Mistodrzitelsky
letohradek
Dnesni podoba letohradku sice pochazi z
19. st., ale hrad zde zrejme stal jiz od 13. stoleti (1261?).
Historicky je stavba dolozena az z let 1495 – 1503, z te doby
je vez se schodistem. Na sloupu, zakoncujicim snekove schodiste ve
vezi, je lev, drzici ve svych sparech kamenny znak s monogramem
stavebnika, krale Vladislava Jagellonskeho (W).
Za tricetilete valky na hradku sidlil svedsky
general Witenberg, coz letohradek zachranilo pred poskozenim.
Zajem o Kralovskou oboru vsak poklesl po
zalozeni obory Hvezda. Dalsich stavebnich uprav se hrad dockal az
za Rudolfa II., kdy byl v roce 1594 upraven renesancne jako
lodziova vyhlidkova stavba, ale koncem 18. st. jiz byl dokonce
oznacen jako pusty.
Bubenecsky
letohradek byl ve velmi chatrnem stavu, a proto ho cesti stavove
nabidli tehdejsimu mistodrziteli Janu Rudolfovi Chotkovi z Chotkova
a Vojnina. Ten jej dal roku 1805 prestavet v tehdy modnim
novogotickem stylu. Letohradek byl pak vyuzivan k letnimu pobytu
zemskeho spravce, resp. kralovskych mistodrzicich. Proto se zacalo
teto stavbe rikat "Mistodrzitelsky letohradek."
V letech 1805
- 1821 byl prestavovan Janem Filipem Jöndlem podle projektu Jiriho
Fischera (socharska vyzdoba je dilem Ignace Michala Platzera a
Josefa Krannera, malby pokoju, ktere vytvorila dilna Josefa
Navratila, se nezachovaly). Prestavba souvisela i se zvelebovanim
obory a jejim zpristupnovanim verejnosti z pricineni nejvyssiho
purkrabiho, hrabete Chotka ktery promenil zanedbanou oboru v
anglicky, verejnosti pristupny, park.
Za prvni republiky v nem bylo umisteno
reditelstvi Schwarzenbergskych lesu a statku, archiv NM je v nem od
roku 1945.
K letohradku patri puvodne hospodarske, dnes
obytne pristavby. Dnes je statem registrovanou pamatkou
(rejstrikove cislo 40595/1-1565, ochrana od 1.1.1964), stejne jako
prilehly „sklenik.“
V letohradku
jsou zachovany historicky cenne interiery. Verejnosti jsou v
omezene mire pristupne, protoze tu sidli knihovna casopisu a novin
Narodniho muzea (adresa: Kralovska obora 56, 170 76 Praha 7,
otevreno obvykle kazdou stredu).
Vyznam hradku v
Kralovske obore v Bubenci zhodnoti a zahady, spojene s jeho
vyvojem, snad osvetli budouci vyzkumy, ktere si tato cenna kulturni
pamatka urcite zaslouzi.
Koncem 19. stoleti se Bubenec stala oblibenym
letnim sidlem Prazanu. Tehdy zde vznikla rada dalsich,
architektonicky zajimavych a hodnotnych letohradku a vil. Avsak
pocatek 70. let 20. stoleti prinesl neblahe zasahy do historicke
zastavby stare Bubence. Tehdy bylo mnoho cennych staveb zboreno,
aby se uvolnilo misto pro objekty slouzici sovetskym
okupantum...
ZAJIMAVOSTI V OKOLI
Terasa u
letohradku
Nabizi krasny vyhled na udoli Vltavy a dominanty na protejsim brehu
- Trojsky zamek, sidliste Kobylisy a Bohnice, na dosah ruky mame
pusobivy areal Kralovske obory.
V rohu terasy jsou umisteny kulove slunecni hodiny:
Slunecni hodiny
Na rokokovem
podstavci z piskovce, asi metr vysokem, je pevne - bez moznosti
otaceni - pripevnen globus. Je na nem vyryta sit s cisly,
astronomickymi znackami, latinskymi napisy ("Polus Arcticus",
"Zenith", "Occasus Solis", "Ortus Solis", "Aequinoctium", "Tropicus
Capricorni", "Tropicus Cancri") a dvema letopocty, z nichz se
dovidame, ze slunecni hodiny byly zhotoveny v roce 1698 a
renovovany r.1772.
Mala zemekoule, vytesana z ceskeho cerveneho mramoru s bilym
zilkovanim, ma osu orientovanu rovnobezne se skutecnou zemskou
osou. Na vylestenem povrchu jsou vyznaceny obratniky a casove
udaje. Osa je na severnim a jiznim polu prodlouzena a je na ni
upevnen kovovy segment s moznosti otaceni o stoosmdesat stupnu nad
horni polovinou globu. Otocny segment zastava na tomto typu
slunecnich hodin funkci slunecni tyce. Hodiny jsou "samoobsluzne":
prichozi zajemce o presny cas musi uchopit segment, zvednout ho a
zamerit sipkou ke slunci. Se segmentem zvolna otaci, az je jeho
stin vrzeny na zemekouli nejuzsi. V teto pozici segmentu se odecita
presny stredoevropsky cas. Zkusite si to...? :-)
Sklenik
(zahradnictvi) u Mistodrzitelskeho letohradku
Behem romantizujici prestavby se okoli letohradku rozsirilo o
sousedni kostelni pozemek, kde vznikl prostor se tremi skleniky a
parter s bazenem, vodotryskem a sochami. Vznikl i kvetinovy parter
a okrasne zahony pred letohradkem.
Zahradnictvi tvorilo puvodne pestebni zazemi obory. Po roce 1989
vsak bylo zahradnictvi opusteno a po vleklych sporech o jeho dalsi
vyuziti postupne zarustalo akatovym naletem. Skleniky, vcetne
pamatkove chraneneho hlavniho, jsou v dezolatnim stavu a rozpadaji
se.
V prostoru zahradnictvi roste jeden z nejvetsich exemplaru jinanu
dvojlalocnateho v Praze:
PAMATNY
STROM
Jinan dvoulalocny
latinsky nazev: Ginkgo biloba L.
vyska: 15 m
obvod: 346 cm
stari: 115 let
Betonove jezirko u Mistodrzitelskeho
letohradku
Maly ovalny betonovy bazenek je ukryt v krovinatem porostu pobliz
letohradku. Je zcela bez ozdob a bez cirkulace vody. Jezirko bylo
umistene v alpinu, ktere bohuzel do dnesnich dnu znacne zpustlo.
(Jeste nedavno, pred "rekultivaci," byl v jezirku i
zivot.)
Plastika
V zahone pred letohradkem je umistena bronzova plastika "stojiciho
hocha" z roku 1930.
Autorem je Karel Dvorak, zak J. V. Myslbeka a J. Stursy a take
manzel slavne herecky Leopoldy
Dostalove (ktera hrala v Divadle Za branou jeste ve svych 92
letech!).
Mecsery
Strasse
V
ohybu cesty, jez spojuje byvaly horejsi lovecky zamecek s dolejsim
»lusthauzem«, resp. Slechtovou restauraci, stoji zasly sloupek,
temer skryty ve krovi. Nese napisy „Mecserova silnice“
- „Mecsery Strasse“ a datum 1861. Dnes uz malokdo vi,
co ten napis znamena. Za zahadnym sloupkem se vsak skryva kus ceske
historie.
Baron Karel, svobodny pan Mecsery de Tsoor, byl v letech 1849-1860
(za tzv. Bachova absolutismu) ceskym zemskym spravcem nebo-li
mistodrzitelem. Kralovska obora se tehdy promenovala v upraveny
mestsky park. Kdyz hrabe Chotek roku 1804 zpristupnil Stromovku
verejnosti, byl byvaly lovecky pavilon, »lusthauz«, promenen v
pohostinnou restauraci.
Tehdy uzival mistodrzici Mecsery de Tsoor se svou rodinou horni
zamecek k letnimu pobytu. V policejnich aktech se muzeme docist:
„Jeho Excelence pan mistodrzitel baron M. (Mecsery) pribyl
dnes s rodinou k pobytu v letohradku ve Stromovce." Pri te
prilezitosti vyjadril pan zemsky spravce nespokojenost se stavem
komunikace, zvlaste cesty do dolejsiho pohostinneho »lusthauzu«. Po
prikre silnici se totiz nedalo sjizdet kocarem na hrazni promenadu.
V zadosti o statni dotaci pripomina Mecsery, ze „...samo
videnske ministerstvo hodla ve Stromovce uskutecnit Sjezd nemeckych
hospodaru a lesniku (1856). Je proto nanejvys nutne obnovit
pristupove cesty i zevnejsek budov v parku."
Do Stromovky tehdy velmi rad chodil na prochazky cisar
Ferdinand: napred pesky, v doprovodu komoriho, pozdeji uz jen na
projizdky kocarem. Cesta mu koncila obvykle prave u
mistodrzitelskeho zamecku - prikrym svahem dolu by se koci s
cisarem neodvazil. Proto se zrejme horlivy mistodrzitel snazil, aby
k dolni promenade byla zbudovana pevna, kamenita a piskem vysypana
silnice, aby se mohla projizdka excisare Ferdinanda Prahou uzavrit
v kruh. Nebo hostinec ve Stromovce navstevoval rad sam...? ;-)
Kazdopadne se na snaziveho barona Karla Mesceryho ve Vidni
nezapomnelo. Po padu Bachova rezimu sice z Prahy rychle zmizel, aby
se predeslo hrozicim protestum, ale vzapeti byl jmenovan -
ministrem policie! Ze sve nove funkce pak 27.10. 1860 odsouhlasil,
ze smi byt nova silnice nazvana jeho jmenem. A diky jeho
blahosklonnosti mohl byt i dolejsi usek cesty venovan jeho slecne
dceri s poetickym nazvem »Johannaruhe«! Pekne, ze... ? :-) Hledme,
jakou statnickou komedii odkryva omsely sloupek ve Stromovce!
:-)
Chodba
Zvlastni novodobou zalezitosti je chodba, vybudovana v
blizkosti letohradku. Chodba vyustuje u prijezdove silnicky
zarezivelymi ocelovymi vraty. Asi 150 metru zapadnim smerem od
Velvyslanectvi Ruske federace prochazi navrsim Stromovky. Je mirne
zalomena, vydlazdena litografickymi kameny. Udajne jde o unikovou
chodbu z tehdejsiho Velvyslanectvi SSSR. Neni pristupna verejnosti.
Betonovy vstup do chodby potvrzuje jeji drivejsi dulezity vyznam,
ale podle dnesniho stavu chodby lze soudit, ze uz ztratila
vyznam.
Hrbitov Na Skalce
V Bubenci se nejdrive
pohrbivalo kolem kostela sv. Gottharda. V dobe josefinske bylo,
hlavne z hygienickych duvodu, rozhodnuto o premisteni hrbitova.
Urednici tak zacali hledat jine misto a vyhledli si mimo jine
kostelni pozemek Na Skalce. V roce 1784 se jeste zalozeni noveho
hrbitova obcanum podarilo zastavit petici a vrchnost povolila
Bubenecskym pochovavat u kostela sv. Klimenta v Bubnech. Novy
hrbitov Na Skalce u oborni zdi pak zacal fungovat roku 1802.
Puvodni kostelni hrbitov skoncil po dalsich 4 letech, nic se z nej
nedochovalo. Maly hrbitov Na Skalce slouzil az do roku 1892, zrusen
byl v roce 1937. Za II. svetove valky byl znacne zdevastovan. Dnes
je na tomto miste klidny, nepristupny hajek se zbytky byvaleho
hrbitova. Mel byt rehabilitovan a upraven...
ROZMERY A ULOZENI
CACHE
Lock&Lock Box o rozmerech 14*14*8.
Uvodni misto bylo v dobe zalozeni kesky skryte a klidne, behem
leta 2009 vsak proslo necitlivou upravou, takze cast sveho kouzla
bohuzel uz stihlo ztratit. V prilehlem okoli je cily provoz a
nedaleko i nepretrzita sluzba PCR, coby ochrany objektu ruske
ambasady. I protilehle budovy jsou trvale obydlene.
Koncem roku 2010 zacaly "rekonstrukcni prace" v arealu byvaleho
zahradnictvi, takze genius loci rychle mizi. Chovejte se proto
prosim (ale i u finalky) obzvlast diskretne a doprejte tak kesce
klidne doziti. Dekuji.
Kdyz se indicie ze startu opakovane ztracely, presunul se zacatek
do mista pobliz puvodni stage 2.
UPOZORNENI: Trasa, kterou vas povedu ke kesce, muze v nekom vyvolat
(vicemene opravneny) pocit, ze se octl na soukromem pozemku. V
takovem pripade na ma doporuceni nedejte. Muzete najit alternativni
cestu, ktera vam bude vyhovovat lepe. Keska ulozena na soukromem
pozemku neni (viz katastralni mapa). Diky.
Cache obsahuje tuzku vzdy pri
zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji
pritomnost nerucim. Prosim noste radeji svou.
Zamereni souradnic:
prijatelne, dostupnost signalu – na priblizeni
vyborna, cca 20 metru od cile se vsak bude signal
zhorsovat
Casova narocnost: cca 40-60 minut
CESTA ZA
KESKOU
GOAL PATH
Stage 1 = START - "KNOW HOW" - poznate
letohradek z podhledu a najdete navod, jak se dostat ke kesce
(prosim ponechat na miste!)
- you could here to find instructions on how to get to the
cache (please leave at the place!)
Stage 2 - "FINAL" - stejne jako v jiste pohadce, povede k cili
nekolikero cest - s prekazkami i bez nich - at zvolite spravne
:-)
- as in a fairy tale, will lead to the goal several ways -
with and without obstacles - whether you properly
:-)
PROSIM, NEZMINUJTE SE VE SVEM
LOGU O MISTE ULOZENI CACHE - DEKUJI
ENGLISH
Governor's Summerhouse
Dating from 1495-1502, the royal hunting lodge of Vladislav of the
Jagello dynasty acquired its current appearance thanks to
pseudo-gothic alterations carried out in the 19th Century. Soon
afterwards its current name came into use, because the governor
Count Jan Rudolf Chotek was given the use of the structure.
ZDROJE
WEB
http://mista.unas.cz http://www.atlasceska.cz http://www.praha7.cz http://www.csoptroja.ecn.cz
http://mapa.hvezdarna.cz
http://www.zastarouprahu.cz
http://www.prazskekasny.net
http://www.hrady.cz http://agartha.cz http://www.tenzor.cz http://www.sestka.cz http://www.earch.cz
LIT.:
"Kniha o Bubenci" (MC Praha 7, 2004)
TV: Praha - mesto vezi
| KARMA |
Aktualni verze:
misto c. 1, krabicka c. 1 (od
25.5.2009) |
Aktualni stav: nova verze ulozeni mezistage
neobstala pred prisnymi pravidly GC, takze zbyla jen cesta do
archivu. kesku se vsak budu snazit udrzet
aktivni. |
 |
Touto keskou jsem vam chtel ukazat mista, ktera svou pritazlivost
mohou brzy ztratit, aniz by je mnoho lidi vubec poznalo. Realizace
cache byla ale od pocatku komplikovana a zalozena na reviewerove
pochopeni a toleranci (za tu jeste jednou dekuji DarkLord
Reviewerovi). Publikaci ale problemy neskoncily. Zatimco keska
samotna spokojene odpociva na svem miste prakticky nerusene po
celou dobu sve existence, jednotlive stage to tak jednoduche
nemely. Po tom, kdy se mista prvni a druhe zastavky rapidne zmenila
a mnozily se i ztraty indicii, zkusil jsem posledni moznost, kterou
jsem mel v zaloze. Tady jsem ale narazil na nesmlouvavost pravidel
GC. Momentalne mi tedy nezbyva, nez ponechat volne pole pro
konkurencni pocin kolegy toshibmana. Ke kesce mam ale silny vztah,
takze se budu snazit ji pro vas udrzet pri zivote i behem jejiho
pobytu v archivu a, bude-li to mit jeste smysl, budu ji
reinkarnovat, pokud by se podminky casem zmenily. Dekuji za
zajem. |
| KEŠKY |
Posledni editace
listingu:30.7.2011 |
Posledni kontrolni navsteva:
26.7.2011 |
|
DEKUJI ZA
NAVSTEVU
|