Skip to Content

<

Sokolove v exilu po roce 1948 (74)

A cache by KWatule Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 9/24/2018
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:



Sokolové v exilu po roce 1948

Fotografie ze sletu v zahraničí

Po nástupu komunistů k moci začalo období sjednocené tělovýchovy, nejprve po názvem Sokol, ačkoli se o sokolskou organizaci již nejednalo, lidé ve funkcích byli vybíráni a dosazováni shora. Sokol byl tak velice spjat s demokracií a bojem za svobodu, že se v 50. letech upustilo od pojmenování Sokol a sokolské hnutí bylo de facto zakázáno. Sokolská myšlenka ale žila nadále v zahraničí, v jednotách rozesetých po celém světě – USA, Francie, Kanda, tehdejší Jugoslávie, Polsko, Německo, Británie a další. Po převratu tisíce sokolů a sokolek z republiky emigrovalo do zahraničí. Prvním politickým uprchlíkem olympijských her byla náčelnice Sokola Marie Provazníková, která byla vedoucí družstva československých gymnastek na olympijských hrách v Londýně v létě 1948. První sokolské jednoty vznikaly již v uprchlických táborech v Německu a Itálii, kde se hned zakládaly zahraniční župy. Poslední svobodně zvolený starosta ČOS Antonín Hřebík odcestoval z republiky již v květnu 1948, a proto byl z titulu své bývalé funkce požádán, aby se ujal organizace zahraničního sokolstva. V roce 1952 zahájilo činnost Ústředí československého sokolstva v zahraničí, které sdružovalo všechny československé jednoty působící mimo Československo. Ústředí naráželo na několik překážek. Především bylo pod tlakem čs. komunistického režimu, který se neustále pokoušel o jeho zničení. Další spory probíhaly mezi Ústředím a velkými jednotami s dlouholetou tradicí a historií, především Americkou obcí sokolskou. Nově příchozí emigranti v mnoha jednotách posílili skomírající sokolskou činnost, stejně tak jako další vlna emigrantů po roce 1968. Na mnoha místech vznikaly jednoty nové, jako byl např. marocký Sokol v Casablance v 50. letech. Ke stému výročí založení Sokola se v roce 1962 ve Vídni uskutečnil zahraniční slet, který byl prvním z celkem 7 zahraničních sletů konaných v Montrealu, Curychu a Paříži. Ve Francii se konal v roce 1990 a sjelo se na něj už i několik delegací z Československa. Sokolové se setkávali napříč kontinenty, pořádali župní slety, letní tábory, srazy a cvičitelské kurzy. Mimo sokolská cvičení organizovali v jednotách tradiční sokolské šibřinky, ale i jiné slavnosti, posvícení, plesy.

Marie Provazníková

Světový svaz sokolstva

Světový svaz sokolstva je mezinárodní nevládní organizace zřízená podle českého právního řádu rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. ledna 1994. Svaz vznikl z popudu zakládajících sokolských organizací existujících ve světě i v tehdejším Československu. Světový svaz sokolstva byl založen za účelem spolupráce a podpory všech sdružených sokolských organizací, šíření sokolských myšlenek a obnovování či zakládání sokolských organizací všude, kde o to bude zájem. V praxi pak je jeho úkolem koordinovat činnost jednotlivých členských organizací a vzájemně si v ní pomáhat. V současné době sdružuje Světový svaz sokolstva 12 sokolských organizací působících v 15 zemích světa.

Fotografie ze sletu v zahraničí

Setkávání v Oetzu

V 70. letech 20. století byly položeny základy tradice, která přetrvává dodnes. Letos v květnu proběhlo již 45. setkání sokolů v tyrolském Oetzu, v místě, kde v roce 1884 tragicky zemřel Miroslav Tyrš. Dodnes tuto akci pořádají zahraniční jednoty.

Průvod k místu, kde bylo v Oetzu nalezeno Tyršovo tělo

Přehled sletů pořádaných ústředím československého sokolstva v zahraničí

I. slet: Vídeň, 6.–9. července 1962

Vystoupilo na něm 363 cvičenců, 30 sokolů jihoslovanských a ruských. Po úspěchu prvních dvou sokolských sletů konaných zahraničním sokolstvem po válce mimo hranice naší vlasti – Evropského okrsku v roce 1954 v Paříži a župy Vídeňské v roce 1956 ve Vídni, a po konání 3 sletů Kanadského Sokola (první v roce 1953 v Torontu, druhý v roce 1955 v Montrealu a třetí v roce 1960 v Norandě) usnesl se výbor Ústředí československého sokolstva v zahraničí uspořádat ve Vídni I. slet čs. sokolstva v zahraničí, a to v roce 100. výročí založení Sokola. Slet vyvolal veliký zájem ve všech zemích svobodného světa, kde se nacházeli krajané a exulanti. Na slet přijely výpravy z USA a Kanady, z marocké Casablanky, z Londýna, Paříže, Bruselu, Curychu, Mnichova, Stockholmu a Västeras ve Švédsku. Jihoslovanští sokolové přijeli z Argentiny a Evropy, členové Ruského Sokola v zahraničí přicestovali z Paříže. Zahajovacím podnikem sletu byl skvělý sletový koncert, který řídil Rafael Kubelík – program byl zahájen Blaníkem ze Smetanova cyklu Má vlast a ukončen slavnostním Sukovým pochodem V nový život. V době konání tohoto sletu byl starostou Ústředí československého sokolstva v zahraničí bratr Antonín Hřebík, předsedou sletového výboru bratr Weirauch. Řízením sletu byli pověřeni bratr L. Musil, sestra M. Fechtnerová (Vídeň), bratr O. Karásek, sestra M. Provazníková, náčelnictvo Ústředí.

II. slet: Montreal, 1.–2. července 1967

Pět let po úspěšném I. sletu se konal II. slet u příležitosti světové výstavy EXPO 67 v kanadském Montrealu. Byl pořádán přímo na výstavišti, v rámci „Československých dnů setkání“, jimiž se představil zástupcům všech světadílů tvůrčí, činorodý duch sokolské myšlenky Tyrše a Fügnera. Na Československých dnech setkání manifestovala sokolská zásada zdravého ducha ve zdravém těle, neboť tam soutěžil výkvět sil nejen fyzických, ale i duchovních, reprezentovaných zasedáním Společnosti pro vědy a umění, Stálé konference slovenských demokratických exulantů, Československého národního sdružení v Kanadě a byla pořádána výstava českého a slovenského písemnictví. Sokolská myšlenka činorodého bratrství a demokratické spolupráce spojovala symbolicky vrcholné podniky všech krajanských organizací v Kanadě.

III. slet: Vídeň, 1.–3. července 1972

Třetí slet se konal v 110. roce trvání sokolstva a také 4 roky poté, co ve vlasti došlo k pokusu o obnovu Sokola v době Pražského jara 1968, jemuž učinila konec srpnová sovětská okupace. Závodů na nářadí a her (volejbal, basketbal) se zúčastnilo celkem 155 závodníků. Hlavní sletový den se konal v neděli 2. července v prostředí na sokolské slety nezvyklém – v uzavřené a kryté dvoraně vídeňské Stadthalle. Poprvé byl na sletu Ústředí československého sokolstva v zahraničí zastoupen Sokol z Austrálie, příslušníci jednoty Sydney.

IV. slet: Curych, 2.–5. července 1976

Svým průběhem a počtem cvičenců a diváků, svou úrovní a zejména nadšeným, srdečným bratrským ovzduším překonal tento slet všechna očekávání a byl do té doby nejúspěšnějším. Sletu poprvé předcházely Zimní sletové hry, které se konaly ve 2 částech – první byly závody v obřím slalomu 31. ledna a 1. února v Unteribergu ve Švýcarsku, na nichž soutěžilo 130 závodníků všech složek. Druhou částí byly závody v běhu na lyžích 13. a 14. března v Jachenau v Bavorsku za účasti 25 závodníků. Hlavní sletový den, v neděli 4. července, vystoupilo celkem 580 cvičenců, 165 hostů a sledovalo ho přes 7000 diváků. Slet byl ukončen v pondělí sokolským sněmováním – dopoledne se konal III. sjezd čs. sokolstva v zahraničí, jehož součástí byl odpoledne následující sjezd cvičitelských a vzdělavatelských sborů čs. sokolstva v zahraničí. Slet v Curychu byl velice dobře připravený. Švýcarský okrsek pro něj organizoval velký počet nácvičných a secvičných setkání. Slet byl hodnocen jako jeden z nejlépe organizovaných zahraničních sletů v rámci Ústředí Sokola v zahraničí. To vedlo k tomu, že Ústředí změnilo švýcarský okrsek na župu, k čemuž došlo v Curychu 30. října 1976. Zúčastnily se jednoty Americké obce sokolské, Slovenské tělocvičné jednoty Sokol v USA; nastoupili také zástupci Jugoslávského Sokola ve svobodném světě, Dělnického amerického Sokola a Čs. Orla ve Vídni. Celkem se hlavního sletového vystoupení zúčastnilo 366 cvičenců a cvičenek. Poslední sletový den, 3. července, se konal II. sjezd čs. sokolstva v zahraničí. Sjezd mimo jiné přijal „Sokolský manifest“, který byl po sletu rozeslán představitelům vlád demokratických států, vysílán rozhlasem Svobodné Evropy také do Československa a uveřejněn v mnoha časopisech.

V. slet: Vídeň, 2.–5. července 1982

První den sletu zahájil sletový turnaj v odbíjené žen a mužů, odpoledne přijal sokolskou delegaci prezident Spolkové republiky Rakousko. V sobotu 3. července byly na pořadu sletové závody v nářaďovém tělocviku, večer se pak konala slavnostní sletová akademie. Hlavní sletový den s veřejným vystoupením byl v neděli – po společném nástupu všech složek a slavnostním zahájení byla na programu společná cvičení prostná žactva a dorostu, vystoupení hostů, Slovanské tance (taneční vystoupení v národních krojích), ukázka cvičení na nářadí, gymnastika na moderní rytmy (zvláštní vystoupení žen a dorostenek Sokolské župy vídeňské), závody župních štafet a společná cvičení prostná mužů a žen. Vystoupilo přes 790 cvičenců.

VI. slet: Curych, 3.–7. července 1986

Po úspěšné organizaci IV. sletu v roce 1976 se po 10 letech stal švýcarský Curych opět hostitelem sokolského sletu. Závěrečného cvičení se zúčastnilo 515 cvičenců, celkově na sletu vystoupilo 1000 cvičenců. Starostou Ústředí byl br. Jan Waldauf, předsedou sletového výboru byl br. Veselý.

Sletové artefakty

Sokolský slet v Americe

Úkolem...

Nachází se zde 5 úryvků ze života zahraničních jednot. Pod nimi je obrázek s vlajkami. Propojte text s obrázkem a vložte číslo pod vlajkou do tohoto výpočtu:

N 49° (C-E+A+2).(B*E-A*C+1) E 013° (C+C/A).(D*A+C/A)

Jak už to u sokolských keší bývá, v krabičce je razítko, které prosím nechte v kešce. Pro sběratele a soutěžící jsou v krabičce samolepky a dřeva. Úvodní souřadnice vedou na jedno mé oblíbené místo, o kterém moc lidí neví. Přeji zážitkový odlov.

A) Sokolská jednota byla 14. ledna zastoupena v delegaci zástupců, kterou nový sultán Sidi Mohammed ben Youssef přijal 14. 1. 1956 ve svém paláci. Sultán ve svojí řeči k delegaci zdůraznil pohostinství, jež vůči každému cizinci přikazuje islámská víra. Vyslovil potěšení nad tím, že lidé vážící si svobody, kteří opustili země, kde svoboda je potlačována, nalezli svůj nový domov a ujistil uprchlíky svojí přízní a ochranou.

B) Na schůzi krajanů, které se zúčastnilo asi 60 osob, byla zvolena jako náčelnice ses. Věra Kumperová a jako náčelník br. Josef Souček. Dva roky se žáci, ženy a muži scházeli v tělocvičně při zdejší universitě medicíny. V této tělocvičně jsme umístili nářadí – koně, hrazdu, bradla a skákací můstek. Po dvou letech jsme museli zanechat tělocvičnu a přestěhovali jsme se do místního krajanského spolku, ale pro nedostatek místa zájem pomalu uhasnul. Mužů jsme měli 12 a žen asi stejný počet. Žactva jsme měli asi 15.

C) Sokolská jednota byla založena 16. června v roce 1953. Zakládajících členů bylo 58. Prvním starostou byl Fjodor Máslov narozený v roce 1915 a člen Sokola v Malé Skále. Druhým starostou byl Vilém Železný narozený v roce 1888 a člen Sokola v zajateckém táboře v Itálii. Třetí starosta bratr Orálek se narodil v roce 1921. Čtvrtým starostou, který pozvedl sokolskou jednotu v 70. letech, byl Otakar Telichovič narozený v roce 1924 a člen Sokola v Pardubicích. Byl i místostarostou Západoevropské župy a člen Ústředí ČS. sokolstva v zahraničí. Do roku 1965 měla jednota 58 členů. V šedesátých letech aktivita klesala i díky tomu, že se několik členů odstěhovalo do jiných zemí. Od roku 1970 díky nové vlně emigrantů včetně mladší generace došlo k znovuobnovení činnosti v jednotě. V roce 1982 bylo už jen 83 členů. Sokolská činnost: cvičení, ping pong, volejbal, výlety, setkání – mikulášské, májové, velikonoční, svatováclavské, k 28. říjnu.

D) Vedle nejstarší jednoty, která byla založena již v minulém století, vznikla po roce 1968 řada nových sokolských jednot, které se v roce 1972 sloučily do okrsku. Okrsek se opravdu činil – pořádal cvičební odpoledne, dětské tábory, nářaďové a lyžařské závody, volejbalové turnaje a řadu dalších akcí, z nichž některé se pořádají dodnes. Vrcholem činnosti ale byla pomahatelská škola v Engelbergu, vedená ses. Provazníkovou. V roce 1976 byl okrsek změněn na samostatnou župu.

E) Sokol se stal součástí mého života za starosty bratra Mesteka roku 1970. Velice rád na chvíle v Sokole vzpomínám, ať jsem skotačil v kuchyni, nebo hrál nohejbal, či někoho okopával při kopané. Naše zábavy praskaly ve švech, lidé se radovali s úsměvem na tváři, plným krásných pocitů, odcházeli domů a loučili se s námi ve všech možných nářečích naší krásné země. Do funkce starosty jsem byl narychlo dosazen. V okamžiku zvolení jsem nevěděl, čím pro náš Sokol mohu být alespoň prospěšný, jak bych mohl pomoci rozkvětu naší organizace s tak silnými vlasteneckými kořeny. Dnes si myslím, že pro další rozvoj a budoucnost Sokola je důležité, abychom opět Češi i Slováci žijící v této krajině našli společné potěšení v kultuře či sportu a přátelství. Jan Sedlák

Fotohint

Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.

Additional Hints (Decrypt)

arceruyrqarf – ivm sbgbuvag

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

25 Logged Visits

Found it 22     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 6 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.