|
Při letošní cestě ze Sloupské divočiny jsem se mrknul do turistické mapy, zda cestou není nějaká přírodní zajímavost. V aplikaci Mapy.cz na mě vyskočila bodka s označení skalní okno. Jelikož tam nebyl uveden ani název, ani přidána fotografie - řekl jsem si, že to bude malé okénko max. 10 x 10 cm. Pro příjezdu na místo nás však překvapila velká skalní brána. Při bližším zkoumání jsme navíc v jejím nitru odhalili skalní misky a tak další pokračování série AGT je na světě.
Základní informace o geologických poměrech oblasti
Jedním z hlavních důvodů vyhlášení CHKO Kokořínsko - Máchův kraj byla specifická geologická stavba a typické utváření povrchu terénu, což podmínilo vznik neopakovatelné mozaiky kulturní krajiny s výrazným zastoupením přírodních složek. Protože hlavním stavebním kamenem této oblasti je pískovec, označujeme souhrn geologických útvarů a na ně vázaných rostlinných a živočišných druhů termínem „pískovcový fenomén“.
Geomorfologie
Území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je vlastně tvořeno náhorní plošinou rozbrázděnou sítí hlubokých dolů a rozkládá se mezi Polabskou nížinou a Jestřebskou vrchovinou. Jeho nejvyšším bodem je na severu kopec Vlhošť (613,5 m n.m.) a nejnižším pak niva potoka Liběchovka v obci Želízy (175 m n.m.).
Charakteristickými geomorfologickými prvky dokeské části CHKO jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do bizarních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek, a dále neovulkanické vrchy, které jsou výraznými krajinnými dominantami. Řeka Ploučnice tvoří úzkou nivu s jedinečně vyvinutými meandry.
Z hlediska geomorfologického členění povrchu České republiky leží území dokeské části CHKO v oblasti Severočeské a Středočeské tabule.
Geologické podmínky
Na typickém vzhledu oblasti se spolupodílejí horniny rozdílného staří, které se zde často velmi těsně střídají.
Sedimenty prvohorního (karbonského) stáří - včetně ložiska velmi kvalitního černého uhlí - se nacházejí hluboko pod současným povrchem. Hlavní pískovcová souvrství tvořící dnešní Kokořínsko se počala ukládat na mořském dně až v průběhu druhohor (svrchní křída). Tento proces byl dlouhý a pozvolný.V důsledku hlubokého pohřbení usazeného písku došlo k jeho postupnému zpevnění na pískovec. Následoval výzdvih této části Českého masivu a eroze výše usazených sedimentů. Jejich zbytek se dnes označuje jako česká křídová pánev a písčité členy jejího vývoje zasahují ze severních do východních Čech (České Švýcarsko a Labské pískovce, Český ráj, Broumovsko) a přilehlé oblasti Saska a dnešního Polska.
V období třetihor způsobila tektonická a vulkanická činnost výrazné porušení výplně pánve. Došlo k řadě horizontálních a vertikálních pohybů na zlomech, ale zejména k nesčetným výlevům magmatu. Magma čedičového nebo trachytového složení pronikalo skrz pískovcová souvrství. Vulkanická tělesa, která se z dnešního pohledu nacházela vysoko nad současným terénem, byla následnou erozí z velké části rozrušena a odplavena stejně jako vrstvy mladších sedimentů. Magma utuhlé pod tehdejším povrchem dnes můžeme nalézt po celé oblasti Kokořínska v podobě lakolitů, pňů a pravých žil. Ty nejmohutnější dnes tvoří samostatné kopce (Vlhošť, Nedvězí, Dubová hora, Beškovský kopec, aj.) nebo jejich skupiny (Housecké vrchy v čele s Vrátenskou horou).
V období čtvrtohor, během dob ledových a meziledových, docházelo střídavě k výrazné erozi a různě intenzivní akumulaci sedimentů. Došlo tak jednak k vymodelování hlubokých údolí (dolů) a roklí a již zmíněných kopců, ale i překrytí pískovcových plošin mocnými akumulacemi spraší a sprašových hlín, na dně údolí pak k usazení písčitých i jílovitých naplavenin.
Území je tvořeno sedimentárními horninami české křídové pánve. Na podložním krystaliniku sedimentace začíná ve svrchní křídě v cenomanu a pokračuje do turonu. Ukládaly se písky až štěrkopísky, které jsou zpevněné na pískovce až slepence perucko-korycanského souvrství, nad nimi pískovce bělohorského souvrství. Povrch dokeské části CHKO tvoří kvádrové křemenné pískovce jizerského souvrství, v jejichž vápnitějších polohách jsou v Hradčanských stěnách vyvinuta skalní města se skalními stěnami, skalními hřiby, galeriemi, převisy a dalšímy pseudokrasovými jevy. Málo zpevněné křemenné pískovce jizerského souvrství tvoří ložiska sklářských a slévárenských písků v okolí Provodína. Na cenomanské vrstvy je vázáno uranové zrudnění, jehož okraje zasahují na SV až na Dokesko.
Pro území jsou typické terciérní vyvřeliny, které ač plošně málo rozsáhlé, jsou morfologicky zvýrazněné. Jedná se o fonolity a čediče, tvořící Velký a Malý Bezděz, Provodínské kameny a několik drobnějších těles. Kolem intruzí došlo k prokřemenění a proželeznění pískovců, které jsou tak zpevněny a staly se odolnější vůči větrání.
Kvartérní spraše se ukládaly v údolích a rozsedlinách zejména ve východní části Hradčanských stěn. Pro úpatí svahů jsou typická písčitá deluvia. Rozsáhlejší deprese jsou vyplněné přemístěnými písky a v údolí Břehyňského a Robečského potoka i rašelinami.
Morfologie terénu
Výrazná členitost terénu je mimo jiné podmíněna různou odolností sedimentárních a vulkanických hornin. Jednotlivé vrstvy pískovce nad sebou se vzájemně liší velikostí zrn i pevností tmele, který je spojuje. Tlakovým a tepelným účinkem, jakožto i oběhem doprovodných mineralizovaných roztoků, došlo k prokřemenění a proželeznění pískovce v blízkém okolí tektonických poruch a vulkanických těles. Takto zpevněné pískovce jsou velmi odolné vůči erozi. Při postupném snižování erozní báze pak v krajině tvoří nejvyšší prvky skalního reliéfu.
Pískovec patří mezi horniny velmi dobře propustné pro vodu, která přitom rozpouští různé minerály. Když se z povrchu skal část této vody vypařuje, dochází k opětovnému vysrážení těchto minerálů, a to buď na povrchu skály nebo těsně pod jejím povrchem. Tento jev může mít za následek dva navzájem opačné jevy. Vzniklé krystalky naruší soudržnost povrchové části skály, která pak odpadává často v podobě tenkých šupinek (tzv. solné zvětrávání). Některé minerály však mohou zrnka písku naopak ještě více zpevnit (opál, sloučeniny železa), čímž vzniká skalní krusta chránící povrch skal před další erozí. Často dochází ke kombinaci obou těchto jevů, což vede ke vzniku různých útvarů na povrchu skal. Pro Kokořínsko jsou velmi typické především voštiny, tedy drobné důlky hustě pokrývající povrch skalních stěn i některých převisů, které tak připomínají včelí plástve (podle nichž dostaly své jméno).
Pro svou podobnost s některými útvary krasových vápencových oblastí byly tyto jevy nazývány pískovcovým pseudokrasem. Tento termín je částečně dehonestující, protože degraduje tvorbu reliéfu na pískovci na jakousi napodobeninu krasovění v karbonátových horninách. Dnes se spíše používá označení pískovcový reliéf nebo širší termín pískovcový fenomén.
Makroreliéf
Takto jsou označovány rozsáhlé útvary, které se přímo podílí na vzhledu krajiny. Jedná se o síť úzkých, hlubokých roklí ústících do širších dolů, které se zahlubují do pískovcové plošiny. Strukturní plošiny jsou rozsáhlé, jindy jsou redukované jen na úzké hřbety mezi roklemi. Pro oblast Kokořínska je typická stupňovitost bočních stěn údolních tvarů, které jsou tvořené dvěma, často i třemi patry skal. Ojediněle se na Kokořínsku nacházejí tzv. skalní města, tedy větší skupiny samostatně stojících pískovcových věží se spletí úzkých křivolakých „uliček“ mezi nimi.
Základní síť údolních tvarů (dolů a roklí) je určována systémy puklin, drcených pásem a zlomů. Jejich pravidelnost místy opodstatňuje použití termínu „kvádrový“ pískovec. V jižní části Kokořínska probíhají osy hlavních dolů, které jsou odvodněny potoky, ve směru sever-jih, kdežto od východu na západ jsou orientovány převážně boční údolí a rokle, jen místy tento směr sledují hlavní doly. Severní část oblasti (od Dubé k Vlhošti) je tvořena hřbetem s hlavní osou ve směru severozápad-jihovýchod.
Mezoreliéf
Jednotlivé skalní bloky nebo jejich části jsou následkem tektonického porušení, solného zvětrávání a často i selektivního zvětrávání vymodelovány mnohdy do bizarních útvarů připomínajících různá stvoření či lidské postavy. Základní tvary, které se na tom podílejí, jsou převisy, jeskyně, skalní brány a okna a také světoznámé pokličky.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) V listingu popisuji pojmy Makroreliéf, Mezoreliéf a Mikroreliéf.
Se kterým z nich se zde setkáváme a jak?
2) Vysvětlete vlastními slovy, proč a jak zde skalní brána vznikla.
3) S kolika skalními okny se zde celkově setkáváme? (velkou skalní bránu počítejte také)
4) Kolik skalních misek se v bráně nachází a jak vnikly? (počítejte jen ty o velikosti nad 10 x 10 cm)
5) Úkol: Vytvořte fotografii sebe u skalní brány tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|