Co, kdy a kde
V neděli 26. října 2025 od 2.45 do 2.15 tedy na obvyklou půlhodinu se sejdeme na Kyčeře nad Pindulou na souřadnicích N 49° 30.334′ E 18° 10.516′. Pro detaily k přístupu se prosím podívejte do waypointů.
I tentokrát se spokojíme pouze s horkým čajem z termosky, případně kapkou něčeho ostřejšího. Pokud vám to připadá jako dobrý nápad, vezměte si třeba i spacák :) Popovídáme si, jak nám to letos s tím Geocachingem jde, jak nám dupou králici a jestli letos v zimě bude nebo nebude sněžit, vyměníme CWGčka a/nebo trasanty a podobně.
O místě
Kyčera s nadmořskou výškou 875 m n.m. je nejvýchodnějším a druhým nejvyšším vrcholem Veřovických vrchů. Spolu s Myší horou (známou také jako Bačův vrch) Malým Javorníkem a Velkým Javorníkem tvoří výrazný oblouk, kterým Veřovické vrchy na východě končí a dále za sedlem Pindula pokračuje Radhošťský hřbet. Kyčerou prochází hranice Zlínského a Moravskoslezkého kraje a také Evropské rozvodí Morava-Odra.
Ačkoliv Kyčera patří mezi výrazné vrcholy, není nijak hojně navštěvovaná a nevede sem žádná turistická značka. Nejbližší zelená trasa vedoucí z Rožnova pod Radhoštěm na Velký Javorník (respektive do sedla pod ním, dále už pak vede značka červená) vrchol obchází z východní strany. Modrá turistická trasa z Pindule pak vrchol míjí v uctivé vzdálenosti ze severní strany. Z obou turistických tras se však dá na vrchol dojít v celku pohodlně po lesní cestě. Nahoře je velmi zvláštní statný avšak pokroucený javor s letitou cedulkou, označující vrchol, která je stejně poznamenána časem, jako strom samotný. Vrcholek je zarostlý, ale jak pokračuje kůrovcová kalamita, začínají se pozvolna otevírat výhledy na sever.
Kopec samotný nepatří mezi nejznámější a málokdo na něm byl, ovšem název Kyčera je hojně používaný na kde co, od obchodního domu, přes rekreační střediska až po hospody. Navíc když se kdekoliv v Beskydech zeptáte na Kyčeru, pravděpodobně vás každý pošle úplně jiným směrem. Jak je to možné? Jen v Moravskoslezkých Beskydech je jich více jak desítka, když okruh rozšíříme na celé Karpaty a zabrousíme za hranice k našim východním sousedům, bude to již desítek několik. Název Kyčera (na Slovensku Kýčera) se totiž používal pro strmý kopec, částečně či úplně zalesněný s holým vrcholem, a těch je v Karpatech nepočítaně. Jde však o regionální jazykovou zvláštnost, slovo pochází z rumunštiny a k nám se rozšířilo s pastevci ovcí při valašské kolonizaci. Jinde v republice, kam pastevci nedošli, na název Kyčera nenarazíte.
O eventu
Po několika letech, kdy po zakladateli koulouovi převzal pořádání kryshtof, jsme se rozhodli obnovit tradici tohoto zajímavého a netradičního eventu. Tentokrát se setkáme na místě, odkud (bude-li nám přát počasí) bychom mohli mít velmi nezvyklý výhled na noční Radhošť. Auta prosím nechávejte na parkovacích waypointech.
S původní myšlenkou RTM (Real Time Machine) eventů přišel Franta koulou, který první časověcestovatelský event na kopci uspořádal 30. října 2011 na Dlouhé. Od té doby se s většími či menšími odmlkami pořádají tyto eventy vždy s nemalou účastí. Frantu, kterému za tento nápad děkujeme nechme teď promluvit o problematice posouvání času:
Já to sice nepamatuju, ale budou mezi náma určite i tací, co pamatují doby, kdy byl čas po celý rok pouze jeden. Hlavním důvodem změny času je prý úspora elektrické energie a také větší večerní aktivita lidí. U nás byl letní čas poprvé použit již v roce 1916, kdy byl zaveden v rámci Rakousko–Uherska. Letní čas byl však nepopulární a byl zrušen. Znovu byl u nás zaveden až za 2. světové války v Protektorátu Čechy a Morava. V letech 1940–1942 fungoval letní čas dokonce nepřetržitě po celý rok. V letech 1943–1949 pak pouze v letních měsících. Světovým unikátem je však přelom let 1946/1947, kdy byl u nás zaveden dokonce zimní čas – ručičky hodinek se tehdy posouvaly dokonce o hodinu zpět oproti standardnímu času, proto vždy opravuju lidi, kteří si mylně myslí, že nám i nyní začne jakýsi "zimní čas". Každoroční letní čas byl pak v Československu zaveden až v roce 1979. Letní čas platil od posledního březnového víkendu do posledního zářijového víkendu. Ke změně pak došlo až v roce 1996, kdy se letní čas ještě o jeden měsíc prodloužil a nyní končí vždy až o poslední říjnovém víkendu.