Mezi hustými náletovými dřevinami stojí torzo větrného mlýna, který byl na tomto místě postaven vedle zděného stavení v roce 1840, a nesl jméno Hermann. Dřevěný dvoupatrový otáčecí mlýn německého typu s konstrukcí šalovanou prkny, krytý šindelovou střechou. Štíty jsou mírně předsunuté a průčelní štít je zdobený vykrajovanými lištami. Pavláčka na dřevěných krakorcích je umístěná v patře. Přístupná je po jednoduchých dřevěných schodech. V přízemí je zachován otáčecí mechanismus s původní tyčí, takzvaný ocas, která jej uváděla do pohybu. Mlýnice v prvním patře byla přístupná po žebříku, ústícím na pavláčku, krytou stříškou. V mlýnici jsou zachovány dva mlýnské kameny. Ve druhém patře je zachována hřídel větrného kola, jehož lopatky jsou již zničeny. Půdní prostor kryjí prkny šalované štíty, jeden z nich s polovalbou.
Mlýn sloužil svému účelu více než sto let. Byl v plném provozu až do konce druhé světové války v roce 1945. Funkční byl až do roku 1962. Dnes je také v soukromém vlastnictví, ale nepřístupný. Podobné větrné mlýny dříve stávaly téměř v každé vesnici kolem Bruntálu. Po roce 1989 byl objekt v rámci restitucí vrácen původním majitelům. Dnes se nachází v soukromé zahradě u domu č. p. 109 a je postupně, byť pomalu, udržován, aby se zabránilo jeho úplnému zániku.
