Oblast Janáčkova nábřeží ukrývá historii plnou rozkvětu i pohrom, válečných konfliktů, epidemií i přírodních katastrof, podnikatelských úspěchů i pádů, příkladných životů osobností, které obstály nejen v totalitních režimech. My se nyní prostřednictvím této cache s některými seznámíme.
Vydejte se nyní na krátké putování touto lokalitou napříč staletími, seznamte se se známými i zapomenutými osudy zdejších obyvatel, poznejte jedinečnou architekturu zdejších domů.
Postupně navštívíte místa, na kterých naleznete část finálních souřadnic. Všechny údaje jsou snadno zjistitelné přímo v terénu bez googlení.
Severní část nábřeží, která byla vystavěna jako první, se od 80. let 19. století nazývala "Ferdinandovo nábřeží" podle císaře Ferdinanda V. Habsburského, zvaného „Dobrotivý“, který v roce 1838 povýšil Smíchov na předměstí. Druhá jižní část se dříve jmenovala "Nábřežní ulice", která se později připojila k Ferdinandovu nábřeží.
Od roku 1919 do roku 1940 celé nábřeží neslo název "nábřeží Legií", v letech 1940–1945 pak "Pekařovo nábřeží", po válce se vrátilo k původnímu názvu "nábřeží Legií", a roku 1961 konečně získalo současný název "Janáčkovo nábřeží".
Výchozí souřadnice se nacházejí přímo nad nápisem na nábřežní zdi. Pokud byste ho chtěli spatřit, raději se příliš nevyklánějte, ale musíte přejít kousek dál na přilehlý most Legií. Píše se na něm, že nábřeží (myšlena vyvýšená zeď) bylo postaveno v letech 1876-1877. Teprve poté mohla začít výstavba zdejších domů. Na uvedený nápis se můžete alespoň podívat na obrázku v přiložené fotogalerii.
50°4'52.114"N, 14°24'28.993"E
Finální souřadnice "V" se skládají z osmi písmen, která postupně získáte na osmi zastaveních. Držte se prosím tohoto formátu:
A°B'C.D"N,
W°X'Y.Z"E
První zastávka – dům čp. 126/1
A hned začněme první zastávkou, kterou můžete odsud spatřit. Jedná se o první dům na Janáčkově nábřeží, ale vchod má z ulice Vítězná. Dům postavil známý stavitel Jindřich Jechental (1842–1899), který zde pak v letech 1878–1881 bydlel. Mezi další zajímavé osobnosti, které v tomto domě žily jsou např. architekt Josef Fanta (1856–1954) s manželkou Julií Fantovou (1858–1908), mecenáška a sufražetkou, Otakar Kukula (1867–1925), chirurg, vysokoškolský učitel, lékař, pedagog a patolog, rektor Univerzity Karlovy, dále jeho snacha Anka Čekanová (1905–1965), tanečnice a pedagožka, svoje dětství zde prožil pilot RAF Vladimír Viktor Havlíček,(1909–1941), pilot RCAF, dále prezident AC Sparta Praha a místopředseda Československého olympijského výboru Otakar Petřík (1877–1955) nebo Emanuel Viktor Voska (1875–1960), představitel prvního i druhého československého odboje a za první světové války agent tajné služby Spojených států amerických.
Úkol: Nyní se podívejte na pamětní desku vpravo od vchodových dveří, kde získáte část souřadnice A.
A = F + G + H – I
F = součet jednotlivých čísel letopočtu 1 (včetně dne a pořadí měsíce v roce) na pamětní desce vpravo od vchodových dveří, G = součet jednotlivých čísel letopočtu 2 (včetně dne a měsíce) na stejném místě, H = počet příjmení na stejné desce, I = součet jednotlivých čísel popisného a evidenčního čísla stejného domu. Např. je-li letopočet nebo čp. 1429, pak platí 1 + 4 + 2 + 9 = 16
Druhá zastávka – dům čp. 157/53
Nyní přejděte po nábřeží směrem na jih, projdete okolo dalších 4 neméně zajímavých domů s neméně zajímavými obyvateli.
V domě čp. 138/59 žil starosta Smíchova Alois Elhenický (1844–1915), zakladatel a majitel pražských kin nebo automatu Koruna Osvald Kosek (1876–1960), profesorka dějin slovanských národů a byzantologie Milada Paulová (1891–1970), spisovatel a historik Josef Pekař (1870–1937) nebo náčelník smíchovského Sokola a umučený člen odboje za heydrichiády Jan Svoboda (1900–1943).
V domě čp. 139/57 žil další odbojář a právník Emil Sobička (1906–1990), a do třetice v čp. 140/55 např. architekt Alois Filcík (1841–1923), odbojářka, nositelka medaile „Za zásluhy o stát“ Anna Honová (1926–2019), malíř Julius Eduard Mařák (1832–1899), s dcerou Josefínou (1872–1907), též malířkou, sochař Josef Václav Myslbek (1848–1922), dcera Růžena Pokorná (1864–1951), malířka, dcera Marie a Karla Purkyně nebo herečka Národního divadla Jindříška Slavínská (1843–1908).
Nyní se postavte před vchodové dveře domu čp. 157/53, kde v přízemí prožil posledních 27 let svého života architekt a autor projektu Národního divadla Josef Zítek (1832–1909) Mezi další osobnosti žijící v tomto domě patří: akademická malířka Marie Bendová (1894-1935), Zikmund Konečný (1897–1987), srbský, francouzský a československý legionář, diplomat, politický vězeň, vrchní ředitel Živnostenské banky nebo houslista, kapelník a hudební skladatel Bohuslav Leopold (1888–1956).
Úkol: Když se zmiňovaný Josef Zítek vyklonil z okna, které se nachází hned vedle vchodových dveří, podíval se vlevo a uviděl balkon na vedlejším domě. Spočítejte jeho podpěry a získejte souřadnice B
B = počet nejdelších podpěr balkonu do ulice
Třetí zastávka – dům čp. 471/49
Teď projděte podél nejstaršího domu na Janáčkově nábřeží čp. 39/51, kde žil např. osobní lékař prezidentů republiky v letech 1921-1945 Adolf Maixner (1877–1957), nebo František Adolf Šubert (1849–1915), dramatik, divadelní historik a ředitel Národního divadla, ale zastavte se až u protějšího domu na rohu s Petřínskou ulicí, kde se ve 3NP (s balkonem na nároží) nacházel slavný byt, ve kterém rodina Medků po desetiletí za komunismu poskytovala prostor pro setkávání s umělci, filosofy, duchovními, ale také s lidmi propouštěnými z komunistických kriminálů.
Kromě publicisty Ivana a malíře Mikuláše Medka, a jeho manželky Emily (1928–1985), fotografky zde žil např. Jiří Frejka (1904–1952), režisér, divadelní teoretik a pedagog nebo krátce také Jan Gellner (1907–2001), letecký navigátor, instruktor a pilot RCAF.
Úkol:
Zjistěte, kolik let žil v tomto domě Ivan Medek a počet vlajek na stožáru a můžete tak získát souřadnice C. Z počtu prožitých let Ivana Medka v bytě na Janáčkově nábřeží (včetně předchozích názvů ulice) odečtěte počet stožáru na vlajku na nároží domu.
Čtvrtá zastávka – dům čp. 479/37
Trochu zrychlíme a projdeme se stále stejným směrem okolo několika domů, ve kterých bydleli např. Karel Weis (1862–1944), hudební skladatel a sběratel lidových písní (dům čp. 476/43), Viktor Barvitius (1834–1902), malíř, představitel moderního realismu a počátků impresionismu (dům čp. 477/41), Jaroslav Goll (1846–1929), historik, pedagog a diplomat nebo Eduard Hofman (1914–1987), tvůrce animovaných filmů pro děti (oba v čp. 478/39).
Zastavte se nebo doslova "klopýtněte" o tzv. kameny zmizelých – Stolpersteine, které jsou umístěny před domem čp. 479/37 na vzpomínku židovských obyvatel, kteří zde žili až do transportu do lodžského ghetta nebo dalších vyhlazovacích táborů. Na nábřeží jste si možná už všimli jiných kamenů připomínající zahynulé obyvatele, kteří bydleli v blízkých domech. A na další ještě narazíte. I když už nebudou součástí této mysterky, přesto si jich všímejte.
Kromě obyvatel uvedených na kamenech žili dále v tomto domě např. malíř a rektor Akademie výtvarných umění Maxmilián Pirner (1854–1924), generál a diplomat František Dastich (1895–1964), archeolog Jan Eisner (1885–1967), geograf a cestovatel Alfons Gabriel (1894–1975), muzikolog a vysokoškolský pedagog Paul Nettl (1889–1972) nebo spisovatel a legionář bojů o Tobruk a Dunkerque Jan Picek (1921–2007).
Úkol:
Podívejte se na chodník před domem a spočítejte a přečtěte nápisy na kamenech a získejte souřadnici D.
D = J*K
J = počet kamenů Stolpersteine, K = součet věku nejstaršího a dvou nejmladších zahynulých obyvatel.
Pátá zastávka dům - čp. 729/31
Přejděte další ulici projděte okolo slavného domu čp. 713/33, kde byste před 70 lety mohli potkat slavnou herečku Natašu Gollovou (1912–1988), jejího manžela Karla Konstantin (1903–1961), režiséra a ředitele Janáčkova divadla, jejího bratra Ivana Hodáče (1910–1993), automobilového závodníka a důstojníka československé armády anebo ještě dříve též jejich otce Františka Xavera Hodáče (1883–1943), politika a poslance.
Pozornost jim však věnujte někdy příště, protože se zastavíte až u dalšího domu čp. 729/31, kde žil neméně slavný historik, diplomat a politik Kamil Krofta (1876–1945) nebo lékař, zakladatel české sexuologické školy Josef Hynie (1900–1989). Přímo v podkroví se nacházel v letech 1946-1986 ateliér průmyslového návrháře a grafik, autora designu tramvají, aut, vlaků i metra, Františka Kardause (1908–1986). Stavitelem novorenesančního domu byl v roce 1892 architekt a stavitel Jan Zeyer (1847–1903). Ten také postavil dům čp. 91/35, kolem kterého jste před chvílí prošli a ve kterém poté sám s rodinou krátce bydlel. Samotnému domu věnujme pozornost v tomto úkolu.
Úkol: Pohlédněte vzhůru na fasádu domu a počítáním získáte souřadnici W.
W = L–M,
L = počet postav na všech obrazech na fasádě z obou ulic, M = počet arkýřů na domě
Šestá zastávka – dům čp. 1101/23
Každý dům, kolem kterého procházíte má potenciál k poskytnutí mnoha indiciích, nejen díky osobnostem, které v nich bydlely. Např. v domě čp. 1072/29 literární historik a romanista Otakar Novák (1905–1984) nebo oběť justiční vraždy Oldřich Pecl (1903–1950). O dům dál v čp. 1075/27 bydlel téměř 50 let historik umění a předseda Klubu Za starou Prahu Emanuel Poche (1903–1987), a v dalším domě čp 1076/25 děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václav Švambera (1866–1939).
Vy však zastavte až před rohovým domem čp. 1101/23, kde před realitní kanceláří mohli nejen místní obyvatelé navštěvovat hospodu "U Tetců". Mezi její návštěvníky jistě patřili také obyvatelé tohoto domu: herci Josef Abrhám (1939–2022) s Libuškou Šafránkovou (1953–2021), Leopolda Dostalová (1879–1972), rovněž herečka a dlouholetá členka hereckého souboru činohry Národního divadla, její sestra Hana Dostalová (1890–1981), malířka, bratr Karel Dostal (1884–1966), divadelní režisér a herec, stejně tak Emil Pollert (1877–1935), operní pěvec a herec, nebo básník, prozaik, literární kritik a publicista Jiří Rulf (1947–2007).
Úkol: Také nyní se podívejte na fasádu tohoto krásného domu, jen trochu níže než u předcházejícího úkolu. Svoji pozornost zaměřte na plastiky a vchodové dveře a získejte souřadnici X.
X=O*P
O = Počet bezvousých plastik na celém domě vč. boční ulice, P = počet díků skel v portále nad vchodovými dveřmi z ulice Janáčkovo nábřeží.
Sedmá zastávka – dům čp. 1055/21
Teď stačí jen přejít ulici Kořenského a opět se zastavte. V tomto domě dvanáct žil např. olympionik, atlet, cyklista a sportovní organizátor Rudolf Richter (1883–1962) nebo také první komunistický ministr školství Zdeněk Nejedlý (1878–1962).
Úkol: Na fasádě domu se nachází dva zcela protichůdné symboly, najděte je a do detailu si je prohlédněte, a díky tomu získáte souřadnici Y.
Y = Q+S
Q = počet let (nedožitých) pobytu Zdeňka Nejedlého v tomto domě, S = počet písmen v plastice vč. tečky na konci (bez tečky uprostřed)
Osmá zastávka – dům čp. 86/7
Janáčkovo nábřeží ještě pokračuje na druhé straně Dienzenhoferových sadů. Minete domy čp. 1114/19 kde žil dirigent opery Národního divadla Zdeněk Chalabala (1899–1962) a jeho manželka Eva Klenová (1924–1998), herečka nebo primabalerína Národního divadla Zdenka Zabylová (1903–1983).
V rohovém domě čp. 1112/17 "U Vltavy" bydlel architekt a pedagog Josef Velflík (1867–1943).
Proto přejděte rušnou křižovatku, projděte tzv. "Lavor" okolo památného stromu 150 let starého pamětníka kdysi největší botanické zahrady na sever od Alp, projdete okolo hotelu, kde byste před 70. lety potkali herce Lubomíra Lipského s rodinou (1923–2015), v domě čp. 84/9 byste mohli pozdravit nakladatele a spoluzakladatele sdružení výtvarníků Artěl Aloise Dyka (1881–1971) nebo dramatika a režiséra Arnošta Dvořáka (1881–1933).
Pozornost věnujte až dalšímu rohovému domu čp. 86/7, který pro sebe a svou rodinu nechal postavit architekt, stavitel, člen zakladatelské generace Církve československé husitské Ladislav Čapek (1876–1954). Také zde je výčet osobností, které v něm v různých dobách bydlely skutečně mimořádný: Jiří Červený (1887–1962), kabaretiér a humorista, Soňa Červená (1925–2023), operní pěvkyně, Bohumil Gregor (1926–2005), dirigent, Jan Jína (1890–1962), prvorepublikový politik a diplomat, Václav Vaněk (1888–1942), náměstek ředitele Národní banky Československé, popraven během heydrichiády, Ludmila Vaňková (1927–2022), prozaička a autorka historických románů,
Josef Wenig (1885–1939), malíř, ilustrátor a jevištní výtvarník a pak jedna z největších osobností celého Janáčkova nábřeží historička umění, divadelní kritička, pedagožka a komunistická vězenkyně a chartistka Růžena Vacková (1901–1982).
Úkol:
Prohlédněte si fasádu tohoto domu z ulice Janáčkova nábřeží. Zachováno je zde mj. původní číslo evidenční, které se používalo až do roku 1940. S jeho pomocí i s pomocí ostatních čísel můžete získat souřadnici Z.
Z=T – U
T = součet prvních tří čísel (pozor nikoliv číslic, které sčítejte postupně z levé strany směrem z levé strany vchodu do domu k pravé, vč. původního číslování), U = současné číslo evidenční v přízemí vpravo od vchodu (poslední číslo)
Pokud by vás ještě zajímaly osobnosti z dalších domů, tak vaší pozornosti doporučujeme zejména protější dům čp. 85/5, ve kterém žila např. herčka Božena Helclová (1906–1997), Jan Knobloch (1900–1997), vedoucí katedry chirurgie na lékařské fakultě UK v Praze, Olga Knoblochová (1933– 2023), kosmetička, první česká vizážistka a zakladatelka kosmetické značky Dermacol, Jaroslav Kotas (1909–1981), malíř, grafik a kreslíř, Ludvík Kuba (1863–1956), spisovatel a malíř, zakladatel slovanské hudební folkloristiky, Oldřich Albín Nový (1899–1983), herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel a pedagog nebo Adolf Wenig ml. (1912–1980), akademický malíř, jevištní a kostýmní výtvarník.
Už jsme vás zahltili příliš? Nevadí, jejich jména a mnohých dalších můžete nalézt na https://cs.wikipedia.org/wiki/Janackovo_nabrezi
Každoádně nyní již máte k dispozici všechny údaje pro nalezení finální souřadnice "V". Směr a čas si již nyní určíte sami. Keška je přístupná v jakoukoliv denní dobu. Doporučujeme odlov závěrečně schránky spíše ve všední den od rána až do odpoledních hodin, kdy zde mudly téméř nepotkáte. V teplých dnech v podvečerních hodinách a víkendech se okolo rojí mudlů více.
Díky za vaši návštěvu a lovu zdar!