
V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.
Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"
Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.
Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.
Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!
HAVLÍČEK MÁ I VLASTNÍ TURISTICKOU CESTU. TAK SE PO NÍ PROJDĚME.
Pro začátek jedno moudro, které platí v každé době.

Tato cesta vede z Havlíčkova Brodu přes Přibyslav, Havlíčkovu Borovou okolo rybníka Řeky do Krucemburku a dál do města Hlinska přes obec Chlum. Po cestě se můžete zastavit v hasičském muzeu v Přibyslavi a protáhnete si tělo na 46 kilometrů dlouhé cestě s nejčistším vzduchem v České republice. Kdo by chtěl tuto cestu projít za den, tak zpět z Hlinska může do Havlíčkova Brodu vlakem.
Po cestě potkáte tyto keše.
https://coord.info/GC474YR , https://coord.info/GC2EJ9R, https://coord.info/GC1KXRR, https://coord.info/GC33G99, https://coord.info/GC7V6ZW, https://coord.info/GC3GH37, https://coord.info/GC4RZJA, https://coord.info/GC4DR6F, https://coord.info/GC5YZBFhttps://coord.info/GCJN0W, https://coord.info/GC59VDJ, https://coord.info/GCKCAV, https://coord.info/GC9295M, https://coord.info/GC4FKDH, https://coord.info/GC1WAVC, https://coord.info/GC4DZ0D, https://coord.info/GC5VN4Y, https://coord.info/GC7A9T4, https://coord.info/GC4TDN8, https://coord.info/GC5Q8Y4, https://coord.info/GC7P03B,
Je jich dost a to jsem vynechal ještě další, dál od trasy. Určitě si tuto turistickou cestu užijete a potkáte mnoho zajímavých míst.
Skoro u konce trasy je obec Chlum. Zde je několik informací o obci.
Chlum je vesnice, část města Hlinsko v okrese Chrudim. Nachází se asi 6 km na jihozápad od Hlinska. Prochází zde silnice I/34. V roce 2015 zde bylo evidováno 157 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 254 obyvatel.[3] Osadou protéká potok Slubice, který je levostranným přítokem řeky Chrudimky.
Chlum leží v katastrálním území Chlum u Hlinska o rozloze 5,65 km2.[4] S Chlumem sousedí na severovýchodě Hlinsko, na jihovýchodě Košinov, na jihozápadě Benátky a na severozápadě Stružinec.
Pamětihodnosti Kostel sv. Petra a Pavla – filiální barokní jednolodní kostel z let 1677–98[5] Samostatná dřevěná zvonice u kostela z r. 1804 Kamenný empírový kříž z r. 1835, s kamennými sloupky s ohrazením Barokní zámeček z 18. století, postavený biskupem Janem Josefem Vratislavem z Mitrovic, v minulosti využívaný jako mateřská škola.
Významní rodáci Kristian Petrlík (1842 – 1908) - profesor vodního a dopravního stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dvakrát zvolen jejím rektorem.
Přeji všem úspěšné zdolání trasy Karla Havlíčka a mnoho pěkných zážitků na cestě. VRAVOR