Mezinárodní den Den suchého zipu připadá na 2. srpna. Datum je ustanoveno od roku 2000.
Dne 2.srpna si lidstvo připomene svůj triumf nad otravnými tkaničkami do bot. Přitom ještě v sedmdesátých letech bylo dítě, které si v první třídě neumělo zavázat boty, terčem všeobecného posměchu. Dnes si prý umí zavázat tkaničky sotva třicet procent prvňáčků.
Nápad se zrodil v roce 1941 v hlavě švýcarského inženýra George de Mestrala. Když byl jednou na procházce v lese se svým psem, všiml si chomáčků bodláků, které se na něj a jeho psa přichytily. Fascinován silou, jakou bodláky na srsti psa držely, vzal si doma jedno semínko pod mikroskop, aby zjistil, že jsou na semenech malé háčky.
Začal proto experimentovat a vymýšlet, jak nápad využít. Po zhruba osmi letech výzkumu se mu povedlo toto přírodní pojidlo napodobit – díky dvěma látkovým proužkům, kdy se na jednom nacházelo tisíc malých háčků a na druhém tisíc malých oček.
Svůj vynález nazval „velcro”, což je složenina dvou anglických slov – „velvet“ (samet) a „crochet” (háček). Vynález oficiálně patentoval v roce 1955. Zpočátku byl suchý zip vyráběn z bavlny, později pak z nylonu.
V 60. letech získal suchý zip proslulost díky NASA – kosmonauti jej ve vesmíru používali k uchycení různých předmětů jako například per, balíčků jídla a nářadí. Suchý zip brzy využily také nemocnice na přístroj k měření tlaku.
Zajímavostí je, že původně byl vyráběn pouze v černé barvě, ale poté se kvůli módním účelům začal vyrábět v široké barevné paletě.
V roce 1968 firma Puma začala jako první vyrábět tenisky, které měly zapínání na suchý zip. Brzy tento nápad začaly kopírovat i další firmy a do konce 80. let takové tenisky nosilo snad každé dítě v Americe.
Jiné zdroje uvádějí, že suchý zip už byl patentován v roce 1893 Whitcombem Judsonem.
No ať už to bylo jakkoliv, je jednoznačné, že dnešní mládež už opravdu ty tkaničky moc zavazovat neumí, když na většině bot jsou sucháče 
.
Čerpáno ze stránek zenysro.cz a finmag.cz.