Krásný den milí keškaří,
ZAJÍMAVOST Z PARKU:
Přijíždíte-li do Vlčic po komunikaci I/60 z Jeseníku do Javorníku je možno sledovat statné listnáče, které chrání velký palouk, dále tvoří hranici rodinná zástavba táhnoucí se za potokem. U hlavního vchodu do parku v centru obce (je v soukromých rukou) se střetává s potokem – Studená Voda. Východní hranice se kryje s potůčkem, který vytéká z Mariina rybníku. Jihovýchodní hranice je tvořena z části alejí lemující komunikaci vedoucí do parku a z části hustým plášťovým porostem.
Areál parku je uspořádán kolem podélné osy, kterou tvoří příjezdová komunikace k zámku a pokračující kolem hospodářského dvora a vedoucí až na hranici parku. Provozní cesta do hospodářského dvora je vedená z obce rovnoběžně s příjezdovou cestou k zámku. Vpravo od hlavní osy se nachází zámecký rybník od nějž jsou pěkné průhledy na nedaleko stojící zámek. V této lokalitě se zachovala část původních porostů. Nedaleko od osové cesty je torzo stavby, která sloužila pro uskladnění kočárů. Za ní stála stáj pro kočárové koně a obydlí podkoního. Jihovýchodně od zámku, téměř v centru parku, je situován hospodářský dvůr.
Východně byla užitková zahrada o výměře téměř 1 ha. Poblíž vchodu do zahrady se nacházel tzv. palmák. Skleník sloužil jako oranžérie pro zdejší park. Za ní pokračovaly běžné pěstitelské skleníky. Oranžérie a skleníky měly vlastní kotelnu. Jihovýchodně za dvorem a zahradou byl zapěstován ovocný sad, jenž svou levou stranou navazoval na průhled od Mariina rybníku směrem na hlavní palouk. Mariin rybník(nyní značně zdevastován) tvořil prostředí i zázemí pro „Agatinu chýši“, která stála na břehu. Celé toto zákoutí je jedno z nejpůsobivějších ve zdejším díle. Rybník sám má velmi dokonale promodelované břehy a je tam rovněž vymodelován ostrůvek.
piknik, relax, odpočinek. Všechny vítáme v zámeckém parku ve Vlčicích. Všimněte si krásných mohutných starých stromů, některé jsou různě pokroucené, ale přesto je zde ticho a klid. Při večerním lovu kešky dávejte pozor na zvěř (srny, zajíce, divoká prasata). Vstup na vlastní nebezpečí!
Areál zámeckého parku se rozkládá na zhruba třiceti hektarech. Založen byl v roce 1845. Nacházejí se v něm dva rybníky a centrální louka obklopení prstencem dřevin. Jeho základ tvoří lípy, javory, buky a duby.
„Část parku, která patřila obci od začátku devadesátých let, je udržovaná."
Nacházíte v obci Vlčice pravděpodobné, že se právě Vlčic týká zakládací listina z roku 1248, kterou vratislavský biskup daruje rytíři Vracivojovi 40 lánů nad říčkou Vlčicí, aby na nich založil vesnici s polskými osadníky, ale na německém právu. S jistotou se dnešní Vlčice zmiňují až roku 1310. Jméno pochází od "Vlk", ale protože je poprvé spojováno s říčkou, možná byl původní metaforický význam „jako vlk divoké, rychlé vody“. Pozdější německý název Wildschütz, tedy v překladu „Pytlák“, vznikl zkomolením původního slovanského názvu.
Stromové patro
Stromy z 85 % tvoří listnáče a z 15 % jehličnany. Nejpočetnějšími domácími druhy dochovaného stromového patra, které tvoří dominantu parku, jsou lípa srdčitá 53 ks, javor mléč 30 ks , buk lesní 24 ks , habr obecný 21 ks, javor klen 18 ks, jasan ztepilý 17 ks a dub letní 12 ks.
Tento výčet dobových exemplářů je rozšířen o doplňující druhy, které tvoří 16 % dochovaných listnáčů: bříza bělokorá 6 ks, bříza bělokorá „Youngii“ 6 ks, buk lesní červenolistý 1 ks, dub letní „Fastigiata“ 3 ks, jilm habrolistý 1 ks, jírovec maďal 4 ks, moruše bílá převislá 1 ks, olše lepkavá 1 ks a platan javorolistý 1 ks.
Na zájmovém území se vyskytuje celkem 10 exemplářů významných původních dřevin, a to 5 jedinců lípy srdčité, 4 ks dubu letního a 1 ks buk lesní.
Stromová skladba je doprovázena 16 zástupci jehličnanů: borovice lesní 1 ks, borovice vejmutovka 2 ks, cypřišek lawsonův 5 ks, cypřišek nutkajský 1 ks, jedlovec kanadský 5 ks, smrk omorika 1 ks a tis červený 2 ks.
Skladba krajinářské kompozice je dále tvořena novou výsadbou stromů, která obsahuje introdukované i zdomácnělé druhy: kaštanovník setý 3 ks, katalpa trubačovitá 1 ks, katalpa trubačovitá "Aurea" 1 ks, dřín obecný 1 ks, převislý buk lesní "Purple Fountain" 1 ks, ořešák černý 2 ks, štědřenec odvislý 2 ks, svitel latnatý 1 ks, liliovník tulipánokvětý 3 ks, šácholan 27.Soulangeův 3 ks, šácholan hvězdovitý 6 ks, okrasná jabloň "Evereste" 6 ks, "Golden hornet" 2 ks "Red sentinel" 1 ks, pavlovnie plstnatá 1 ks, třešeň Sargentova 11 ks. Solitérní keřové patro je zastoupeno cesmínou ostrolistou 3 ks, tisem červeným 2 ks, štědřencem odvislým 3 ks a dřínem obecným 1 ks, který je českou legislativou veden jako ohrožený druh.
Výsadba skupinových keřů tvoří směs azalek a pěnišníků, dřišťál Thunbergův, líska obecná, janovec metlatý, zlatice prostřední, hortenzie velkolistá, zákula japonská, pustoryl věncový, mochna křovitá, meruzalka alpská, růže svraskalá, tavolník japonský, svída krvavá, tis červený, kalina tušalaj, obecná a pražská, vajgélie hybrida a štědřenec odvislý.
Skladba stromů dle fyziologického stáří- Ze 72 % je obsazen stupeň 4 věkového stádia, jež představuje dospělou generaci stromů. Skladbu starých porostů, připadající ke stupni 5 a zaujímající necelé 3 % hodnoceného areálu, tvoří druhy lípa srdčitá, jasan ztepilý a buk lesní. Stáří těchto dominantních dřevin prostoru je kolem 100 až 150 let.
INFORMACE KE KEŠCE:
Dávejte pozor, keš je cca 4 metry vysoko !!! Keška je na vlastní nebezpečí! GPS nebude ukazovat přesně, doporučuji najít daný buk a hledat kešuli.
