Karel Havlíček Borovský byl velmi vážným člověkem a ve svých dílech se takovými malichernostmi jako jsou Vánoce nezabýval. Nenašla jsem jedinou báseň, jediný epigram na Vánoční téma. Dost možná jsem špatně hledala, dost možná skutečně nic nenapsal. Nicméně několik důležitých okamžiků jeho života se odehrála v předvánočním čase.
Před Vánocemi 23. prosince 1848 se manželům narodila dcera Zdenka. „Zrovna teď v jednu hodinu narodila se nám šťastně holka, zdravá jako ryba a silná. Julie neměla dlouhý porod a byl co možná lehký. Je zdravá jakoby nic,“ popsal její narození Havlíček.
Nad ránem 16. prosince 1851 na vrata domu v tehdejším Německém Brodě, v němž bydlel, zabušili strážníci vedení Havlíčkovým přítelem. Potemnělou nocí na 16. prosince procházel policejní komisař Franz Dedera. Doprovázeli ho dva strážníci, vážnosti situace dodala i přítomnost brodského okresního hejtmana Ferdinanda Voitha.Když se ručička přiblížila ke třetí hodině, čtveřice silně zabušila na vrata obchodu v severozápadním rohu náměstí v tehdejším Německém Brodě. V tu noc si četníci přišli pro neztišitelného kritika císařského režimu Karla Havlíčka Borovského. Před domem už byl přistaven spěšný dostavník. Dostavník, který mířil do stanice jménem Brixen.
Vánoce 1852 strávila rodina společně v Brixenu idylicky: „Zdenka je jako kapr, že je z ní radost. Teď mi říká jen tatínečku. O svátcích na Štědrý den budeme slavit po česku s vánočkami a rybou.“
