Co víte o KHB - Podél Sázavy [8] Traditional Geocache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měla významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Série keší "Co víte o KHB" vám při putování za deseti krabičkami s deseti tematickými listingy nabízí možnost ponořit se do problematiky KHB trochu detailněji. A záleží už jen na vás, zda tuto sérii přijmete jako výchovně-vzdělávací ... či jako příjemnou a odpočinkovou procházku ... či jako deset levných bodů. Ať tak nebo tak, vždycky to splní svůj účel.-) A tak se vydejme na cestu slovy KHB: "Směle kupředu!"

NĚCO MÁLO K TÉTO SÉRII:

Dovoluji si vás pozvat na procházku podél klikatící se Sázavy mezí obcí Pohled a Přibyslaví, celou cestu po červeně značené turistické trase. Protože pro "havlíčkovskou" sérii nemůže být lepšího umístění ... červené a bílé pruhy turistických značek k tomu vysloveně vyzývají! A tím spíš, že od Havlíčkova Brodu až do Hlinska je tahle červená trasa věnovaná právě Karlu Havlíčkovi Borovskému - schválně si tohoto označení všimněte na turistických rozcestnících!

Trasa je z nádraží Pohled až k železniční zastávce Přibyslav dlouhá 7,5 km. Z Pohledu do Stříbrných Hor půjdete po lesních stezkách nebo po loukách ... ze Stříbrných Hor k rozcestníku Pod Kateřinou po zpevněné cestě drážního tělesa původní železniční tratě ... a odtud budete pokračovat po cestách různorodé kvality. Celá trasa je poměrně nenáročná a příjemná i pro rodinnou turistiku s dětskými návštěvníky - pamatujte však zásadu, že v obtížnějších terénech jeden z vás hledá kešku, druhý hlídá dítě! Kočárky nechte doma, ty fakt nedoporučuji ani vysloveným dobrodruhům.-)

Série nemá bonusovou keš, nebudete se muset vracet pro neopsanou indicii.-) Doporučuji postupovat po směru číslování keší, ale jde to i obráceně. Vrátit se sice můžete vlakem, ale vy si to určitě dáte rádi se zpátečkou.-) Doporučuji cestou tam brát jen sudé keše a zpátky liché, abyste se nenudili.-) Budete-li se vracet od poslední (desáté) keše, našlapete poctivých 13,5 km. Zdrávi došli!

KONFINACE V BRIXENU A ZÁVĚR ŽIVOTA

Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Bach císaři Františku Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salzburgu. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečné opatření, a tak jej 16. prosince 1851 nechal odvézt do odlehlého Brixenu v tehdejším jižním Tyrolsku.

V roce 1852 za Havlíčkem přijela jeho manželka Julie s dcerou Zdeňkou. Havlíček dostával od rakouského ministerstva vnitra v měsíčních splátkách 500 zlatých ročně, což odpovídalo platu vyššího státního úředníka. Rodina si v Brixenu pronajala domek se zahradním altánem a jídlo si nechali nosit z hotelu U Slona. Havlíček byl ovšem pod stálým policejním dozorem a byla sledována veškerá jeho korespondence. V roce 1854 se manželka Julie s dcerou vydaly zpět do Prahy. Julii se zhoršila její tuberkulóza a kromě toho si rodiče přáli, aby Zdeňka chodila do školy v Čechách.

Po téměř čtyřech letech konfinace byl Havlíček v květnu 1855 propuštěn zpět do Čech po písemném závazku nepokračovat ve veřejných aktivitách. Návrat domů mu však mnoho radosti nepřinesl - dozvídá se zde o smrti manželky Julie, má zakázáno opouštět Německý Brod a zjišťuje, že mnoho přátel se s ním odmítá stýkat.

Pobyt v Praze mu byl povolen až poté, co mu byla zjištěna nevyléčitelná nemoc. Jeho zdravotní stav se prudce zhoršoval a přivedl ho k pobytu v lázních Šternberk u Smečna. Havlíčkův závěr života byl neodvratitelný. Zemřel krátce po převozu do Prahy 29. července 1856 na stejnou nemoc jako jeho žena a na kterou zemřela také jejich dcera Zdeňka 20. září 1872 ve věku pouhých 23 let.