Skip to Content

<

AGT 152: Geologicka expozice Stefanikovy hvezdarny

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/30/2019
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geologická expozice Štefánikovy hvězdárny 152

Štefánikova hvězdárna v Praze byla postavena na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan. Slavnostně otevřena byla v roce 1928. Určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Většina hráčů geocachingu jí zná díky meteoritu Muonionalusta, který sem byl přesun z planetária. Tím, že se meteorit nachází přímo ve vchodové části hvězdárny, většina geocacherů se připravuje o geologickou expozici, která zde byla při poslední rekonstrukci instalována. Vítejte na AGT 152.
 

Geologie

Geologická expozice se skládá z několika částí. Když to hodně zjednodušším, pokrývá 3 oblasti: fosílie, minerály a mimozemská tělesa. Těmi mimozemskými tělesy se již věnuje zmíněná AGT 37 a tak se dnes zaměříme na ty zbylé dvě oblasti.


Fosílie

Za zkameněliny (fosilie) jsou považovány pozůstaky po organismech z geologické minulosti, které se dochovaly do současnosti a které splňují určité požadavky na ně kladené.

Nález můžeme prohlásit za zkamenělinu jen v případě, že:

- je zřetelným důkazem existence organismu

- podává alespoň základní představu o tvaru a stavbě organismu

- nepochází ze současnosti, ale je alespoň jednu geologickou dobu starý (starší více než 10 000 let)

- nebyl vytvořen lidskou rukou

Na základě těchto podmínek nepatří mezi zkameněliny například ropa, která je sice dokladem existence organismů, ale neříká nic bližšího o tvaru a stavbě organismu. V některých případech můžeme nalézt zkamenělý organismus i ze současnosti, ale ani ten není možné označit za zkamenělinu, pokud není starší než oněch 10 000 let.

Za zkameněliny však považujeme kromě zbytků těl pravěkých organismů také i jejich zkamenělé stopy a výkaly. I ty dokládají existenci organismu a lze z nich odvozovat alespoň základní informace o tvaru, stavbě či velikosti těla organismu.

Zkameněliny nebo-li fosilie můžeme rozdělit na pravé a nepravé.

Pravé zkameněliny jsou takové, kdy se dodnes zachovaly nepřeměněné (nebo jen málo přeměněné) zbytky organismů. Jedná se například o žraločí zuby, schránky měkýšů, mamuti zamrzlí v ledu a podobně. Tyto zkameněliny se nachází zejména v mladších a nepříliš zpevněných usazeninách. Ve starších horninách se takové zkameněliny nacházejí jen výjimečně.

Naopak zkameněliny nepravé jsou takové, kdy se nedochová tělo organismu ve své původní podobě a dojde k jeho přeměně. Schránka organismu se například může rozpustit a může být nahrazena některými minerály. Zkamenělina se tak sice zachová, ale nejedná se již o původní schránku tvořenou původním materiálem.

Zkameněliny můžeme dále dělit například na rostlinné a živočišné.

Zkameněliny živočichů se pak ještě často dělí na bezobratlé a obratlovce. Za samostatnou skupinu zkamenělin se považují i stopy po činnosti organismů - tzv. ichnofosilie.

Nebo můžeme zkameněliny dělit podle velikosti na makrofosilie čili velké klasické zkameněliny jako například trilobiti, ryby, dinosauři a mikrofosilie tedy zkameněliny mikroskopických rozměrů, mezi které patří například zkamenělý pyl rostlin či mikroskopické organismy.

Další dělení fosílií si můžete prohlédnout na tomto schématu:

 

 

V expozici najdete však jen dva druhy z uvedené tabulky. Které to jsou? To bude jeden z úkolů.


Minerály

Minerál čili nerost je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů. Některé obecnější definice ji nedefinují jako produkt geologických procesů, ale jako produkt přírodních procesů na Zemi nebo na jiném kosmickém tělese.

V přírodě je známo přes 5 300 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 100 dalších. Častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům a pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek.

Některé výjimky definici minerálu porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány.

Za minerály se tedy považují mimo jiné i:

- Rtuť (která je za normálních podmínek kapalná)

- Některé amorfní látky (např. opály)

- Látky pocházející z jiných kosmických těles (Měsíc, Mars, meteority)

- Biogenní materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana).

- Naopak se za minerály nepovažují:

- Voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.

- Ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)

- Antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály

- Látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerost považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.

- Biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),

- Směsi minerálů

- Horniny. Ty jsou obvykle mechanickou směsí různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu)

Ale konec teoretizování u listingu, pojďme na otázky a úkoly.

 
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání této cache je třeba navštívit expozici Štefánikovy hvězdárny. Informace o otevírací době a vstupném naleznete na oficiálních stránkách, projít celou expozici a na místě zjistit odpovědi na následující otázky, které mi zašlete přes formulář nebo přes profil a případně splnit i další úkoly níže uvedené.


1) V přízemí hvězdárny za meteoritem se ve vitríně nachází jedna fosílii. O jakou fosílii se jedná a jaká je její velikost?

2) Přesuňte se do prvního patra. V chodbě mezi odbočkami k dalekohledům se ve výklencích nachází další exponáty. V první v pořadí je ametyst. Co, podle nejnovějších výzkumů, způsobuje jeho fialovou barvu.

3) Jaký exponát se nachází ve druhé výklenku? Uveďte oba názvy a napište mi, proč si myslíte, že byl druhý název takto zvolen.

4) V další vitríně vidíte fluorid. Popište, jakou má strukturu. Obvykle je velmi pestře zbarvený. Jakou barvu má zde?

5) Určete, co je toto za minerál?


 

6) Posledním exemplářem je zkamenělé dřevo. Z jakého stromu pochází?

7) Závěrem mě zajímá, kolik druhů fosílii (podle výše uvedeného schématu) zde naleznete a jaké druhy to jsou.

8) Vyfoťte sebe nebo své GPS zařízení z některým z výklenků, ve kterém jsou umístěny minerály. Tuto fotku přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Důležité: Žádná z otázek série AGT se nemusí Googlit. Vše je zjistitelné na místě, v listingu a nebo jsou to základní znalosti.

Zdroje:

Infocedule na místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Fotografie: Aleš Novák

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

22 Logged Visits

Found it 19     Didn't find it 1     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 32 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.