Skip to Content

This cache has been archived.

Mel-Man: [i][red]Touto keskou jsem vam chtel ukazat mista, ktera svou pritazlivost mohou brzy ztratit, aniz by je mnoho lidi vubec poznalo. Realizace cache byla ale od pocatku komplikovana a zalozena na reviewerove pochopeni a toleranci (za tu jeste jednou dekuji DarkLord Reviewerovi). Publikaci ale problemy neskoncily. Zatimco keska samotna spokojene odpociva na svem miste prakticky nerusene po celou dobu sve existence, jednotlive stage to tak jednoduche nemely. Po tom, kdy se mista prvni a druhe zastavky rapidne zmenila a mnozily se i ztraty indicii, zkusil jsem posledni moznost, kterou jsem mel v zaloze. Tady jsem ale narazil na nesmlouvavost pravidel GC. Momentalne mi tedy nezbyva, nez ponechat volne pole pro konkurencni pocin kolegy toshibmana. Ke kesce mam ale silny vztah, takze se budu snazit ji pro vas udrzet pri zivote i behem jejiho pobytu v archivu a, bude-li to mit jeste smysl, budu ji reinkarnovat, pokud by se podminky casem zmenily. Dekuji za zajem.[/red][/i]

More
<

Leto(hradek)

A cache by Mel-Man Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/25/2009
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

    Kralovska obora byla pravdepodobne zalozena v roce 1268 ceskym kralem Premyslem Otakarem II. Ten v ni tehdy i nechal postavit Kralovsky hradek, aby mohl v obore lovit a inscenovat rytirske turnaje. Na jeho miste, v nejvyse polozenem miste obory, pri jejim jiznim okraji, najdete dnes budovu Mistodrzitelskeho letohradku.


Mistodrzitelsky letohradek

 

    Dnesni podoba letohradku sice pochazi z 19. st., ale hrad zde zrejme stal jiz od 13. stoleti (1261?). Historicky je stavba dolozena az z let 1495 – 1503, z te doby je vez se schodistem. Na sloupu, zakoncujicim snekove schodiste ve vezi, je lev, drzici ve svych sparech kamenny znak s monogramem stavebnika, krale Vladislava Jagellonskeho (W).
    Za tricetilete valky na hradku sidlil svedsky general Witenberg, coz letohradek zachranilo pred poskozenim.
    Zajem o Kralovskou oboru vsak poklesl po zalozeni obory Hvezda. Dalsich stavebnich uprav se hrad dockal az za Rudolfa II., kdy byl v roce 1594 upraven renesancne jako lodziova vyhlidkova stavba, ale koncem 18. st. jiz byl dokonce oznacen jako pusty.

   Bubenecsky letohradek byl ve velmi chatrnem stavu, a proto ho cesti stavove nabidli tehdejsimu mistodrziteli Janu Rudolfovi Chotkovi z Chotkova a Vojnina. Ten jej dal roku 1805 prestavet v tehdy modnim novogotickem stylu. Letohradek byl pak vyuzivan k letnimu pobytu zemskeho spravce, resp. kralovskych mistodrzicich. Proto se zacalo teto stavbe rikat "Mistodrzitelsky letohradek."

    V letech 1805 - 1821 byl prestavovan Janem Filipem Jöndlem podle projektu Jiriho Fischera (socharska vyzdoba je dilem Ignace Michala Platzera a Josefa Krannera, malby pokoju, ktere vytvorila dilna Josefa Navratila, se nezachovaly). Prestavba souvisela i se zvelebovanim obory a jejim zpristupnovanim verejnosti z pricineni nejvyssiho purkrabiho, hrabete Chotka ktery promenil zanedbanou oboru v anglicky, verejnosti pristupny, park.
    Za prvni republiky v nem bylo umisteno reditelstvi Schwarzenbergskych lesu a statku, archiv NM je v nem od roku 1945.
    K letohradku patri puvodne hospodarske, dnes obytne pristavby. Dnes je statem registrovanou pamatkou (rejstrikove cislo 40595/1-1565, ochrana od 1.1.1964), stejne jako prilehly „sklenik.“

    V letohradku jsou zachovany historicky cenne interiery. Verejnosti jsou v omezene mire pristupne, protoze tu sidli knihovna casopisu a novin Narodniho muzea (adresa: Kralovska obora 56, 170 76 Praha 7, otevreno obvykle kazdou stredu).

    Vyznam hradku v Kralovske obore v Bubenci zhodnoti a zahady, spojene s jeho vyvojem, snad osvetli budouci vyzkumy, ktere si tato cenna kulturni pamatka urcite zaslouzi.
    Koncem 19. stoleti se Bubenec stala oblibenym letnim sidlem Prazanu. Tehdy zde vznikla rada dalsich, architektonicky zajimavych a hodnotnych letohradku a vil. Avsak pocatek 70. let 20. stoleti prinesl neblahe zasahy do historicke zastavby stare Bubence. Tehdy bylo mnoho cennych staveb zboreno, aby se uvolnilo misto pro objekty slouzici sovetskym okupantum...

 


ZAJIMAVOSTI V OKOLI


Terasa u letohradku
Nabizi krasny vyhled na udoli Vltavy a dominanty na protejsim brehu - Trojsky zamek, sidliste Kobylisy a Bohnice, na dosah ruky mame pusobivy areal Kralovske obory.
V rohu terasy jsou umisteny kulove slunecni hodiny:

Slunecni hodiny
Na rokokovem podstavci z piskovce, asi metr vysokem, je pevne - bez moznosti otaceni - pripevnen globus. Je na nem vyryta sit s cisly, astronomickymi znackami, latinskymi napisy ("Polus Arcticus", "Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus Capricorni", "Tropicus Cancri") a dvema letopocty, z nichz se dovidame, ze slunecni hodiny byly zhotoveny v roce 1698 a renovovany r.1772.
Mala zemekoule, vytesana z ceskeho cerveneho mramoru s bilym zilkovanim, ma osu orientovanu rovnobezne se skutecnou zemskou osou. Na vylestenem povrchu jsou vyznaceny obratniky a casove udaje. Osa je na severnim a jiznim polu prodlouzena a je na ni upevnen kovovy segment s moznosti otaceni o stoosmdesat stupnu nad horni polovinou globu. Otocny segment zastava na tomto typu slunecnich hodin funkci slunecni tyce. Hodiny jsou "samoobsluzne": prichozi zajemce o presny cas musi uchopit segment, zvednout ho a zamerit sipkou ke slunci. Se segmentem zvolna otaci, az je jeho stin vrzeny na zemekouli nejuzsi. V teto pozici segmentu se odecita presny stredoevropsky cas. Zkusite si to...? :-)

Sklenik (zahradnictvi) u Mistodrzitelskeho letohradku
Behem romantizujici prestavby se okoli letohradku rozsirilo o sousedni kostelni pozemek, kde vznikl prostor se tremi skleniky a parter s bazenem, vodotryskem a sochami. Vznikl i kvetinovy parter a okrasne zahony pred letohradkem.
Zahradnictvi tvorilo puvodne pestebni zazemi obory. Po roce 1989 vsak bylo zahradnictvi opusteno a po vleklych sporech o jeho dalsi vyuziti postupne zarustalo akatovym naletem. Skleniky, vcetne pamatkove chraneneho hlavniho, jsou v dezolatnim stavu a rozpadaji se.

V prostoru zahradnictvi roste jeden z nejvetsich exemplaru jinanu dvojlalocnateho v Praze:

PAMATNY STROM
Jinan dvoulalocny
latinsky nazev: Ginkgo biloba L.
vyska: 15 m
obvod: 346 cm
stari: 115 let

Betonove jezirko
u Mistodrzitelskeho letohradku
Maly ovalny betonovy bazenek je ukryt v krovinatem porostu pobliz letohradku. Je zcela bez ozdob a bez cirkulace vody. Jezirko bylo umistene v alpinu, ktere bohuzel do dnesnich dnu znacne zpustlo. (Jeste nedavno, pred "rekultivaci," byl v jezirku i zivot.)

Plastika
V zahone pred letohradkem je umistena bronzova plastika "stojiciho hocha" z roku 1930
.
Autorem je Karel Dvorak, zak J. V. Myslbeka a J. Stursy a take manzel slavne herecky Leopoldy Dostalove (ktera hrala v Divadle Za branou jeste ve svych 92 letech!).
 

Mecsery Strasse
V ohybu cesty, jez spojuje byvaly horejsi lovecky zamecek s dolejsim »lusthauzem«, resp. Slechtovou restauraci, stoji zasly sloupek, temer skryty ve krovi. Nese napisy „Mecserova silnice“ - „Mecsery Strasse“ a datum 1861. Dnes uz malokdo vi, co ten napis znamena. Za zahadnym sloupkem se vsak skryva kus ceske historie.
Baron Karel, svobodny pan Mecsery de Tsoor, byl v letech 1849-1860 (za tzv. Bachova absolutismu) ceskym zemskym spravcem nebo-li mistodrzitelem. Kralovska obora se tehdy promenovala v upraveny mestsky park. Kdyz hrabe Chotek roku 1804 zpristupnil Stromovku verejnosti, byl byvaly lovecky pavilon, »lusthauz«, promenen v pohostinnou restauraci.
Tehdy uzival mistodrzici Mecsery de Tsoor se svou rodinou horni zamecek k letnimu pobytu. V policejnich aktech se muzeme docist: „Jeho Excelence pan mistodrzitel baron M. (Mecsery) pribyl dnes s rodinou k pobytu v letohradku ve Stromovce." Pri te prilezitosti vyjadril pan zemsky spravce nespokojenost se stavem komunikace, zvlaste cesty do dolejsiho pohostinneho »lusthauzu«. Po prikre silnici se totiz nedalo sjizdet kocarem na hrazni promenadu. V zadosti o statni dotaci pripomina Mecsery, ze „...samo videnske ministerstvo hodla ve Stromovce uskutecnit Sjezd nemeckych hospodaru a lesniku (1856). Je proto nanejvys nutne obnovit pristupove cesty i zevnejsek budov v parku."
Do Stromovky tehdy velmi rad chodil na prochazky cisar Ferdinand: napred pesky, v doprovodu komoriho, pozdeji uz jen na projizdky kocarem. Cesta mu koncila obvykle prave u mistodrzitelskeho zamecku - prikrym svahem dolu by se koci s cisarem neodvazil. Proto se zrejme horlivy mistodrzitel snazil, aby k dolni promenade byla zbudovana pevna, kamenita a piskem vysypana silnice, aby se mohla projizdka excisare Ferdinanda Prahou uzavrit v kruh. Nebo hostinec ve Stromovce navstevoval rad sam...? ;-) Kazdopadne se na snaziveho barona Karla Mesceryho ve Vidni nezapomnelo. Po padu Bachova rezimu sice z Prahy rychle zmizel, aby se predeslo hrozicim protestum, ale vzapeti byl jmenovan - ministrem policie! Ze sve nove funkce pak 27.10. 1860 odsouhlasil, ze smi byt nova silnice nazvana jeho jmenem. A diky jeho blahosklonnosti mohl byt i dolejsi usek cesty venovan jeho slecne dceri s poetickym nazvem »Johannaruhe«! Pekne, ze... ? :-) Hledme, jakou statnickou komedii odkryva omsely sloupek ve Stromovce! :-)

Chodba
Zvlastni novodobou zalezitosti je chodba, vybudovana v blizkosti letohradku. Chodba vyustuje u prijezdove silnicky zarezivelymi ocelovymi vraty. Asi 150 metru zapadnim smerem od Velvyslanectvi Ruske federace prochazi navrsim Stromovky. Je mirne zalomena, vydlazdena litografickymi kameny. Udajne jde o unikovou chodbu z tehdejsiho Velvyslanectvi SSSR. Neni pristupna verejnosti. Betonovy vstup do chodby potvrzuje jeji drivejsi dulezity vyznam, ale podle dnesniho stavu chodby lze soudit, ze uz ztratila vyznam.


Hrbitov Na Skalce
V Bubenci se nejdrive pohrbivalo kolem kostela sv. Gottharda. V dobe josefinske bylo, hlavne z hygienickych duvodu, rozhodnuto o premisteni hrbitova. Urednici tak zacali hledat jine misto a vyhledli si mimo jine kostelni pozemek Na Skalce. V roce 1784 se jeste zalozeni noveho hrbitova obcanum podarilo zastavit petici a vrchnost povolila Bubenecskym pochovavat u kostela sv. Klimenta v Bubnech. Novy hrbitov Na Skalce u oborni zdi pak zacal fungovat roku 1802. Puvodni kostelni hrbitov skoncil po dalsich 4 letech, nic se z nej nedochovalo. Maly hrbitov Na Skalce slouzil az do roku 1892, zrusen byl v roce 1937. Za II. svetove valky byl znacne zdevastovan. Dnes je na tomto miste klidny, nepristupny hajek se zbytky byvaleho hrbitova. Mel byt rehabilitovan a upraven...

 


ROZMERY A ULOZENI CACHE
Lock&Lock Box o rozmerech 14*14*8.
Uvodni misto bylo v dobe zalozeni kesky skryte a klidne, behem leta 2009 vsak proslo necitlivou upravou, takze cast sveho kouzla bohuzel uz stihlo ztratit. V prilehlem okoli je cily provoz a nedaleko i nepretrzita sluzba PCR, coby ochrany objektu ruske ambasady. I protilehle budovy jsou trvale obydlene.
Koncem roku 2010 zacaly "rekonstrukcni prace" v arealu byvaleho zahradnictvi, takze genius loci rychle mizi. Chovejte se proto prosim (ale i u finalky) obzvlast diskretne a doprejte tak kesce klidne doziti. Dekuji.
Kdyz se indicie ze startu opakovane ztracely, presunul se zacatek do mista pobliz puvodni stage 2.
UPOZORNENI: Trasa, kterou vas povedu ke kesce, muze v nekom vyvolat (vicemene opravneny) pocit, ze se octl na soukromem pozemku. V takovem pripade na ma doporuceni nedejte. Muzete najit alternativni cestu, ktera vam bude vyhovovat lepe. Keska ulozena na soukromem pozemku neni (viz katastralni mapa). Diky.
Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim. Prosim noste radeji svou.

Zamereni souradnic: prijatelne, dostupnost signalu – na priblizeni vyborna, cca 20 metru od cile se vsak bude signal zhorsovat
Casova narocnost: cca 40-60 minut
 

CESTA ZA KESKOU
GOAL PATH


Stage 1 = START - "KNOW HOW" - poznate letohradek z podhledu a najdete navod, jak se dostat ke kesce (prosim ponechat na miste!)
-
you could here to find instructions on how to get to the cache (please leave at the place!) 

Stage 2 - "FINAL" - stejne jako v jiste pohadce, povede k cili nekolikero cest - s prekazkami i bez nich - at zvolite spravne :-)
-
as in a fairy tale, will lead to the goal several ways - with and without obstacles - whether you properly :-)


 PROSIM, NEZMINUJTE SE VE SVEM LOGU O MISTE ULOZENI CACHE - DEKUJI

 

ENGLISH
Governor's Summerhouse
Dating from 1495-1502, the royal hunting lodge of Vladislav of the Jagello dynasty acquired its current appearance thanks to pseudo-gothic alterations carried out in the 19th Century. Soon afterwards its current name came into use, because the governor Count Jan Rudolf Chotek was given the use of the structure.

ZDROJE
WEB
http://mista.unas.cz http://www.atlasceska.cz http://www.praha7.cz http://www.csoptroja.ecn.cz http://mapa.hvezdarna.cz http://www.zastarouprahu.cz http://www.prazskekasny.net http://www.hrady.cz http://agartha.cz http://www.tenzor.cz  http://www.sestka.cz http://www.earch.cz

LIT.: "Kniha o Bubenci" (MC Praha 7, 2004)
TV: Praha - mesto vezi
 

KARMA Aktualni verze: misto c. 1, krabicka c. 1 (od  25.5.2009) Aktualni stav: nova verze ulozeni mezistage neobstala pred prisnymi pravidly GC, takze zbyla jen cesta do archivu. kesku se vsak budu snazit udrzet aktivni.
Touto keskou jsem vam chtel ukazat mista, ktera svou pritazlivost mohou brzy ztratit, aniz by je mnoho lidi vubec poznalo. Realizace cache byla ale od pocatku komplikovana a zalozena na reviewerove pochopeni a toleranci (za tu jeste jednou dekuji DarkLord Reviewerovi). Publikaci ale problemy neskoncily. Zatimco keska samotna spokojene odpociva na svem miste prakticky nerusene po celou dobu sve existence, jednotlive stage to tak jednoduche nemely. Po tom, kdy se mista prvni a druhe zastavky rapidne zmenila a mnozily se i ztraty indicii, zkusil jsem posledni moznost, kterou jsem mel v zaloze. Tady jsem ale narazil na nesmlouvavost pravidel GC. Momentalne mi tedy nezbyva, nez ponechat volne pole pro konkurencni pocin kolegy toshibmana. Ke kesce mam ale silny vztah, takze se budu snazit ji pro vas udrzet pri zivote i behem jejiho pobytu v archivu a, bude-li to mit jeste smysl, budu ji reinkarnovat, pokud by se podminky casem zmenily. Dekuji za zajem.
KEŠKY Posledni editace listingu:30.7.2011 Posledni kontrolni navsteva: 26.7.2011
 
DEKUJI ZA NAVSTEVU

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] mrq
[EN] jnyy

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

441 Logged Visits

Found it 344     Didn't find it 31     Write note 37     Archive 1     Unarchive 1     Temporarily Disable Listing 5     Enable Listing 5     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 13     Update Coordinates 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 61 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.