Skip to content

Osudoví muži Zdeňky Havlíčkové-Hrabě Václav Kounic Traditional Geocache

Hidden : 07/04/2021
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Zdenka Havlíčková nebyla spisovatelkou, nebyla umělkyní, nebyla bojovnicí za práva žen, a přece je v národě českém osobností tak význačnou, jak málo která jiná. Stačilo, že byla dcerou Karla Havlíčka a že tragický odchod jejích rodičů vytvořil tragiku jejího života.

Byla jediným potomkem Karla Havlíčka a jeho ženy Julie. Narodila se den před Vánoci roku 1848 a dětství prožila především v péči matky a babičky Josefíny v Kutné Hoře a Německém Brodě. Otce jí v necelých třech letech života odvezli do Brixenu a během let 1855-1856 přišla kvůli tuberkulóze jak o něj, tak o svou matku.

Jako sirotka se jí chopil strýc František Jaroš s rodinou. Ta ji upřímně milovala a zajistila Zdence vzdělání. Uvolněné poměry po roce 1860 přinesly s sebou ohromné nadšení Čechů pro odkaz Havlíčkova mučednictví. Jen se taktně zamlčelo, že nemalý podíl na tomto umučení má i český národ. Možná právě jako podoba tíživého svědomí se do hledáčku dostal zájem o osud Zdenky Havlíčkové. Měla se stát znakem národa a jeho mravní velikosti, znakem nehynoucí památky Karla Havlíčka a jejím pokračováním. Havlíček se obětoval za národ a ten jej měl nyní zastoupit ve výchově sirotka. Vznikla patetická idea, především ze strany manželek čelních představitelů českého politického života, že se o štěstí jejího života postará český národ, protože je to jeho povinnost. Zdenka dostala titul Dcera národa a na zajištění jejího výživného a věna byla vyhlášena loterie. Ta ve finále vynesla přes 30 tisíc zlatých a poručníkem byl ponechán František Jaroš.

Havlíčkův švagr se ovšem postupem času zadlužoval a mnozí se obávali, že ke splacení použije Zdenčiny peníze. Novým poručníkem byl proto určen známý český politik František Brauner a Zdence určil pobývat v rodině univerzitního knihovníka Jana Hanuše. Zde ovšem Zdenka nebyla šťastna a tak si ji František Brauner po třech letech vzal k sobě. Nutno říct, že jejich vzájemný vztah také nebyl zcela ideální. Brauner byl společensky respektovaná osobnost s autoritativním chováním a Zdenka sice dospívající, ale zajisté po otci tvrdohlavá žena. Jistou oporu nepředstavovala ani Braunerova žena Augusta a tak si Zdenka našla upřímnou útěchu v několika společnicích. Brauner sám považoval za povinnost osmnáctileté Zdence nalézt adekvátního manžela. Jenže Zdenčino srdce si mezitím získal Kvido Battaglia. Ovšem vztah Dcery národa s rakouským vojákem a ještě ke všemu polského původu české společenské mínění nesneslo. Po Praze se začaly o Zdence šířit nepravdivé křivdy, klepy a tento vztah byl násilně ukončen. Poté Zdenka odolávala námluvám Václava hraběte z Kounic, až jí byl přiřčen statkář Antonín Svoboda.

Ke sňatku již nedošlo. Začala se projevovat choroba jejích rodičů, až nakonec 20. září roku 1872 Zdenka Havlíčková zemřela ve věku necelých 24 let u své babičky v Německém Brodě. Josefína Havlíčková tak byla nucena po svém manželu, synovi a snaše pochovat i vnučku. Babička Zdenky zemřela až 12 let po své vnučce roku 1884.
NĚCO MÁLO K TÉTO SÉRII:

V první řadě chci poděkovat Martin.Štoky za pomoc při tvorbě listingů a za spoustu cenných podkladů, odkazů a dalších materiálů...

No a protože materiálu se mi sešlo opravdu hodně a "havlíčkovských" keší není nikdy dost, přijměte prosím pozvání na krátkou procházku. A kam jinam, než na červeně značenou turistickou trasu.
Od Červeného mostu, mezi obcemi Nepomuk a Klášter, vede naše červená alejí, ve které jsem našla dostatek úkrytů pro tutu minisérii a tak vás nepoženu ani tak daleko, jak jsem původně zamýšlela.
Z počátku může být cesta dosti blátivá. V polovině alej protíná silnice, tak pozor při přecházení. Za silnicí se nám původně značená trasa stala neproniknutelnou džunglí a obchází se v pravo podél pole a tím se nám otvírají úžasné výhledy. Zejména na místní dominantu Zámek na Zelené hoře.

VÁCLAV HRABĚ KOUNIC

"Václav hrabě Kounic ( 26. září 1848) studoval práva na pražské a vídeňské univerzitě a r. 1873 byl povýšen na pražské univerzitě na doktora práv. R. 1883 byl zvolen poslancem do zemského sněmu za velké statky, r. 1887 se stal lidovým poslancem zemským a r. 1885 byl zvolen poslancem do říšské rady a r. 1891 opětně. Jeho choť Josefina, roz. Čermáková, (1849 v Praze -- 1895), náležela k nejlepším herečkám." [80] Hrabě Václav Kounic byl rovněž zamilován do Zdeňky Havlíčkové.

Kounic Zdeňce píše dne 18. ledna 1868: "Znal jsem Vás dříve, nežli jsem měl o významu jména Vašeho pravé, neb aspoň jasné ponětí, a víte, že od té doby, co Vás znám, jsem Vás miloval: myslím, že se neprohřeším proti památce otce Vašeho, přikládám-li jí na lásku malého vlivu, rovněž tak jsem osamělost Vaši tehdáž nemohl ani posoudit." Hovořilo se mezi nimi o sňatku, ale Zdeňka vrátila své slovo. Od 8. května 1867 do ledna 1870 bydlela Zdeňka v Rakovníku v rodině doktora Aloise Pravoslava Trojana. Zdeňka si dopisovala s Filipkou Hrázskou a v jednom dopise se jí svěřila: "Kounic je mladý muž, velmi ušlechtilé povahy...Cit, který k němu chovám, jest podoben citu, jakým tebe miluji. Není to láska, která žádá pozemského svazku -- nad to je povznesena!"

Vladimír Macura informuje ve své práci "Český sen" i o dalším nápadníkovi Zdeňky Havlíčkové. Od prosince roku 1868 do prosince 1869 si přestala Zdeňka psát s Kounicem a zamiloval se do ní Trojanův koncipient Antonín Pacák.

Zdeňka se pak vrátila do Prahy a Kounic ji opět vyhledal. V létě roku 1870 odjela Zdeňka k babičce do Německého Brodu. V prosinci 1870 ji navštívil Kounic a mluvilo se mezi nimi opět o sňatku, Zdeňka tvrdila, že má Kounice ráda, ale sňatku nedůvěřuje. Když jí Kounic delší dobu nepsal, poslala mu koncem dubna dopis, v němž mu oznámila, že přerušuje s ním dosavadní svazek a vrací mu volnost jednání...Konec lásky charakterizuje Kounic v dopise z 19. května 1871: "...A Zdeňka... ach, Vojtíšku, já měl to děvče přec nesmírně rád, já to viděl včera a předvčírem a že se to tak skončí, jsem nemyslil...Že pod tím skrývají se jakési hlubší, reelnější pohnutky, to dílem připouští, dílem odmítá, nechce o mně nic vědět a přec pláče, povídá, že jest a bude veselá a zdravá, a tak najednou ti to napadlo, že to dál s námi nejde... Řekla, že mi nemá v mém chování pranic co vytýkat...mne to loučení přec velmi bolelo... řekl jsem jí, že jí dle svého způsobu budu věrným ještě dva měsíce, pak si odjedu do Anglicka, a nebude-li do mého návratu šťastnou chotí, tedy že se může rozmyslit a v říjnu si mne zase vzít..."


Additional Hints (Decrypt)

zrpubiý iíprfgebz, ppn 30pz anq mrzí

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)