Vítejte na naší první sérii keší, která vás seznámí s demografií jako vědou, přiblíží, čím se zabývá a ukáže některé základy demografické analýzy. Zdá se, že u nás na toto téma ještě nikdo žádnou kešku nezaložil, proto má série za cíl ukázat tuto méně známou vědní disciplínu na pomezí přírodních a sociálních věd a snad i zaujmout :). Série má 10 keší a jednu bonusovou kešku navíc, nezapomeňte si proto vždy opsat bonusové číslo! Série je koncipovaná tak, aby byla vhodná i pro kolo a dala se odlovit naráz, pouze čísla keší neodpovídají pořadí v mapě.

POPULAČNÍ PROGNÓZY A PROJEKCE

Na obrázku výše jsou znázorněny čtyři různé varianty vývoje počtu obyvatel v Česku do roku 2100 z roku 2018; projekci vydal Český statistický úřad. Vysoká varianta je daná vyšším počtem narozených, nízká naopak menším počtem (uvádění více variant je mezinárodním standardem). Mimo ČSÚ se populačními prognózami zabývají například na Přírodovědecké fakultě UK nebo na VŠE. Ze světových organizací je nejznámější Population Reference Bureau při OSN, z těch evropských Eurostat. Výstupy z jednotlivých organizací se trochu liší, ale obvykle ukazují podobný trend, a to stárnutí obyvatelstva a růst naděje dožití ve vyspělých zemích. Například naděje dožití při narození bude dle ČSÚ v Česku v roce 2100 u mužů 87,7 let a 91,2 let u žen, a dle Eurostatu v témže roce u mužů 88,5 let a 92,4 let u žen.

Populační prognózy a projekce patří mezi tzv. populační odhady, tedy odhady počtu obyvatelstva a jeho struktur. Konkrétně se jedná o typ odhadů do budoucna, používají se ale i ty do minulosti. Prognózy a projekce vycházejí ze současných populačních trendů, respektive obvykle s přihlédnutím k nedávnému populačnímu vývoji. Odhadovat budoucí populace lze za pomoci jednodušších metod matematické interpolace (nalezením předpisu funkce a „prodloužením“ do budoucnosti, tedy formální extrapolaci celkového počtu obyvatel s doplněním věkové struktury), ale vzhledem k tomu, že realita je mnohem složitější a obyvatelstvo se nechová podle jednoduchých matematických vzorců, mnohem častěji se používá tzv. kohortně komponentní metoda. Dnes se setkáváme i s komplexnějšími přístupy. Vytvoření kvalitní populační prognózy či projekce se někdy považuje za vrchol demografického poznání, z tohoto důvodu vás nemá smysl zatěžovat velmi složitými výpočty.

Nejprve je důležité vysvětlit rozdíl mezi projekcí a prognózou. Prognóza je nepodmíněná, na vědeckém poznání založená výpověď o očekávaném a v době jeho vzniku nejpravděpodobnějším budoucím vývoji sledovaného jevu. Na druhou stranu projekce jako produkt určité činnosti představuje výpověď o perspektivním vývoji, který je důsledkem naplnění libovolných předpokladů bez explicitního nároku na jejich reálnost (definice dle Kučera 1998, s. 17). Je nutné dodat, že na mezinárodní scéně se těmito definicemi často neřídí a termíny „population projection“ a „population forecast“ se berou někdy jako synonyma. U definic se proto budeme řídit tím, jak odhady budoucího vývoje nazval jejich autor. Prognózy dělíme podle prostoru (nadnárodní, národní, regionální) a času (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé).

Věnovat se budeme kohortně komponentnímu přístupu, který je nejvyužívanější. Omezíme se pouze na teoretický výklad. Metoda se skládá ze 7 etap: První je vymezení reprodukčního systému. Jedná se velmi důležitou etapu; potřebujeme si definovat, co budeme prognózovat, jak se daná populace chová, jaké má vazby apod. Ve druhé etapě, popis a analýza reprodukčního systému, je již potřeba chování populace nějak kvantifikovat, shrnout populační vývoj posledních let a komponent vývoje (plodnost, úmrtnost, migrace). Důležité je hledat prvky stability. Poté již začíná matematika, a to konstrukce projekčního modelu, kde klíčovým výpočtem je posun žijících mezi věkovými skupinami. Prognóza parametrů je jádrem prognózy. Po odhadu věkové struktury prognózujeme plodnost, úmrtnost a migraci. Úmrtnost je nejstabilnější v čase a její odhady do budoucna jsou tedy nejlépe předpověditelné, naopak vývoj migrace je velmi nejistý a komplexní. Poté již následují samotné projekční výpočty, kdy za pomoci jednotlivých parametrů a projekčního modelu počítáme předpokládaný budoucí vývoj populace. Nesmíme také opomenout prezentaci výsledků, která by měla odpovídat znalostem našich posluchačů. Poslední fází je hodnocení prognózy, které může být průběžné, nebo ex-post.

Jak můžete vidět, tvorba projekcí a prognóz je skutečně věda, jak se patří. Možná si říkáte... Je to vůbec potřeba, když výsledky stejně nebudou úplně odpovídat realitě? Ano, je to potřeba a setkáváme se s tím všude kolem nás. Prognózy a projekce jsou využívány například pro novou bytovou výstavbu, územní a rozvojové plánování, ale třeba i v sociálním a důchodovém systému, pro rozvoj dopravní infrastruktury a podobně.

Jak na keš

Souřadnice získáte vyluštěním následujícího kvízu:

1) Která vlastnost neodpovídá definici populační prognózy (zjistíte v listingu)?
a) slouží k odhadu vývoje budoucí populace podle předem stanovených podmínek [A=3]
b) je založená na vědeckém poznání [A=4]
c) slouží k odhadu nejpravděpodobnějšího budoucího vývoje [A=2]
d) předpoklady prognózy jsou ovlivněné demografickou situací v době jejich vzniku [A=5]

2) Který demografický proces je nejtěžší prognózovat (zjistíte v listingu)?
a) plodnost [B=0]
b) úmrtnost [B=5]
c) migraci [B=4]
d) není mezi nimi rozdíl [B=6]

3) Kolika let se budou podle odhadů ČSÚ a Eurostatu (v tomto pořadí) v průměru dožívat ženy v roce 2100 (zjistíte v listingu)?
a) 91,2, resp. 92,4 let [C=3]
b) 87,7, resp. 88,5 let [C=7]
c) 94,6, resp. 96,8 let [C=2]
d) 83,1, resp. 86,8 let [C=9]

4) Jaký je odhad vývoje počtu obyvatel v Česku do roku 2100 podle střední varianty (se zahrnutím migrace) dle ČSÚ z roku 2018 (zjistíte v listingu)?
a) setrvalý pokles až pod 7 milionů [D=8]
b) do roku 2025 stagnace a poté pokles pod 7 milionů [D=4]
c) setrvalý růst až nad 12 milionů [D=0]
d) zpočátku mírný růst, poté stagnace následovaná mírným poklesem, ke konci období opět mírný růst [D=6]

5) Najděte si populační projekci ČSÚ z roku 2018 a zjistěte, přibližně o kolik procentních bodů se podle odhadu zvýší podíl osob ve věku 65 a více let mezi lety 2018 a 2100, dle střední varianty se zahrnutím migrace (není potřeba nic složitě počítat)?
a) o 5 p.b. [E=8]
b) o 10 p.b. [E=9]
c) o 15 p.b. [E=7]
d) o 20 p.b. [E=6]

6) Najděte si publikaci World Population Data Sheet 2018 od Population Reference Bureau při OSN, zaměřenou na populační stárnutí. Která země bude podle prognózy OSN z roku 2018 v roce 2050 nejlidnatější a která bude na třetím místě?
a) Čína, USA [F=1]
b) Indie, Indonésie [F=5]
c) Čína, Etiopie [F=7]
d) Indie, Nigérie [F=9]

7) Vycházejte ze stejné publikace jako u předchozí otázky. Kolik bude na světě v roce 2050 obyvatel podle odhadu OSN z roku 2018?
a) 8,5 mld. [G=0]
b) 12,6 mld. [G=2]
c) 9,9 mld. [G=4]
d) 15 mld. [G=6]

8) Vycházejte stále ze stejné publikace PRB. O kolik procentních bodů se očekává, že na světě vzroste podíl osob ve věku 65 a více let?
a) o 3 p.b. [H=8]
b) o 7 p.b. [H=5]
c) o 10 p.b. [H=3]
d) o 15 p.b. [H=0]

Výsledné souřadnice jsou:

N 50° 0A.BCD E 014° 3E.FGH