Dnešní event je součástí eventového streaku "300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem "191" a je věnovaný českému vlastenci, národnímu buditeli, spisovateli, publicistovi a skladateli Františku Vladislavu Hekovi (11. dubna 1769 Dobruška – 4. září 1847 Kyšperk)
Narozením a životem tohoto českého národního buditele se zabývalo již několik předchozích eventů tohoto streaku. S ohledem na předchozí místa konání je vhodné uzavřít pouť tohoto muže v místech, kde naposledy vydechl a kde je uložen k odpočinku.
František Hek byl synem Josefa Heka (1726–1795), obchodníka z Dobrušky, a jeho ženy Kateřiny, rozené Javůrkové (asi 1727–1802). Základní školu začal navštěvovat v Dobrušce, ale dokončil ji roku 1782 v Praze, kde žil od roku 1779. Poté v Praze studoval na piaristickém gymnáziu. V této době také navázal první kontakty se skupinkou českých vlastenců.
V polovině osmdesátých let se vrátil do Dobrušky, protože musel převzít kupecký obchod svého otce, v němž kromě prodeje zboží denní potřeby půjčoval i české noviny a knihy. Později zde zřídil i externí pobočku Krameriova vydavatelství Česká expedice. Do roku 1806 shromáždil přes 3 284 svazků, obsahující mj. filosofická, přírodovědná a historická díla. Snažil se o vznik českého divadelního představení, ale tento plán mu nebyl opočenskou vrchností povolen.
Roku 1821, po smrti své ženy prodal zbytky svého majetku v dražbě a odešel z Dobrušky. Od konce roku 1840 působil v saském Herrnhutu, kde pomáhal potomkům bratrských exulantů s překladem česky psaných listin do němčiny. Od podzimu roku 1841 strávil poslední léta svého života u svého syna Františka Adama ve Vratislavi a u své provdané dcery Ludmily Šotolovské v Kyšperku (dnešní Letohrad), kde v čísle popisném 147 dne 4. září 1847 zemřel.
František Vladislav Hek byl pohřben 6. září 1847 na tehdy nově zbudovaném hřbitově za městem, pod Kopečkem, nedaleko kaple sv. Jana Nepomuckého. Jednalo se o jeden z prvních (druhý, či třetí) pohřbů na tomto hřbitově. Hekův hrob byl nedaleko od vstupu na hřbitov, označený jednoduchým kamenem a prostým kovovým křížem. Přestože na sklonku 19. a především v prvních desetiletích 20. století začal nejen literární historiky poutat životní příběh F. V. Heka, jeho hrob upadl v zapomnění. V roce 1924 se toto pokusily zvrátit dva kyšperské spolky, místní odbor Klubu československých turistů a Okrašlovací spolek, nikoli však snahou o obnovu původního hrobu na hřbitově pod Kopečkem, ale realizací symbolického hrobu na západní straně zvonice u kostela sv. Václava, tedy na původním kyšperském hřbitově, kde Hekův hrob nikdy nebyl.
Až do roku 2017 byl původní hrob Františka Vladislava Heka považován za neexistující. Na jeho místě stál hrob s náhrobní deskou a místem pro urny rodiny Mattlovy. Na počátku roku 2017 obec Letohrad rozhodla hrob obnovit. Došlo k tomu v červnu toho roku, když byl hrob rodiny Mattlovy odstraněn a nad místem Hekova posledního odpočinku vznikl nový náhrobek ve tvaru rozevřené knihy.