Skip to Content

<

AGT 129 Horniny a mineraly Hory sv. Kateriny

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/02/2019
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Horniny a minerály Hory svaté Kateřiny 129

Na temeni Krušných hor, ve výšce 600 až 730 m.n.m., asi 11 km západně od Litvínova, leží horní městečko Hora svaté Kateřiny, které svého času patřilo k významným producentům mědi a stříbra. Dolování zde probíhalo od 15. do 18. století s obdobím rozkvětu v 16. století, kdy byla původní obec povýšena na horní město (rok 1528). Městečko se rozkládá na severozápadním cípu protáhlého hřebene městského vrchu a v údolí Kateřinského potoka po jeho západní straně.

Doly se zde nacházely po obou svazích městského vrchu a také na svazích protilehlých, na saské straně. Nejdůležitější důl Mikuláš ležel na severním svahu, další významnější díla byly Kateřina, Fröhlich Gemüth, Einigkeit a Johannes, které poddolovaly severozápadní cíp městského vrchu. Poněkud stranou leží doly Georgi, Reichgeschieber a Elias, sledující křemenné žíly pod dnešní stanicí Transgas a málo významná skupina dolů leží podél lesního potoka, jz. od obce s hlavními štolami Hans Zinken, Kreuz a Blasius.
 

Naleziště minerálů

Předmětem dolování v prostoru dolu Mikuláš byly polymetalické křemenné žíly, vázané na poruchové mylonitové zóny, v prekambrických dvouslídných ortorulách. Žíly byly tvořeny prokřemenenou mylonitovou výplní, resp. rulovou brekcii; v křemeni a mylonitu jsou vtroušeny pyrit, arzenopyrit, sfalerit a chalkopyrit, méně galenit a tetraedrit, často je přítomen fluorit a kalcit. Rudy jsou převážně jemnozrnné. Vtroušené, nepravidelné pásky rud mají mocnost 3-5 cm. Zrudnění je nesouvislé, odstavcovité až čočkovité. Minoritní asociací je fluorit – barytová formace, tvořící jen drobné žilky. Nejasné postavení mají napohled jalové křemenné žíly s krystalovaným hematitem, dominující na haldách dolů pod stanicí Transgas.

Na haldách přímo nad Mikulášskou štolou se vyskytuje zrudněný materiál, tvořený převážné mylonitem a jeho brekcií s jemně vtroušenými rudami, zejména pyritem, chalkopyritem a sfaleritem, místy s tenkými drúzovými žilkami křemene, ve kterých tvoří sfalerit sytě červené kulovité krystalky kolem 1 mm velké. Řídké jsou akumulace zrnitého sfaleritu a chalkopyritu, mocné až několik cm. Relativně častý je bílý, šedý až fialový fluorit, převážně jako zrna a korodované krychle do 5 mm.
 


Vetší krystaly (kolem 10 mm) jsou vázány na mocnější křemenné žíly, kde jsou doprovázené chalkopyritem, tvořícím krystalky a jejich srůsty až 3 mm velké. Takové vzorky jsou však v haldě dosti řídké a mne se je povedlo nalézt jen v několika exemplářích. Vrcholem byl nález menšího balvanu protkaného drúzovými žilkami křemene, ve kterém se po rozloupnutí objevily vetší dutiny s krychlemi fluoritu do 20 mm a krystaly chalkopyritu do 4 mm. Výplň některých žil tvořil bílý kalcit. Na haldách pod plynovou stanicí se polymetalická asociace vyskytuje jen zřídka, naopak, dominují zde křemenné žíly, prakticky bez sulfidů, ale doprovázené hematitem. Jedná se o žíly nebo žilníky se silicifikací a výraznou hematitizací okolních rul. V drúzových dutinách jsou hojné krystaly křemene, zpravidla do 5 mm, zřídka i přes 10 mm velké.
 

Arsenopyrit
Tvoří podle Rouska menší jemnozrnné akumulace; v haldovině na žíle Kalbsköpfer se podle Rouska vyskytuje v podobě impregnací v chloritizované rulové brekcii až mylonitu a v křemeni. Breiter jej neuvádí. Autory byl nově nalezen v haldovině Mikulášské žíly v podobě až 2 cm velkých jemnozrnných akumulací uzavřených v jemnozrnném sfaleritu. V roce 2002 bylo ve zdivu v základech starého zbořeného mlýna (Gründig Mühle) nad ústím spodní mikulášské štoly nalezeno několik velmi bohatých vzorků arsenopyritu, z nichž největší velikosti 17 × 14 cm je směsí převládajícího arsenopyritu a zrnitého křemene, přítomny jsou ještě až 2 cm velké lupeny světlé slídy. Původ těchto vzorků je ovšem problematický. Stejný materiál zcela nepodobný žilovině Mikulášské žíly byl nalezen v závalu ústí Mikulášské štoly, jednalo se o křemen (do dutin nedokonalé sloupc. krystaly) s arsenopyritem (bohaté masivní agregáty), sfaleritem (agregáty až 2mm zrn), galenitem (až 1cm zrna a zrnité agregáty), fluoritem (drobné tmavě fialové zonálně zbarvené krychle) a slídou. Zdá se, že tyto vzorky mohly být k Mikulášské štole zavlečeny z některé krušnohorské lokality Sn-W mineralizace, s jistotou to ovšem tvrdit nelze.

Fluorit
Je poměrně hojným minerálem. V podobě žilek hrubozrnných agregátů proráží sfaleritem; vyplňuje drúzovité dutiny křemene; tvoří též 2–3 cm (maximálně 10–12 cm) mocné žilky v rule. Je světle zelený, fialový, bezbarvý a růžový; v dutinách se vyskytuje i v podobě krychlových, méně často osmistěnných krystalových mnohostěnů obvyklé velikosti do 5 mm, maximální velikosti 2,5 cm.

Galenit
Je poměrně hojný. Tvoří xenomorfní zrna velikosti do 4 mm dvou generací. Rousek jej zmiňuje i z haldoviny na žíle Kalbsköpfer v podobě impregnací v chloritizované rulové brekcii až mylonitu a v křemeni.

Glaukodot
Je velmi nejistý. Breiter jej určil jen na základě opticko-fyzikálních vlastností. Tvoří xenomorfní zrna uzavřená ve sfaleritu a v galenitu, jimiž je zatlačován.

Hematit
Z Mikulášské žíly je zmiňován již Jokélym; podle Rouska tvoří náteky v drobných dutinách křemene nebo bývá na rozhraní minerálních zrn; podle Breitera tvoří 1 až 2 mm mocné žilky v rule.

Hematit tvoří žilky a zrnité agregáty, na puklinách a v dutinách však často krystalizuje v podobě lesklých černých šestibokých tabulek, běžně 1 mm velkých, nejvíc však do 3 mm. Polymetalickou asociaci v kvalitnějších ukázkách lze dnes s velkou dávkou štěstí sbírat už jen u Mikulášské štoly. U štoly Johannes jsem nic zajímavého nenašel a haldy dolů Kateřina, Fröhlich Gemüth, Einigkeit nebo Terezie jsou na soukromých pozemcích a tudíž nedostupné. Haldy dolů u Lesního potoka jsem doposud neprozkoumal. Na haldách pod plynovou stanicí lze stále sbírat křemen a hematit.

Chalkopyrit
Vedle sfaleritu je druhým nejrozšířenějším rudním minerálem. Tvoří až několik mm velká zrna a až 1 cm mocné žilky ve sfaleritu nebo v rule; vyskytuje se ve třech generacích, přičemž chalkopyrit II je nejhojnější a chalkopyrit III tvoří automorfní krystaly 1–2 mm velké na fluoritu a kalcitu. Rousek jej zmiňuje i z haldoviny na žíle Kalbsköpfer v podobě impregnací v chloritizované rulové brekcii až mylonitu a v křemeni.

Kalcit
Je nejmladším minerálem žiloviny. Vyplňuje drúzové dutiny v křemeni a ve fluoritu, jeho agregáty jsou tvořené až několikacentimetrovými individui; vzácně tvoří do dutin drúzy prismatických krystalů až 8 cm dlouhých nebo drúzy až 2 cm velkých tence tabulkovitých krystalů. Na stěnách důlních chodeb tvoří až 2 cm mocné recentní sintry. Zeleny popisuje drúzu sloupcovitých krystalů kalcitu ze žíly Gottfried Trumm.

Kasiterit
Je uváděn již Jokélym ze svrchních partií ložiska a po něm Zelenym. Podle Breitera je kasiterit nejstarším rudním minerálem a je vázán na křemen I. Kasiterit prvního typu tvoří automorfní krystaly velikosti okolo 0,2 mm uzavřené v mladším sfaleritu a chalkopyritu, kterým je nepatrně zatlačován. Kasiterit druhého typu tvoří vrstvičky xenomorfních až automorfních zrn menších než 0,01 mm v přírůstkových zónách křemene I.

Křemen
Je nejhojnějším minerálem žiloviny; podle Breitera je vyvinut v pěti generacích.

Malachit
Tvoří podle Rouska povlaky na stěnách chodeb a dobývek; nověji nebyl potvrzen, mnohé světle zelené povlaky se po rentgendifrakčním studiu ukazují býti světle zelenými drobně krystalovanými fylosilikáty.

Pyrit
Podle Breitera není příliš hojný; vyskytuje se ve třech generacích. Pyrit I tvoří xenomorfní zrna v křemeni II velikosti 0,2–0,3 mm; je zatlačován sfaleritem a tetraedritem. Hojnější je pyrit II, který tvoří asi 0,1 mm mocné žilky v křemeni (křemen IV) a ve sfaleritu. Pyrit III tvoří 1–2 mm velké krychle na krystalovaném kalcitu. Rousek jej zmiňuje i z haldoviny na žíle Kalbsköpfer v podobě impregnací v chloritizované rulové brekcii až mylonitu a v křemeni.

Sádrovec
Tvoří jehličkovité krystaly na stěnách důlních chodeb; je velmi hojný.

Sfalerit
Je nejhojnějším sulfidem; vyskytuje se v podobě několik cm mocných žilek tvořených drobnými xenomorfními zrny; často je doprovázen fluoritem, kalcitem nebo křemenem; obsahuje okolo 6 % Fe (Breiter 1980). Je černý, jeho zrna bývají hojně prorostlá chalkopyritem.

Tetraedrit
Je mikroskopický, tvoří xenomorfní zrna. Podle rentgenografického studia se jedná o Ag-bohatý tetraedrit. Vedle chalkopyritu byl pravděpodobně druhým nositelem stříbra na ložisku.

Torbernit
Je zmiňován ve dvou zprávách z průzkumu v roce 1947, a to jednak z aktivních vzorků z haldy šachty Kateřina a z dolového komplexu Mikuláš – Kateřina, konkrétně ze štoly Dolní Kateřina a ze slepé šachty mezi Vrchní a Dolní štolou. Tvoří velmi drobné, nicméně makroskopicky patrné šupinky. Objeven byl měřením γ-aktivity.

Alumosíran mědi
Modrý recentní hydratovaný alumosíran mědi tvoří povlaky a hojné velmi bohaté rozsáhlé náteky na stěnách důlních chodeb v dole Mikuláš; podle rentgendifrakčního studia se jedná o minerál blízký glaukokerinitu či woodwarditu; minerál snadno ztrácí vodu. Povlaky modrého Cu-síranu ze stěn chodeb a dobývek popisuje již Rousek.

Jokély zmiňuje z Mikulášské žíly ještě chalkozín, bornit a proustit. Tyto minerály nebyly nověji potvrzeny. Pouze Paulíček zmiňuje ve výčtu minerálů vedle obvyklých sulfidů ještě chalkozín, bornit a covellin a sekundární minerály malachit, azurit, chalkantit, torbernit a fritzscheit; Paulíčkův seznam ovšem nepůsobí příliš věrohodně. Kratochvílovy údaje o výskytu stříbra a minerálů stříbra, bismutu, niklu, arsenu a uranu jsou zmatečné; jedná se o záměnu s jáchymovským revírem, jak lze poznat již z názvů žil. Kratochvíl se v případě Co-Ni-Bi formace odkazuje na práci Eiselta, v níž jsou ovšem uvedené údaje vztažené k Jáchymovu a nikoliv k Hoře Svaté Kateřiny. Relevantní by snad mohla být Grimmova zmínka o výskytu uraninitu (Uranpecherz) na žíle Hansöfnergang (Hans offener Gang, Hans offener Stolln), i když i zde panuje pochybnost, protože Grimm nic podrobnějšího o uraninitu nepíše.
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

Pro splnění úkolů této cache navštivte Mikolášskou štolu na výchozích souřadnicích. Vstupné: dospělí 50,- Kč, děti do 18 let 20,- Kč. Prohlídky možné sobota - neděle od 9 - 12h a od 14 - 18h, přes týden po domluvě s p. Sochorem na tel.: 728 633 530. V listingu a následně uvnitř štoly najdete odpovědi na následující otázky:

1) Štoly samozřejmě nevznikly kvůli minerálům, vznikl kvůli rudám, které se zde nacházely. Jakým?

2) S jakými minerály se ve štolách můžeme setkat?

3) Co způsobilo přítomnost těchto kovů a minerálů?

4) Během prohlídky vstoupíte do části, kdy jsou instalování trpaslíci. Podle barvy stěn určete, který minerál, prvek, kov se v hornině zde dominantně nachází?

5) Do jaké hloubky až horníci vstupovali, aby rudu získali?

6) Vyjmenujte barvy minerálů, které uvidíte během celé prohlídky.

7) Během prohlídky narazíte na výraznou kalcitovou žílu. Jaká je její mocnost?

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Web: Velebil.net
Web: Mapy.cz
Web: Regiony.Rozhlas.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

4 Logged Visits

Found it 2     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 6 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.