Skip to Content

<

Zaniklé vesnice jihočeského pohraničí – Cudrovice

A cache by martavohnoutova Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 04/11/2020
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


O této sérii kešek

 

Tato série mystery kešek vznikla jako součást projektu Photostruk https://www.photostruk.cz  , který je financován z prostředků Evropské Unie. Projekt si klade za cíl pomocí nástroje pracujícího s kolektivní znalostí, tzv. cowdsourcingu, lokalizovat a orientovat fotografie. Otevírá tak rozsáhlý archív Atelieru Seidel, obsahující fotografie, jež zachycují oblasti českobavorského příhraničí.

 

 

reconstruction for all

Georefencované a orientované fotografie nabízejí nové možnosti pro analýzy, rekonstrukci a dokumentaci zaniklých objektů či sídelních struktur, kombinací s dalšími údaji získanými pomocí archeologie a historickými vědami. Výsledkem jsou kartografická znázornění, 3D rekonstrukce a další modely. Pro vybrané lokality je testována možnost 3D vyobrazení a modelování.

 

 

Série Zaniklé vesnice Šumavy obsahuje následující obce:

Okres

Jméno_obce

Budějovice

Nové Hutě (Neuhütten)

Budějovice

Nové Hutě (Neuhütten)

Krumlov

Bližší Lhota (Vorderstift)

Krumlov

Cetviny (Zettwing)

 

 

Krumlov

Dolní Borková (Mayerbach)

Krumlov

Frýdava (Friedau)

Krumlov

Frymburk (Friedberg)

Krumlov

Hruštice (Wadetstift)

Krumlov

Jablonec (Ogfolderhaid)

Krumlov

Kapličky (Kapellen)

Krumlov

Ondřejov (Andreasberg)

Krumlov

Pohoří na Šumavě (Buchers)

Krumlov

Polná (Stein im Böhmerwalde)

Krumlov

Rychnůvek (Deutsch Reichenau Bei Friedberg)

Krumlov

Svatý Kámen - klášter (Böhm. Reichenau - Maria Schnee - Kloster)

Krumlov

Vitěšovice (Kriebaum)

Krumlov

Žofín (Sofienschloss)

Hradec

Františkov - železárna

Prachatice

Bučina (Buchwald)

Prachatice

Cudrovice (Zudrowitz)

Prachatice

Chlum (Humwald)

Prachatice

České Žleby (Böhmisch Röhren)

Prachatice

Františkov - papírna (Franzenthal)

Prachatice

Horní Světlé Hory (Oberlichtbuchet)

Prachatice

Knížecí Pláně (Fürstenhut)

Prachatice

Nová Pec (Neuofen )

Prachatice

Nové Údolí (Neuthal)

Prachatice

Polka (Elendbachl)

Prachatice

Stodůlky (Scheurek)

Prachatice

Zátoň (Schattawa)

Prachatice

Želnava (Salnau)

 

Ačkoliv se jedná o mysterky, nevyžadují žádnou domácí přípravu a vše se dozvíte na úvodních souřadnicích.

O obci Cudrovice

Historie

Středověk

Před vznikem osady vedla pustinou Zlatá stezka prachatická a od 1. pol. 14. st. stál opodál hrad Hus. Jeho zřícenina se dosud vyjímá na ostrohu v ohybu řeky Blanice. Sama ves se uvádí od roku 1456.

K ochraně vesnic a obchodní stezky původně sloužila na romantickém místě zvaném Na Husi jen strážní věž. V roce 1341 dal král Jan Lucemburský svolení ke stavbě hradu Hus a strážní věž se stala jeho součástí. Když 20. 7. 1359 potvrdil Karel IV. Petru z Janovic celý jeho majetek, tedy hrady Vimperk, Hus, Kunžvart, městečka Vimperk, Husinec, Záblatí a 36 vesnic, stala se jeho součástí i skupina vesnic kolem hradu Husi: Milešice, Krejčovice, Mlynářovice, Plešivec, Řepešín, Zvěřenice, Hlásná Lhota, Křišťanovice, Cudrovice a nelokalizované vsi Sklenářova Lhota a Maršova Ves. Jména vsí Skláře a Sklenářova Lhota z této listiny jsou zároveň i nejstarším písemným dokladem o sklárnách na Šumavě.

Obyvatelům hradu doba příliš nepřála a krušné chvilky prožívali zřejmě i poddaní v jeho dosahu. Prvního známého majitele panství Zikmunda Hullera nechal za podvody král popravit. Nový pán hradu Mikuláš z Husi byl významným husitským vojevůdcem, který se u hradního krbu příliš neohřál a nechal, v letech 1407 – 1409, v okolí řádit loupeživou tlupu Matěje vůdce. Dalšího pána Jana Smila nechal Oldřich II. z Rožmberka tajně uvěznit a nakonec se na hradě zabydlela tlupa zemského škůdce Habarta Lopaty. Osud Husu byl zpečetěn r. 1441. Byl rozbořen a vypálen prachatickou šlechtou. Bezvládí, časté rabování, husitské války a dlouhé obléhání hradu mělo jistě neblahý vliv na chod sklářské hutě a obyvatel Cudrovic, které byly od hradu vzdáleny pouhých 350 m. Protože nemáme doložený další vývoj sklárny, můžeme předpokládat, že v těžkých chvílích byl její provoz zrušen, snad i násilně ukončen. Podobně dokládá konec Sklenářovy Lhoty i Jaroslav Kovář. Píše, že Jan Smil již r. 1420 shromáždil asi 500 ozbrojenců a bojoval s nimi po celém Prácheňsku i na husitských výpravách. Válčil i s Kunatou Kaplířem, pánem na Vimperce a Oldřichem z Rožmberka. Při drancování a pálení na obou stranách vzalo za své i několik vesnic. Z pohromy se nikdy nevzpamatovaly např. Maršova Ves a Sklenářova Lhota. Dřívější obyvatel Sklenářovy Lhoty se jmenoval Anton Sklenář. Šlo nejspíš o přistěhovalce z Německa, kde jméno Anton bylo běžné již ve 14. století. Anton Sklenář zřejmě po vypálení vesnice odešel do vsi Nedbalec, kde byl v té době rychtářem její zakladatel Aleš Netbalec. Zámožný svobodný rychtář se z Nedbalce odstěhoval a zakoupil si r. 1435 dvůr v Horoutech. Anton Sklenář odešel s ním jako jeho známý a poddaný.

 

Ranný novověk

Začátkem 16. st. se objevuje německý název Cudrlendslag a v r. 1595 pak Cuderschlag. Na mapě rožmberského dominia z r. 1590 je pod hradem Husem vyznačeno víc sklářských hutí. Podle všeho huť ve Sklenářově Lhotě zřejmě tou dobou znovu pracovala. Během třicetileté války místní obyvatelé pravděpodobně zahynuli a od 2. pol. 17. st. se zde usazovali převážně Němci. Jméno obce se změnilo na Zuderschlag. V soupisu poddaných se uvádějí Cudrovice od r. 1660 pod velkostatkem Vimperk. Později se obec Cudrovice rozkládala na katastrálním území 6,94 km2 a spadala pod nedaleké Mlynářovice.

 

19. století

Jednolodní půlkruhově uzavřený kostel Zvěstování Panny Marie tu založil až v roce 1850 Jan Matiáš Paule, děkan z rakouské Weitry a zřejmě i místní rodák. Z Rakous zřejmě pocházel i korpus kazatelny, sousoší Piety a tabernákl. Nové oltáře zhotovil roku 1865 Johann Biebl z Prachatic a zajeté varhany byly odkoupeny z kostela v Chrobolech. Zdejší obec spolu se 2 místními manželskými páry pak věnovaly kostelu 4 zvony od budějovického mistra Pernera. Na samostatnou farnost povýšili Cudrovice z lokálie v roce 1894. Dvoutřídní škola fungovala v čp. 17 od roku 1871 a v roce 1918 ji navštěvovalo 98 žáků.

 

Do r. 1945

V roce 1910 žilo v ryze německých Cudrovicích 140 lidí ve 24 domech, přičemž v čp. 15 býval hostinec prachatického měšťanského pivovaru a v čp. 14 hájovna.

 

Po r. 1945

Poválečný odsun zanechal obec prázdnou, ale začas se domy znovu zalidnily. Škola již však obnovena nebyla a v roce 1953 obec splynula s Mlynářovicemi v témže roce zanikl národní výbor.  Dle pamětníků prý ještě celý rok 1950 sloužil v kostele pro pár věřících pravidelné bohoslužby P. Emil Hübsch. V roce 1952 odsud zmizel díl varhan a v roce 1955 brigádníci z nedalekých Blažejovic rozsekali a spálili oltář s kazatelnou. Ke zničení kostela došlo 5. 6. 1959. Hřbitov byl srovnán se zemí v r. 1970.  Ačkoliv Cudrovice neležely v hraničním pásmu ani ve vojenském prostoru, roku 1956 bezdůvodně zanikly. Zbytky kostela i ostatních staveb byly odstraněny do 10 let.

 

Po r. 1989

Z lesního rumiště bylo počátkem 90. let vyneseno několik náhrobních kamenů, které byly roku 1993 vztyčeny na symbolicky obnoveném cudrovickém hřbitově. O deset let později přibyl pamětní kříž na místě, kde stával zdejší kostel

Současnost

Zajímavosti

Sklenářova Lhota patřila tehdy panství hradu Hus. S velkou pravděpodobností ji můžeme ztotožnit s Cudrovicemi. Shodu s osadou Cudrovice připouští i František Roubík, který vychází podle pořadí vesnic jmenovaných v uvedené listině Karla IV. Ves Cudrovice stávala kousek za Blanickým mlýnem. Český původ osady potvrzuje pozdější název Czudrowitze z písemné zmínky z r. 1456. Tehdy zde pracovala Antnerova Huť, vzdálená přibližně 600 m od hradu Hus. V blízkosti skelné hutě procházela obchodní stezka a samotné Cudrovice se často stávaly útočištěm soumarů. Můžeme tedy předpokládat, že hlavním výrobním artiklem sklárny byly v té době pateříky. Doloženy jsou odtud nálezy sklonoviny, korálky do růženců, zlomky sklářských pánví a keramiky datované do 15 st.

 

O obci Cedrovice se dočtete podrobněji:

https://www.photostruk.cz 

 

K vlastní kešce

Okolo vedou dvě turistické stezky. Jsou označeny

a)       Červená a žlutá

N 48° 57.276  E 13° 55.063

b)      Červená a zelená

N 48° 57.376  E 13° 55.163

c)       Modrá a žlutá

N  48° 57.192 E 013° 55.162

d)      Modrá a zelená

N 48° 57.176  E 13° 55.263

 

Protože se jedná o sérii, nezapomeňte si v kešce opsat slovo, které vám pomůže v určení umístění finální kešky.

Nápověda

Jsem hodně stará třešeň

 

 

Additional Hints (Decrypt)

Wfrz ubqar fgneá geršra - V nz irel byq pureelgerr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.