i větší štěrčíkovitá příměs, to svědčí o tom, že se ukládaly v místech, kde bylo silnější mořské proudění. Původně nezpevněné písčité sedimenty byly postupem geologického času zpevněny, říká se, že prošly diagenezí. Skládají se z křemenných zrnek, mezerní hmota je vápnitá, jílovitá nebo železitá. Mají světle zelenou až hnědožlutou barvu, rezavě hnědý pigment je tvořen oxidy železa.
A co na to člověk?
Že se nacházíme v místech bývalé intenzivní těžby škrovádských pískovců dnes již téměř nepoznáme. Na místě bývalých lomů je přírodní rekreační areál s chatovou kolonií, kde na pískovcových stěnách trénují horolezci, kteří si zde vytvořili lezecké trasy různé obtížnosti. Jedním z vodítek, které ukazuje na umělý původ stěn je jejich téměř ideální rovnost, daná nejčastějším způsobem těžby kamene – řezáním velkými rámovými pilami.
Těžba pískovce u Škrovádu je doložena již v 16. století. V období od poloviny 18. do poloviny 20. století zde bylo provozováno až 10 lomů, dnes již opuštěných. V lomech se pracovalo ručně, výška lomové stěny byla většinou mezi 6 až 8 metry.
Pískovec se používal především jako stavební kámen a na hrubé kamenické práce. Po vytěžení homogenních bloků jej bylo možné použít na náročnější architektonické a sochařské práce. Škrovádské pískovce byly hojně použity v Chrudimi, kvádry se vyskytují na některých místech městských hradeb, z velké části je z nich postaven arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie na chrudimském náměstí.
Architektonické využití je možné dokumentovat na deskách s figurálními a ornamentálními prvky, použitými na výzdobu průčelí Mydlářovského domu a na kamenném portále Khomovského domu na chrudimském náměstí.
Největší stopou po sochařském využití je pak Sloup Proměnění Páně na chrudimském náměstí, monumentální barokní morový sloup, který byl vytvořen v letech 1719 – 1732 místní kamenickou hutí.
Co zde z minulosti zbylo?
Dnes již nemáme možnost podívat se do nitra skal, tak jak měli přírodovědci ještě na začátku 20. století, kdy se ve škrovádských lomech kámen ještě lámal. O tehdejších zkoumáních a objevech nám zůstaly jenom písemné a fotografické záznamy. Stěžejním dílem pro dokumentaci geologických poměrů byla kniha chrudimských učitelů Chrudimsko a Nasavrcko. Díl I. Obraz přírodní (vydaná v roce 1906).
Zde bylo zaznamenáno, že v horních částech pískovců se nachází vrstvička bohatá na vápnité skořápky mlžů a hub, také zoubky žraloků. Místy byly dutiny vyplněny zvláštní jemnou hmotou, kterou kameníci nazývali „mozek“, popsanou v knize jako pravděpodobné zbytky chaluh. Dnes víme, že se jedná o chodbičky mořských živočichů typu raků a krabů.
Na zkameněliny nejbohatší pak byla nejspodnější vrstva pískovců, kde byly nalezeny schránky typických svrchnokřídových mlžů z rodu Inoceramus, zuby velkého žraloka a otisk spodku jeho obratle.

Co po vás budu chtít pro uznání logu? Zodpovědět následující otázky a úkoly:
1) Co zde žilo v období svrchní křídy?
2) Z jakého období jsou místní sedimenty?
3) Kdy zde již byla doložena těžba a na co se vytěžený kámen např. použil?
4) Na úvodních souřadnicích je infotabule. Na ní zjistíte, jak vypadá koutová spára. Najděte ji, není daleko a pošlete mi její souřadnice.
5) Na stejné tabuli se dozvíte, jestli místní pískovce patří mezi měkkčí nebo tvrdší. Mezi jaké?
6) Přesuňte se na N 49°54.284 E 015°48.846. Odhadněte sklony skalních stěn před sebou. V galerii jsou obrázky "stěny a" a stěny b", jejich sklony mi, prosím, pošlete.
7) Na N 49°54.396 E 15°48.785 najdete dvě infotabule. Zjistěte, co připomíná místní kameníky. EDIT po devatenácti nálezech: čtěte tu tabuli. Často odpovídáte, že stavby v Chrudimi. Ne, to nemám na mysli. Na té tabuli je to doslovně napsané.
Budu velmi rád, když mi do logu přidáte svoje foto někde v blízkosti některé ze stagí. Při nesprávnosti odpovědí to může být rozhodující faktor. Jestli se nejdřív zalogujete a pak mi pošlete odpovědi nebo obráceně, je mi jedno, každopádně prosím učiňte obojí dohromady v co nejkratším časovém rozmezí. Odpovědi mi, prosím, posílejte buď přes profil (nejlepší cesta), miroslavrouta@seznam.cz (taky dobrá cesta) (v tom případě uveďte v mailu svůj nick a do předmětu prosím napište Earthcache (doslova), děkuji) nebo do message centra (pro mě nejméně oblíbený způsob). PŘI PSANÍ ODPOVĚDÍ, PROSÍM, NAPIŠTE, NA JAKOU EC ODPOVÍDÁTE. Pokud bude něco v nepořádku, ozvu se, zpravidla se ozývám i když jsou odpovědi v pořádku, ale nedělám to úplně vždy. Logovat můžete bez vyzvání. Šťastný lov!

Text byl převzat z https://www.geoparkzh.cz/gvo/skrovad/, obrázek pak z http://www.horskesporty.cz/wp-content/uploads/2010/04/skrovad-003.jpg

Additional Hints (Decrypt)

1) - 3) yvfgvat
4) - 7) grera

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

114 Logged Visits

Found it 111     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 104 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.