Skip to Content

<

Pisecny presyp u Osecka

A cache by c.jirin Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/17/2018
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Zvu vás k návštěvě zajímavého místa a zároveň k nahlédnutí do doby dávno minulé.

Písečný přesyp vznikl v době ledové cca 13000 – 11000 př.n.l. vyvátím materiálu ze štěrkopískových teras.


Tento přesyp pokrývá stejnověký lesní porost s borovice lesní. Z dalších dřevin se vyskytuje dub letní, bříza bělokorá a topol osika. Časté jsou i mechorosty a mykoflora. Po zoologické stránce je lokalita cenná zejména výskytem četných pískomilných druhů bezobratlých, jako jsou svižníci a mravkolvi.

K zabezpečení chráněného území před rušivými vlivy z okolí je stanoveno ochranné pásmo do vzdálenosti 50m od hranic přírodní památky. Území je označeno červeným pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem.

Vstup je povolen POUZE PO ZNAČENÝCH CESTÁCH.

 

 

TERASA - plošina protáhlého tvaru, zpravidla pokrytá různě mocnými klastickými uloženinami říčního, jezerního, mořského, ledovcového aj. původu. Nejčastější jsou říční terasy (obr. 223, 224), lemující na jedné nebo obou stranách vodní toky; jsou situované obvykle nad jejich úrovní, neboť představují sedimenty starší říční úrovně (nivy). Někdy, zejména vznikly-li při meandrování říčního toku (tj. boční erozí), bývají často zařízlé do skalního podkladu (tzv. skalní terasy), jindy mohou mít v podloží starší říční sediment (materiál ukládaný v říčních nivách, tj. jíl, písek a štěrk). Po zaříznutí toku tyto sedimenty nabývají podoby teras a v údolích se nezřídka vyskytuje několik teras (terasových stupňů). Terasy tvořené říčními sedimenty se nazývají akumulační k odlišení od teras skalních. Vznik říčních teras bývá vysvětlován a) klimaticky, např. střídáním chladných a teplých období (např. za doby ledové), střídáním období zvýšené a snížené vodnatosti toků; b) viz eustází, tj. snížením mořské hladiny neboli snížením erozní báze; c) tektonicky nebo izostaticky, tj. stoupáním, vyklenováním určité oblasti. Mořské terasy vznikají mořskou abrazí (mořská eroz) a sedimentací na mořském břehu a jsou obnaženy buď při poklesu mořské hladiny, nebo při stoupání pevniny. Podobně vznikají i jezerní terasy, a to abrazní činností při březích rozsáhlých jezer.

 

 

1 - skalní terasa, 2 - terasa vzniklá zaříznutím toku do říčních uloženin, 3 - tři terasové stupně vzniklé postupným zařezáváním toku (nejstarší terasa leží nejvýše, nejmladší nejníže), 4 - při dlouhodobém ukládání říčních nánosů (např. v klesajících oblastech) leží mladší terasa nad starší.

 

Termínem říční terasa v geologii rozumíme plochý, zarovnaný tvar zemského povrchu, který vznikl erozní a akumulační činností řeky.

 

Pro říční terasu je rozhodujícím znakem nadmořská výška její báze (tj. plochy kontaktu se skalním podložím), která má v ideálním případě charakter velmi mírně ukloněné roviny.

 

Každý větší tok má v rámci svého údolí vyvinutou soustavu teras. Jde o pruhy štěrkopísků přibližně deskovitého tvaru, které probíhají generelně rovnoběžně s tokem řeky (obr.1B). Nadmořská výška bází i povrchů jednotlivých teras stupňovitě klesá směrem k současnému toku. Štěrkopísky tedy nejsou v příčném řezu říčním údolím rozloženy spojitě, ale v podobě jakýchsi schodů, neboli teras (obr. 1C). Soustavu teras, ze které můžeme rekonstruovat průběh říčního toku v jednom nebo několika minulých obdobích, nazýváme terasovým systémem.

 

Klima ve čtvrtohorách

 

Vznik současné říční sítě a tvorba terasových systémů řek je jedním z hlavních znaků nejmladší geologické epochy – čtvrtohor (kvartéru), která začala před 2,5 mil. let. V předchozí geologické etapě – třetihorách (terciéru) řeky terasy nevytvářely.

 

Geologické procesy ve čtvrtohorách jsou odezvou výrazné změny klimatu na konci třetihor. Tehdy nastalo ochlazení s periodicky se opakujícími dobami ledovými, kdy docházelo k nebývalému rozšíření kontinentálního ledovce, a dobami meziledovými, kdy ledovec ustoupil, bylo teplo a poměrně vlhko. Na obr. 2 je znázorněno časové rozpětí a označení jednotlivých ledových a meziledových dob.

 

Vlastní doby ledové a meziledové byly obdobími klimatické stability. Také geologická činnost řek tehdy nebyla příliš výrazná. Probíhalo hlavně zvětrávaní hornin na místě. V teplém období převládalo zvětrávání chemické, v chladném období zvětrávání mechanické. Těžiště činnosti řek leželo v krátkých přechodných obdobích, kdy vegetace poskytovala malou ochranu před erozí a byl dostatek vody.

 

Vznik terasového systému

 

Při nástupu doby ledové (ochlazování) ustupovala vegetace, postupně převládla eroze a řeka vyhloubila do skalního podloží široké koryto (obr. 1A). Během doby ledové probíhalo intenzivní zvětrávání zemského povrchu, který byl vystaven mrazové destrukci, proti které nebyl chráněn téměř žádnou vegetací. Navíc bylo k dispozici velké množství klastických zvětralin a také nezpevněných ledovcových sedimentů, které může voda unášet.

 

Na konci doby ledové docházelo k tání ledovců a tím k uvolnění značného množství vody. Koryta řek byla zaplněna zvětralinami z doby ledové, které do nich přívaly vod spláchly (obr. 1A). Zvětrávání v chladném klimatu doby ledové spojené s poměrně dlouhým transportem způsobilo, že výplň koryt má nejčastěji charakter štěrkopísků.

 

Během teplé doby meziledové byl povrch kryt hojnou vegetací, takže erozní činnost řek byla značně omezena. Teprve během nástupu další doby ledové vegetační kryt značně zřídl, případně zmizel, a řeka se znovu zahloubila (obr. 1B). Nové, hlubší koryto však často už nebylo tak široké jako koryto předcházející. V okrajových částech předchozího koryta zůstala zachována část jeho výplně, která nebyla při vytvoření nového koryta odnesena (obr. 1A–1C). Tím vznikla terasa.

 

Popsaný cyklus se opakoval s každou ledovou dobou a tedy každá terasa představuje výplň říčního údolí z této ledové doby. Proto terasy označujeme názvy, odvozenými od názvů ledových dob (obr. 2). Sedimenty nejmladší terasy jsou často zachovány v podloží usazenin současné nivy (obr. 1C) – Niva Labe.

 

Tvorba terasového systému probíhá jinak v denudační oblasti a jinak v akumulační oblasti, kam patří i naše okolí. V denudační oblasti leží nejstarší terasy nejvýše nad současným tokem, zatímco v akumulačních oblastech leží nejstarší sedimenty na bázi souvrství a povrch pánevní výplně tvoří sedimenty nejmladší.

 

 

Pro uznání logu je nutné správně odpovědět na tyto otázky:

  1. Jak velký je písečný přesyp v ha?
  2. Od kterého roku je tento písečný přesyp chráněn jako přírodní památka?
  3. Přírodní památka Písečný přesyp u Osečka slouží k ochraně společenstev organismů částečně ...(čeho?). Stačí napsat tři následující slova, které zjistíte z infocedule na místě.
  4. Jaký jiný odborný výraz máme pro dobu ledovou?
  5. Kolik druhů mravkolvů zde žije?
  6. Vaše foto (bez infocedule) z návštěvy tohoto místa potěší (dobrovolné).

 

Odpovědi na otázky zasílejte přes profil a pak se zalogujte, V případě nesrovnalostí vás kontaktuji.

 

Flag Counter

Additional Hints (Decrypt)

bqcbirqv ivm prqhyr an zvfgr n tbbtyr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

118 Logged Visits

Found it 115     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 95 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.