Skip to content

<

Pluhův Žďár nejen CWG směnárna

A cache by zemekoulan Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 07/17/2019
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Zámek, bývalá středověká tvrz stojí ve středu obce, v sousedství kostela se hřbitovem. Jde o kulturní památku, která je i na seznamu nejohroženejších památek vypracovaným nezávislou památkovou unií.
Objekt jako takový nám dokládá podobu hospodářského a kulturního prostředí drobné feudální šlechty.


Stav v roce 2018 :)

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1267, kdy byl jejím majitelem Pluh z Rabštejna, který byl úředníkem Oldřicha z Hradce. Území mu bylo dáno jako léno v rámci probíhající kolonizace. Až do 15. století byla tvrz ve vlastnictví Pluhů ze Žďáru. V tomto století však postupne přešla do rukou Albrechta Rúta z Dírného a Jana s Prokopem z Vojslavic. V 16. století postupne tvrz koupili Dorota Ostrovcová z Leskovce a Jan Vrchotický z Loutkova, jehož rodu patřila až do třicetileté války. Roku 1635 koupil značně zdevastovaný statek Jan Eckersdorf z Hlaváče, který tvrz zacal prestavovat. Tehdy snad vznikla mimo jiné i krytá pavlač z patra zámku do protilehlého kostela, která se již nezachovala. Kostel v té době měl pověst poutního místa se zázračným pramenem a se zámkem souvisel zřejme nejen významově, ale i provozně. Roku 1663 Jan Eckersdorf zemřel a jeho syn následujícího roku zámek prodal zemskému soudci Humprechtovi Černínovi z Chudenic, který pokračoval v úpravách staré tvrze na barokní zámek. Ke konci 17. století přecházel zámek "z rukou do rukou". Nejprve ho koupil zpět Eckersdorf, ale po čtyrech letech ho prodal rodu Slavatů. Těm však nevydržel dlouho, prodali ho Janu Jakubovi Peceliovi, ten pak hraběti Oktaviusovi Cavrianimu. V 18. století vlastnili po Cavrianim statek se zámkem Deymové ze Stříteže, po jejichž nástupu došlo k druhé vlně barokní úpravy. Z této doby patrně zůstala na nádvoří nástěnná malba malíře Františka Resche. Ke konci století koupil zámek kníže Václav z Paaru. Roku 1802 vyhořel se zámkem sousedící panský dvur a s ním vetšina vesnice. O zámku se však zpráva nezmiňuje, ale bylo by velkou vzácností, kdyby velký objekt, ležící uprostred vesnice byl zcela ušetřen. Podle téhož pramene měla vesnice o sedm let pozdeji vyhořet znovu. V 19. století docházelo na zámku k nekolika drobným úpravám a opravám. Paarové vlastnili Pluhův Ždár až do první pozemkové reformy ve 20. století. Od nich ho roku 1928 v rámci pozemkové reformy odkoupil Bedřich Beneš, bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Z té doby pocházejí poslední doložené opravy objektu.

Zámek je nyní ve vlastnictví rodiny Benešovy opět, když jim byl v roce 1992 vrácen v restituci.
 

Historickoarchitektonický rozbor



Počátky tvrze v Pluhově Žďáru zasahují do doby kolonizace kraje. Nejstarší sídlo, které na místě stálo, bylo pravděpodobně z větší části dřevěné a teprve postupem času se proměňovalo v dnešní zděný útvar. Nemusíme pochybovat, že nejstarší sídlo se pudorysně kryje s dnešním objektem . Nejstarší částí tvrze je pravděpodobně východní křídlo, vyznačující se nejmohutnějším zdivem pocházejícím snad již ze 14. století.

Zajímavý je také vztah ke kostelu, který zde existoval pravděpodobně rovnež od 13. století. Pozoruhodností v rámci středověkých chrámů je skutečnost, že není orientován presbytářem k východu, ale k severu. Z toho můžeme usuzovat, že byl využit portál starší svatyně, na jejímž míste byl chrám vystavěn - a to patrně v souvislosti s existencí a provozem tvrze.

Podle zvyklostí nejstarší kamenná tvrz obsahovala obytný palác, na který navazovala hradba obklopující nádvoří. K hradbě přiléhala současně jednotlivá hospodářská stavení. Vznik základní hmoty jižního křídla s jistotou nelze datovat, ale lze jej předpokládat v pozdní gotice až renesanci, kdy se realizovala rozsáhlá proměna panských sídel. Při vstupu na severní straně vystupovala z obvodu hradby gotická brána. Renesanční přestavba z poloviny 16. století zaklenula jižní a západní křídlo a přistavěla zde přístavek záchodu. Klenby z jižního křídla dnes již kromě jediné neexistují. Ke konci 16. století byly prováděny různé úpravy, například křídlo arkád u vstupní části v celém rozsahu přízemí a sgrafitové omítky. V této době také vzniklo schodiště do patra spolu s navazující průčelní zdí prolomenou arkádami jako u vstupní části. Později byly v objektu provedeny barokní plasticky profilované zárubně a dveřní křídla. V 19. století byly v jižním křídle vyměněny stropy a vloženy přícky. Klenby byly strženy zřejme ze statických důvodů. Nově byly zaklenuty sklepy východního křídla. Snad již v 18. století byla překryta sgrafita omítkou s profilovanými šambránami a byl upraven vjezdový portál. V 19. století byl zasypán příkop a zbořena z větší části hradba se střílnami. 20. století již žádné podstatné zmeny do dispozice objektu nepřineslo. Poslední doložené opravy v objektu byly provedeny v roce 1929, kdy byla položena nová střešní krytina a objekt byl přizpůsoben tehdejšímu bytovému standardu. 2. polovina 20. století nebyla pro zámek už vůbec povzbudivá. Naposledy jej využívalo místní JZD a neudržován byl odsouzen k dožití.


Stav kolem roku 1993, těsně po restituci.

Stav kolem roku 2000. Nová střecha a nejdůležitější opravy jsou hotové.

Jenže! Pak přichází Radim Beneš, který je neúnavný budovatel. Už od roku 1995, se v zámku konají různé výstavy a kulturní akce. Radim postupně napravuje vše, čím zámek utrpěl za dobu "hospodaření" komunistů a dává mu nový účel a smysl.
Dnes už má zámek novou střechu, fasádu a interiér se postupně stále buduje. Posledních několik let se tu velmi často konají svatební obřady.
Investice, které ve stavbě jsou již přasahují 10 miliónů korun, z čehož je minimálně polovina z Radimovi vlastní kapsy. Obdivuhodné!!

Tolik tedy stručně k zámku, o kterém ví málokdo... Červenou Lhotu zná, minimálně z fotek nebo filmu většina národa, ale obec pod kterou územně a správně spadá, jen hrstka z nás.

Mimochodem, z erbu Pluhu vychází podoba obecního znaku a vlajky. Více se o tom rozepisuje August Sedláček v Českomoravské heradlice na strane 72.
 

Ke keši samotné:

Velikost je víc než dostatečná, měňte cokoli, co uznáte za vhodné! :)
Majitel a místní o ní vědí, čili nemusíte mít obavy z prozrazení. Samozřejmě, opatrnosti nikdy nezbyvá... ;)

Fotohint



Hrdě se hlásím ke komunitě geojih!
hrdě se hlásím ke komunitě geojih!

Additional Hints (Decrypt)

Sbgbuvag wvfgr cbzhžr. Wr cbgeron fáuabhg qbiavge.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.