Rok 1945
Jmenuji se Karl Sturmann a strávil jsem na bojišti několik posledních let. Jsem majorem tankové brigády. Své putování jsem započal v prvních našich tancích, které jsme zabrali v Čechách a s kterými jsme dobyli Francii, Afriku a Balkán. Pak jsem jako nadporučík okusil sílu Gruppova závodu – silné tygry a panthery, které vyrazili do pustin rozlehlého Ruska. Kamarádi v akademii vždy říkali: Sturmann a Hofmann, dva nerozluční přátelé spolu dobyjí svět. Nestalo se tak. Já pod velením Hootha jsem byl přesunut blíže k Moskvě a můj přítel zůstal pod velením polního Maršála Pauluse u Stalingradu. To bylo naposledy, kdy jsem ho spatřil. Ve svém tanku jsem prožil pouštní vedra a též kruté zimy, kdy mí muži mrzli spolu s olejem a benzínem v našich motorech. Spousta spolubojovníků prošla pod mim velením, ale na jaře roku 1945 jsem vyfasoval spoustu chlapců, které snad vyvedli z lavic základních škol. Sedím tady schován pancířem našich pantherů a vzpomínám na mou ženu Ingrid, která zmizela i s mou rodnou hroudou. Vypařilo se vše při jedné noční akci – Drážďany. Náš vůdce nám slibuje zvrat a nové tajné zbraně, ale při pohledu na děti v uniformách vím, kde je pravda. Další rozkazy odmítám splnit. Zastavit Rusy na Visle již nejde a nemá cenu. Bohužel i pro mne končí tato válka. Drahá Ingrid a příteli Hofmane, jenž jsi byl nakonec prohlášen za zrádce vlasti i já za chvíli přijdu za vámi. Již se nebojím! Hledím do hlavní zbraní ne nepřítele, ale vlastních vojáků – popravčí čety...
Vítáme Vás na naší další sérii. Můžete keše odlovit na kole nebo pěšky. Všechny keše jsou podél cest. Prosím, nevkládejte do keší kinder šrot a jiné věci. Keše maskujte, aby nám co nejdéle vydržely. Nezapomeňte si zapisovat bonusová čísla. Přejeme Vám příjemný odlov.
